Maminka mu chodí uklízet a podstrojovat
.jpg)
Chodím s přítelem, je mu 32 let a dosud je svobodný. Přede mnou žil asi pět roků s přítelkyní, ale před dvěma lety se rozešli a od té doby je sám. Bydlí sám ve dvougarsonce, na kterou si vzal hypotéku. I já bydlím sama, zatím v pronájmu, mám dlouhodobě k dispozici pěknou garsonku mého bratra, který pracuje v Anglii.
S přítelem spolu chodíme pár měsíců, zatím se spíš tak nějak „oťukáváme“. Nicméně občas u sebe na střídačku přespíme a oba jsme se seznámili s rodiči toho druhého. A právě maminka mého přítele mi dělá vrásky na čele.
Je hodná, milá, sympatická, obětavá. Až moc, řekla bych. Každý týden chodí svému synovi důkladně uklidit v jeho bytě, při té příležitosti vypere jeho prádlo a přinese navařené jídlo na celý týden, kterým mu naláduje mrazák a lednici. Připadá mi to ujeté, aby se máma takhle starala o dospělého, samostatně žijícího syna. Já jsem o sedm let mladší než on a mojí maminku by rozhodně něco takového nenapadlo.
Vzhledem k tomu, že spolu s přítelem ještě nechodíme moc dlouho, necítím se oprávněná jejich model jakkoli otevřeně kritizovat. Občas jsem, pravda, před přítelem utrousila sarkastickou poznámku na téma opečovávaný mamánek, ale myslela jsem to spíš jako odlehčení a taky tak trochu jako impuls k tomu, aby se nad celou situací zamyslel. K tomu nedošlo, on maminčin servis bere jako něco zcela samozřejmého a normálního.
Každý víkend chodí k rodičům na oběd, dokonce i když ho trávíme spolu, v době oběda se na dvě hodiny trhne a jede se k mamince najíst. Mno… Jak říkám, chodíme spolu krátce, držím ústa. I když to není snadné. Zvlášť po mém posledním rozhovoru s jeho maminkou. To už jsem je držet nedokázala.
Minulou neděli pozvala na oběd velkoryse i mě a pak při kávě, kdy jsme seděly jen ve dvou, to začalo. Vyptávala se, zda to s jejím synem myslím vážně, jestli plánuji děti a rodinu… Takový ten klasický křížový výslech. V závěru rozhovoru mne požádala, zda bych mohla, když už s jejím synem chodím a občas u něj přespím, převzít na svá bedra péči o jeho domácnost. Tzn. pravidelný úklid, praní, vaření, nákupy.
Zůstala jsem jako opařená a odpověděla jí, že když u něj občas přespím, tak se samozřejmě do nějakého udržovacího úklidu pustím, umyju nádobí a koupelnu atd., ale nevidím důvod, proč bych měla ke své práci, svému bydlení převzít ještě roli hospodyně v jeho bytě. Myslím, že na něco takového dojde až ve chvíli, kdy spolu začneme trvale žít.
Ona mne však vůbec nepochopila. Vrhla na mne opovržlivý pohled a konstatovala, že my dnešní holky to holt máme jinak a vůbec nevíme, co to je starat se o chlapa, a snažíme se tomu všemožně vyhnout. Měla bych si prý uvědomit, že ona je už paní v letech a starost o dvě domácnosti ji zmáhá.
Nebudu to protahovat, došlo k menší hádce, protože na její poslední argument jsem jí řekla, že by si to měl uvědomit především její syn a začít se konečně chovat jako dospělý chlap. To jsem si dovolila dost. Chladně vstala a oznámila mi, že už si se mnou v tom případě nemá co říct, že vždy žila v domnění, že žena ženu nejlépe pochopí, ale jak vidí, v mém případě se zmýlila.
Od té doby jsem zaznamenala ve vztahu k příteli velkou trhlinu. Můj rozhovor s matkou jsem mu vylíčila a jeho reakce mne docela vyrazila dech. Doslova řekl, že by mě přece neubylo, kdybych tu péči o jeho domácnost převzala, protože on je údajně na něco takového totálně levý a určitě by to neuměl. Jakoby bych nemluvila s dospělým chlapem!
Přitom ve všech ostatních ohledech je naprosto v pohodě. Galantní, pozorný i dost štědrý. Nesnese, abych za sebe cokoli platila, ať jsou to večeře, kino či cokoli jiného. Je inteligentní, má rozhled, dokážeme se spolu hodiny bavit na různá témata a rozumíme si.
A já teď přemýšlím, jestli ten jeho přístup k domácnosti je u něj možné ještě změnit. Možná je jen pod vlivem své staromódně přemýšlející maminky a časem by změnil názor. V každém případě mám v hlavě pořádného brouka. Nechci se s nějakým svým rozhodnutím ohledně našeho budoucího vztahu unáhlit.
25.11.2010 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 233 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Moje partnerka je líná
- Jsem „líná“ partnerka. Vyjádření k pátečnímu článku.
- Tchyně zařídila náš dětský pokojík podle svého
Diskuse ke článku - Maminka mu chodí uklízet a podstrojovat
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ota: presne o tom jsem psala kdesi nize.
Takova neschopna paka mamanky jsme z nich udelaly my zenske ( maminky, babicky, snazive aprtnerky, co si nechaly nakukat, ze nezapojovat mazlika do domacnosti je spravne...
Ota: já jsem si ještě v jednadvaceti taky ani nedokázala uříznout rovně chleba. 
Vřelé pozdravy tvojí paní. 
lonkue: Já se ptám...o čem to profesionální uznání vlastně je? O čem je všechna ta světská sláva, když člověk cítí že ten jeho osobní život je jedna velká díra. K čemu nám to je, že budeme tam venku podávat výkony, budem v centru pozornosti, když se otočíme na chvíli se zastavíme a budem cítit vnitřní prázdnotu. Profese je jen část našeho života a naší osobnosti, my bychom měli svůj život pojímat komplexně a nepotlačovat jednu složku na úkor druhé. Osobní spokojenost, to je ta nejvyšší meta a na tu úspěšný profesní život u většiny žen nestačí. Možná v tom se lišíme od mužů( přes nesouhlas feministek) můžům stačí být úspěšný tam, ve světě, my potřebujeme cítit úspěch ve všech sférách(práce, osobní život, výchova dětí, spokojené manželství- ode všeho kousek).
Ota: Ono by chtělo vyzkoušet ještě před sestěhováním, jestli je reálné pána zapojit. Články se stížnostmi, že on doma nehne prstem tu nejsou ničím výjimečným.
Grainne: Psala jsem, že chlap není chlap, pokud se o sebe nedokáže postarat. Pokud mu nevyhovuje mop, může použít vysavač nebo vymyslet jakýkoli jiný způsob, ale ne že si sedne a čeká, že to udělá maminka, jinak zahyne ve špíně.
Ale pokud manžel vrtá cosi do zdi a pak se automaticky chopí kýblu, hadru a uklídí po sobě následky své činnosti, imponuje mi to mnohem víc než kdyby mi slavnostně sdělil, že konečně přivrtal ty háčky, co jsem chtěla a odkráčel s tím, že ta suť se asi uklidí sama.
a....: a ja se ptam... Proc neni profesionalni uznani cilem vetsiny zen...? Proc vetsina zen (jak pises) chce hlavne tu nejmene namahavou praci od 8 do 5 a nemaji vetsi ambice...? Proc se automaticky ocekava, ze to bude ten chlap, ktery se postara...? Me to vsechno prijde padle na hlavu. Ve skolach konzistentne exceluji devcata nad chlapci. Vyssi vzdelani ma cim dal vice zen nez muzu, ale kde je to videt v realnem svete...? To vsechny studujeme na to, aby jsme porodem utaly veskere ambice v nasich zivotech...? Hlava mi to nebere....
Graine: Tvé názory znám - viz článek, jak byla nastávající bordelářka a ono to pak bylo trochu jinak. Víš tenhle klasický model vyhovuje jen někomu a jen do té doby, než ho živitel kopne do zadele a najde si mladší verzi. Co pak? Rychle najít dalšího, koho je třeba obskakovat?
Kassy: no a takovych muzu, kteri si zen za tu praci v domacnosti vazi je v nasich zemepisnych sirkach jeste sakra pomalu. A proc...? Protoze existuji takove opici matky jako je ta pani z clanku.... Me stejne prijde neskutecna. Porad jeste podezrivam, ze si tu pani nekdo vymyslel...
kareta: ja taky strasne rada varim a jeste u toho zvladam tu karieru. O tom jsem prece nepsala. Kazdy at si relaxuje jak umi. Nekdo u vareni, nekdo u lezeni po horach. Me jde o princip veci... A to je o tom, ze kdyz se zena rozhodne vlozit oteze za svuj zivot do rukou nekoho jineho a nemysli pri tom na zadni kolecka, tak na to vetsinou osklive dojede.....
Grainne: chapu ze nic neprosazujes ani nevnucujes. Spis nevidis nic spatneho na tom na tom, kdyz se nejaka zena rozhodne byt zenou v domacnosti. Coz je samozrejme v poradku... Ale kdyz se rekne A musi se rict i B... A to B je v tomhle pripade to, ze neznam jedinou zenu, ktera si bud vedome zvolila roli zeny v domacnosti nebo do toho byla prinucena okolnostmi ( a tech je nesrovnatelne vic), ktere toho nelitovaly...
lonkue: Ale ty příklady méně kvalifikovaných prací byly dány záměrně proto, že troufám si tvrdit, pro valou část žen práce není seberealizací, natož posláním, ale pouze ekonomická nutnost. Nebudeme si tu nalhávat, že úplně každá si může splnit ten svůj americký sen se z nuly dostat až na vysoké pozice, chce to schopnosti i štěstí, od každého trochu. Kromě toho, v určité fázi života se priority mění, já například hluboce po čtyřicítce fakt už nemám ambice mít nějakou práci snů, dosánout společenského uznání a takové věci..mojí nejvyšší metou je být v kidu a v pohodě, nejcennější je mi můj voný čas.Takový rentiét, to je profese, která by mě pně uspokojovala, takže vlastně ano, mám svoji práci snů
.jpg)
Jojo a položme si zásadní otázku :
Kdo chlapce takhle vychoval ?
Žena
A o tom to celé je, moje tchyně tohle dokonce dovedla do absolutní dokonalosti protože ona dělala doma naprosto všechno sama, takže i moje žena byla domácností naprosto nepolíbená, to nemluvím o vaření, ale o tisících drobnostech typu přišití knoflíku, setření podlahy nebo použití pračky..... když se nad tím zamyslím, tak v 18 ti letech uměla uvařit čaj a utřít prach 
, švagrová neuměla ani ten čaj 
.
Maminka si prostě umanula, že ona to umí všechno nejlíp a tak jak chce ona ...... o tchánovi nemluvím, ten přemýšlí jak se maže chleba a jaká je šance že si ho ocukruje místo osolí....
Takže je to jednoduchý, pokud je přítel jen přítel ať mu klidně uklízí jeho maminka, sama si ho vychovala tak ať se klidně udře...
Jakmile se sestěhujete tak prostě maminku a její pomoc vyžeň a rozděl práce na polovinu, pokud to nebude fungovat tak gentlemana pošli za maminkou.... co je tady k řešení
lonkue: Právě, právě. Proto by samozřejmou součástí takovéhoto modelu mělo být ekonomické zajištění ženy pro případ úmrtí manžela (životní pojistka) i pro případ rozvodu (předmanželská smlouva). Pokud takový model někomu vyhovuje, vpořádku. Mně by do určité míry vyhovoval taky, kdyby to bylo ekonomicky možné, ráda bych jednou pracovala jen na půl úvazku a zbytek času věnovala rodině a domácnosti. Ale fakt je potřeba to zajištění a hlavně je potřeba, aby chlap tu práci v domácnosti oceňoval, aby to nebral tak, že se žena fláká, když nechodí do placené práce a aby ji bral za rovnocennou partnerku, která má stejné právo rozhodovat o finančních záležitostech rodiny jako on, přestože peníze domů nenosí...
Služkami nazývám ženy, které se proti vlastní vůli nechají vmanipulovat do situace, kdy na jejich bedrech leží celá péče o domácnost VEDLE práce na plný úvazek a jejich muži to považují za samozřejmost. Ty služky si z nich dělají ti muži a ony si to nechají líbit. Nezlobte se na mě, ale vážit si nemůžu v takovém modelu ani jedné strany.
lonkue: no..ona i ta manažerka může mít jako koníčka pečení domácího chleba a zavařování...rytí záhonků a tak- relaxuje u toho! 
Kupodivu znám i takovou lékařku...ovšem- zakomplexovaní muži, co takové nešahají ani po paty mají tendence takové schopné dámy ponižovat a pak se diví, když nastane den D a mají kufry u dveří!
.gif)
lonkue: ty pořád nechápeš, že neprosazuju žádný model na úkor jiného.
Pragmaticky vzato, kolik žen se asi tak stane vrcholnými manažerkami s vysokým platem? Byť dřou jak barevné?
Existují životní pojistky, vdovské důchody a podobné ptákoviny, takže děsení žen je v tomto případě zase jenom ideologie, v případě rozvodu má žena určité nároky, včetně nároku na výživné, nebyla li úplně hloupá a nepodepsala nevýhodnou předmanželskou smlouvu.
Ke každému modelu je potřeba přstupovat pragmaticky a uvědomovat si jeho pozitiva i negativa.
Nadávky, zesměšňování a zastrašování zbytečně odvádějí pozornost od podstaty. Pak zbytečně podléháme různým bludům.
Renee: já mám vždycky velké ambice, vpodstatě jsem velmi ambiciózní a kariéristická osoba, dost flexibilní, abych tuhle vlastnost včas použila tam, kde je třeba a kde se to zrovna hodí a vyplatí.
Jinak tedy ještě nedosahuji požadované dokonalosti - manžel, ač to dělá velmi vyjímečně, umí lepší kynuté těsto, než já, ale všeho dočasu.
