Jak jsme šňupaly pepř. Otevřená zpověď puberťačky.
Bylo nám s kamarádkou Danou deset let a nějak jsme cítily, že už jsme v pubertě. Vybika s "trapnou" sídlištní partou dětí nám už totiž nepřipadala zajímavá, a tak jsme se rozhodly, že si najdeme lepší zábavu.
Být v pubertě je super, notovaly jsme si, když jsme zašité pod schody nejvyššího švéďáku tahaly ukradené cigáro. Konečně žijeme, napadlo nás, když jsme po několika hodinách osmělování celé rudé pokřikovaly na nedaleké sedmáky: "Klucííí, pojďte sééém!" Pořád to ale nějak nebylo ono. Pořád jsme si nepřipadaly dost zajímavé.
A tak nás napadlo, že nejlepší bude, když začneme fetovat. Kapesné však nedostávala ani jedna z nás a žádné dealery jsme neznaly, proto jsme si musely vystačit s tím, co dům dal. Dana navrhla, že bychom mohly začít šňupat pepř. Prej se po tom kejchá, a tak by mohla bejt legrace.
Příští den jsme si každá z domova nesla v ubrousku náš černý fet, který jsme odsypaly z domácí pepřenky, a celé odpoledne jsme si to sázely do nosu. Byla to fakt zábava. Druhý den se to opakovalo, třetí zase. Oči a nosy nás štípaly, kýchaly jsme jak o život, ale přestat už nešlo. "Už na tom začínám bejt závislá," řekla jsem Daně a ona mi přikyvovala: "Já taky. Asi bysme si to měly začít nosit i do školy, kdyby na nás přišel absťák."
A tak jsme si pepř začaly nosit i do školy. O hodině jsme si na lavice "hlavně nenápadně" házely psaníčka s tím, že už se těšíme na přestávku a že už to nemůžeme vydržet. Občas jsme na sebe dělaly významné posunky jako "už si musím šňupnout". A jakmile zazvonilo, důležitě jsme běžely na záchod, tam se zavřely do jedné kabinky a vdechovaly stále větší dávky pepře.
Bohužel, ostatním spolužákům to tak vychytané nepřišlo. "Kam zas běžej?" zeptal se spolužák Richard, když jsme se s Danou s chichotem, který dovedou jen desetileté puberťačky, hnaly na WC. "Ále, voni si jdou zase šňupnout pepř," prohlásila lakonicky spolužačka Alice. A my si přitom myslely, jak to děláme děsně nenápadně, v podstatě neodhalitelně!
Feťáckou kariéru ukončila až moje máma. Když jsem totiž odpoledne doma do ubrousku odsypávala pepř a omylem ho nasypala i na blízkou bábovku, začala ječet: "Co to tady děláš, prosim tě? A na co si odsypáváš ten pepř? Na co ho potřebuješ?" A mě nějak nenapadala věrohodná výmluva, tak jsem kápla božskou: "No, my to s Danou šňupeme." "CO ŽE TO S DANOU????" ozvalo se z matčiných úst. Pak už následovaly jen oči v sloup, křik, pohlavek, zarach a odvykací kůra.
Začínají prázdiny, tak se pochlubte: jaké blbosti jste ve školních letech dělali vy?
3.7.2007 Rubrika: | Komentářů 29 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak jsme šňupaly pepř. Otevřená zpověď puberťačky.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
a jednou jsme si se sestrou hrály na kuchařky. rozbily jsme vejce, přidaly hrubou mouku, řádně zamíchaly. potom jsme vložili několik kostek droždí. a ta věc začala šíleně kynout! ale fakt šíleně. než jsme s tím doběhly z záchodový míse, zakapaly jsme celej byt. bohužel se máma vrátila dřív z práce, tak bylo tóčo 
to já jsem si doma hrála na moderátorku v rádiu. vzala jsem si kazeták, sedla si k telefonu a vytáčela čísla nazdařbůh. když jsem se někomu dovolala, řekla jsem: dobrý den, tady rádio zlatá hvězda. posloucháte někdy naši stanici? Lidi většinou: ne, neposlouchám (ale taky: jó, občas jó, ale teď mám naladěný jiný rádio 
). A já: když odpovíte na naší soutěžní otázku, můžete vyhrát lednici značky zanussi. otázka zní: kolik sirek se vejde to tramvaje? a člověk: hmmmm, tři miliardy? a já: bohužel, je to šest miliard sedum set tři. tak příště. nicméně ted vám posílám pěknou písničku. a zapnula jsem na plný pecky ten kazeták s nějakou úchyláckou písničkou
a nebo jsem taky dělala to, že jsem zapnula na televizi nějakej anglickej kanál, náhodně jsem vytočila číslo a strohým, automatovým hlasem jsem řekla: "Dobrý den. Vítáme Vás v telefonickém kurzu angličtiny. Prosím, nezavěšujte." A pak jsem sluchátko dala k tý televizi, aby se člověk moh vzdělávat 
mamka mi našla v červených manšestrácích pár rozlámaných lip, prima pokouření, zorky proti tomu lahůdka. Bylo mi asi deset, nevěřila svým očím. Ani to moc neřešila, jak z toho byla paf. Taky jsme s kámoškou bouchaly na okna v přízemí a utekly, jednou nás prohnal chlap s vlčákem, to nás zcela vyléčilo.
chodily sme na jahody,maliny,rybíz,ořechy,trnky,......koupaly sme se na bazéně po zavíračce....kradly sme cigára i 10tikorunky na zábavu...jezdily stopem jen tak...pily tajně broskvovou....bylo toho spousta a bylo to fajn.........
Já kradla tátovi Zorky. Nevím, jestli by ten pepř nebyl lepší...
A že jste se z toho nepo... Myslím nepočůraly, protože to musela být síla
.gif)
PEPŘ??? Tak to by mě ani ve snu nenapadlo...
pepr
.JPG)
tak pepř mě nepotkal. Snad jen "kradení" ovoce ze sousedovy zahrady, tajné noční výpravy ze stanu na rybník - rybáři z nás měli evidentní radost....ale i tak mám na co vzpomínat / panebože, už je ze mě pamětnice!!!/
jejej blbostí se nadělaloměli jsme dobrou partu jezdili jsme každý den k vodě
a bylo to prima,jen když si tak spomenu jak jsme v 15 seděli na stromě v puse
a dívali se jak jde pod námi máma z práce a měli z toho srandu,nebo jsme před školou s bráškami vytáhli vzduchovku a prostřílei doma botník,
no ten den šla vzduchovka z domu,ale blbostí bylo spousty,brášky vždy něco napadlono a já jakosestra nemohla být pozadu,ještě že mí synové to po mě nezdědili
Schubertová,Schubertová, s tebou bych chtěla mít dvojdomek
