Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

PEGG: Jakmile to chtěla Piafka podle mě velmi reálně zkusila popsat a porovnat, tak je to najednou blbost. Ano, každá doba má to má své, ale podle mě právě tohle blbost není to, že tu situaci Piafka popsala taky skutečně reálně. Když pominu skutečnost, že kvůli zdravotnímu stavu se dalšího dítěte či dětí jen velmi těžko dočkám, tak vím, že stejně více jako dvě děti je nereálné pro mě i většinu lidí finančně utáhnout, a to člověk může nakupovat v bazarech, atp. Tak proč nám generace našich maminek tak dává sežrat, že máme málo dětí? Není to spíše projev zodpovědnosti než rozmazlenosti? A jesle podobné vymoženosti minulosti nezávidím. Jsem ráda, za dobu v jakou žiju. Jen mi vadí ten tak trochu přezíravý přístup starší generace. Moc tomu nerozumím.

Piafka: ale my se dnes na rodičovství můžeme lépe připravit, než mohly dnešní šedesátnice
U nich se nějak automaticky počítalo s tím, že se po škole nebo vyučení vdají a budou mít děti, často pak bydleli v jednom pokoji v bytě nebo domě rodičů,
sice nehledali práci, ale taky si moc nemohli vybrat, co budou dělat, protože ze základky byli více méně přiděleni na nějakou střední nebo učňák, kde už bylo předem dané, pro který podnik se učí a kde potom budou pracovat


My dnes můžeme studovat co chceme, kde chceme a jak dlouho chceme a vzhledem k osvětě už od základní školy si naplánovat, kdy budeme mít děti.

Dnešní doba je taková, že jaké si to uděláme, takové to máme, ale spousta lidí s tím neumí žít a jen vyčítá starší generaci, jak to měla jednoduché

Piafka: Naprosto přesný a výstižný. Přesně, pokud chce někdo bydlet a nezdědil dům či byt, tak prostě ve většině případů nic jiného než úvěr na bydlení nezbyde a našetřit z běžného platu na vlastní bydlení do doby, než je že na v přechodu prostě není možné. Jistě, ještě může platit nájem, ale to ej stejná finanční zátěž jako hypotéka, ale peníze při tom letí oknem. Na jídle, oblečení a dalších věcech se dá ušetřit, ale na výdajích spojených s bydlením (a ty jsou pro většinu lidí největší částí rozpočtu), prostě neušetříte, a to i když přejdete k výhodnější konkurenci.

Piafka: dopředu počítat nemůže nikdo s ničím, to by se vážně žádné děti nerodily. Akorát, jak už tu padlo, našim snědým spouluobčanům. Ty vidím pořád s houfem dětí okolo sebe, ti si s tím vážně hlavu nelámou

PEGG: Ano, tak to měla většina lidí z vaší generace. A nám tady vykládáte, jak jsme se na rodičovství měli lépe připravit a se vším dopředu počítat.

Piafka - 23.4.2015 9:17 hádáme se tady o blstostech, každá doba je nějaká v žádné se obyčejným lidem nežije bez problémů. Bydleli jsme pět let v jedné místnosti u rodičů. Ano, teď to máte horší, že je někdy velký problém sehnat práci, což my neměli, ale ani tak to nebyla žádná brnkačka.
A počítat musím celý život a myslím, že se to těžko změní.

rychlonožka - 23.4.2015 8:57 Ano, babičkování může být fajn, už z toho důvodu, že víš, že když se na to nebudeš cítit, že je máš kam vrátit, ale nemůže nahrazovat péči rodičů, což vlastně Adéla po mamince chce. Zajímalo by mě, jak péči o dvojčata zvládá sama Adéla. Jestli to není náhodou tak, že už je z toho sama unavená a víc než peníze, si potřebuje odpočinout a myslí si, že by se v práci odreagovala. Péče o malé dítě není žádná brnkačka, natož o dvě.

PEGG: Tak uveď nějaký příklad, kde jsi třeba bydlela hned po svatbě nebo po narození dětí a jak ses k bydlení dopracovala, do kolika let jsi to bydlení splácela a v jakých částkách měsíčně poměrně k platu. Kdo tě živil na škole, kolikrát sis hledala během dětství dětí opakovaně práci a kolikrát jsi byla nezaměstnaná kvůli tomu, že jsi matka malých dětí. Vy mi opravdu připadáte jako spadlí z višně, jak tady všichni mudrujete, že jde jen o to, nekupovat nejdražší věci a odepřít si pár zbytečností z přiblblých reklam, případně uháčkovat pár čepiček. Dnes jsi bez vyššího vzdělání vyřízená, následně bez možnosti používat internet, mobilní telefon nebo i dojíždět autem často také. Jak bys tedy skloubila nutnost splácet bydlení, na které se normálním způsobem z platu ve věku, kdy je ještě možné ty děti vůbec mít, dosáhnout nedá, s tím, že nebudeš kvůli dětem déle pracovat, nepotřebuješ mobilní telefon, internet, auto ani nic dalšího? Já mluvím o situaci, kdy Ti opravdu nikdo, rodiče ani nikdo další, nic nedá a tvoje výchozí pozice je tudíž dodělaná škola (často s přivyděláváním si na téměř všechno již při studiu) a holej zadek a opravdu se o všechno další musíš postarat jen a jen sama. Když budeš bydlet ve městě, byty jsou dražší. Když na vesnici, je bydlení levnější, ale budeš dojíždět za prací, což je v kombinaci s dětmi bez auta v podstatě nereálná utopie. Že se s tím před založením rodiny musí počítat? To musí, proto taky počty dětí v rodinách vypadají tak, že se to zas vaší generaci nelíbí. Vy jste plodili děti s myšlenkou, že to s bydlením nějak dopadne, až je budete mít. To dnes platí tak maximálně pro naše diskriminované občany, jinak ale ani omylem. Částky, které lze ušetřit po troškách na jídle, oblečení nebo drogerii jsou naprosto nepoměrné vůči částkám, které dnes splácíš za to, že sis koupila byt. Žijete opravdu v jiném světě.

PEGG: Tak uveď nějaký příklad, kde jsi třeba bydlela hned po svatbě nebo po narození dětí a jak ses k bydlení dopracovala, do kolika let jsi to bydlení splácela a v jakých částkách měsíčně poměrně k platu. Kdo tě živil na škole, kolikrát sis hledala během dětství dětí opakovaně práci a kolikrát jsi byla nezaměstnaná kvůli tomu, že jsi matka malých dětí. Vy mi opravdu připadáte jako spadlí z višně, jak tady všichni mudrujete, že jde jen o to, nekupovat nejdražší věci a odepřít si pár zbytečností z přiblblých reklam, případně uháčkovat pár čepiček. Dnes jsi bez vyššího vzdělání vyřízená, následně bez možnosti používat internet, mobilní telefon nebo i dojíždět autem často také. Jak bys tedy skloubila nutnost splácet bydlení, na které se normálním způsobem z platu ve věku, kdy je ještě možné ty děti vůbec mít, dosáhnout nedá, s tím, že nebudeš kvůli dětem déle pracovat, nepotřebuješ mobilní telefon, internet, auto ani nic dalšího? Já mluvím o situaci, kdy Ti opravdu nikdo, rodiče ani nikdo další, nic nedá a tvoje výchozí pozice je tudíž dodělaná škola (často s přivyděláváním si na téměř všechno již při studiu) a holej zadek a opravdu se o všechno další musíš postarat jen a jen sama. Když budeš bydlet ve městě, byty jsou dražší. Když na vesnici, je bydlení levnější, ale budeš dojíždět za prací, což je v kombinaci s dětmi bez auta v podstatě nereálná utopie. Že se s tím před založením rodiny musí počítat? To musí, proto taky počty dětí v rodinách vypadají tak, že se to zas vaší generaci nelíbí. Vy jste plodili děti s myšlenkou, že to s bydlením nějak dopadne, až je budete mít. To dnes platí tak maximálně pro naše diskriminované občany, jinak ale ani omylem. Částky, které lze ušetřit po troškách na jídle, oblečení nebo drogerii jsou naprosto nepoměrné vůči částkám, které dnes splácíš za to, že sis koupila byt. Žijete opravdu v jiném světě.

rychlonožka: právě, máš i jiné aktivity, jak píšeš, sobě pro radost. S dvouletými dvojčaty by to asi nešlo. V článku není, že by Adély maminka nechtěla babičkovat, naopak, ale v rozumných mezích.

Ještě znovu pročítám článek a zaujala mě věta: "Máma je aktivní, zdravá, není to žádná stařenka". To je snad dobře, ne? Adéla to asi nepochopí, nebo to pochopí až mnohem později, ale právě proto, že je maminka aktivní, chce si asi konečně užívat to, co doteď nemohla, a ne se dlouhodobě uvázat k něčemu tak náročnému, co po ní mladí požadujou. A i nevděčnému, protože ve finále může ještě poslouchat, že dětem dovoluje to a to, nebo je na ně naopak moc přísná. Svoje mateřské povinnosti si splnila, a to, co teď pro dceru a vnoučata dělá, je její dobrá vůle, ne povinnost.

rychlonožka
beres si jedno, Adely maminka by mela hlidat dve a to pravidelne 1,5 roku. Nemela by moznost jako ty si najit vedlejsak - konicek co by ji take obohatil

Mám jedno vnouče. Jsem taky rozvedená a mám hodně aktivit. Přesto si vnouče beru, jak jen můžu - i na noc - a protože pracuju na směny, třikrát týdně je vodím do školky, počítám i s voděním do školy. Sobě pro radost jsem si nechala vedlejší pracovní poměr. ten taky zabere času. Je to z oblasti, kde jsem vždycky chtěla pracovat. Takže volný čas trávím i tam a když koupím vnoučeti kolo, koloběžku či trampolínu, lepší boty či bundu, nemusím sahat na plat. Jo, taky bývám unavená. Ale to dítě roste a já u toho chci být. Protože tohle je snad ta nejhezčí životní zkušenost - to moje babičkování. Jsme každá jiná...nelze do toho někoho nutit. Buďto babičkovat chceme, nebo ne. Taky máme v okolí hodně maminek, co se bez babiček musejí obejít. Beru to tak, že mě vnouče obohacuje a toho času a energie nelituju. Měla jsem bezva prarodiče. Takže to vlastně mám povinnost splatit a poslat dál...

Jarča* - jak pises nezamestnanost a exekuce jsme neznali.
Nezamestnost neovlivnis, ale pokud nekdo musi mit co vidi, pujcku vytlouka dalsi pujckou nemysli na budoucnost aby radeji sporil.
Ma pocit nizsi urovne ve spolecnosti, kdyz nebudu mit to co ostatni, pak nastanou problemy a je pak uplne v haji.

Nika1 - 23.4.2015 8:28 to si opravdu myslíš, že dřív se dalo s penězi vyjít lépe než dnes? Neumírali jsme hlady, ale to dneska snad vy taky ne? Neměli jsme auto, což je další velmi finančně náročný člen rodiny, neměli jsme mobily, taky nemalá částka. Obleční na děti jsem šila a pletla, včetně zimních bund a ty i pro nás dospěláky, vyšlo to levněji. Pravda, dneska se to už nevyplatí, ale možná si ani neumíš představit, jak jsme museli šetřit. Na zimní boty pro sebe jsem si spořila do hrnečku pětikoruny. Úsměvné, že?
Nikdo vám nevyčítá, že se máte líp než my, naopak, jste generace našich dětí a kdo by dětem nepřál lepší život než měl sám? Ale pořád neskuhrejte, jak je vám zle. Každá doba má nějaké + a -. A pokud je vám teda tak ouvej, jak je možné, že máte na počítač a na internet, na mobil, na auto? Pokud to teda není váš pracovní nástroj,ale to určitě není u všech, kteří skuhrají na různých webech.