Rozvod. Syn chce zůstat s otcem.
.jpg)
Jsem na dně. S manželem se po dvanáctiletém manželství rozvádíme. Nechci psát, kdo na rozpadu našeho manželství nese vinu, máme ji asi oba. V posledních letech spolu moc nekomunikujeme, manžel je často mimo domov, kolikrát tady nespí i několik dnů v týdnu. Jsem si jistá, že někoho má, i když to samozřejmě popírá. Říká, že mu se mnou doma není dobře, podle něj jsem přehnaně pedantská a neustále ho „vychovávám“. Možná má pravdu, jsem pintlich na pořádek a rozčiluje mne, že on je děsný bordelář.
Slovo rozvod u nás padalo už hodně dlouho, hlavně z jeho strany. Až to konečně prasklo a je to tady. Momentálně řešíme péči o děti. A to je ten problém, kvůli kterému píšu. Máme desetiletého syna a šestiletou holčičku. Nikdy mne nenapadlo, že bych já, jako matka, o své děti mohla přijít. A teď jsem v šoku.
Syn mi totiž řekl, že by chtěl být s tatínkem. Věřte mi, byla to pro mne pořádně studená sprcha. Ptala jsem se ho proč a řekl mi, že má tátu rád a nechce, aby byl sám. Že mě má taky rád a bude ke mně chodit. Mám dojem, že ho manžel nějak zpracoval.
Jsem z toho na dně. Manžel prohlásil, že si k sobě syna do trvalé péče samozřejmě velmi rád vezme, pokud on to tak chce. Chceme se rozvádět dohodou, takže v podstatě záleží na nás, jak si péči o děti uspořádáme.
Já vůbec nevím, co mám dělat. Neumím si představit, že u sebe nebudu mít obě děti, že vlastně roztrhneme sourozence a oni se budou vídat jen o víkendech buď u jednoho nebo u druhého rodiče. Sociální pracovnice nám řekla, jestli bychom v tomto případě nezvážili střídavou výchovu, že by to v dané situaci bylo asi nejvhodnější. Jenže to je pro mne taky hrozná představa, nemít celých čtrnáct dní u sebe ani jedno své dítě.
Je mi z toho hodně smutno a vůbec nevím, jak se mám zachovat. Nutit syna, aby byl u mne? To by asi nebylo rozumné. Jenže on mi na takové rozhodování připadá ještě malý. Já vím, že by mu s tátou bylo asi dobře, ale máma je přece máma, tu mu nikdo nenahradí. Navíc – manžel má určitě nějakou milenku, představa, že mého syna vychovává cizí ženská, je naprosto příšerná.
Prosím, řekněte mi, jak byste tuto situaci řešily vy? Jste tady samé ženy, většinou máte děti, určitě mne chápete, jak je pro mne těžké takhle ztratit vlastní dítě. Co byste dělaly na mém místě?
27.8.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 29 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Rozvod. Syn chce zůstat s otcem.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ztratit dítě je naprosto šílené a nedokážu si to představit.... ty ale NEZTRÁCÍŠ DÍTĚ, to dítě bude přeci ŽÍT, navíc s MILOVANÝM a hlavně MILUJÍCÍM rodičem .
A vůbec by sis měla ujasnit, co je v zájmu dítěte (dětí) a co je jen tvoje pomstychtivost manželovi (který se odmítl podřídit tvému šéfování).
A trošku se zamyslet nad tím, proč se vám rozpadla rodina... proč s tebou nechce být manžel a teď už ani syn... víš, ono s panovačnou osobou, přesvědčenou o vlastní nenahraditelnosti, vykřikující nepravdy (nebo minimálně neověřené skutečnosti - "manžel má určitě milenku"), citově vydírající ("matka je matka a nenhraditelná" - sorry, jsou matky, které jsou fakt příšerné; případně melodramata se "ztrátou dítěte") se prostě špatně žije a vychází.
Zkus odložit vlastní uraženou ješitnost a opravdu upřímně promyslet, co bude v nejlepší zájmu syna (potažmo obou dětí). Pro syna je nejspíš rozvod pěknou ránou a nedokáže si představit, že už nebude mít oba rodiče. Možná cítí i nějakou lítost, nechce aby byl táta "sám" - já bych jim tu zkušenost soužití dopřála. S tím, že bude nějaká lhůta (třeba půl roku), kdy můžete přehodnotit celý systém (i kdybyste o půl roku posunuli celý soud - ať si to syn s otcem zkusí "nanečisto", než to bude v soudních nařízeních a papírech). Pokud má manžel milenku, tak jsou dva možné scénáře - milenka se synem nevyjde a pak budeš mít syna doma natotata - a nebo je milenka fajn ženská a pak se o syna nemusíš obávat.
Nemyslím, že je správné se ptát, co bychom dělaly my ... v té situaci jsi Ty a Tvoje děti. A pokud je miluješ, tak synovi dovolíš, aby byl s otcem. Přemlouváním si ho popudíš proti sobě. A to určitě nechceš.
Je docela možné, že "máš nějaké puntičkářské problémy", které druhé lidi včetně Tvého syna, obtěžují. Doporučuji Ti, abys zapracovala sama na sobě.
Souhlasím s pořádkem, ale určitě bydlení nemusí být ukázkově v pozoru, aby se děti bály někde usednout. ... Možná i to je příčinou, proč Tvůj syn chce odejít s otcem. A ... budeš-li mu chybět, určitě se za Tebou i sestřičkou bude vracet. Nikdy nemůžeš vědět, zda-li se nevrátí k Tobě natrvalo.
Myslíš, že je správné trápit se otázkami, zda-li manžel má či nemá milenku?
A pokud ano ... udělej vše proto, aby jsi byla lepší máma než ona. 
Tady je těžké radit. Já osobně střídavou péči považuji za něco příšerného. Dítě se předává jako balík, nikde nemá svoje trvalé místo..
Já osobně bych se asi dohodla s manželem, že budeme bydlet spolu i po rozvodu kvůli dětem a od sebe byste šli až děti trochu odrostou. Pšeš, že beztak není i několik dnů doma, ale vrátí se a děti se na něho zřejmě těší. Domluvte se na financích a nedělejte si naschvály. Děti budou vyrůstat u vás obou a potom to nějak vyřešíte.
