Tchyně. Pořád jsem byla ta špatná a teď se o ni mám starat.
Jsem dvanáct let vdaná, manželství nám klape a děti nám dělají radost. Jediné, co naši idylku od začátku kazilo, byla tchýně. Vždycky milovala jenom manželovu sestru a její rodinu. Co udělala Hanička, bylo svaté, co řekla Hanička, byl zákon. Bylo to u nich tak vždycky a manžel to prostě bral a bere jako samozřejmost.
V našich začátcích to vypadalo tak, že jsem při každé příležitosti poslouchala, jak Hanička má krásné vlasy, zatímco já mám zmoklou slámu, Hanička je nadaná, já jsem umělecký analfabet, Haničky dcera je víla, naše dcera je kopyto a náš syn blbeček. Díky tomu jsem bouchla do stolu a přestala se s tchýní stýkat. Osm let jsme se neviděly. Ani vnoučata neviděla. Jezdil k ní pouze manžel.
Nikdo z nás za celé ty roky od tchýně nic nedostal. Svátky, narozeniny, Vánoce, to jako by neexistovalo. Nic jsem nečekala, nic jsem nechtěla, byla jsem vděčná za klid, který jsem měla. Tchýně za ty roky přepsala na Haničku barák, koupila jí auto, dala peníze ze zrestituovaných pozemků, platila jí dovolené. Beru to tak, že je to věc tchýně a mě se to netýká.
Nyní je tchýně po mrtvici na polovinu těla ochrnutá a Hanička se o ni starat nehodlá. Manžel přišel s tím, že vezme matku k nám. Byla z toho pořádná hádka, protože já jsem absolutně proti. Hanička manželovi vysvětlila, že ona není na starost o nemohoucí matku psychicky připravena, a je tudíž povinností syna se o matku postarat. A já, protože pracuji doma, mohu jejich matce zajistit celodenní péči. Když jsem se proti tomu tvrdě ohradila, manžel se urazil a nazval mě sobcem.
Já vůbec nevidím důvod starat se o ženskou, která mi několik let dělala ze života peklo, ponižovala mě i naše děti a nenašla na nás jedinou kladnou věc. Proč bych měla dneska utírat její zadek, když jsem jí nikdy nestála ani za pozdrav? Proč mám kvůli tchýni překopat svůj život a vše jí podřídit?
Tchýně do ústavu nebo LDN nechce, Hanička je také proti a manžel je moula, který jim ustupuje. Dle Haničky je totiž zbytečné vyhazovat takové peníze za pobyt v ústavu, když může být tchýně zadarmo u nás. Poprvé v životě jsem manželovi hodila na hlavu, že barák je můj (zdědila jsem ho po babičce), a o tom, kdo v něm bude, nebo nebude, rozhoduji já.
Doma vládne dusno, manžel spí v obýváku a poprvé za dobu našeho manželství spolu nemluvíme. Ustoupit nehodlám! Přesto by mě zajímal váš názor. Nastěhovali byste si do domu tchýni, o které předem víte, že vám ze života bude dělat peklo? Starali byste se o ženskou, která pro vaše děti neměla jediné milé slovo?
9.10.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 226 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tchyně. Pořád jsem byla ta špatná a teď se o ni mám starat.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ne nikdy, Hanička dostala vše tak i nemocnou tchýni.
Ota: začínám děkovat za to, že v příbuzenstvu mám "jenom" tchýni. Představa, že by se v mém dosahu zjevoval Ota, nejspíš bych začala praktikovat podomácku eutanázii
.jpg)
nestara by ch se o ni a hotovo.proč bych to dělala, když je to taková potvora??
.gif)
bohunka: my co Otu známe víme své.....všechno zná, všude byl třikrát, všechno umí, on se umí i vytočit s dvacetimetrovým žebříkem v tramvaji......
Ota: Rozdíl mezi tchýní a mými rodiči je zcela nepatrný
Tchýně se o svého syna a jeho rodinu nikdy nestarala. Dětem v životě neřekla jménem, mě také ne. Nikdy je nevezla v kočárku, nedala sušenku, nezajímala se o dětí prospěch, úspěchy ve sportu. Když byl její syn po závažné operaci v nemocnici, vůbec ji to nezajímalo.
Moji rodiče nás- tři holky- berou všechny stejně. Vnoučata milují, několikrát týdně se ptají jak se máme, jestli něco nepotřebujeme, jestli je vše v pořádku.
Pro vás zřejmě nepodstatný rozdíl, pro mě nebe a dudy.
Jani-Kori: to si ani neumím a ani nechci představit...to byl snad duševně chorej, nebo co ?
Ota: Nelíbí se mi jak všechno ironizujete a Zuzulu zesměšňujete. Ano, člověk by se měl chovat slušně a postarat se o své blízké v případě potřeby. To jsou asi rozhodující slova - V PRÍPADĚ POTŘEBY . Tchyně Zuzky není sama, má vlastní dceru - tolik milovanou ! Pročpak by se tedy nechala opatrovat od té nány, od toho póvlu, že? Pročpak asi opatrování nezastane dcerunka? Myslím že kdyby nebyl nikdo jiný, tak se i Zuzka postará. Ale tady ten někdo jiný evidentně je. Takže chovat se slušně ano, ale dělat ze sebe vola - to nikdy. Docela by mě zajímalo jaký má na tohle názor vaše žena - ne fakt, vy musíte být dokonalost sama.
Kadla: Otovi by určitě bylo šumafuk kdyby jeho tchýně jeho třem klukům nadávala do "blbečků"......jinak Otu nechápu...asi dnes nemá svůj den
.JPG)
sharon: Nemusela jsem to nikomu říkat, naši to věděli, bylo to takhle u nás pořád. Děda neměl svůj pokoj, bydlel vlastně v obýváku. Nebyl takový od začátku, ale můžu TI říct, že jjsem poslední 4 roky jeho života neviděla televizi. Jediná tv totiž byla právě v obýváku, prostě jsem tam potom už nechodila...
nemohla jsem si zvát kamarádky(po všech vykřikoval stejně jako po mě), nejhorší zážitek je asi ten, jak nám na Štědrý den schválně pokálel vánoční strom i s dárkama....
.jpg)
sharon: ironie? Nebo si myslíš , že například polovina Nového Zákona je ironie?
To je míněno docela vážně.
.jpg)
Ota: Hele, ty jsi dnes nějaký urputný. Ty si opravdu myslíš, že by se měla o tchýni za daných okolností starat? Podle hesla "kdo do mne kamenem, já do něho chlebem"? Podívej, já jsem velmi vstřícný a celkem lidumilný člověk. Ale maximum, co bych byla ochotna v případě autorky článku udělat, by bylo přispět nějakou finanční částkou na ošetřovatelku (nebo Haničce). Jinak bych totiž musela být sama před sebou za totálního BLBA. To nemá s lidumilstvím a lidským soucitem nic společného. A nevím, proč by se autorka článku měla ocitnout jednou ve stejné situaci, pokud se nechová stejně jako její tchýně (což předpokládám nedělá). Proč by se na ni měly její děti vykašlat, pokud k nim má pěkný vztah.
Ota: 13:01...ach ta ironie...
zuzula: nedopusť aby Vám tchyně rozvrátila jinak spokojené manželství.......copak tvůj muž je tak zabedněnej ?
Jani-Kori: tomu se nechce ani věřit......jak tě oslovoval a onanoval...to jsi nikomu neřekla ?...to byl dědek na zabití.
zuzula:
Děkuj vám za informaci a i za to, že jste se zapojila do diskuse pod článkem. To dělá jen málo dotazujících.
Přeji vám ať vám to dobře dopadne jak s tchyní tak s manželstvím a i v budoucnu, až budete stará a nemohoucí tchyně, případně až se k vám bude chtít přistěhovat někdo z vašich rodičů a manžel opět bude chtít spát v obyváku.....
