Rozkol v rodině kvůli jídlu
Máme dvě děti – pětiletou holčičku a sedmiletého chlapečka. Bydlíme společně s mými rodiči ve větším domě. Sice máme každý své patro, ale víte, jak to chodí. Děti pobíhají sem a tam, chvíli jsou doma, chvíli u babičky. Tomu se dá dost těžko zabránit.
Moji rodiče je milují, doslova by se pro ně rozkrájeli. Na jednu stranu je to příjemné, na druhou mi to opravdu dost zasahuje do výchovy.
Největší problém je s jídlem. Asi jsem nebyla dost důrazná hned zpočátku a teď mi to přerostlo přes hlavu. Moje máma je totiž vášnivá kuchařka. Baví ji to. Pořád něco vyváří, peče, zkouší. Musím uznat, že vaří skutečně skvěle.
A jak to tak bývá, je ráda, když vidí, že to, co udělala, ostatním chutná. Zaměřila se hlavně na děti, kterým podstrojuje a pořád je něčím krmí. Kdykoli se u ní zastaví, dostanou něco na zub. Koláč, chleba s pomazánkou nebo klidně i celou večeři. Vadí mi to, protože na dětech se tahle její výkrmna už začíná projevovat, a taky mě může vzít ďas, když stojím u sporáku, vařím večeři a děti přijdou, že už jedly u babičky.
Snad stokrát jsem jim to zakázala – dětem i babičce. Vždycky je pak tak týden klid a všichni to respektují. A potom to začne nanovo. Pomaličku, polehoučku. Sem tam koláček, rohlík, řízek s kaší…
Manžel je z toho úplně na mrtvici, protože je velmi sportovně založený, a to, jak naše děti kynou, se mu vůbec nelíbí. Teď už to došlo opravdu daleko, protože si na mámu došlápl on. Je dost vznětlivý, takže z toho bylo haló na půl vesnice. Máma je uražená, táta významně mlčí a vztahy jsou pořádně narušené. Navíc jsou z toho zmatené i děti, protože když přijdou k babičce, automaticky se dožadují něčeho k jídlu, jak jsou zvyklé, a nic nedostanou. Což je v pořádku, ovšem kdyby si matka odpustila ublíženecké řeči, které s gustem vede právě před našimi dětmi.
Nevím, možná vám to bude připadat jako prkotina, dusno kvůli ničemu, možná to tak opravdu je. Celý tenhle konflikt je zbytečný. Chtěla bych to všechno nějak urovnat, ale obávám se, že to tak snadné nebude. Matka se zařekla, že s mým mužem už nikdy nepromluví ani slovo, manžel se zase rozhodl, že se odstěhujeme. Mám je ráda oba, jsem mezi mlýnskými kameny a nevím, jak z toho ven.
7.8.2007 Rubrika: | Komentářů 27 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Rozkol v rodině kvůli jídlu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
b+h: 
jak se v nekterych vecech neshodneme, tohle je bezva napad.. chces jim podstrojovat, mami? fajn, ale podle zasad zrave vyzivy.. davej jim zeleninu, ovoce, lehka netucna jidla... sice mozna chvili budou koukat jak vyorane mysi a asi jim to nepojede.. ael bud si zvyknou, nebo tam prestanou "somrovat" ( ted to nemyslim pejorativne)
evelyn: taky jsem chodila na lup do špajzu, jenže jsem v tomhle věku lítala po venku se sousedovic klukama a ještě dělala nějaký sport a každý víkend s rodiči jezdila na hory
.
b+h: Markýza: souhlasím s váma- netřeba dělat dusno a děcka to můžou vylítat s tatou nebo s tebou, když nebudeš u plotny. Vůbec bych se nezlobila, kdyby mi někdo vařil
Je zbytečné, abyste vařily obě, tak se domluvte
na mych holkach se to teda nepodepsala, manzelova babicka, varila a pekla
, cpali jsme se jak nezavreni a my holky zustaly jakoo proutky
.jpg)
jo a ještě něco, když je manžel takový sportovec, tak proč to s dětma nevysportuje, proč je nevezme na kolo, plavat, nebo zakopat si. Když se naučí pravidelně pohybovat, tak i tak malé děti pochopí, že pohybovat se s plným břichem a pneumatikama není žádná slast a uberou v jídle, fakt. 
.gif)
Manžel má pravdu. Odstěhujte se. Čím dřív tím líp
Nevěřím, že by si máti nechala vnutit nějaký zdravý recept...Je zvyklá vařit po svém. A určitě i zdravý recept by vylepšila po svém 
taky bydlím v dvougenerečním domku, když žila mamka, starší syn k ní strašně rád chodil na snídani, upřímně, já měla pokoj a on se najedlkdyž mamka pekla buchty, naložila na talířek a přinesla všem, já to dělala a dělám stejně - když peču, nebo vařím něco, co vím, že má taťka rád a neumvaří si to, tak mu zanesu, on mi zas včera přinesl pro kluky k večeři grilované kuře
, když kluci byli u mamky a zjistili, že babička má na večeři něco "lepšího", mamka jen zavolala ze schodů, ať se s ničím nevařím, že kluci večeří u ní - když jsem měla navařeno, pichla jsem to do ledničky a měli to druhý den. Mamka mi strašně chybí, a nejen kvůli tomu, že mi občas nakrmila děti.
Dano, promluvte si, všichni dohromady a každý zvlášť. Rozhádat se s rodiči, dělat uražené a nebavit se je to poslední, mámu máš jen jednu, a pokud jste spolu dobře vycházely, není důvod nevycházet dál. Manžel tě jednou opustí, ale máma ti zůstane. Nejhorší je, když nestihneš někomu říct, jak moc ho máš ráda a kvůli zbytečným hádkám tuto šanci navždy propásneš.
Hodně štěstí a tolerance
b+h: tak to je vymakané
,super nápad....,ale taky nechápu,proč si děti sama nehlídá,když vaří, manžel je celkem rozumný,stěhovala bych se s ním....
Ja bych tve mamince kazdy den podvrhla nejkay recept ze zdrave vyzivy, kdyz chce zkouset neco noveho... ona uvari pro deti podle tveho receptu a tve deti se naji u ni zdrave.. no a doma bych uz je nekrmila... problem vyresen - vsichni spokojeni - babicka spokojena, ze muze krmit vnuky a ty spokojena, ze jedi zdrave.... doma bych varila jenom pro sebe a manzela... no a mezitim bych pozadala manzela at s detmi sportuje, at ty kalorie spali a jeste k tomu at maji spolu neco spolecneho....
Dano, babička nerespektuje vaší výchovu, nerespektuje vaší rodinu, nerespektuje váš řád. Podle mě teď je chvíle s tím něco dělat. Jednak by se děti měly naučit respektovat, že vaše dvě domácnosti nejsou volně průchozí - že k babičce se bude chodit na pozvání, předem ohlášení, že se bude ťukat (zvonit) - a že babička bude respektovat to, že vy máte nějaký program, režim a zásady. Jesltli ráda vaří, tak jí absolutně nic a nikdo nebrání, aby vás VŠECHNY pozvala třeba v neděli na oběd, abys ty taky věděla co kdy plánovat a neplánovat.
Takže zkus svolat rodinnou radu a zkuste se domluvit. A zkus také ty sama přijmou ty nepohodlnosti odděleného života.... to si u vaření večeře fakt nevšimneš, že děti nejsou doma? A to tě nenapadne že jsou u babičky? Ono je jednodušší vařit v klidu, pravda.... takže si rozmysli, že nový režim bude znamenat i spoustu tvých omezení. Ale opravdu si myslím, že je na čase, abys měla SVOU rodinu a hájila SVOU rodinu - i před svými rodiči. Nejsi už jen jejich dcera... jsi také něčí manželka a máma.
Určitě to není dusno kvůli ničemu... Nám babička taky podstrojovala a taky se na nás ta výživa v dětství podepsala, dodnes bojuju s nadváhou a se zubama, jak jsem se coby děcko pořád cpala něčím sladkým. Fakt si nemyslím, že je blbost dbát na to, co dítě jí. A když si holt babička nedá říct po dobrém, tak co dělat? U naší babi je to taky jako mluvit do zdi, prostě všchno odkejve, ale pak si stejně dál vede svou, protože ona to ví přece nejlíp... Babičky si vůbec dost často myslí, že s dítětem je to samé jako s prasetem - musí se pořádně vykrmovat a čím tlustší, tím lepší. A člověka v tomhle věku už prostě nepředěláš... Já bych se opravdu nebála si tvrdě prosazovat svou, kdyby to nešlo po dobrém, protože tady jde opravdu o zdraví. Ovšem to dítě to asi pochopí těžko, zvlášť pokud to babička bude ještě sabotovat svýma ublíženýma řečma. Já to pochopila až v dospělosti
odstěhovat se a ihned zničí se ti jiak manžeství a chudáci vykrmené děti ,o koho ti víc jde o mámu nebo o tvé děti a mamžela,uteč co nejdřív
