Vztah mého přítele a jeho sestry mi nepřipadá normální
.jpg)
Je mi devětatřicet let, jsem rozvedená s dvanáctiletou dcerou. Před rokem jsem poznala svého současného přítele. Je mu o šest let více než mně, tedy pětačtyřicet. Rovněž je rozvedený a z manželství má dvě, dnes již dospělé a samostatné, děti.
Poznali jsme se náhodou na jedné společenské akci, kam jsme byli oba dva nezávisle na sobě pozváni. Dali jsme se do řeči, pak vyměnili telefony a začali spolu postupně víc a víc komunikovat, až se z toho vyvinul příjemný vztah. Pravda, nebyla jsem do něj nikdy zamilovaná až po uši, ale bylo a je mi s ním moc hezky. I má dcera si ho oblíbila.
Poslední dobou jsem si uvědomila, že ale něco není úplně v pořádku. Znáte to, něco vám vadí, možná i víte, co to je, ale nechcete dělat zbytečné a ukvapené závěry. Tak tomu bylo i u mne, i když jsem velmi záhy po našem seznámení cítila, že není něco úplně normálního na jeho vztahu se svou sestrou.
Přítelova sestra je o devět let mladší než on, je jí šestatřicet. Před několika lety ovdověla po tragické nehodě, kdy zahynul její manžel. Ona zůstala sama se dvěma dětmi, kterým je den osm a šest let. Žije s nimi sama, pokud je mi známo, žádného přítele nemá. Hned o začátku jsem si všimla, že je na svém bratrovi velmi závislá. Patrně v něm našla oporu, kterou smrtí svého muže ztratila.
Přítel ji má, jako svou sestru samozřejmě velmi rád, i její děti. Jejich vztah je možná až záviděníhodný, patrně umocněný tím, že rodiče o ně moc zájmu nejeví, žijí si svým životem a stýkají se jen při oficiálních rodinných oslavách, na Vánoce a tak.
V reálu, pro vaše představu, to vypadá tak, že přítelova sestra je u něj doslova pečená vařená. V podstatě si z něj udělala náhradního manžela. Je jí k dispozici kdykoli cokoli potřebuje, jezdí s ní na velké nákupy, které jí z větší části i platí, o víkendech je bere na výlety, hodně se jejím dětem věnuje. Když jsme se my dva více sblížili a začali spolu trávit volný čas, vždycky se naše plánování muselo přizpůsobovat potřebám jeho sestry, často jsme i něco zrušili, protože ona zrovna akutně řešila nějakou situaci a svého bratra u ní potřebovala.
Já jsem nic neříkala a ani dosud jsem ani náznakem nedala nic najevo. S přítelem spolu zatím nežijeme, jen spolu chodíme. Ale návrh na společné bydlení už z jeho strany padl. A to byl ten signál, který mne donutil se na celou věc podívat trochu detailněji. Uvědomila jsem si, že pokud bychom spolu bydleli a jeho sestra s dětmi by nám měla takto zasahovat do života, asi bych to velmi těžce snášela. Několikrát jsem se s ní viděla a nepřipadá mi, že by byla z nového vztahu svého bratra nadšená. Pochopitelně, má strach, že přijde o svá privilegia.
Nechci být necitlivá ani sobecká, je mi jasné, že ona není v lehké situaci, já ostatně taky ne, jsem sama s dítětem, vím, co to obnáší. V žádném případě bych nechtěla být příčinou nějakého jejich rozkolu, nicméně na druhou stranu nevím, jak bych se smířila s tím, že naši „rodinu“ vytrvale okupuje jeho sestra s dětmi.
Chtěla bych si na toto téma s přítelem promluvit, vždycky už to mám na jazyku a pak začnu říkat radši něco jiného. Je to dost citlivé téma, nerada bych něco pokazila. Co si o tom celém myslíte vy? Předem děkuji za vaše názory.
19.6.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 39 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vztah mého přítele a jeho sestry mi nepřipadá normální
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
catcat: 
Já bych si pána ponechala na hezké chvilky a dost. Sestra ho má pevně omotanýho a nevzdá se ho. Ona totiž teˇˇd má toho nejlepšího chlapa - on se postará o všechno, dotlačí i nějaké prachy, ale uklízet po něm, prát mu a vařit nemusí 
Ja nevim nevidim do problemu obsahle,ale nemuzu si pomoct, me by spis pritel imponoval tim jak pomaha a je obetavej vuci sestre...pises Ivano,ze vztahy s rodici maji vlazny,tak pak bych pochopila i tu jejich vazbu na sebe.....sestra prozila tragedii a bracha pri ni stoji a podporuje ji,jsou prece rodina.....
Znam to s vlastni rodiny...na meho manzu matka kaslala od jeho utleho detsvi,vychovaval ho a svagra tchan...je mezi temi tremi velka vazba a me to nijak neomezuje,naopak je to fajn.....Jestli ti to u pritele vadi a mas pocit,ze do budoucna po sestehovani, to budes tezko snaset,tak za1)bez od toho nebo za2)rekni mu to..............
Linda: 9:27 
Asi půjdu trochu proti proudu, ale připadá mi z tvé strany poněkud troufalé mluvit o nějakém okupvání vaší "rodiny" přítelovu sestrou. Já vím, že dneska je strašně moderní být individualista a prohlašovat, že každý sám za sebe, ale já s tím nesouhlasím. Přítelova sestra a její děti jsou taky jeho rodina a byli jí dřív než ty (ty jí de facto ještě ani nejsi). Buď to přijmeš jako fakt a začneš ji považovat i za SVOU rodinu, nebo si najdi svobodného jedináčka sirotka, jak tu padlo.
Píšeš, žes jeho sestru párkrát viděla... Nebylo by lepší než s ní soupeřit se s ní seznámit pořádně a opravdu ji přijmout jako součást své budoucí rodiny? Vždyť se můžete stýkat společně všichni. Ano, bude to chtít si s přítelem promluvit a stanovit nějaké hranice, domluvit se, která situace je dostatečně akutní na to, aby se kvůli ní měnily plány (odvézt s nemocným dítětem na pohotovost ano, do obchodu pro zapomenuté maslo ne), zjistit, jak si to tvůj přítel představuje do budoucna s dělením svého času a taky s financemi - proč sestru finančně podporuje? Ale já mám z tvého dopisu dojem, že ses ani nepokusila s ní navázat nějaký vztah, vnímáš ji jako cizí element a čekáš, že tvůj partner kvůli tobě udělá za svým předchozím životem tlustou čáru, sestru nechá za ní a všechno bude investovat už jen do tebe a tvého dítěte - všechno od lásky, přes čas až po peníze. Toho se ovšem nejspíš nedočkáš.
Mimochodem, jaký máš vztah s jeho dětmi? Ty bereš jako součást rodiny nebo ti podle tebe taky zasahují do života? Uvědomuješ si, že tvůj partner možná brzo bude dědečkem a bude se v té roli chtít angažovat? Co budeš dělat, až změní víkendový plán, protože mladí budou náhle potřebovat třeba pohlídat nemocné dítě?
Sňatkem (nebo tedy v tomto případě jen sestěhováním, ale de facto je to totéž) se nejen vytváří nová základní rodina, ale taky se spojují dvě rodiny širší.
Jak dlouho je přítel rozvedený ? Nebyla důvodem rozvodu právě nezdravá závislost ovdovělé sestry na bratrovi ?
Možná už má jeden životní karambol za sebou právě proto. Jen mu to nedochází.
Bylo to tak vždycky nebo až po smrti manžela sestry? Dovedu si představit, že to těžce prožívala, bratr jí samozřejmě ve všem pomáhal, byl k dispozici a pomáhal překonat těžké období. Jak už je to dlouho?
Je možné, že sestra se z toho pořád ještě nevzpamatovala natolik, aby byla schopna existovat samostatně, bojí se navazovat jiný vztah nebo nechce a zoufale se drží bratra jako jediné opory. To je ale spíš na psychologickou pomoc pro sestru. Dlouhodobě normální to není, vždyť to omezuje oba v běžných aktivitách.
A nebo si zvykla na pohodlný život, proč by se starala sama, když se postará bratr.
Nevím, ale pokud pečená vařená znamená, že je sestra u bratra každý den na návštěvě, že musíte měnit už naplánovaný víkend, protože ona potřebuje jet nakoupit nebo opravit něco, co nehrozí havárií, tak mi to jako zdravý vztah nepřipadá. Tak jak sestra vyžaduje ohledy, měla by je i mít vůči bratrovi.
I jí by pomohlo, kdyby se snažila co nejvíc věcí zvládnout sama. Přehnaná pomoc jí spíš škodí.
Každopádně se nesestěhovávej dokud si nevyjasníte představy o společném bydlení a jakou roli bude hrát sestra. Mít ji denně v bytě je na palici. A žít s někým, u koho je vždy a bez ohledu na okolnosti na prvním místě někdo jiný, komu musíš ustoupit kdykoli si pískne, to nebude dělat dobrotu.
Je na příteli jestli dokáže rozumně začlenit sestru i tebe do svého života a jestli bude vůbec ochoten.
Ach jo, čekat, až se druhá strana dovtípí, tak to by se mohlo čekat věčně. Jestli už plánujete společný život, není nic nečestného se zeptat, jestli to třeba sestře nebude vadit? .... a co kdybyste se odstěhovali někam, kam nebude mít možnost tak často docházet?
Mně by teda vysloveně štvalo, mít každou chvilku pocit, že stojí za dveřmi anebo rovnou sedí u našeho stolu při kafi, když odemykám.
vůbec nechápu co má znamenat:
"Já jsem nic neříkala a ani dosud jsem ani náznakem nedala nic najevo." a:
"Chtěla bych si na toto téma s přítelem promluvit, vždycky už to mám na jazyku a pak začnu říkat radši něco jiného"
když se ti něco nelíbí, proč to hned neřekneš? Pán si myslí že je všechno v pořádku - nebo čekáš že čáry máry a je to fuč, všechno se upraví tak jak se to líbí tobě samo od sebe? hlavně si dopředu promysli, jak se zachováš když nebudou chtít nic změnit.
Nechápu proč to snášíš tak dlouho a - z jejich pohledu "najednou" máš připomínky, připomínky jsi měla mít hned. To přece není nic těžkého, když jste měli něco domluveného, říct "nezlob se, ale já jsem s tím už počítala a byli jsme domluvení, pro tentokrát tedy ať je po tvojem, ale příště to tolerovat nebudu" a taky to dodržet a zas příště srazit podpatky...
.jpg)
Po mych zkusenostech s manzelovou rodinou:
1) manzelka je sice bystost se kterou chce zit, nicmene jeho rodina ma VZDY prednost
2) manzelka musi pochopit ze kazdy ma pravo na konicky a kamarady, ale jeho pribuzni maji prednost i pred nimi
3) kdo jiny nez rodina by si mel pomahat (ale manzelka muze padnout na hubu, protoze ona to zvladne, zadnou padavku by si on prece nevzal)
4) pokud se nekdy rozvedu tak minimalne 50% proto, abych uz nikdy nepotkala jeho rodinu
5) pokud dojde k bodu 4) a po case budu mit opet zajem o druhe pohlavi tak vzdy a pouze svobodneho, sirotka a jedinacka
Já se ti nedivím, měla jsem doma podobný problém, akorát s kamarády - příliš často se přítel věnoval pomoci jiným než mně. Časem se to utřepalo - pochopil že nemusí všem dělat vola - zvláště když my jsme stavěli a jemu nepomohl nikdo - a když už se občas utrhne, tak to neřeším, zvykla jsem si. Ovšem aby rušil náš program kvůli jiným, pokud nejde vyloženě o život - to jsme si vyjasnili že není dobrej nápad. Záleží na dohodě.
Tož si to taky vyjasněte, nejlépe hned a určitě před sestěhováním. 
Se sestrou nic jiného nenaděláš, pokud přítel nebude ochoten k dohodě, nelze ho nutit, a pak je asi lépe ho pustit k vodě hned než s ním ztrácet mládí.
.jpg)
Já jsem taky pro nestěhování. Ať mu ohledně sestry a jeho chování k ní řekneš cokoliv a jakkoliv, naštve se nebo se urazí. Tady vidím jen dvě možnosti - buď se s tím smiř, nebo si najdi jiného. Nijak extra vázaná na něj nejsi, tak co... Manžel taky musel překousnout moje vztahy s rodiči (velmi pevná vazba, ráda a často - samozřejmě po předchozí domluvě s manželem - za nimi jezdím, hodně si voláme, pořád jsme v kontaktu), zatímco on se se svými rodiči vidí tak jednou za tři čtyři měsíce na jedno odpoledne a tím to hasne, a to z obou stran. On se ozval - já se naštvala. Takže jsem mu dala naprosto svobodně na výběr - buď mě bude brát takovou, jaká jsem, i s mými rodinnými vazbami, nebo ať si najde jinou. No, a teď po letech je to fajn Takže za mě - nezačínej s tím, do rodiny toho druhého se prostě nekope, dokud neohrožuje vaši rodinu (přičemž ty s přítelem vlastně zatím ani nemáš jako takovou). Pokud tě to hodně žere, najdi si jiného. Tohle jsou prostě věci, které nezměníš. Rodinná vazba je obvykle silnější než vazba na někoho, s kým se rok jen tak schází.
.jpeg)
loupák - 19.6.2013 8:10
A musíš si toho chlapa stěhovat domů? Nestačilo by ti soužití jako do teď? Každý ve svém a za své a jen společné výlety, dovolené ... Už teď ti něco vadí a bude toho jen přibývat. Je ti s ním dobře, tak to neměň. Co ti to společné bydlení přinese za výhody? A budou vůbec nějaké? Nebude víc těch negativ? 
.gif)
A proč hned sestěhovat,když to zase taková lowe neni?
..to potřebuješ sponzora?...asi jsem hnusná,ale tak nějak mi celý tvůj článek vyznívá jako,že by vlastně tebe šidil kvůli jeho sestře...kdyby to s ním bylo tak zlý a opravdu by skákal jen kolem jeho sestry,asi by neměl čas se s tebou ani seznámit a vytvořit vztah...vůbec nevím co tady chceš za poradu,když je to tak prostý-zkrátka mu řekni,co ti přesně vadí a pokud je to rozumný chlap,v klídku si spolu o tom pokecáte a buď se domluvíte nebo ne......píšeš,, ...že naši,,rodinu,,vytrvale okupuje sestra s dětmi.,,......jakou rodinu proboha? pro tvoji dceru si rodina TY a možná její otec,jestli má zájem(to nepíšeš)...a taky nezapomeň na jeho děti,teď jsou třeba z baráku,samosatně žijíci,ale oni taky občas určitě jezdí za otcem a třeba taky u něho přespávají..a co až budou mít rodinu,vnoučata taky budou chtít vidět dědu...hele za mě ti radim,najdi si svobodnýho bezdětnýho jedináčka,nejlépe sirotka-vím drsný,ale nesnášim,když se někdo navažuje do pevných sourozeneckých vztahů
...
