Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Problémy s rodiči tchán tchyně

Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce

Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce

Zajímal by mne názor žen, které už jsou babičkami. A nejen těch, samozřejmě. Chtěla bych vědět. Jestli mám opravdu velká očekávání a jestli názor, že v rodině si máme pomáhat, je špatný. Jde o mou mámu, která mne jako babička svých vnoučat dost zklamala.

Máme dvě děti, dvouletá dvojčata. Obě jsou holčičky. Když se narodily, byla moje máma naprosto nadšená, několikrát v týdnu jezdila na návštěvu a dost mi s nimi pomáhala, třeba s večerním koupáním a krmením. Vypadalo to, že je tou nejúžasnější babičkou na světě. Jenže teď se to nějak změnilo.

Máma šla před půl rokem do důchodu a já jsem si říkala, že teď si začne vnoučat užívat ještě víc. Bohužel, není to tak. Její frekvence návštěv se poněkud snížila, i když tak dvakrát v týdnu zaskočí, to je pravda. Dcerky ji milují, i ona je, v tomhle ohledu nemůžu říct ani slovo.

Zklamala mne ale její reakce na mou prosbu o pomoc. Manžel přišel o práci a hned si našel jinou, bohužel, o dost méně placenou. Vycházíme jen tak tak a já jsem se rozhodla nastoupit do práce, zatím na zkrácený úvazek šest hodin, zaměstnavatel mi naštěstí vyšel vstříc. Problém je s umístěním dětí do školky. Jesle u nás nejsou, státní školka je beznadějně plná a soukromá, kde by mi holky vzaly, je zase hodně drahá. I jen na jedno dítě je to darda (cca 8 000 měsíčně), natož pro dvě. Prakticky bych vydělávala jen na tu školku a to by pak nemělo cenu ani do té práce chodit.

Zeptala jsem se mámy, jestli by byla ochotná své vnučky hlídat, než se dostanou do státní školky, což by bylo až od září na přes rok. Vysvětlila jsem jí naši situaci a nutnost, abych šla do práce. Přiznám se, že jsem tak nějak automaticky očekávala, že řekne ano. Neřekla. Naopak, prý se na každodenní hlídání dvou takhle malých dětí necítí a ať se nezlobím. Nárazově ano, ale pravidelně denně tímto způsobem suplovat školku nechce a nebude.

Zklamalo mě to moc. Máma je aktivní, zdravá, není to žádná stařenka. Žije sama, je rozvedená, stará se jen sama o sebe, času má hromadu. Nechápu, že je pro ni tak těžké pochopit, že dneska je taková doba a my mladí s dětmi to vůbec nemáme jednoduché. Jsem na ni naštvaná, i manžel má vztek. Jeho máma by nám hlídala ráda, ale chodí ještě do práce, tak nemůže.

Co si o téhle situaci myslíte? Jak byste se zachovaly vy jako babičky? Pomohly byste svým dětem, nebo byste je v tom nechaly plácat? Já to pořád nemůžu nějak rozdýchat.

Adéla


21.4.2015   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 290   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
orinka
orinka - 21.4.2015 5:54

Taky jsem babička a taky nehlídací. Ono je velký rozdíl přijet párkrát týdně, pomoct, pomazlit a zase odejet anebo vzít si na starost rovnou dvojčata, od kterých bych se nemohla hnout a u kterých by se očekávalo, že při jejich hlídání navařím, vyžehlím a tak vůbec. Znamená to vzdát se vlastního života a přijmout zápřah na dvojnásobný plný úvazek. Věnovat se vnoučatům je dobrovolná činnost. Mít takovou odpovědnost bych si skutečně netroufla.

 
Hanelorwe
Hanelorwe - 21.4.2015 0:49

Adélo...asi se tu moc nesetkáš s pochopením ... dnes ikdyž je žena tedy babička v důchodu není jejím smyslem života se takto uvázat k pevnému režimu hlídání, byť má své vnoučata ráda a dělají jí radost a ráda vypomůže ve výjimečných situacích. Těch pevných závazků si každá v životě užijeme nad hlavu za život.... a v důchodu chce člověk dělat co ho těší a má na to sílu... je to poslední etapa života smajlik - 105

 
dadka
dadka - 21.4.2015 0:36

No vůbec se jí nedivím. Svoje vnučky miluje, ale necítí se na každodenní hlídání. Já bych taky odmítla. Neříkám, že bych děti nepohlídala ve vyjímečných situacích, když je třeba jedna nebo obě nemocné, nebo je nemocná dcera. Ale udělat si z toho každodenní povinost, to ne. Taky si zaslouží svůj klid a soukromí. Já jsem měla dva vnuky ještě v době, kdy jsem mela skoro 20 roků do důchodu a zodpovědné zaměstnání, takže když bylo třeba a bylo to nevyhnutelné, tak jsem si vzala dovolenou, nebo když byla dcera s žáky ve škole v přírodě, tak jsem měla oba vnuky u sebe a chodila jsem ráno až na osmou, abych je mohla zavést do školy a školky. Druhá dcera má malé děti, ale žije v zahraničí, takže nevíém, jaké by to bylo, kdyby žili tady. Ale každopádně si nedovedu představt každodenní hlídání. To bych padala na hubu a můj důchodový život, na který jsem se tak těšila, by prostě nebyl.

 
Hanelorwe
Hanelorwe - 21.4.2015 0:31

Adélo.... chápu tvojí mámu, ono je rozdíl v tom co chce a cítí a v povinnosti .To, že nechápeš její přístup je rozdílným věkem.... já bych se též nenechala takto na pevno uvázat, byť mám svojí vnučku velmi ráda a ráda vypomohu v nemoci, ale pevný úvazek je jiná kategorie. Také ti jednou bude 60 a více a možná pochopíš život v této dimenzismajlik - 105

 
sallie
sallie - 21.4.2015 0:18

Adélo, ale možná se maminka na to fakt necítí... sama víš, jak strašný je to záhul a navíc ty půjdeš do práce na 8,5 hodiny, ale ona by měla "pracovní dobu" prodlouženou o tvé dojíždění, tj. klidně třeba deset, jedenáct, dvanáct hodin, pětkrát týdně... a to minimálně na příští rok a půl, to je prostě veliký závazek... upřímně řečeno, nedokážu si představit, že bych do něčeho takového šla já a to je mi pětačtyřicet... protože když k tvému dojíždění připočítám mé dojíždění, tak kde je nějaký "můj" čas? Kdy si já třeba nakoupím, uvařím vyperu? V noci? Nemluvě o tom, že bych se třeba chtěla občas vidět s kamarády nebo jít třeba do divadla?
Adélo, zkus najít nějaký kompromis doma - třeba že byste s manželem měli posunuté pracovní doby tak, aby bylo potřeba děti hlídat třeba jen od devíti do tří nebo prostě nějakou rozumnější dobu....

A odpověď na tvojí otázku - ne, svoje děti bych nenechala v tom plácat, ale taky bych se nechtěla nechat zotročit... kdyby šlo třeba o pár týdnů, možná měsíců, budiž... kdyby šlo o 4-6 hodin denně, budiž, ale uvědom si, že tvoje očekávání je poněkud... bezohledné...

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.