Manželovi se nepovedl dárek a máme tichou domácnost
.jpg)
Jak byste se zachovaly v mé situaci? Máme doma pěkné dusno, protože jsem odmítla manželův dárek, který pořídil k našemu výročí svatby. Slavíme pět let právě v tomto měsíci.
O co jde. Máme dvě děti, čtyřletou holčičku a rok a půl starého syna. Jsem s nimi doma na mateřské. No a manžel mi při naší malé soukromé oslavě obřadně předal dárek: poukaz pro dvě osoby na týdenní dovolenou v Řecku. Teď v srpnu. Nadšeně mi sdělil, že všechno zařídil, děti prý pohlídají rodiče, ti jeho si vezmou dcerku a ti mí syna. A my si vyrazíme na týden sami dva. Prý si to zasloužím a chce mi dopřát alespoň pár dní odpočinku bez neustálé honičky kolem dětí.
Jenže já jsem asi divná, z toho dárku jsem vůbec neměla radost a dala jsem mu to najevo. Nechci nikam jezdit bez dětí, nechci, aby byly ten týden rozdělené každé u jiných prarodičů. Ani jedni je prý oba naráz hlídat nechtějí, bojí se, že by to nezvládli.
Neumím si představit, že si užívám moře a děti jsou tady. Hlavním důvodem je ale syn, který je ještě hodně malý a zatím od nás nikde přes noc nebyl. Dcera ano, tu si občas na víkend jedni nebo druzí rodiče berou. Ale ne pravidelně, spíš výjimečně.
Řekla jsem manželovi, že se mu teda to překvapení moc nepovedlo, protože já z toho radost nemám a nikam se mi od dětí odjíždět nechce. On se strašně urazil, prý je mou reakcí velmi nepříjemně zaskočen, žil v domnění, že budu mít radost, dokonce vybral stejné místo, kde jsme trávili naši první společnou dovolenou ještě než jsme se vzali.
Zatím je to otevřené, konec konců, poukaz je zaplacený, nestálo to zrovna málo peněz, storno poplatky by byly určitě dost vysoké. Manžel tvrdí, že na tu dovolenou tajně šetřil rok a teď si připadá jako blbec. A já jsem prý přehnaně přecitlivělá, že na tom nic není, když si vyjedeme sami dva a děti ten týden naprosto bez problémů přežijí.To já vím, že přežijí, ale jak? Malý bude každý večer plakat, v noci se ještě budí a to chce vždycky jenom mně, ani manžel na něj nezabírá. Dcera u tchýně zvlčí, protože oni jí vše dovolí a navíc moc nedbají na nějaké zásady zdravé výživy, takže už to vidím, jak se celý týden láduje samými čokoládami a sušenkami.
Připadám si strašně. On se teda, jak řekl, cítí jako blbec a jak se mám cítit já, když mě bez předchozí domluvy postavil před hotovou věc? Radši bych byla, kdyby ty peníze investoval do společného víkendu někde tady v ČR pro celou rodinu. To bych si užila mnohem víc.
Momentálně máme doma tichou domácnost a já nevím, co mám dělat. Jet s ním do Řecka, jen aby byl klid a aby se tedy necítil jako blbec, nebo si stát za svým, poukaz nabídnout rodičům nebo někomu jinému, kdo by měl zájem a nechat to plavat? Připadám vám taky zbytečně hysterická a nevděčná? Co byste dělaly vy na mém místě?
17.7.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 214 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manželovi se nepovedl dárek a máme tichou domácnost
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon: ano je zádrhel v Johaně,která myslí jako matka a má prostě strach.
.jpg)
Já Vás upřímně chápu, Sice bych asi byla štěstím bez sebe, kdby mi manžel dal dárek, kor v podobě dovolené, myslel to určitě dobře, ale také bych si to bez dětí nedokázala představit a už vůbec asi užít.
.gif)
arsiela: a....: bože , jedná se o týden.....měla jsem děcka a mám vnoučata...ale je fakt že každý dítě je jiný - tady je ale spíš "zádrhel" v Johaně.....
Souhlasím se všemi v tom, že samo o sobě jako nápad na oddychový týden a možnost mít na sebe víc času je to super.
Souhlasím taky s tím, že určitě nehrozí, aby jedno nebo druhé dítě u prarodičů nějak zásadně strádalo co se týká jídla a běžných denních záležitostí /na čokoládu se taky neumírá/.
Ale je pravda, že ten mladší, pokud není ještě zvyklý spát mimo domov a pokud vídá prarodiče sporadicky, by to mohl nést trošku hůř.
Ono celkově hodně záleží, jak moc se vnoučci s prarodiči vídají a jaký mají vybudovaný vztah. Možná to tady soudí každý podle sebe, ale v dnešní době není výjimkou, že se vnuci s babičkami vidí jen na návštěvách společně s rodiči a hlídání se z různých důvodů nekoná. Pak bych chápala, že u mladšího dítěte má autorka trochu obavy. Pokud je na babičku malý zvyklý a bere ji za svého člověka, tak bych neváhala vůbec.
Bellana: ad nemocnice měla si štěstí,my bohužel ne.Syn se nám vrátil s tak těžkou sociální fobií ,že bych to nepřála nikomu.Bohužel sem s ním nemohla bejt na pooperáku,kde byl 5 dní.Stačilo to na totál regres a soc.fobii.
Johano me nepripadas zbytecne hystericka, nebot o tom premyslis. Hystericka bys byla, kdybys manzelovi treba poukaz hodila na hlavu, vynadala mu a o pripadnem kompromisu neuvazovala vubec.
Mam to asi podobne jako ty. Dceri budou ctyri za par tydnu, synovi byly dva v kvetnu a musim rict, ze ja osobne bych teda nejela. Syn je na me momentalne dost fixovany, taky jeste nikde bez nas nespal sam. rekla bych ze deti to priblizne v tomto obdobi mivaji a tyden by mi pripadal hodne dlouha doba. Zvlast do ciziny, kdyz bych nemohla kdykoli odjet, pokud by se cokoli delo 
A navic bych osobne zacala nejdriv to dite s prespavanim u prarodicu pomalu trenovat, znicehonic tyden mi prijde pro nej docela šok.
Jine by to asi bylo, pokud uz by byl zvykly.
Ale je fakt, ze muj manzel by s nicim takovym neprisel, nebot me zna a moc dobre vi, co mi udela radost a co naopak ne A pokud nevi, nenapadne sonduje.
Pripada mi, ze u vas asi trochu vazne komunikace.
A neslo by dozaridit, aby deti mohly s Vami? Vetsinou deti do tri let jsou zdarma, nekdy i do vic let a za ctyrlete to snad nebude takova palka. A mohli byste si to nakonec uzit hezky cela rodina
sharon: O to až tak nejde, zda bude o děti dobře postaráno. Pokud si myšlenky na děti po celý týden paní nevyhodí z hlavy, tak pro ni ten pobyt bude utrpení, manžel bude vzteklý a pak teprve přijde to pravé fiasko celého "překvapení". Na dovolené přece jezdíme pro radost a ne za trest.
sharon: tak neumřelo to je jasný,ale že by to akždé zvládalo tak naprosto v poho,jak tu všichni píšou.Nemyslím si to.On to potom za zakladatelku nikdo řešit nebude.Mám obavu,že ani její manžel ne
.JPG){kind=avatar}
O tomto dárku věděla i matka Johany. Asi vidí, že dcera potřebuje vypnout. Nebo vy snad u svých dospělých dětí nevidíte, v čem dělají chybu, i když se člověk raději kousne do jazyka, než by jim to řekl? Moje zkušenost je taková, že většině batolat v mém okolí pobyt u prarodičů prospěl. Vlastně neznám takové, kterému ne. Ono to asi bude dané i geneticky. Úzkostná žena má úzkostné dítě. A když nemá rozum, tak v něm tu úzkostnost pěstuje až do dospělosti a vydává to za mateřskou lásku. Místo toho, aby si uvědomila, v čem jí omezuje život a pokusila se, aby její dítě toto omezení tolik nepociťovalo. Johana není úzkostná, je tedy pravděpodobné, že ani její syn neutrpí žádnou větší újmu.
Když byly mému synovi dva roky, skončil s těžkou bronchitidou v nemocnici. Tenkrát nemohli být rodiče s dětmi. Bylo to strašné dva týdny. Pro mě. Vzali jsme ho domů na reverz a měli jsme za dva dny přijít na kontrolu. Děsila jsem se jeho scény, až tam půjdeme. Předtím dělal každý den příšernou scénu při předávání do jeslí. A ono nic. Sestřička na něho zavolala, syn se mě pustil a rozběhl se za ní. Bez křiku, beze strachu. Ani v jeslích pak už scény nedělal. Žádná regrese se nekonala. Pořád to bylo moje chytré a šikovné dítě. Nepodceňujme děti. Jsou dost odolné a fikané, vědí, jak si matku otočit kolem prstu.
evropka: a ja sama mam rocne dieta a moj muz ho pozna, vie, ze by sme ju nemohli nechat u starych rodicov a ist si uzivat, tak by som nic take riesit ani nemusela.
Na Johaninom mieste, ak ma tu snahu, proste skusit s malym natrenovat byt u starych rodicov a ked to pojde, tak na dovcu ist, ked nie, nemusia hned stornovat, da sa dovca aj predat. Ale ist za cenu psychickej traumy toho maleho, tak to nie.
já myslím že pán chtěl manželku potěšit - překvapit ...no a zatíím....
ještě snad žádné dítě v péči prarodičů a bez matky za týden neumřelo....aspoň o tom nic nevím....
a....: no, přesně tak mi to přijde....
Verera: Já si myslím, že ani nejde tolik o to, zda by to děti zvládly, hlavní problém je, že se jí bez dětí nikam nechce. Tohle by měl ale manžel, který se o svoji ženu zajímá, předem vědět.
Verera: Nebo bude ječet nonstop dokud se neuřve a pak se další rok od mámy nehne.Možné je všechno.Sou děti co to zvládnou,sou děti co pudou do regresu.
Haninka: ale to je uplně něco jiného,píšeš byl na ně zvyklý.To mi taky jeli na týden na dovču a synovy bylo asi osm měsíců.Jenže sme bydleli s našima v jednom baráku.Já myslela opravdu situaci o které píše zakladatelka.Dítě vidí prarodiče sporadicky,nikdy bez mámy nebylo
