Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Vztah z rozumu. Přijde i láska?

Vztah z rozumu. Přijde i láska?

Jsem rozvedená, je mi 33 let, mám pětiletá dvojčata, holčičky. S jejich otcem spolu nejsme už skoro čtyři roky. Kráte poté, co dcerky oslavily první narozeniny, od nás odešel. Upřímně, ani jsem toho tenkrát moc nelitovala. Náš vztah byl omyl, než jsem přišla do jiného stavu jsme se znali jen pár měsíců.

Když jsme spolu začali žít a narodily se nám dcery, šo všechno tak nějak do kopru. Naplno se projevily rozdílnosti našich povah, které jsem já před tím neviděla, neboť jsem byla hodně zamilovaná. On se nikdy nezačal chovat jako táta, pořád si jel ve svém svobodném modelu – kamarádi, záliby, i ta hospoda byla na můj vkus moc často. Doma se nijak neangažoval ani v zapojení do domácnosti ani v péči o své děti. Když jsme se rozešli, ulevilo se mi. Naštěstí jsem na něm nebyla finančně závislá, i na mateřské jsem pracovala z domova.

Až donedávna jsem byla s dcerkami sama, jejich otec se o ně moc nezajímá, alimenty posílá a to je všechno. Naposledy je viděl před rokem.

Před časem jsem poznala jednoho muže, který se mi začal dvořit. Je o pět let starší, vdovec, bezdětný. Jeho žena před třemi lety zemřela při autonehodě. Byla prý tenkrát zrovna čerstvě těhotná. Je to hrůza, ani si nic takového nedokážu představit. On byl až dosud sám, nikoho prý nehledal, až když se seznámil se mnou, tak jakoby znovu ožil.

Je moc milý, galantní, ohledupný, citlivý, inteligentní. Má rád i mé dcery, párkrát jsme se viděli všichni společně, šli jsme do ZOO apod. Dcerkám jsem řekla, že je to můj kamarád, vzaly to neprosto přirozeně a hned se o něj začaly zajímat, pověsily se na něj a švitořily jedna přes druhou. Jemu se to líbilo a na další setkání, kdy s námi budou i moje dvojčata, se vysloveně těšil.

Všechno se jeví jako úžasné a ideální, až na jednu věc. Já do něj nejsem zamilovaná. Je mi sympatický, je mi s ním hezky, dobře si popovídáme, máme dost společných zájmů, ale chybí tam ten elektrický náboj. Žádné chvění, když se mě dotkne, nic takového. V sexu celkem dobré, ale asi je to z mé strany spíš fyzická záležitost.

Sama v sobě se nevyznám. Vím, že ideálnějšího partnera nenajdu, rozumově jsou všechny kladné body na jeho straně, citově tam ale cítím nějakou mezeru. Co myslíte, má cenu v takovém vztahu pokračovat? Může se z mé strany ta láska nějak opožděně dostavit? Nebo by bylo férovější to ukončit?  

Hanča


23.11.2016   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 31   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vztah z rozumu. Přijde i láska?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-31
Kadla
Kadla - 23.11.2016 13:32

Ale jde... Já svou největší lásku zažila mezi 39 - 45 lety. Osobně bych do vztahu bez fyzické přitažlivosti nešla. Z vlastních zkušeností. Všechny mé vztahy, které byly "pouze z rozumu", stály za prd.

 
Hanča
Hanča - 23.11.2016 12:52

taky nemám pocit, že bych se do svýho manžela tenkrát zamilovala, spíš jsem nechtěla být sama a jsme spolu už krásných dvacet let, myslím, že po třicítce už o to bláznivý zamilování ani nejde

 
Verera
Verera - 23.11.2016 12:24

Nespěchej, dej tomu volný průběh. To, že správný vztah musí začíst úžasným zamilováním je iluze. Někdo tohle naopak ani nedokáže, potřebuje druhého poznat, začít si ho vážit . Poznávej ho v různých situacích a uvidíš.

Než úžasná zamilovanost , která časem vyprchá a pak zbyde rozčarování, co jsi na tom člověku vlastně viděla, je cennější postupný vztah, kdy objevuješ jeho klady a víš, co si na něm ceníš. Pak ti ve vztahu zůstane vzájemná úcta a tolerance, příjemný pocit z blízkosti toho druhého, to je myslím dostatečné.

Ale i ta zamilovanost může přijít. Mně to trvalo 4 roky, než se něco změnilo, najednou to prostě už nebyl jen kamarád.

 
Nika1
Nika1 - 23.11.2016 11:27

Ja bych vyckala a na nic netlacila. Kdyz jsem potkala jednu ze svych nejvetsich lasek, tak se mi ten kluk nelibil, nebyl to muj tip. Nejdriv jsme byli kamaradi a jiskra u me preskocila tak za rok.

 
denda04
denda04 - 23.11.2016 11:00

orinka: sharon: smajlik - 47smajlik - 58souhlas

jinak hodněsmajlik - 45smajlik - 45smajlik - 45smajlik - 60

 
orinka
orinka - 23.11.2016 10:30

Jdi do toho, hlas rozumu bývá po čase daleko cennější, než motýli v břiše. Takového partnera, co ho popisuješ, budeš později hledat těžko. On vás má rád a bere vás tři bez výhrad, co chtít víc? Spolehlivý a charakterní mužský má cenu zlata.

 
Anče
Anče - 23.11.2016 10:15

smajlik - 105Pokud Ti fyzicky není nepříjemný,zatím bych to neřešila.Společné soužití může přinést i určitou zamilovanost - i,když to nebude ta velká láska...souznění v běžném životě,spolehlivost,to,že neublíží-naopak pomůže.Nemusíš si ho přece hned brát-dej tomu čas.smajlik - 105

 
sharon
sharon - 23.11.2016 10:06

ta zamilovanost stejně časem opadne , jestli je ti sympatický a je ti s ním dobře tak co řešíš....a hlavně děti ho mají rady,,,to už je výhra sama o sobě......ale zase nic neuspěchej....smajlik - 45

 
Piafka
Piafka - 23.11.2016 9:46

Pokud je to fajn chlap a zároveň Tě fyzicky přitahuje (nebo alespoň Ti není fyzicky nesympatický), jeho doteky Ti nejsou nepříjemné, tak bych počkala, ono to možná přijde.

 
Abrasia
Abrasia - 23.11.2016 8:45

Víš co, já bych se pána držela. Na elektrický náboj se člověk může načekat a ve finále se ještě pěkně seškvařit. A tenhle člověk tě chce i s dětmi a dětem se líbí, je hodný a galantní - co víc si přát? Zamilovanost snadno vyprchá, koneckonců valná většina těch, co se rozešli, byli původně zamilovaní. Takže já bych do toho šla.

 
Bellana
Bellana - 23.11.2016 8:42

Nejsem romantická, velké city mě děsí. Vypadají dobře na filmovém plátně, ale v životě už tak moc ne. Některá žena chce Heathcliffa, některá dává přednost panu Darcymu, některá potká plukovníka Brandona. Klidný a spolehlivý vztah sice může nudit i klidné povahy, ale je na každém, jestli si ho dokáže zpestřit (nevěru tím zpestřením nemyslím).
Je vám spolu dobře, nechala bych to tak, jak to je. Každý bydlet ve svém a stýkat se, když je čas a nálada. Není kam spěchat. Jednoho dne se může ukázat, že ty sympatie přerostli v trvalejší vztah. Nebo taky ne. Pak ale není tak těžké vztah ukončit.

 
Almega
Almega - 23.11.2016 8:05

Kdysi rodiče dohodli dceři ženicha a bylo.Občas se taky asi stalo,že to byl omyl,ale většinou lépe odhadli,kdo by se k ní hodil.Tak bych neviděla zase takový problém,ale ještě bych vyčkala,jak se vztah bude vyvíjet za delší dobu,určitě se nikdo nedokáže víc jak rok-dva přetvařovat.

 
Nofar
Nofar - 23.11.2016 7:48

Je vam spolu dobre? Tak co resite? V trvalem vzpeneni citu se zit neda.

 
sallie
sallie - 23.11.2016 7:39

.. .do manžela jsi byla zamilovaná a špatně to dopadlo... možná se i trochu bojíš se zamilovat? Kromě toho, takové totální zamilovaní imho člověk prožije jen jednou za život (příště už si dá pozor)... takže bych si rozmyslela, jestli ho fakt nemiluješ ani trochu, nebo jestli je to z tvé strany spíš to, že se držíš...

... k vlastnostem, které potřebuješ u partnera je vzájemná úcta - dokážeš si ho VÁŽIT? A co on tebe? Ta vydrží víc než zamilovanost. A další je smysl pro humor - dokážete se spolu smát? A pak - nějaké společné zájmy - je něco co děláte rádi spolu? A je jedno jestli je to zdolávání Everstu nebo pěstování petunií nebo třeba nekonečné přestavování nábytku (to měli naši sousedi, při každé návštěvě měli úplně přerovnaný nábytek, proházené místnosti a podobně :-))...

 
Linda
Linda - 23.11.2016 7:05

Dej tomu cas...sobe, jemu, vasemu vztahu.....nikdo nerika ze se musite zitra sestehovat a za pul roku vzit smajlik - 26. Pises "pred casem jsem poznala" - nevim jestli se jedna o par mesicu nebo rok, ale asi je to jedno. Nekdy ma clovek pocit ze toho druheho zna po par tydnech a jindy neznas poradne cloveka s kterym zijes nekolik roku.
Sama za sebe bych rada poznala jeho rodinu - rodice, sourozensce, pokud se styka s nejakym vzdalenejsim pribuzenstvem tak i ty. Uvidis jak se chova k nim, jak se chovaji k sobe navzajem, co reknou na matku s 2 detmi - z toho s taky da usopudit hodne o cloveku.
A jinak - je ti s nim dobre? Tesis se na schuzky? A nebo je to jenom vykolejeni z stereotypu zivota? Podle toho jak se citis bych se rozhodla. A odpoved na tvoji otazku - ano laska se muze dostavit i postupne, casem ,ani si toho nemusis vsimnout a najednou jsi zamilovana.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-31
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84177.
Archiv anket.