.gif)
celina: díky,ahojky
paniinka: 
krásné
babkatapka:
paniinka: máš velikou 1 ****.
Napsala jsi to překrásně , je to také můj příběh
Počítač
Zas je tu noc kdy nemohu spát
a nebaví mě už ovečky počítat,
vtom dostanu nápad spásný,
koupím si počítač,to je jasný.
Po sté se otáčím na druhý bok
bude mi stačit notebok.
tak kamarád přibyl do naší rodiny,
už nemusím se bát
každé probdělé hodiny.
Začínám od nuly se s ním zbližovat,
věrného druha poznávat,
co je to entr,skype, mejl,
no koukám jako hejl.
Pronikám do tajů pomalým tempem,
začínám brouzdat internetem.
Možnosti jsou veliký,
třeba poslat mejl do Ameriky.
Když vidím při volání svá vnoučata,
jsem na mou duši dojatá,
technika tak pokročila,
to vebová kamera mě umožnila.
Stále objevuji,stále se učím,
chytne to každého,za to ručím.
Hned ráno ho zapínám,
zrak ještě spánkem zastřený
a klikám na štastné ženy.
Tam čeká babkatapka: Pegyša či Vikina: ,
a debata začíná.
Zaffira a Alla v práci jsou,
Helča66 a Denis si domečky budujou,
co vaří ten den Ivi a Lidule,
co vařilo se minule.
Přidá se Celina,1567,Maša,Ruzovyelf,Anitech,
Doudice a Lippia povídají o dětech,
semele se páté přes desáté,
co jsme dělaly a jak se máme
a večer štastné usínáme.
celina: Vikina: babkatapka: Díky.
paniinka: 
ale smutné,
.jpg)
paniinka:
habaděj: Vikina:
paniinka:
Zklamání
Stojím nad srázem hlubiny,
vždyt žila jsem jen pro tebe
byl jsi můj jediný.
Pak přišlo to zklamání,
co mysl má je odhání,
to přece nemahl jsi mi udělat,
vždyt jsi mi šeptal,mám tě rád.
Mám tě rád jsi mi říkal
a přitom se již s jinou stýkal,
má smysl dále ještě žít,
má cenu od života jěště něco chtít?
Odcházím od hloubky,co mě lákala,
suším své slzy,vždyt jsem plakala.
Odcházím vstříc novému životu bez tebe
budu však vzpomínat na tebe.
Již to tak nebolí ,všechno čas zahojí
i když jsi mě opustil a nachal být
pro lásku novou,stojí za to žít.
babkatapka: 
habaděj: Vikina: to je zase takové něžné a krásné.
Právě jsem se sama přistihla jak se u čtení vašich výtvorů usmívám a když je čtu po druhé a po třetí, ten úsměv se mi zabydluje na tváři. A to je myslím velmi pozitivní vliv.
já jdu s úsměvem na líci věšet prádlo a v uších mi zní to vaše básnění. Díky
Vikina: to je moc pěkné
Odloučení
Až budu dnes večer samotná uléhat,
zavřu své oči a budu si lhát.
Budu si snít, že zas ležíš vedle mne,
přivolám pod víčka tvé oči tajemné.
Vzpomínky roztančím jako film před sebou,
tvou košili obejmu, pak ruce nezebou.
Přivoním k límečku, vezmu ji na sebe,
jak jenom přečkám ty dva týdny bez tebe.
Zhasnu a vyvolám z paměti všechny tvé dotyky,
všechny tvé úsměvy, objetí...polibky.
Vzpomenu kolikrát země se zachvěla,
když´s mě měl v náručí, když jsem se vznášela.
Rukama bloudím si v tvých stopách po těle,
cítím tvé - divoké, horké i zněžnělé.
Slyším tvé výkřiky, vzdechy i šeptání,
krev stoupá do hlavy, buší mi ve skráních.
I když jsi daleko, můj sen se naplnil,
objímám polštář......už abys tu zase byl!
habaděj:
babkatapka:
Nemám klíče od tajných zámků,
jimiž své tělo zamyká,
můj čas má již na kahánku,
můj čas již dožívá.
Proto zase poběžím v dálku,
vstříc teplému vánku,
tam, za krátkým létem,
kde louky hýří pestrým květem.
Malý pocit ve mě však narůstá,
že si mám dát víc pozor na ústa,
tak to zde ještě přejedu zrakem
a ráno zmizím ranním vlakem.
A Vy, zde buďte nadále lákavé a snivé,
a žijte pro sladké kratochvíle.
habaděj:
Tery1948: děkuji
Vikina: opět transfuze citu, která postaví mě postaví na nohy, nejprve se mi ale podlomí kolena
Stalo se. Vstoupil jsem do tvého světa.
Tvá přitažlivost je nádherná a velká.
Prostoupil jsem Tě jako paprsek léta,
zářivě, teple, laskavě.
Prosvítil zákoutí tvého nitra,
kde přebývá tvá touha převeliká.
Plnými doušky piji z tvého pohledu,
provoňuješ mne jako louku květiny,
sytíš mé oči, jež lačně slídí po všem krásném.
Snažím se odhánět ten den jediný,
který už není a nebo neplatí...
babkatapka: budu dělat, co můžu
paniinka:
Vikina:
habaděj: Vikina: to je krásné, já tady jenon nyju, trochu víc......... přidejte.gif)
Touha.
Včerejšek není a dnešek už neplatí,
schovej mě , prosím, v tvém údolí závratí.
Propal se do srdce žhavými polibkyx,
drž mě a nepouštějm rozmačkej na střípky.
Slož si mě po kouskách podle tvé představy,
udělej zázrak ten, že se čas zastaví.
Zlíbám ti oči i vlasy až do čela,
než se v tvém objetí roztavím docela.
habaděj:
habaděj:
Vikina:
Odhazuješ jemný závoj studu,
protože pálí tvoji hebkou pleť
a toužíš po doteku údů
hebounkých jak motýlí květ.....
babkatapka: já jsem proto nikdy neříkat nikdy
Vikina: to by bylo moc krásné, snad jednou..... člověk nikdy neví???
babkatapka: třeba to jednou vyjde
Tery1948: jak je vidět, přežila jsi to
Vikina: Tery1948: jen vám tiše závidím, že jste se poznaly osobně, já vás budu znát jenom z obrázků, ale i tak jsem ráda, že vás znám a že jste!!
Vikina: mírou největší
Tery1948: zvědavost byla ukojena
Vikina: čím více k tobě na básničky chodím, tím více jsem na tebe zvědavá
Vikina: myslíš, že by ti odpověděly podle pravdy, já mám spíše dojem, že dnešní mladí , většina, považují projevy citu a romantiky za něco nenormálního, co se dmes prostě nenosí. Jak říkají, není to in
babkatapka: 
to bych se musela zeptat dětí
Vikina: ale je to krásné, láska byla je a bude (??? snad???) krásná vždycky. I když někdy , když slyším mluvit ty mladé, tak mám pocit, že se všechna romantika a něžnosti někam vytratily. Ale snad je to jenom mylný dojem???
babkatapka: holt se musí i pro ty mladší
pěkné a přímo z dnešní doby jsi JEDNIČKA
třetí řádek od spoda má být O, ne ZA
Už v tom zase lítám
Zase jsem ztratila půdu pod nohama,
už v tom zas lítám lásko milovaná.
Kde jsou mé přísahy, kde jsou předsevzetí,
stačí si přivonět jednou k tvojí pleti.
Jsi jako opium, jako moje droga,
jak dávka do žíly, co iluzi dodá.
Hlava se točí a přesto všechno vnímá,
chvíli je horko a potom zase zima.
Odletím do nebe a s peklem už si tykám,
za dávku tebe si bezostyšně říkám.
Na čas mi zmizíš - ne! Neodcházej nikam!
Je to jak absťák - no, vždyť v tom zase lítám.
babkatapka: děkuji
Vikina: ten "nevinný zloděj"probouzíš vzpomínky na něco, co už jsem skoro zapoměla.
Dnes jsem tady po menší odmlce, protože jsem doma plavala, ale tady jsem se tak krásně naladila.
To jsou tak krásná slovíčka a tak krásně poskládaná, já tady načisto jihnu, je mi do 
, ale tak krásně, díky vám Vikina: habaděj: jste úžasní
Po delší době se mě dneska bude krásně usínat, že i na bolesti možná zapomenu.
Ještě že jsem se stavila, zahřáli jste mě srdíčko, už to dlouho potřebovalo Já si jdu snít.......jpg)
habaděj: Tery1948:
Vikina: Je úžasný, co láska dokáže
Vikina:
Slůvkama,
těma neumím to tak krásně říct,
to dlaněma-jej,
těma to umím něžně vysvětlit.
habaděj: Když na komín, tak na komín - jedna lechtivější
PŘEDEHRA
Večer se schyluje a voní po růžích,
napsal´s mi MILUJI svým dechem na kůži.
Nežli se hodiny do rána překulí,
napíšu polibky já tobě MILUJI.
Na čelo, na oči, na tváře hořící,
do úst se zabořím, po větru vonících.
Na krku zdrží mě pichlavé kaktusy,
za lesem na hrudi pleť hladkou beru si.
Pod pasem maličkou studánku políbím,
neříkej miláčku, že se to nelíbí.
Důkaz tvé lásky ti polibky posiju,
ústy tě obejmu, do dna tě vypiju!
Tery1948:
Vikina: Zase jsi mi zahřála na dušičce a že to dneska opravdu moc potřebuju
