Neshodneme se ve výchově, manžel nemá na syna správný vliv
.jpg)
Mezi mnou a manželem jsou dost výrazné spory kvůli výchově našeho pětiletého syna. Vůbec se mi nelíbí, jaký na něj má manžel vliv a jak ho vede a vychovává. Jeho krédo totiž zní, že dnes jsou nutné ostré lokty a že kluk nesmí být bábovka. Prý je správné, když se o sebe bude umět postarat, a líp je na tom vždycky obávaný rváč než kolektivní otloukánek.
Nesouhlasím s tím, jsem ostře proti takovému přístupu. Sama jsem spíš smírčí typ a myslím si, že je lepší vše řešit rozumnou domluvou. Tento rozdíl v našich názorech bohužel nejvíc odnáší Tomášek, který neví, jak se má správně zachovat.
Když je například venku jen se mnou nebo mi vypráví o nějakém konfliktu ve školce, snažím se mu všechno vysvětlit. Učím ho, že násilí není řešení a důležitější je snažit se druhého pochopit. Když o podobných věcech mluví s tatínkem, slyší zase, že je přece chlap a nemá si nechat nic líbit. Vyloženě ho ponouká k agresi a prosazování si svého silou.
Teď přišel s tím, že bychom ho příští školní rok mohli přihlásit do přípravky na nějaký bojový sport. Tomášek by chtěl, manžel je z té představy nadšený a mě obcházejí mrákoty. Když navrhnu jiný sport, například plavání nebo fotbal, jen mávne rukou, že tomu jako ženská nemůžu rozumět. Nejhorší je, že má manžel na syna takový vliv, že ten malý se v něm vidí a jeho chování začíná kopírovat i vůči mně. Odsekává mi, neposlouchá, tuhle dokonce řekl, že on je přece chlap!
Nevím, co mám dělat. Manžel je výbušný a dominantní, což mi dříve imponovalo. Cítila jsem se vedle něj bezpečně. Jenomže teď vidím, že se to proti mně obrací, a nevím, jak z toho ven. Jde mi hlavně o synka, nechci, aby z něj vyrostl rváč a násilník.
28.7.2014 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 37 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Neshodneme se ve výchově, manžel nemá na syna správný vliv
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
buď šťastná že kluk chce něco dělat!!!!nikdy to snad nebylo více potřeba než v dnešní době..
nechtěj vystrašený uzlíček nervů do kterého se bude každý trefovat
tak v tomhle mám štěstí, sice všechno s dětma řeším vždy já, ale tatínek tu působí jen tím, že je, když už si nevím rady, tak stačí říct "co táta" a děti dělají to co mají, sice to nechápu, ale prostě má nějakou přirozenou autoritu jen od pohledu
.JPG){kind=avatar}
Svým dětem, synovi i dceři, jsem vždycky říkala, ať se nikdy nezačínají prát a ať jiné děti nebijí. Ale když jim někdo dá ránu, nemají být lakomí a mají mu vrátit dvě. Fungovalo to. Taky jsem je nikdy nehubovala, když si učitelka stěžovala, že se prali. Zeptala jsem se, proč byla rvačka nutná. Pokud bránili svá práva, zeptala jsem se, jestli to nešlo vyřídit slovně. Já u toho nebyla, nemohla jsem vědět, jak to bylo. Když jim byly čtyři, už se s nikým prát nemuseli.
Na judo nebo podobný sport bych je dala, kdyby o to měli zájem. Mimo jiné se tam učí i to, jak se přímému boji vyhnout a učí se sebeovládání. Určitě bych doma nechtěla mít otloukánka.
A ještě něco - když se žena vdá za ranaře, nemůže čekat, že jeho syn bude diplomat či dokonce uhýbač. Geny jsou silné.
V tomhle jsem spise na strane manzela. Pokud ho vylozene neuci brat si veci nasilim, tak za me 
. Umet se branit v detskem kolektivu pouze tvym zpusobem, stane se z nej velice brzo tridni otloukanek.
A co je spatneho treba na tae-kwon-do? Uci umeni se v nevyhnutelnych situacich branit, ale zaroven jsou velice mirumilovni a uci porozumineni.
Popravde ja se ani nedivim tomu odseknuti, ze je chlap.
Nebraň manželovi dát syna na nějaký bojový sport. Není na tom nic špatného. Je třeba malému bysvětlit, že ano, že je malý chlap, ale i chlapi se chovají slušně k ženám a nepouštějí se hned do rvaček a neřeší vše jen silou. Že se musí chovat slušně, napřed se zkusit domluvit a potom teprve když to nepomůže, použít třeba i sílu. V dnešní době není dobré být otloukánkem, který si nechá všechno líbit. Je třeba mít ostré lokty.V tomto se zastanu tvého manžela.
.jpeg)
Na bojové sporty chodí i holky, to přece není jenom nějakém bití. A trochu souhlasím s manželem, že dneska se bez ostrých loktů neobejde. Vysvětli synovi, že rána je až to poslední řešení, že nejdřív je potřeba zkusit domluvu, ale ta někdy vážně není možná. A umět se ozvat a hájit si své teritorium (ne vnucovat někomu svůj názor násilím
) je dobré. Co já bych dala za to, kdybych to uměla, musel mě to naučit až život. Uštědřil mi tolik ran, že jsem se musela začít bránit, protože slušný blbec nemá moc šancí proti bezostyšným, zlým a zákeřným lidem. Nejedná každý poctivě a pak je i rána na místě a někdy jediné možné řešení.
Nemám ráda rváče, ale ani ufňukánky, co se schovávají za máminu sukni. Čím dřív si dítě zvykne, že si vyřizuje svoje věci samo, tím lépe pro něj. Přece nechceš, aby s každou křivdou, která se mu stane, poběží za maminkou a ty to půjdeš řešit. To stejně nemá žádný efekt.
Nebojuj s manželem, snaž se ty hrany obrušovat. Správným přístupem vychováte schopného jedince.
A upřímně, já jsem to svým dětem taky radila, když ti někdo ubližuje a nedá si slovně vysvětlit, že se ti to nelíbí, tak ho prostě majzni. Ne bitka, stačí jeden štulec, kolikrát to agresora tak zaskočí, že dá pokoj.
Hodně štěstí všem třem
.jpg)
Na nejakym karate nevidim nic spatneho - trvala bych na nejakym asijskym sportu, nauci se pri nem i chovani, to neni jenom o tom kdo prasti driv a tvrdeji, to je i o spravnem pouzivani svalu a hlavne o pouzivani hlavy. A nejake plavani, fotbal, tenis kdyz bude kluk sam chtit, muzete pridat za rok, dva - cim vic energii vybije pri sportovani tim min ji bude pouzivat jinde.
A na odsekavani typu "já jsem chlap" bych mu velice dukladne vysvetlila, ze ano on je zarodek chlapa a podle toho by se mel ke me chovat! Nemusis z neho vychovavat demokratickou backoru, ale vysvetli mu ze spravny tvrdy chlap neznama co slovo to rana. V podstate mas ted posledni sanci .... mezi tvym smircim postojem a tvrdasem manzela je jeste cela skala moznosti, jak se kluk muze chovat, syn je maly aby je videl sam, ukaz mu je.
