Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Problémy s rodiči tchán tchyně

Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce

Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce

Zajímal by mne názor žen, které už jsou babičkami. A nejen těch, samozřejmě. Chtěla bych vědět. Jestli mám opravdu velká očekávání a jestli názor, že v rodině si máme pomáhat, je špatný. Jde o mou mámu, která mne jako babička svých vnoučat dost zklamala.

Máme dvě děti, dvouletá dvojčata. Obě jsou holčičky. Když se narodily, byla moje máma naprosto nadšená, několikrát v týdnu jezdila na návštěvu a dost mi s nimi pomáhala, třeba s večerním koupáním a krmením. Vypadalo to, že je tou nejúžasnější babičkou na světě. Jenže teď se to nějak změnilo.

Máma šla před půl rokem do důchodu a já jsem si říkala, že teď si začne vnoučat užívat ještě víc. Bohužel, není to tak. Její frekvence návštěv se poněkud snížila, i když tak dvakrát v týdnu zaskočí, to je pravda. Dcerky ji milují, i ona je, v tomhle ohledu nemůžu říct ani slovo.

Zklamala mne ale její reakce na mou prosbu o pomoc. Manžel přišel o práci a hned si našel jinou, bohužel, o dost méně placenou. Vycházíme jen tak tak a já jsem se rozhodla nastoupit do práce, zatím na zkrácený úvazek šest hodin, zaměstnavatel mi naštěstí vyšel vstříc. Problém je s umístěním dětí do školky. Jesle u nás nejsou, státní školka je beznadějně plná a soukromá, kde by mi holky vzaly, je zase hodně drahá. I jen na jedno dítě je to darda (cca 8 000 měsíčně), natož pro dvě. Prakticky bych vydělávala jen na tu školku a to by pak nemělo cenu ani do té práce chodit.

Zeptala jsem se mámy, jestli by byla ochotná své vnučky hlídat, než se dostanou do státní školky, což by bylo až od září na přes rok. Vysvětlila jsem jí naši situaci a nutnost, abych šla do práce. Přiznám se, že jsem tak nějak automaticky očekávala, že řekne ano. Neřekla. Naopak, prý se na každodenní hlídání dvou takhle malých dětí necítí a ať se nezlobím. Nárazově ano, ale pravidelně denně tímto způsobem suplovat školku nechce a nebude.

Zklamalo mě to moc. Máma je aktivní, zdravá, není to žádná stařenka. Žije sama, je rozvedená, stará se jen sama o sebe, času má hromadu. Nechápu, že je pro ni tak těžké pochopit, že dneska je taková doba a my mladí s dětmi to vůbec nemáme jednoduché. Jsem na ni naštvaná, i manžel má vztek. Jeho máma by nám hlídala ráda, ale chodí ještě do práce, tak nemůže.

Co si o téhle situaci myslíte? Jak byste se zachovaly vy jako babičky? Pomohly byste svým dětem, nebo byste je v tom nechaly plácat? Já to pořád nemůžu nějak rozdýchat.

Adéla


21.4.2015   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 288   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Alča39
Alča39 - 27.4.2015 8:17

děkuji za vaše slova a trochu povzbuzení.mě se s tím těžko žije a ted se ani s matkou nechci vídat jsem na ni naštvaná a at si občas uvědomí co dělá,ale myslím si,že je asi fakt nějaká nemocná,ale celý život a žít s tím a nic nedělat....ne já taková nejsem a nechci být , jen se bojím genů,ty nezastavím a bojím se že jednou selžu nějak v něčem a pak si řeknu ježíši jsem jako moje matkasmajlik - 98smajlik - 66smajlik - 66smajlik - 55doufám,že v to nikdy nedojde do těchto situací,ale dcera má občas takové divné připomínky,dělá občas ,že jako nic a ty geny muže mít po mé matce ona...no to by mě do....lo,ale snad si to moc připouštím,ale jak jsem už psala,nenávidím ji a at mě odsoudí kdokoli je mi to jedno,protože já si z dětství nepamatuji nic hezkého čím by mi někdo řekl,že mi máma pomohla,v ničem mi nikdy nenaslouchala a když jsem měla problém,byl to jen muj problém ona má svých starostí dost,já jsem díky tomu dost přecitlivělá,bolí mě každá hloupost a neumím čelit s rozumem ani žádnou hádku doma s mužem,nejsem vůbec silná normálně žít a mám pocit,že jsem jen nějaký dodatek v životě pr někoho a danou situaci,nemám koníčky,kamarádky nic...jen práci,domácnost,a pocit,že jsem jen tady na světě jen tak pro nic..mám dceru to ano a strašně rychle mi roste a bojím se že jednou zustanu uplně sama a nebudu už nikomu patřit ani jako dodatek...ke smlouvě s životem.to jsou pocity hned po ránu,že...tak krásně je venku,nádherně svítí slunce a mám z toho radost..já jsem zralá na psychiatra.jen to řekněte...přeji vám hezký den,maminkám,babičkám,všem ženským na světě...smajlik - 61

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 27.4.2015 0:20

Alča38 - ja jsem se obcas take citila blbe, jsem prostredni, bracha +2 roky starsi a segra 9 mladsi.Kdyz jsem neco chtela byla jsem mala mohl to jen bracha byl starsi, potom kdyz se narodila segra tak bylo zase to ty nemuzes jsi velka. kdyz jsem neco rekla tak jsem slysela nojo ty jsi chudinka ze. Copak se nemuze dite ve trinacti houpat na houpacce. Ona si hrala a jen jsem si sedla tak segra zacala rvat, ze chce houpat. Dostala jsem vynadano, stala a houpala segru. Ta moc dobre vedela co dela a jen delala na mne ksicht, ze ji to zase vyslo. A vsude jsem ,,smrade" musela tahat sebou.

 
Verera
Verera - 26.4.2015 20:30

Piafka: školka je vyloženě věc místa- někde je málo dětí, většinou někde na vesnicích dál od velkých měst, tam berou i dvouleté. Mám kamarádku na Broumovsku a dcera chodí do školky od 2 let. Někde se obci povedlo rozšířit počet míst a nejsou velké problémy, třeba u nás prý vzali všechny přihlášené a to jsme v Praze. No a někde na to kašlou nebo nemají jak školku zvětšit a tam je problém i od 4 let.

 
Haninka
Haninka - 26.4.2015 19:27

Alča38: myslím, že se nemusíš "cítit jako blbec, že jsi sem psala" to je ten problém psaného slova, že člověk ne vždy dokáže zcela přesně popsat myšlenku.
Mám mladšího bráchu o šest a půl roku, který - na rozdíl ode mě, já do šesti byla u babičky a dědy - vyrůstal s rodiči. Ještě dlouho v dospělosti jsem na něho byla podvědomě naštvaná za to, že cokoliv chci po mámě já (a ne že bych toho chtěla tolik), je pro ni neřešitelný problém, kdežto pro něho by se rozkrájela. Dlouho mi trvalo, že než mi došlo, že on to po ní nevyžaduje, to ona to má tak nastavené a dost se mi ulevilo, s bríchou jsem si to v dobrém vyříkala a teď by se dalo říct, že brácha je moje nejlepší "kamarádka".

 
Léthé
Léthé - 26.4.2015 19:21

Alča38: jak nikoho nezajímáš ? Dyť ti odpovídámesmajlik - 26. Máš problém s matkou, asi tě to hrozně moc trápí a věř že v tomto nejspíš nebudeš sama. Občas se na některých z nás rodiče nehezky podepíší.
Zkus se na matku dívat třeba jako na nemocnou osobu a hlavně se snaž nebýt jako ona. Pokud si ona myslí že nemá problém, nic s tím neuděláš.

 
illča
illča - 26.4.2015 18:41

Alča38: to je vždy smutné, když matka jedno dítě protěžuje a rozmazluje a pro druhé nemá pěkné slovo. smajlik - 56
Pro tebe je ted ale důležité, že ty máš se svou dcerou pěkný vztah,že jsi ho dokázala vybudovat i když jsi něco z takového jako dítě nezažila.smajlik - 47

 
Alča39
Alča39 - 26.4.2015 18:23

rychlonožka: hezké jak dokážete pomoci,alespon kousíček z každé normální mámy bych brala a vděčnost mi není cizí..fandím babičkám,které jsou babičkami.smajlik - 94

 
rychlonožka
rychlonožka - 26.4.2015 18:07

Ano, dámy tady píší, beru si jedno. S tím jedním ovšem strávím tolik času a když připočítám dovolenou, kdy je mám denně celé dny s tím, že beru jako samozřejmost pomoc u dcery v domácnosti, ať to je prádlo, vaření, úklid atd, že to je srovnatelné s tím, kdybych od pondělka do pátku hlídala šest hodin. Vnouče je sedmileté a hlídám skutečně od čerstvého miminka. Čímž i tak strkám Adély matku fakt do kapsy. No, za to, že má Adéla dvojčata, za to nikdo nemůže. Adéle bych doporučila známou maminku na MD, která by hlídala za nějaký rozumný peníz. za sebe musím říct, ano, není to povinnost, ale já bych se styděla, kdybych byla doma a dcera platila hlídání. jak říkám, některá máma na mateřské si ráda přivydělá. Je to věc dohody mezi lidmi. Na daně a finančák bych se vykašlala. Ti z úřadů nebo náš stát Vám Adélo děti neohlídají a zaměstnání finančně nevynahradí.

 
Alča39
Alča39 - 26.4.2015 17:20

Léthé: ano na rodinnou terapii.která trápí mě jen mě,matka s ničím problém nemá,ona je uplně v pohodě a tak se tím snažím nezabývat.strašně mě to trápí a bolí mě to,ale je to už tak vžité že s tím sotva něco udělám..měla jsem pocit,že jsem sobecká,muj bratr dítě své vlastní nemá,vyženil dcerku,ale ani o tu matka nejeví zájem holce je 14let a ta ji už nebere a to ji brácha vyženil před 10lety..jen sjem chtěla napsat k diskusi názor a najednou se cítím jako blbec,že jsem tady vubec psala.a kam taky,když to nikoho nezajímá...

 
Léthé
Léthé - 26.4.2015 17:09

Alča38:smajlik - 56 mám pocit, že u tvé matky není ani problém to její nehlídání, ale ona sama má problém a tím samozřejmě i ty s ní máš, a nejspíš vždy budeš mít problém. To co tu popisuješ je spíš na rodinnou terapii.

 
Alča39
Alča39 - 26.4.2015 16:38

když mám krizovku,dítě onemocní,volno ve škole -já v práci na 12ti hodinové směně tak když je máti doma a šeredně se nudí,tak by přeci jen mohla pomoci,nepotřebuji to tak často jednou za půl roku.už je přece holka velká tak to zvládne sama...grr,takhle se nebudu chovat k vnoučatum nikdysmajlik - 98

 
Alča39
Alča39 - 26.4.2015 16:34

chtěla jsem napsat,že jsem přesvědčena,že by o mě moje dcera nikdy nepochybovala a ani by o mě neřekla,že mě nenávidí.samozřejmě , že ublížila moje matka sama sobě a své vnučce ,že s ní nestrávila čas,ale mě to také ublížilo,a to je jen jeden z mnoha duvodu,a další tady přeci nepatří,je to diskuse k babičkám ne k matkám..

 
Alča39
Alča39 - 26.4.2015 16:28

sharon: četla jsem si to po sobě.asi si nepochopila ,nevadí.nenávidím ji za to,že miluje jen jedno ze svých dětí a to mého bratra,mě otec zemřel v náručí když mě bylo 6let,a ona místo toho aby byla ke mě jako matka a člověk o kterého jsem se mohla opřít,tak do mě jen vždy ryla.pokud se s mým bratrem poháda,tak by mě samou láskou snědla , ale jinak jsem pro ni vzduch.dokázala by mi tak ublížit což se několikráte stalo nejen psychicky,já svou dceru vychovávám ve slušnosti a uctě k druhým a vím,že by o mě nikdy neřekla,že ji nenávidím protože své dceři dávám to co moje matka mi nedala nikdy,lásku,oporu,cítit to,že mám matku...je mi líto,žes tak reagovala...

 
Hanča
Hanča - 26.4.2015 12:40

no u nás byla výhoda, že jsme v jednom baráku bydlely 4 generace, ale když jsem šla do práce a strší dítě mi nevzali do školky, tak hlídala moje babi v 77 dvě děti, ale zase můj taťka dělal na zvláštní způsob směn, takže byl v týdnu dost často doma a byly na to dva, ale dcera mi neustále předhazuje, jak ji babi nutila dělat přípravný dviky do školy, když byla předškolák, tak nevím, jestli byla babi rozmazlovací, myslím, že moc ne, ani já si ji nepamatuju jako rozmazlovací a já teda taky nejsem rozmazlovací, u nás platí určitý pravidla a přesto je tady ten kluk rád a je nešťastný, když k nim přijedu a nevemu ho sebou

 
Haninka
Haninka - 26.4.2015 9:54

Léthé: taky jsem to tak cítila, že moje babička je spíš moje máma... Babička by se pro děti a vnoučata rozkrájela, moje máma jen pokud se jí to zrovna hodilo...

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78540.
Archiv anket.