Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Problémy s rodiči tchán tchyně

Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce

Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce

Zajímal by mne názor žen, které už jsou babičkami. A nejen těch, samozřejmě. Chtěla bych vědět. Jestli mám opravdu velká očekávání a jestli názor, že v rodině si máme pomáhat, je špatný. Jde o mou mámu, která mne jako babička svých vnoučat dost zklamala.

Máme dvě děti, dvouletá dvojčata. Obě jsou holčičky. Když se narodily, byla moje máma naprosto nadšená, několikrát v týdnu jezdila na návštěvu a dost mi s nimi pomáhala, třeba s večerním koupáním a krmením. Vypadalo to, že je tou nejúžasnější babičkou na světě. Jenže teď se to nějak změnilo.

Máma šla před půl rokem do důchodu a já jsem si říkala, že teď si začne vnoučat užívat ještě víc. Bohužel, není to tak. Její frekvence návštěv se poněkud snížila, i když tak dvakrát v týdnu zaskočí, to je pravda. Dcerky ji milují, i ona je, v tomhle ohledu nemůžu říct ani slovo.

Zklamala mne ale její reakce na mou prosbu o pomoc. Manžel přišel o práci a hned si našel jinou, bohužel, o dost méně placenou. Vycházíme jen tak tak a já jsem se rozhodla nastoupit do práce, zatím na zkrácený úvazek šest hodin, zaměstnavatel mi naštěstí vyšel vstříc. Problém je s umístěním dětí do školky. Jesle u nás nejsou, státní školka je beznadějně plná a soukromá, kde by mi holky vzaly, je zase hodně drahá. I jen na jedno dítě je to darda (cca 8 000 měsíčně), natož pro dvě. Prakticky bych vydělávala jen na tu školku a to by pak nemělo cenu ani do té práce chodit.

Zeptala jsem se mámy, jestli by byla ochotná své vnučky hlídat, než se dostanou do státní školky, což by bylo až od září na přes rok. Vysvětlila jsem jí naši situaci a nutnost, abych šla do práce. Přiznám se, že jsem tak nějak automaticky očekávala, že řekne ano. Neřekla. Naopak, prý se na každodenní hlídání dvou takhle malých dětí necítí a ať se nezlobím. Nárazově ano, ale pravidelně denně tímto způsobem suplovat školku nechce a nebude.

Zklamalo mě to moc. Máma je aktivní, zdravá, není to žádná stařenka. Žije sama, je rozvedená, stará se jen sama o sebe, času má hromadu. Nechápu, že je pro ni tak těžké pochopit, že dneska je taková doba a my mladí s dětmi to vůbec nemáme jednoduché. Jsem na ni naštvaná, i manžel má vztek. Jeho máma by nám hlídala ráda, ale chodí ještě do práce, tak nemůže.

Co si o téhle situaci myslíte? Jak byste se zachovaly vy jako babičky? Pomohly byste svým dětem, nebo byste je v tom nechaly plácat? Já to pořád nemůžu nějak rozdýchat.

Adéla


21.4.2015   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 288   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Babička je v důchodu, vnoučata ale hlídat nechce

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Piafka
Piafka - 23.4.2015 11:41

Nika1: smajlik - 47 a to je přesně ono

 
PEGG
PEGG - 23.4.2015 11:41

Anakolut - 23.4.2015 11:33smajlik - 61 taky se omlouvám, myslím, že to přešlo z diskuze k vzájemným výčitkám. Přitom téma bylo původně jiné.
Koukněte z okna, svítí sluníčko a i přes všechny starosti, je na světě krásněsmajlik - 93smajlik - 64

 
Anakolut
Anakolut - 23.4.2015 11:33

PEGG: Ale to nebylo na konkrétně na Tebe. Někde se to v diskuzi pod článkem objevilo. Neměl to být útok, omluvám se.

 
Nika1
Nika1 - 23.4.2015 11:33

Kozoroh 18: Samozřejmě jde si udělat fin. rezervu, ale nikdy asi ne tak velkou, aby vystačila na rok rodičovské (cca 7 100,-Kč do 3 let dítěte) s polovičním platem manžela (nebo podporou z pracáku). To by už pak děti nemohl mít nikdo. Osobně budu na tom se svojí mamkou stejně. Než abych se doprošovala někoho, kdo nemá zájem, dám holčičku do soukr.školky už ve 2 letech a 2,5 měsících. Co dělat, hypotéka se platit musí, odklad vyřídit nejde, rodičovská nedosahuje ani splátky za hypo. Jen mě kacířsky napadá, proč nás děti moje mamka dávala na celé prázdniny své mamce bez uzardění. To mi příjde dvojí metr. Ale co, ono to nějak půjde.

 
PEGG
PEGG - 23.4.2015 11:30

Anakolut - 23.4.2015 11:22 to nevím ,kdes vyčetla, že já psala o skleničkách, plenách a jiných vymoženostech? Možná už jen skleróza v pokročilém stádiu, ale nejsem si vědoma, že bych vám cokoliv vyčítala.

 
Nika1
Nika1 - 23.4.2015 11:26

Jarča: tak by to šlo taky. Já navrhovala ať maminku poprosí na 2-3x týdně dopoledne a zbytek soukr.školka a zaměstnání jen na 4 hod.denně. Pořád si myslím, že v nouzi má rodina pomoci. Adélin manžel mohl těžko plánovat vyhazov.

 
orinka
orinka - 23.4.2015 11:25

Koukám, že tu probíhá mezigenerační bojsmajlik - 37smajlik - 68

 
Anakolut
Anakolut - 23.4.2015 11:22

Křeček: Ale já si přeci nestěžuju, vždyť píšu, že jsem ráda za dobu, ve které žiju.
Moji rodiče taky bydleli 5 let v jednom pokoji u prarodičů než se dostavilo patro rodinného domu.
Mně vadí to, co Pegg, že současné matky jsou automaticky hodnoceny jako líné kvůli plínám a skleničkám s příkrmy.

 
Piafka
Piafka - 23.4.2015 11:12

PEGG: no, konkrétně teď a tady vám vyčítám ten náhled na problémy dnešních rodičů obohacený o blbé řeči o neschopnosti naučit dítě zavazovat si tkaničky, utírat zadeček a správně artikulovat, to už je místní evergreen snad 5 let. Nejde přece vůbec o baráky s bazénem nebo jakékoliv vymoženosti. Já třeba u rodičů bydlet nemohla, manžel taky ne. Co jsme si nezařídili sami, to nemáme a to se celá rodina neustále divila, proč dávno nemáme děti. Při vysoké škole oba dva práci, k práci taky brigádu, splácení dost vysokých částek za byt hned po škole. . S dětma doma s každým 3 roky. Naprosto běžné panelákové bydlení. Skleničky nekupuju, myčku nemám, pračku tedy ano. A znova opakuju že našetřit dnes na něco takového jako je nemovitost je naprosto nereálné. Četla jsi někdy nějakou hypoteční smlouvu od jakékoliv banky?
Já jsem spokojená, ale ať mi nikdo nepodsouvá, že vzdycháme po vymoženostech a přitom se máme jako nikdo nikdy předtím a že jsme líní a neschopní vychovávat.

 
Křeček
Křeček - 23.4.2015 10:50

Anakolut: myslím si, že starší generace nemá přezíravá přístup, dokud si naše generace nezačne stěžovat

protože opravdu každá doba má své pro i proti, např. moje máma mi vůbec nezávidí dnešní dobu (mám dvě děti stejně jako ona), a mně naopak dnešní doba děsně vyhovuje a nezávidím jí tu její

Když neplánovaně otěhotněla, bylo jí 21, táta ještě dokončoval vysokou školu. Vzali se, ale bydleli každý u svých rodičů, protože tátovi rodiče měli ještě doma babiččiny rodiče a mámini rodiče teprve dostavovali dům.
Když mi byl rok, přestěhovali se k tátovým rodičům, měli tam jednu místnost. Pět let stavěli družstevní byt, táta dojížděl do práce z vesnice do Prahy vlakem.
Nedalo běžně koupit maso, ovoce, praly se ručně hromady plínek v jakémkoli počasí...

 
PEGG
PEGG - 23.4.2015 10:49

Anakolut - 23.4.2015 10:30 no, já zas nerozumím, co vy vyčítáte naší generaci? Že jsme nemuseli mít strach o práci? Jenže za nás stála pračka deset tisíc, stejně jako dneska, ale při daleko menších platech. S prvním dítětem jsem vyvářela plíny v hrnci na kamnech. Taky by se mi líbilo, mít nový barák s bazénem, ale bylo to pro nás zrovna tak nedostupné, jako pro mnohé dnešní mladé. Nehledě na to, že by nám při našich příjmech nikdo takovou půjčku nedal. Dneska si zas mnozí naberou půjčky na všechno a pak se diví, že v součtu ani tolik nevydělají.smajlik - 26

 
PEGG
PEGG - 23.4.2015 10:39

Křeček - 23.4.2015 10:26 smajlik - 47smajlik - 61

 
Linda
Linda - 23.4.2015 10:34

Piafka: nejsem superzena, nejsem matersky typ a na delani kariery jsem lina... vdavala jsem se v 21, bydleli jsme pul roku u tchana, pak koupili byt v mensim meste kde manzel pracoval, aby mu stacilo na dojizdeni kolo, prodali jsme jeho auto + moje uspory a koupili sedacku, postel, koberec a postylku s kocarkem pro mimco. Dalsich 7 roku jsme zili z jedne vyplaty (ja nemela narok z cech ani na korunu)...kdyz to shrnu tak po zaplacani pevnych castek nam zbyly necele dva tacy pro nasledne 2 dospely a 2 deti. Ano s papirovyma plenama (coz me zachranilo ,protoze na pracku jsme nasetrili az po 10 letech - on je rozdil splasit 10-15 hned ted na pracku a nebo par stovek kazdych 14 dni na balik plen), varila jsme jak vul kazdy den po jedne mrkvi, protoze sklenicky a jine vymozenosti by me staly vic, nez kolik jsem mela na jidlo na cely mesic pro vsechny. Obleceni na deti mi kupovala mama levny u vietnamcu a nebo jsme dedili, ale v nimimalnim mnozstvi, takze vim ze dite v tomto veku vystaci s jednou zimni kombinezou a v lete s 2 kratasama a par trickama... Ano kvalita zadna, ale uprimne deti z toho driv vyrostly nez znicily. Pribuzenstvo zadne - at uz coby hlidaci vypomoc a nebo financni. PC manzel uz mel pred svatbou, tv na splatky a vic jsme nemeli (lednicka byla ve vybaveni bytu).... a to byl byt za 300 tacu takze si jiste dovedes predstavit v jakem stavu a v jakem zapadakove.... svete div se prezili jsme. Do prace jsem sla az kdyz starsi sla do skoly, predtim se to financne nevyplatilo. Zacinala jsem s blbym cistym prijmem 4500, ale porad to bylo 4,5tacu vic nez jsme meli dosud. Udelala jsem si dalsi skolu (pri praci a s 2 detma na 1. stupni), kdyz byly holky nemocne tak jsem s nimi byla doma jenom prvni dva- tri dny - pak sly do skoly a nebo zustaly doma samy. Ano v tom veku.Hlidat je nemel kdo - babicka jedna dalekko, druha si nechtela vnoucatama kazit zivot, manzel na sluzebni ceste 3 tydny vcelku kazdy mesic. A prezili jsme to. Behem tech let byl manzel bez prace 4x, ja 2x pokud nepocitam tech prvnich 7 roku pred prvnim zamestnanim. Dneska jsou deti 21 a 18, starsi na univerzite, mladsi v uceni, obe bydli sami, obe se sami zivi, my jenom obcas prispejeme pokud nastane prusvih a ja dneska poprve si muzu dovolit koupit znackovou kosmetiku a nebo neco na sebe aniz bych na to pul roku skudlila smajlik - 42. Prvni auto jsme kupovaly ojetinu po 10ti letech, do ty doby jsme vsechno tahali na kolech..... kdyz to shrnu vsechno jde, ale holt on je rozdil zit a uzivat si a nebo prezivat. Samozrejme taky bych byvala tenkrat rada zila, ale holt nemela jsem na to a tak jsme jenom prezivali dle hesla nejak bylo a nejak bude.

 
Anakolut
Anakolut - 23.4.2015 10:30

PEGG: Jakmile to chtěla Piafka podle mě velmi reálně zkusila popsat a porovnat, tak je to najednou blbost. Ano, každá doba má to má své, ale podle mě právě tohle blbost není to, že tu situaci Piafka popsala taky skutečně reálně. Když pominu skutečnost, že kvůli zdravotnímu stavu se dalšího dítěte či dětí jen velmi těžko dočkám, tak vím, že stejně více jako dvě děti je nereálné pro mě i většinu lidí finančně utáhnout, a to člověk může nakupovat v bazarech, atp. Tak proč nám generace našich maminek tak dává sežrat, že máme málo dětí? Není to spíše projev zodpovědnosti než rozmazlenosti? A jesle podobné vymoženosti minulosti nezávidím. Jsem ráda, za dobu v jakou žiju. Jen mi vadí ten tak trochu přezíravý přístup starší generace. Moc tomu nerozumím.

 
Křeček
Křeček - 23.4.2015 10:26

Piafka: ale my se dnes na rodičovství můžeme lépe připravit, než mohly dnešní šedesátnice
U nich se nějak automaticky počítalo s tím, že se po škole nebo vyučení vdají a budou mít děti, často pak bydleli v jednom pokoji v bytě nebo domě rodičů,
sice nehledali práci, ale taky si moc nemohli vybrat, co budou dělat, protože ze základky byli více méně přiděleni na nějakou střední nebo učňák, kde už bylo předem dané, pro který podnik se učí a kde potom budou pracovat
smajlik - 48

My dnes můžeme studovat co chceme, kde chceme a jak dlouho chceme a vzhledem k osvětě už od základní školy si naplánovat, kdy budeme mít děti.

Dnešní doba je taková, že jaké si to uděláme, takové to máme, ale spousta lidí s tím neumí žít a jen vyčítá starší generaci, jak to měla jednoduché smajlik - 48

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78335.
Archiv anket.