Hubnutí v přímém přenosu. 5. díl. První krize je tady.
Pro všechny, které zajímá, jak pokračuje mé hubnutí v přímém přenosu a také pro ty z vás, které jste se s redukcí své váhy přidaly, přináším další díl svého hubnoucího seriálu. Ozývám se po dvou týdnech a i do budoucna tento časový interval zachovám.
V tuto chvíli tedy začínám již šestý týden. Když jsem koncem května stála na úplném začátku, říkala jsem si, jak dlouhá cesta mě čeká a jak náročné bude překlenout ty první týdny. Byla jsem sice odhodlaná, ale vzhledem ke svým předchozím neúspěšným pokusům jsem věděla, že právě ty první týdny jsou nejnáročnější. Změna stravovacích zvyklostí a snížení velkých porcí, na které jsem před tím byla zvyklá přece jen vyžaduje pevnou vůli. Při mé výchozí hodně velké nadváze, či přesněji řečeno obezitě, navíc v těch prvních týdnech ještě není nic moc poznat.
Ano, sama na sobě již změny pociťuji, občas si někdo všimne, ale zatím jsem, i přes více než sedm kilo, které jsem k dnešnímu dni shodila, stále ještě obézní. Momentálně vážím 103 kg, což je samozřejmě méně, než původních 110,5, ale stále je to hodně a já vím, že mě čeká ještě dlouhá cesta.
V minulém týdnu jsem možná i z tohoto důvodu zaznamenala první větší krizi. Objevila se chuť na sladké, o které jsem si myslela, že jsem ji už zažehnala. Možná by se mi hublo lépe, kdybych se mohla na tu dobu někde separovat. Ale nic takového není možné a jelikož můj muž se stravuje normálně, máme doma i zásoby potravin a pochutin, které mám já zapovězeny. A tak jsem jednou odpoledne stála v kuchyni u otevřené skříňky a upřeně pozorovala studentskou pečeť. Sváděla jsem velmi tuhý vnitřní boj, který jsem v tuto chvíli vyhrála. Nicméně o dva dny později jsem si dva čtverečky uloupla a sezobla.
Výživové poradkyni jsem se svěřila a ta mne uklidnila. Prý je zcela normální, když má člověk tyto výkyvy, hubnoucí proces je náročné martyrium a není možné, aby jím člověk dlouhodobě prošel bez sebemenšího zaváhání. Důležité je, když už k něčemu takovému dojde, nevzdat to a pokračovat dál. Taky mi poradila několik receptů na zdravé mlsání, například na nepečený ovocný dort ze odtučněného tvarohu , bílého jogurtu a ovoce apod. Teď o víkendu se chystám nějakou takovou dobrotu připravit.
Také jsem začala cvičit, chodím do jednoho ženského fitka s kruhovým tréninkem. Mám za sebou teprve první týden a cítím, jak se mi svaly, o kterých jsem už ani nevěděla, že je mám, pomalu probouzí k životu. Docela mě i překvapilo, jak si to cvičení užívám a jak dobře se pak cítím. Vysloveně mě to nabíjí pozitivní energií.
Jídelníček dodržuji stále, každý týden je k tomu stálému základu nějaká obměna. Dvakrát si dávám malou porci nějaké přílohy a dvakrát mám tak zvané odlehčené dny, kdy je do stravování zařazeno větší množství zeleniny nebo ovoce.
Kdybych měla zhodnotit své hubnutí po pěti týdnech, tak jsem spokojená. Zhubla jsem 7,5 kg, až na jedno drobné selhání zvládám bez větších problémů dodržovat zdravý jídelníček, zařadila jsem pohyb. A i když je mě stále ještě pořádný kousek (a ještě dlouho bude), soustředím se na to, že hubnu kousek po kousku a jsem ráda, že bermudy, které mi před rokem byly hodně těsné, teď bez problémů obléknu a s rezervou i zapnu. To je takové mé malé první vítězství.
Všem, které shazujete nadbytečná kila držím palce a přeji vám, ať vytrváte. Však se toho kýženého výsledku jednou dočkáme a pak si budeme říkat, že to stálo za to. Já se za dva týdny zase ozvu s aktuální situací. Momentálně si říkám, zda se mi podaří za tu dobu dostat se pod stovku. No, uvidíme…
Hubnutí v přímém přenosu:
- Hubnutí v přímém přenosu. 7. díl. Konečně dvouciferné číslo!
- Hubnutí v přímém přenosu. 6. díl. Jak jsem na tom po dvou měsících.
- Hubnutí v přímém přenosu 4. díl. Lehčí celkem o šest kilo.
- Hubnutí v přímém přenosu. 3. díl. Lehčí o další kila.
- Hubnutí v přímém přenosu. 2. díl. První úbytek.
- Hubnutí v přímém přenosu. Začínáme. 1. Díl.
1.7.2016 Rubrika: Hubnutí | Komentářů 27 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Hubnutí v přímém přenosu. 5. díl. První krize je tady.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.PEGG: A jak píše Verera, možná jíš málo. Občas koukám jedním okem na "jste to co jíte" a tam to Kateřina i Havlíček říkají. Hlavně bílkoviny je třeba. Raději dva plátky kvalitní šunky s velkým obsahem masa než 10 dkg něčeho co je plné zahušťovadel a pod.
PEGG: Pokud ten malý řízek sníš s pocitem že hřešíš a určitě po něm přibereš, tak přibereš. Kdybys snědla pořádný řízek jak sloní ucho a pořádně si na něm pochutnala bez pocitu viny, tak nepřibereš.
Nejhorší je ten pocit viny a pořádat ty hříchy tajně.
Fakt, věř mi.
PEGG: A nejíš naopak málo? Při takhle malé nadváze se mi 3 kila za 2 měsíce nezdají málo, ono už se tělo vcelku brání, možná si myslí, že je to akorát, pokud bys jedla málo, tak se nechce vzdát zásob na horší časy.
Po maličkém řízku ti fakt špek nenaskočí , zvlášť jestli to je kuřecí. Určité množství tuku je nutné, vždyť i do salátu se přidává olej, sice ne přepalovaný řepkový, ale tuku je tam stejně.
Já jsem taky vždycky ztroskotala na počítání,ale ona se bez toho nedá udělat představa, kolik a v jakém poměru člověk sní. Aspoň na začátek na nějakou korekci, je to dobré. Bez toho by mě nikdy nenapadlo, že toho tučného sním opravdu dost a že mám naopak silný nedostatek bílkovin, bez kterých se hubne těžko. V Kalorických tabulkách (dávala jsme odkaz někdy na začátku tohohle seriálu) se jen zadá název jídla,množství a počítá to všechno samo, takže to zabere tak dvě minuty denně, to už je snesitelné.
PEGG: mně by stačily tak 3-4 kg, už léta vážím plus minus něco nad 70 kg a přála bych si, aby to spadlo pod tu sedmdesátku, ale ta je snad nepřekonatelná. A jak píšeš, kalorie mě počítat nebaví, a odpírat si, na co mám chuť, taky ne
Děvčata, něco dělám špatně. Nemám velkou nadváhu, jen bych potřebovala sundat cca 5 kg. Už se mi podařilo dát dolů 3 kg, ale asi za 2 měsíce, což mi přijde málo. Pohybu mám myslím dost. Sice mám sedavé zaměstnání, ale jak to jde, razím na kolo, nebo pěšky. Prakticky každý den.
Nejím jen zeleninu, jím všechno, ale jak si dám něco mlsného - třeba ten řízek - malinký tak úplně cítím, jak mi po něm naskočil nový špek
Na nějaké počítání kalorií nemám trpělivost.
PEGG: Přistupovat ke stravování tak, že si už nikdy nedám něco, na co mám chuť, co mám ráda, podle mě nejde. Je potřeba to nastavit tak, aby i to za rok, za pět bylo snesitelné .
Líbí vyvážené množství živin a když si člověk chce dát řízek, tak zase musí vydat nějakou energii navíc. Takže na dvacetikilometrový celodenní výlet si klidně ty řízky může k obědu dát (teda pokud nemá vysoký cholesterol, ale to už by pak opravdu šlo o dietu a ne změnu stravování). Když sedí celý den v práci u počítače, tak holt spíš kuřecí plátek s rýží a zeleninou.
A naopak, když celý den sportuje, tak musí tělu taky patřičně navýšit živiny, aby mělo z čeho tvořit svaly.
A oblíbeného kalorického jídla se dá dát kousek, nemusí to být zrovna 200g řízek, nebo velký kus dortu, na chuť stačí pár soust, která se snáz vysportují a člověk nemá tu hrůzu z toho, že už nikdy...
A současně, když si dá jeden den víc jídla na rodinné oslavě, nevidí to hned jako důvod, že nemá cenu pokračovat. Vždyť kdyby si dal bůhví kolik smetanové omáčky, kolik tam může být navíc tuku - 30 gramů? Z toho se jednorázově neztloustne, jen se to nesmí dělat moc často.
kubikm: jj, ten pohyb je taky důležitý
PEGG: já si myslím, že to není o tom nedat si určité věci nikdy. Taky se snažím jíst zdravěji, ale řízek nebo dort si dám klidně. Řekla bych, že hlavní je snažit se jíst PŘEVÁŽNĚ něco lehčího, a když se mezitím trochu zhřeší, on se taky svět nezboří. Možná mi tu bude někdo oponovat, ale aspoň já to mám na sobě takhle vyzkoušené. Nějaká striktní dieta by u mě neuspěla a vím, že kdybych tělo trápila odpíráním něčeho, že bych to dlouho nevydržela. Spíš věřím na to dát si klidně od všeho, ale jen trochu.
Všem, které to vydržíte dlouhodobě, držím palce a přeji úspěch
Nejhorší na tom celém zdravějším stravování je pro mě fakt, že to prostě dlouhodobě nevydržím. Já se tak snažila, ale přijeli rodiče, vyrazili jsme na houby a houbové řízky a hříbky na smetaně to celé zabily. Neumím si představit, že už si nikdy nedám řízek nebo ovar
Jsem srab
Gratuluji k -7,5 kilům.
Kdysi jsem držela krabičkovou dietu a kila šla dolů dobře a co bylo důležité, neměla jsem hlad i když se mi porcičky zdály mrňavé. Ale když jsem přestala, tak "čokoládová vděčnost" od pacientů udělala své
Nedavno mi kolegyně dala po někom ze známých třičtvrťáky kalhoty, zip normál, ale knoflík v pase byl poněkud fest. Před týdnem jsem dostala od mladých chia semínka, tak jsem je začala poctivě baštit a ono to snad funguje i na to hubnutí, protože knoflík u těch kalhot zapínám bez problémů. Podotýkám že kalhoty nejsou elastické. Tak uvidím. Třeba budu štíhlejší baba
Taky bych ráda viděla jídelníček, to není snad tajné, napsat jeden den. Nebo možná dva, jeden normální a jeden odlehčený. Nevím, pokud je dostatečné množství vyvážené stravy, nezvladatelné chutě prostě nejsou (samozřejmě něco jiného je zvyk, navyklé stereotypy, třeba něco sladkého po obědě). A dát si dva čtverečky čokolády není žádný prohřešek, dá si pěší procházku navíc a je odbouráno, pořád lepší takhle, než se týrat chutí na sladké.
Ale stejně se mi nezdá to množství, malinká příloha dvakrát týdně, to mi přijde šílené.
A když zařadila cvičení, zvýšila ten den taky odpovídajícím způsobem příjem potravy, hlavně bílkovin?
no sláva...tak konečně i pohyb....
a kde je nějaký ten jídelníček? Hlavně bez nízkotučných potravin...kde není tuk, je schovaný cukr...škrob....