Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Přišli jsme o syna i o vnoučata. Jak se s tím máme vyrovnat?

Vnoučata jsou pro nás s manželem vším. Nesmírně je milujeme. Bohužel, stalo se něco, co pořádně zamávalo životy nás všech. Syn se po narození dcerky asi zbláznil, protože si našel milenku. Snacha i my jsme se to dozvěděli až ve chvíli, kdy oznámil, že se chce rozvést a žít se svou novou přítelkyní. Pěkně to s námi zamávalo. Snažili jsme se snaše všemožně pomáhat, podržet ji i psychicky, ale ona se uzavřela do sebe, nakonec se po rozvodu odstěhovala i s dětmi tři sta kilometrů daleko...

3.10.2014   Rubrika: Čtenářské příběhy   Komentářů 40

Jak najít vztah k „vyvdanému“ dítěti? Začínám být zoufalá.

S jeho synem jsem se od začátku snažila vycházet, je malý, bylo mi jasné, že mu chvíli potrvá, než si na mne i na mou dceru zvykne. Jenže z jeho strany pořád není vidět žádný posun. Z každého víkendu, kdy je s námi, jsem vynervovaná já i dcera a vlastně i přítel, který mezi námi pořád tak nějak bruslí a snaží se urovnávat situace...

29.9.2014   Rubrika:   Komentářů 34

Diagnóza mamánek. Dá se to léčit?

Chodíme spolu od března tohoto roku, zatím je tedy náš vztah vlastně v počátcích. Přesto, že je mi s Petrem moc dobře, v průběhu léta se objevilo něco, co mne nenechává úplně klidnou. Mám totiž dojem, že trpí „nemocí“ zvanou mamánkovství. Nevím, do jaké míry je jeho chování normální a do jaké třeba já slyším trávu růst, proto bych vás chtěla požádat o nezaujatý názor...

22.9.2014   Rubrika: Partnerské problémy   Komentářů 62

Práce na poště. Dá se to zvládnout?

Našla jsem na netu různé názory, prý je to tam hrozné, nutí lidi aby prodávali různé produkty a pokud nesplní limit, jsou za to sankciováni na výplatě. Taky je tam prý šílená buzerace. Zkrátka nenarazila jsem na nikoho, kdo by se vyjádřil ve smyslu, že pracovat na poště je fajn...

17.9.2014   Rubrika: Čtenářské příběhy   Komentářů 65

Vycinkali jsme si svobodu… A žijeme ve strachu.

Za dva měsíce to bude pětadvacet let, kdy u nás proběhla tak zvaná sametová revoluce. Bylo mi tehdy něco málo přes třicet, měla jsem dvě děti a byla jsem z té společenské změny opravdu šťastná. Těšila jsem se na důstojný život, na svobodu slova i cestování, na lepší podmínky pro vzdělání a život pro mé potomky...

11.9.2014   Rubrika:   Komentářů 261

Jsem na mateřské a partner mi zahýbá

Miminko, jsme si oba přáli a dá se říct, že je plánované. Jenže místo radosti a těšení jsem už v těhotenství zažila první sprchu, když jsem zjistila, že mě přítel podvedl. Tehdy se to ještě zažehnalo, moc se omlouval a říkal, že to byl jen ojedinělý úlet. Sice mě to moc bolelo, ale dala jsem mu šanci, hlavně kvůli tomu maličkému, které jsme čekali...

8.9.2014   Rubrika: Partnerské problémy   Komentářů 61

Mají prarodiče právo zasahovat svým dětem do výchovy?

Vždycky jsem si říkala, že až budou mé děti dospělé a založí vlastní rodiny, nikdy jim nebudu do ničeho mluvit. Sama jsem si takových zásahů užila dost od své matky i od tchyně. Nechtěla jsem být stejná. Když se syn i dcera osamostatnili a začali žít se svými partnery, bylo všechno v pořádku. Vztahy jsme měli dobré a já jsem byla věrna svému předsevzetí...

4.9.2014   Rubrika: Čtenářské příběhy   Komentářů 31

Kdo se má starat o nemocného otce?

Naši se rozvedli po dlouholetém manželství teprve před čtyřmi lety. Byli spolu více než třicet roků. Co přesně stálo za rozpadem jejich manželství nevím, ale faktem je, že táta měl docela dlouhou dobu milenku. Když se to provalilo, následoval rozvod a on se k ní odstěhoval. Proč měl potřebu mít mimomanželský vztah, s jistotou nevím, ale kam až mi paměť sahá si vzpomínám, že to mezi mými rodiči nikdy žádná idyla nebyla...

1.9.2014   Rubrika: Problémy s rodiči   Komentářů 54

"To je smrad, že by jeden pad."

Puch. Zápach. Odér. Smrad. Pořád a všude. Zas se tyto zapáchající zážitky hromadily a hromadili, až dnes, jeden pán v obchodě, dodal poslední kapku. Stojím za ním (a asi za jeho paní či přítelkyní), kousek dál ať neblokuju uličku a čekám až na krájecím stroji dokrájí chleba a já si nakrájím též. Otočil se udělal pár kroků k odchodu, přistoupím ke stroji a….Kristova noho! Rána do nosu!...

27.8.2014   Rubrika:   Komentářů 117

Dítě jako zbraň

„Rozmohl se nám tady takový nešvar.“

Tato skvělá hláška z Pelíšků pak dále pokračuje: „Děti velice často používají sprostá slovíčka…“. Jak to je dále, všichni známe J.

Já mám ovšem jinou hlášku, která bohužel tak vtipná není.

„Rozmohl se nám tady takový nešvar. Rodiče začali používat své děti jako zbraň.“

26.8.2014   Rubrika:   Komentářů 38

Jak se zbavit depresivní nálady?

Pocit deprese v dnešní době zažívá čím dál tím více lidí. Uspěchaná doba, komplikace v partnerském životě, potíže v práci, nedostatek sebevědomí, toto všechno může negativně ovlivňovat váš psychický stav. Je proto dobré vědět, jak takovým pocitům předcházet, případně se jim včas bránit. Nenechte se zužovat nepříjemnými pocity, když nemusíte. Vždy je tady pro vás někdo, kdo vám bude naslouchat. Pokud sami prožíváte tyto pocity, nenechte si je pro sebe a dostaňte je co nejdříve ze sebe ven...

20.8.2014   Rubrika: Nemoci a prevence   Komentářů 27

Švagrova nevěra. Jak se mám zachovat?

Před časem nastoupila k nám do firmy nová kolegyně, svobodná, pětadvacetiletá holka. Za nějaký čas jsme se sblížily a začaly se přátelit. A ona se mi svěřila, že má přítele, doslova o něm básnila a ukázala mi jeho fotku. Krve by se ve mně nedořezal, když jsem poznala svého švagra...

20.8.2014   Rubrika: Partnerské problémy   Komentářů 77

Vztah z rozumu. Jsem hyena?

Zkrátka – moje situace není sice zoufalá, ale na nějaké vyskakování to rozhodně není a až budu sama v důchodu, nevím, jak budu všechno zvládat. Asi jsem vypočítavá, nevím, ale napadlo mne, že kdybych měla partnera, se kterým bychom hospodařili společně, vše by bylo hned veselejší. Nikdy jsem ani nemyslela na nějakou lásku, asi jsem po těch letech, co nikoho nemám, po téhle stránce nějak citově otupělá. Když jsem o partnerovi přemýšlela, vždycky to bylo jen v tom kontextu s materiálním zabezpečením...

19.8.2014   Rubrika: Čtenářské příběhy   Komentářů 63

Filmové povídání aneb Kolikrát jste viděli Vetřelce?

Jsou filmy, které můžeme vidět klidně i po sto padesáté páté a nikdy se nám neomrzí. Známe je zpaměti, přesně víme, co bude následovat a jak to dopadne, ale přesto se na ně rádi podíváme znovu.Na druhou stranu má asi každý z nás v soukromé videotéce několik titulů, jež by podruhé nezhlédl ani za nic. Nemyslím tím filmy, které nás nezaujaly ani neobohatily. Takové se nám obvykle záhy vykouří z hlavy a naše nitro jimi zůstane nepoznamenáno....

15.8.2014   Rubrika: Život a vztahy   Komentářů 75