Zanadáváte si občas na toho svého?
.jpg)
„Vždyť to znáte, jak je to s chlapama. Ten můj není vůbec zlej, jenže je to takovej flegmatik, že mě neskutečně štve. Ten jeho klid! Panenko Marjá, jak mi leze na nervy. Přijde domů, lehne na gauč a nechá si přinést jídlo. A když mu s tím talířem naštvaně plácnu před nos, tak mi ještě v klidu poděkuje. V tu ránu bych mu ji plácla!“
Takhle to jednou vypadalo, když se u kamarádky tak trochu náhodně sešel „babinec“. Bylo nás pět a zastoupeny byly věkové kategorie od třiceti do šedesáti let. Zjistila jsem, že všechny ženy mají se svými drahými polovičkami podobné problémy, ať jsou jakéhokoli věku. Bylo úplně jedno, jestli jsme si stěžovaly na partnery současné či bývalé. Jen ti, do nichž jsme čerstvě zamilované, se zdají být bez chybičky. I u nich se však časem najde nějaký drobný kaz, který budeme moci s kamarádkami probírat.
O prohřešcích mužských protějšků jsme hovořily s nasazením. Na řadu přišlo i „trumfování se“, která je na tom hůř: čí muž je větší mlsoun, sobec, lenoch, workoholik, flegmatik nebo naopak cholerik, který je víc rozmazlený od maminky atd.
U bývalých partnerů se pochopitelně rozebíral jejich charakter – či spíše jeho nepřítomnost. Všechny jsme se vzájemně ujišťovaly, jak bychom si nikdy nenechaly líbit to, co ta druhá, a jak bychom s tím jejím byly hned hotové. Zkrátka a dobře jsme chlapy „zdrbly“ nahoru, dolů i naruby tak, že na nich nezůstala nit suchá. V ženské komunitě jsme cítily tu správnou sílu. I naše chytré řeči tomu odpovídaly.
Když jsme po nějaké době emotivního rozhovoru hodlaly zabrousit do neschopnosti mužů i v sexuální sféře, vykoukl z kuchyně náš společný známý Miloš. Muž jedné naší kamarádky, která nebyla přítomna. Něco u hostitelky (momentálně „single“) v kuchyni spravoval, protože ona to pochopitelně neuměla.
„Ježíši, my něj úplně zapomněly!“ problesklo v tu chvíli hlavou asi nám všem.
Překotně jsme ho začaly ujišťovat, že on je samozřejmě výjimka. Mlčel. Je hodný, šikovný, dobrosrdečný, ochotný, zkrátka – úžasný. Stále mlčel.
První se vzpamatovala ta nejstarší a nejzkušenější, moje maminka. „To jste si tedy, Miloši, vyslechl, že? Jediné, co nám tu teď asi chybí, je určitě zrní.“ Miloš sice nadále mlčel, avšak přidal úsměv a pokrčení ramen.
Shodou okolností mne Miloš vezl domů. Zeptala jsem se, proč tak zbaběle mlčel. Pochopitelně jsem si potřebovala rýpnout, že určitě ze strachu. Odpověď mne zaskočila.
„Mlčel jsem, protože jsem si usilovně představoval, jak byste se tvářily a mluvily, kdyby tam stáli v řadě všichni ti chlapi, kterým byste všechno tak ukázaly.“
Co myslíte, proč muži mlčí, když jsou ženy v drtivé většině? Je to ze strachu? Jak je to u vás, když se sejdete s kamarádkami? Také probíráte chyby svých mužů, druhů, kamarádů? Také si myslíte, že ženy v ženské společnosti mají hovory o problémech s muži „v popisu práce"? Jsme k tomu naprogramované? Proč na chlapy stále tolik brbláme, když je stejně máme rády?
31.3.2016 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 26 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zanadáváte si občas na toho svého?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ani po 35 letech,co jsme s manželem,nikdy o něm s kamarádkami nemluvím ve zlém,naopak vždy ho chválím,jak je šikovný,co všechno umí,jak máme doma pohodu.Nevím proč bych vytahovala nějaké nedůležité malichernosti o něm,to by vrhalo i na mne špatné světlo - že jsem si špatně vybrala,a to se nestalo! Nějaké prohřešky typu zvednuté prkýnko,poflusané zrcadlo a umyvadlo,navršené umyté nádobí v odkapávači,fusekle mezi botami a podobné blbosti,už téměř nevnímám.Hlavní věc,že se máme stále rádi a že je doma klid a pohoda.
Když nadáváme s kamarádkami na chlapy, připadá mně, že jsou všichni stejní. Prostě jsou jiní než my ženské. Můj muž je kliďas, ale když se jednou za čas pořádně naštve, tak se dívám, kde jsou dveře.Napadlo vás, že i oni majíé k nám ženám připomínky a výhrady? Jsem si vědoma toho, že kolikrát manžela tak štvu, že ho obdivuju, že na mě ještě nevztáhl ruku.
.jpg)
Teda samozrejme taky obcas utrousim cosi nechvalneho na adresu drahe polovicky (a jsem presvedcena ze to funguje stejne i opacnym smerem 
), ale snazim se sdelit choti obsah sveho protestu. Ne vzdy se setkam s pochopenim, dost casto nechape o co mi vubec jde, ale jak je psano nize nekdy se mi podari zmenit beh zivota a jindy se holt musim smirit s tim co mam. Nakonec on ani zivot se mnou neni prochazka ruzovou zahradou a nemuzu po drahe polovicce chtit zazraky 
Ale co je zajimave nejvetsi neshody jsou u nas obvykle k vuli naproste pitomosti, naposledy k vuli zahradnimu bambusu , ve vaznych zalezitostech a v penezich se obvykjle shodneme a nebo najdeme kompromis.
.jpg)
sharon: Linda: jj není co dodat 
.gif)
já také doufám v nadsázku ...jinak to nelze brát .... myslela bych si že všechny ty ženské jsou naprosto bez chybiček.....přece když mi chlap až tak vadí tak s ním nebudu.....a když na chlapa ( toho mého) nadávám tak rovnou to řeknu jemu co mi vadí a on mě.........jinak bych s ním nebyla čtyřicet let , nikdo nejsme bez chyb a já sama být mým chlapem bych se už dávno něčím přizabila...teda někdy...
Linda:
jasně ,že nadávám, dokonce semi daří vymýšlet nové a dosud neslýchané nadávky. Kromě toho jsem vynalezla nové postupy pomalého mučení .Vraždu jsem v duch spáchala rovněž mnohokrát
.jpeg)
Linda - 31.3.2016 8:38
Linda:
Doufám, že článek je myšlen tak trochu jako nadsázka. Protože jinak nechápu, proč by ty ženské s těmi chlapy byly. Ne, že bych si taky občas neposteskla nebo nezanadávala Ale pořád vím, že plusy převažují nad minusy. Pokud se mi něco nelíbí a je to řešitelné, tak to řeknu, a pokud se mi to řešitelné nezdá, tak to musím brát, jak to je. Koneckonců, já taky nejsem snůška samých ctností
Linda -přesně vystiženo
tak 1) byt to obracene tak vas chlapy semelou uplne stejne. Pracuji v muzskem kolektivu a chlapy jsou slepice k pohledani
a za 2) kdyz se vam neco nelibi tak to zmente! Chlap a nebo kdokoliv jiny se sam od sebe nezmeni, proc by to delal? NApr prvni ukazka : Přijde domů, lehne na gauč a nechá si přinést jídlo .... muze mi nekdo vysvetlit proc by dotycny muzsky delal neco jineho kdyz mu jeho soucasne chovani je tolerovano? Proc dotycna zena nosi tomuto muzi talir az pod nos kdyz ji to vadi? Proc nerekne ze chce jist u stolu a ne na gauci (nebo cokoliv jineho co ji vadi? CHlapy jsou z jine planety ( o tom nebudu diskutovat) ale cist nase myslenky fakt neumi a prasteni talirem o stul a nasledny kysely vyraz to nevyresi. Vadi mi to a nechci mu nosit jidlo pod nos, tak to proste nedelam, to neni chyba chlapa to je chyba dotycne zenske!!!
Paní, on se vás nebál. Pouze vámi opovrhoval, což vám na váš impertinentní dotaz sdělil sice zdvořile, ale naprosto jednoznačně. S tlupou chlapů, kteří by tímto způsobem vedli diskuzi o ženách, zvlášť v případě, že by v tu chvíli byla přítomna žena, která by napravovala nějakou jejich neschopnost, bych taky nediskutovala. Je to naprostá ztráta času.
