Babička má doma binec, nechci k ní dát děti
.jpg)
Máme doma dusno ohledně prázdninového pobytu našich dětí u babičky, manželovy matky. Ona by si je chtěla aspoň na týden vzít, aby si je užila, ale já z toho nadšená nejsem, respektive jsem výrazně proti. Babička má totiž doma neuvěřitelný binec.
Dětem je 7 a 5 let. Abyste si nemyslely, nejsem nějaká přehnaně úzkostná na čistotu, rozhodně doma všechno nedezinfikuju, nic takového. Ale udržuju takový normálně přijatelný pořádek a čistotu. K manželově mamince jsme dosud jezdívali vždy jen na návštěvu na jeden den, nikdy jsme tam nespali, i když bydlí 100 km daleko. Muž mi to má za zlé, ale já prostě nemůžu.
Babička bydlí na takové malé vesničce ve starém domku, už je sama, děda umřel před třemi lety. Vždycky měla doma strašný binec, pro mě dost nepředstavitelný. Má domácí zvířectvo, slepice, husy, kachny, králíky. Slepice chodí volně po dvoře, všude jsou slepičince, od jara do podzimu jsou neustále otevřené dveře do baráku, tak samozřejmě vlezou i tam. Je to fakt odporný, člověk tam přijde a musí koukat, kam šlape.
V domě je to cítit takovou tou starou zatuchlinou, všude se válí spousta krámů, všechno je neuspořádané, nic nemá své místo. Babička prostě všechno dohodí, kde zrovna je. V koupelně neustále haldy špinavého a kolikrát i dost zapáchajícího prádla, v kuchyni plný dřez nádobí, smradlavý odpadkový koš, podlaha, ke které se přilepíte. V pokojích to samé v bleděmodrém, nevětráno, špinavé povlečení, neutřený prach, koberce zašlé, neluxované.
Mně se to tam strašně ekluje, nedokážu si představit vlézt tam do postele, brr. I při těch návštěvách jsem jak na trní a těším se, až tam odtud vypadneme. Pokžadé babičce nabízím pomoc, snažím se aspoň v rámci možností něco udělat, tak umyju tu hromadu nádobí a vytřu, ale jí je to nepříjemné a pořád mě od toho odhání. Já ji chápu, asi je jí trapně, navíc to není žádná stařenka, je jí teprve šedesát. Ale je takhle zvyklá žít. Věčně je ušmudlaná, ve špinavé zástěře, ve stejných botech chodí na tom pokáleném dvoře i vevnitř.
No a teď projevila přání, že by tam naše děti ráda měla na týden, že by si užily venkova a jí by bylo veseleji. Oznámil mi to manžel a já byla hned zásadně proti. A byl oheň na střeše. Vyčetl mi, že z dětí vychovávám skleníkové kytičky, že se jim nic nemůže stát, naopak, bude to pro ně zážitek a je už na čase, aby byly samostatnější a neměly pořád za zadkem jenom maminku. Hodně jsme kvůli tomu pohádali.
Mně připadá, že děti jsou ještě hodně malé, aby trávily týden v takovém prostředí, bez přehánění, opravdu mám strach, že pobyt tam je o žloutenku.
Pustily byste své malé děti na takovýto prázdninový pobyt? Ony když tam jsou, tak se jim tam samozřejmě líbí, ta zvířátka a tak. Ale když jsem tam s nimi, tak na ně dohlédnu, aby si myly ruce před jídlem a podobně. Ale pochybuju, že babička by to dělala taky.
13.7.2018 Rubrika: | Komentářů 234 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Babička má doma binec, nechci k ní dát děti
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Lucie si odporuje v tom, že od jara do podzimu jsou otevřené dveře do domku a že se tam nevětrá. Asi bych dala dětem vlastní spacáky a na týden bych je tam pustila, když se jim tam líbí.
Jedno novější přísloví praví: bordel v bytě, šťastné dítě.
.gif)
asi by jste se koukali jací " nóbl" lidi mají doma bordel....myslím jako nepořádek...
Verera: tak jasně že o tom babče říct případně ji zapojit.....aspoň to nejnutnější.....ale jak píšu to mi přijde že nepere a nemeje nádobí od vánoc do vánoc.....on každý žije jinak ......
Verera: 
Ta představa, že napochodujete přes odpor majitelky do jejího bytu a důkladně ho vygruntujete je dost děsivá. Udělat to mně, tak se příště nepříblížíte bytu ani na dohled a je úplně jedno, jak to tam vypadá. Jestli jí to tak vyhovuje, je to její věc. Maximálně je možné dát podmínku, že děti tam půjdou pouze když se uklidí na požadovaný standard a že to klidně uděláte, ale musíte se shodnout taky vy rodiče.
Taky by mě zajímalo, jak to vlastně je. On každý tvrdí, že není přehnaně pořádný, že udržuje jen ta něco akorát, jenže u každého je to něco úplně jiného. Znám paní, která tvrdí, že má doma hrozný binec a člověk se tam bojí šlápnout na podlahu, aby ji neumazal. Přehnaně čistotný nikdy neřekne, že to přehání.
A někdo, kdo nevyrůstal na venkově, může být přehnaně citlivý k tomu, co jiný považuje za normální stav.
Ale taky může být babička skutečně špindíra a manžel v tom vyrůstal, takže to nevidí. Bylo by zajímavé se ho zeptat, jestli to tam tak vypadalo vždy.
Prázdniny u babičky byly vždycky nezapomenutelné, a moje maminka taky tvrdila, že je tam děsný binec. Do kuchyně se chodilo v botách sem a tam (úžasné, nemuseli jsme se pořád obouvat a zouvat) , pes coural s námi, proti mouchám byly mucholapky, ale moc to nepomáhalo váleli jsme se venku, teplá voda tekla jen občas, takže jsme se každý den nesprchovali, vůni starého kamenného domu se silnými stěnami si pamatuju doteď, zápach bych tomu neříkala.
Dědeček byl celé dny na zahradě, babička vařila, pekla, zavařovala, štrykovala, prach se utíral jen občas, měla důležitější věci na práci.
Hromady smradlavých odpadků a prádla tam tedy nebyly, ale zase babička je sama, opravdu toho tolik zašpiní nebo pere dvakrát do roka?
Těžko posoudit, pokud by to objektivně bylo skutečně na úklidovou četu, tak bych tam děti nepustila, ale trochu špíny jim neublíží. Žloutenku z toho nedostanou, to by tam musela být někde infekce a jsou očkované.
.jpg)
Jarča*: no vsak jo, psala jsem, ze bych tam deti pustila.
Ale jezdit pravidelne uklizet binec po zenske - bordelarce...nevim, jak by to koho dlouho bavilo. Sedesatileta zenska prece neni nemohouci osoba. A pokud je nemohouci, minimalne by si mela rozmyslet, zda nepustit hospodarstvi.
no abych pravdu řekla, tak se paní ani nedivím, asi na vše rezignovala, zůstala sama, mladí daleko,tak proč něco dělat, ale nevěřím, že je to tak strašný jak je psaný, a zápach chápu pokud je to starý,vlhký barák, tak je cítit zatuchlinou hned jak se jeden den nevětrá
Arna: to mi připomnělo ten film Bába z ledu, jak tam měl Nový slepici jako mazlíčka, a jak tam chodila po stole
.gif)
Jarča*: Díky, to jsem byla já, zlá rebelka
Bellana: Asi není problém aby syn udělal síťované lítačky, tím by se zamezilo hraběnkám v přístupu do domu. Ale už vidím jak si děti slípky ochočují a chtějí s nimi i spát
.JPG){kind=avatar}
Právě jsem se vrátila z tábora. Ve stanech tam byly i matky s dětmi do jednoho roku. Na první pohled prostředí pro kojence nevhodné. Žádné dítě neonemocnělo, všechny krásně spaly, ani déšť jim nevadil. Kdybych to nezažila, měla bych k tomu silné výhrady a ty matky bych považovala za nerozumné. Trocha nepohodlí a nehygieny může dětem prospět. (I když mě by slepice do obytného prostoru nesměly. Ale jako osamělá šedesátnice bych žádnou drůbež a hospodářskou zvířenu nechovala. Zvlášť ne pro snachu, která nade mnou ohrnuje nos.)
Jarča*: poslední věta - přikláním se k tomuto názoru.....
illča - 21.7.2018 9:12: nejhorší na tom je, že nejde o cizí osobu, ale manželovu maminku. Jestli nestojí o pomoc teď, jednou jí třebas potřebovat bude. A jak tu někdo psal, pravděpodobně syn ten dům jednou zdědí. Tak by se měli začít trochu starat.
Chápu, dokud měla Lucie malé děti, že se jí nechtělo ještě řešit binec 100 km daleko. Ale teď bych rozhodně nezavrhovala možnost mít o děti část prázdnin postaráno - pokud tam ony budou chtít a pokud Lucie usoudí, že je babička natolik svéprávná, že se o ně bude schopná postarat.
Je to těžký, musela bych to tam vidět, třebas bych taky změnila názor a řekla, že tady do toho děti nikdy. Ale myslím si, že pokud by to byla taková katastrofa, jak Lucie popisuje, že by ani její manžel, pokud je trochu soudnej, tam nechtěl děti dát. A možná je to stejně všechno vymyšlený
Almega - 21.7.2018 8:16:
