Nemoci, doktoři a hypochondři. Jste přehnaně hákliví na své zdraví?
Když se mi dostane do ruky časopis, v němž se popisují i zdravotní záležitosti, pobaví mě, jak každý článek končí větou: "Pokud máte podobné potíže, nestyďte se vyhledat lékaře...". Tato věta uzavírá články o akné stejně jako texty o infarktu. Připadá mi to zábavné, protože kdybych se měla podobnou radou řídit, proseděla bych v čekárně u doktora půl života.
S většinou potíží jdeme napřed k obvodnímu lékaři, který nás teprve doporučí dál. Z toho vyplývá, že moje praktická doktorka by se mě za chvíli bála a doporučila by mě především na psychiatrii.
Ono taky není divu. Zdravotní články velmi často říkají něco ve smyslu: "Máte-li rýmu, asi budete mít zvětšené uzliny. Ale pozor, větší uzliny mohou být také příznakem angíny, rakoviny plic, kapavky a mozkové mrtvice." Takže přečtení takového článku u kávy nebo u holiče neznamená oddych, ale nejméně několik vteřin panického úleku z toho, že jsme v posledním tažení. Pak vás zabolí koleno a hlavou se vám začnou honit myšlenky na to, že umíráte a ani jste nezajistila děti, jak to řeknete rodině, co když to vážně máte. Ano, všichni víme, že můžeme kdykoli onemocnět, a doufáme, že se to nestane. Každý psycholog vám řekne, že přiměřený strach je dobrý. A samozřejmě je nutné ve zdravé míře lidi informovat a taky tak trochu postrašit, aby byli opatrnější.
Jenže to má být strach přiměřený. Ne že do vás stejný laik jako vy bude hustit informace o tom, kolik smrtelných chorob je na světě a jak snadno k nim můžete přijít. Protože dalším známým faktem je, že chcete-li, najdete si příznaky všeho, včetně nadměrné kučeravosti vlny. Takže co dělat? Jak se popasovat s informacemi, někdy skutečně alarmujícími, o zdraví a nemocech? Opravdu jít s každou bolístkou a podezřením k lékaři. To by z nás asi pojišťovny radost neměly, že?
A jak to vidíte vy? Také vám takové články připadají až přehnaně strašidelné, nebo je naopak vítáte? Jak vítězíte nad strachem z nemoci? A máte ho vůbec?
19.8.2013 Rubrika: Nemoci a prevence | Komentářů 32 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nemoci, doktoři a hypochondři. Jste přehnaně hákliví na své zdraví?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Esme: mmch taky mimo mísu koukni na Psí život " , tam chodí Linda a taky sem píše a poptej se ji. ...
Články o zdraví čtu a naštěstí si je nepamatuju.
Mimochodem, úplně mimo mísu - jak se lze domluvit na uveřejnění článku? Jeden jsem posílala, už je to dost dlouho, bez reakce, pak jsem zkusila všechny možnosti kam tady napsat, a odpověď stále nula, tak nevím, možná dělám něco špatně...
Doktory nesnáším a s každou návštěvou se víc dožeru.
Naposled mi na průdušky napsali lék po kterém... no, pravda, na bolestivé dýchání jsem úplně zapomněla, začal mne tak bolet žaludek a hlava že to přestalo být nejdůležitější.
A teď mne začaly bolet klouby, mudr specialista - mimochodem v deset dopo ožralej - mi napsal prášky metodou "zkuste a kdyžtak přijďte a zkusíme cosi jiného". Přečetla jsem na netu leták a po zjištění co je to za dryák (a že bych do práce asi musela pár hodin denně putovat pěšky bo se po tom nesmí řídit) jsem ten recept vzteky roztrhala. Momentálně uvažuju o nějaké alternativní samoléčbě, jen mne štve že člověk platí pojištění jak mourovatej...
A před několika lety mne opravil instalatér. Pořád mne bolelo v podbřišku, doktoři si mne strkali z ruky do ruky, i na kudlu došlo... a jen laika léčitele (původně nám přišel jen opravit boiler a když viděl jak se kroutím od bolesti, zaúřadoval - zcela zdarma) napadlo se optat co dělám za práci, a pak správně identifikoval že to mám od páteře a jediné co je třeba to správně rozcvičit, bolest vznikala od nervů propletených směrem od zad, ztuhlých po celodenním sezení u PC.
Almega - máš štěstí, že se tě vyhýbyjí dlouhodobé nemoci
orinka: Pozor,neplést si s neplacením zdravotního pojištění!!! Jinak jsem pojištěná na nemoc (úraz) trvající déle než myslím 3 týdny jinde....Za více než 20 let jsem zažila samozřejmě leccos,ale nedalo se nic dělat,i po dost závažném úrazu ruky jsem musela jít třetí den do práce a dělat 1 rukou,byly nasmlouvané práce....Úředníci i jiní zaměstnanci si samozřejmě nic nerozmýšlejí a jdou marodit,to já si nemůžu dovolit.I proto se tak těším do důchodu,konečně budu mít po starostech....
orinka: SVČ se opravdu nevyplatí platit si pojištění pro nemocenskou, leda nějaké dobré komerční. Zdravotní a sociální si platit musí. Kdyby přišla nějaká nenadálá událost, kdy SVČ nemůže pracovat, může na chvíli svoji živnost uspat a jít na pracák.
Almega: holka, s tím neplacením pojištění jsi mi docela vyrazila dech. Co by sis počala v případě nečekaného úrazu? Nemoci a nehodám se nevyhneš, takové štěstí, to je jako první ve sportce.
Já jsem si lékařů užila dostatečně. Teď už jen tak jednou za rok jdu ke třem lékařům. Ale snažím se se sebou stále něco dělat, ráno se protáhnu cvičením, chodím ráda na procházky, turistuji s mužem a jsem kulturní aktivista, když to tak řeknu. Musím být všude tam, kde se něco děje. Motocross, florbal, basketbal, country, atd. atd. Jsem akční. Přesto, že jsem 60ti letá důchodkyně.
catcat:
Doktory mám ráda akorát svého zubaře (letitý kamarád) a gynekologa (báječný člověk). Jinak nebrat Ale s tou boulí v prsu, co jsem o vánocích našla, tak s tou jsem běžela jak s keserem a byla jsem hodně hodná. Dobrý výsledek jsem se dozvěděla definitivně až v květnu...
tak to já mám asi zandbané kde co všechno.....chodím jen pro léky na vysoký tlak a jinak mlčím o tom co mě bolí...
chodím n a preventivky zatím neuživám nic
Bellana: ano máš pravdu zanedbat se může a pak je pozdě
Nenávidím vysedávání v čekárnách ,lékaře a ještě víc nenávidím, jak se někteří lidé předhánějí v tom, kdo je více nemocný.
Mám cukrovku, žádné problémy nemám, ale pravidelně beru léky a chodím na kontroly. Jinak jsem zdravá a u lékaře s tím, že mně něco trápí, jsem snad byla naposledy ...no ani nepamatuju.Snad jen se zuby.
Kdyby moje kamarádka zašla včas k lékaři, ještě by žila. Chodit k lékaři s každým píchnutím je hloupé, ale nikdo z nás nemůže říci, že dokáže poznat příznaky vážné choroby. Ani cukrovka nebolí a neléčená může i zabít. I taková drobnost jako je nedostatečná činnost štítné žlázy, zkracuje život život a zhoršuje jeho kvalitu. Stačí málo, jedna pilulka denně, a člověk je zase zdravý a plný chuti k životu. "Časté stonky, žádné zvonky" je velmi pravdivé. Kdo nepodcení příznaky choroby a včas ji léčí, ten se uzdraví. Kdo všechno přechodí, patří k těm, o kterých pak na pohřbu říkají: "Celý život byl zdravý a tak náhle zemřel." V čekárnách trávím co nejméně času, ale preventivky nezanedbávám a nestydím se přiznat, když jsem bez vážné příčiny unavená. Únavnost je často příznakem vážné nemoci dřív než bolesti.
doktorů se vyhýbám jako čert kříži a přitom mě v té kříži děsně bolí....