Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Děti.Výchova, škola, kamarádi

Nevhodný dárek. Děti nám darovaly štěně.

Nevhodný dárek. Děti nám darovaly štěně.

S manželem se strašně zlobíme na naše dospělé děti, protože na nás ušily pěknou boudu. Udělaly něco, co s nedělá, postavily nás před hotovou věc a vůbec je nezajímá, jak se teď cítíme. Bez toho, aby se nás předem zeptaly, nám totiž koupily štěně.

Jsme už s mužem oba v důchodu, oba jsme měli dost fyzicky náročné zaměstnání, takže ten důchod si užíváme. Vhovuje nám klid, časová svoboda a možnost dělat jenom to, co se nám zrovna chce. Občas si vyjedeme někam na výlet, zajdeme do kina, sem tam i do divadla, ale to ne moc často. Hodně rádi jsme ale spolu i doma. Čteme si, povídáme, hrajeme karty, koukáme se na televizi a tak. Jednou měsíčně máme na celý víkend vnoučata. Musím říct, že s mužem máme moc hezký vztah, je nám spolu dobře, nejdeme si na nervy. To ani náhodou.

S tím, jak trávíme a čas a jak žijeme jsme oba spokojení a vyhovuje nám to. Ne tak našim dospělým dětem, kterým už je oběma přes třicet let. Synovu sedmatřicet, je ženatý a má dvě děti a dceři je o tři roky méně, zatím je svobodná a bezdětná.

Už před nějakou dobou začal jak syn tak dcera (asi se nějak domluvili) kritizovat náš způsob života. Podle nich jsme málo akční, hnijeme doma a o nic pořádného se nezajímáme. Tenhle názor si nenechali vymluvit, zasekli se na tom, že to tak je a basta. Došlo to tak daleko, že jsem se už ani netěšila na jejich návštěvy, protože to bylo samé peskování z jejich strany, jako bychom s mužem byli malí. Dost často jsme se s nimi i pohádali, to pak dali chvíli pokoj a za čas začali nanovo. Nejdřív nenápadně – co jste dělali, kde jste byli atd. atd. A pak, když usoudili, že naše aktivita neodpovídá jejich představám, začali nás moralizovat.

Teď jsme měli s mužem výročí svatby, přirpavila jsem pohoštění a obě děti i vnoučata jsme pozvali na oslavu. Těšila jsem se, že alesdpoň u téhle příležitosti proběhne návštěva v klidu. A to jsem se pořádně zmýlila. Oni nám totiž přinesli štěně! Normálně, bez předchozí domluvy pořídili dvouměsíční fenku jorkšírského teriéra  a dali nám ji jako dárek k výročí. Totálně nás tím šokovali. Nemile. Nikdy jsme psa neměli a ani jsme nikdy nepřemýšleli, že bychom si ho někdy pořídili. Tak jsme dětem řekli, že takovéhle dárky se bez předchozí domluvy nedávají a že pejska nechceme, ať si ho vezmou zpátky. Syn i dcera byli strašně uražení, prý to myslí dobře, chtějí, abychom měli v důchodu nějakou náplň a nutnost každý den vyjít na procházku. Prostě takové ty jejich chytré řeči.

Stáli jsme s mužem na svém, že pejska nechceme, že kdybychom chtěli, pořídili bychom si ho sami a trvali jsme na tom, ať si ho odnesou. Na to oba řekli, že to v žádném případě nejde, dcera by neměla možnost se o něj kvůli své práci od rána do večera starat a syn se snachou už jednoho psa mají a druhý v domácnosti by byl problém. A že nám tím pádem nezbývá nic jiného než si pejska nechat. Nechtěli jsme na to přistoupit, došlo k opravdu nehezké slovní přestřelce a celá situace dopadla tak, že se děti i s vnoučaty najednou nahonem sebrali a doslova zdrhli z našeho bytu a tu fenečku nám tam nechali.

To se odehrálo teď o víkendu v sobotu. Pejsek nám tedy zůstal proti naší vůli. Nejsme necitové, ta psí holčička za nic nemůže, je to nevinné štěňátko, přítulná, roztomilá. Přiznávám, není těžké si ji zamilovat. Asi to dopadne tak, že nám zůstane, postaráme se o ni, samozřejmě. Ale máme v sobě hodně hořkou pachuť z chování našich dětí. Oni nás natlačili do situace, kterou jsme nikdy nechtěli řešit. Psa jsme nechtěli, je to starost. Teď řešíme loužičky, studujeme, jak na stravu a tak. A taky přemýšlíme, co s ní, když budeme chtít do divadla nebo do kina. Máme na děti hrozný vztek a občas nás napadne to štěne prostě vzít a jednomu nebo druhému ho odnést. Ale kdoví, jak by to pro tu fenečku dopadlo a kde by nakonec skončila.

Co byste dělaly a hlavně jak byste se cítily, kdyby vám vaše děti udělaly to, co ty naše nám? Připadá vám tohle jejich chování v pořádku? Oni si totiž vůbec neuvědomují, že by udělali něco špatně.

Milada


2.11.2016   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 46   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nevhodný dárek. Děti nám darovaly štěně.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-39
krasaka
krasaka - 2.11.2016 14:46

smajlik - 61Anče: možná neoplácela - ale co tak se pokaždé své dcery otázat, kdy už budou vnoučata??? /ve věku 34 let už má přece nejvyšší čassmajlik - 48/ a mít tak k výchově synova dětí neustálé připomínky - ať se potáhnou za nos - vždyť prarodiče to myslí tááák dobřesmajlik - 68
Pokud tak Milada s manželem nečinili, jsou starosti dětí a jejich neustálé nabádání, jak mají rodiče žít - opravdu nehorázné a darovat pejska bez předchozího upozornění - to byla podpásovka !!!
Mám obavy, že se p.Milada už neozve, jak vše dopadlo - mně, coby celoživotní pejskařce se svírá srdce při pomyšlení, jak to dopadne s tím roztomilým nechtěným tvorečkem, který za celou situaci nemůže a bude zřejmě pendlovat z domu do domusmajlik - 85
Tahle rasa je velmi nenáročná,milá a mazlivá a pokud budou mít psí holčičku jen pár dní, těžko se s ní budou loučit a odolat smutným kukadlům bude velmi obtížné-moc by mne zajímalo vyřešení celé situace smajlik - 26
Za sebe bych ji už nikomu nedala smajlik - 66

 
Anče
Anče - 2.11.2016 13:43

smajlik - 105Možnosti jsou - jistě bych nerezignovala!smajlik - 105Určitě bych ale neoplácela stejnou svým dětem...myslely to dobře-je potřeba dát najevo,že ač senioři-jste svéprávní se rozhodovat sami o svém životěsmajlik - 105

 
PEGG
PEGG - 2.11.2016 13:24

Arna - 2.11.2016 13:21smajlik - 47smajlik - 68
To není špatný nápad a určitě i pro syna se najde něco, co by ho "potěšilo"smajlik - 68

 
Arna
Arna - 2.11.2016 13:21

PEGG: smajlik - 68Představila jsem si že té svobodné dceři přivedou ženicha, přece už má nejvyšší čas na vdavky a dětismajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68
No a oni si ho nechat nemůžou, mají to štěněsmajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
Arna
Arna - 2.11.2016 13:18

Kaliban1: Pokud si pejska nechají, je to obrovský ústupek a děti vlastně dosáhly svého. Určily závazek rodičům na minimálně 10 let. Je to sice vůči štěňátku kruté, ale za jeho osud zodpovídají ti co ho pořídili.
Vím co to je brát ohled na zvířátko. Jsem sice v důchodu, ale zůstala jsem sama s dvěma psy. Sice mám domek se zahrádkou, ale pejsky nemůžu nechat celý den venku nebo zas vevnitř. Když bych chtěla někam na celý den či přes noc, musím si sehnat hlídání a to není vždy jednoduché a je to starost navíc.

 
PEGG
PEGG - 2.11.2016 13:14

Co by asi vaše děti udělaly, kdyby to bylo obráceně? Kdyby jste vy zasahovali do jejich života, neustále je peskovali za jejich aktivity, to by se jim líbilo? Asi ano, protože podle jejich přístupu na to jistě máte také právo. Když oni mohou řídit váš život, jistě jim nebude vadit, když vy budete tak hodní a na oplátku budete řídit ten jejich.
Moje ségra má taky pořád starost, aby rodiče byli aktivní, taky jim chtěla pořídit pejska, naštěstí to řekla předem a i tak z toho byl pěkný cirkus.
Je to od nich bezohlednost. Poradit neumím. Myslím, že si pejska nakonec necháte a bude to váš veliký miláček, člověk si zvykne i na blechy, když s nimi žije dostatečně dlouhosmajlik - 68
Ale správné to není, není to přechodné období je zásah do vašeho způsobu života na spoustu let dopředu.
smajlik - 45smajlik - 61

 
Kaliban1
Kaliban1 - 2.11.2016 13:07

Je to k vzteku, ale psisko za nic nemůže. Je to malý pes, doma určitě vydrží, když půjdete do kina i do divadla, jinak existují i klece pro psz neb ohradz pro psy, kde mohou být v době, kdy třeba budte pryč. Já vím, že je to čára přes rozpočet, je to starost i finanční prostředky. My takhle psa zdědili. Opravdu velkého psa. První tři čtvrtě rok byl svízelný, ale už je to člen domácnosti. Nedala bych ho za nic. Ale asi by bylo dobré si promluvit důrazně s dětmi, že toto byl poslední zásah do v ašeho života a napříště cokoliv odmítáte. Bohužel, u psa je "hloupé", že je to živé stvoření a člověk cítí odpovědnost. Ale můžete to nějak využít. "Hlídat děti? Ne, neůžeme, Pepička má průjem..."

 
Verera
Verera - 2.11.2016 12:24

Piafka: Jistě, já jsem to taky myslela jako jednorázovou akci. Ukázat trochu pochopení pro jejich obavy, vysvětlit jim své představy a ujistit je, že to opravdu tak rodiče chtějí a požádat je, aby si s tím už nedělali starosti ( a neobtěžovali rodiče).

Na závěr jim dát na odchod jedno milé dvouměsíční štěně jorkšíra. smajlik - 42

 
Piafka
Piafka - 2.11.2016 11:44

Verera: Strach mít mohou, ale představa, že jsem nucena v budoucnu svým dětem vysvětlovat, jak trávím čas a že je to dostatečně "aktivní" způsob, nastiňovat týdenní program, to teda ani náhodou (a to jsem věková kategorie těch dětí z článku)...Za mě: vyjádřit jednou svoje obavy a dost. Kromě toho, že jsou za kecáním do života tebou zmíněné obavy o druhého, je za tím taky velký projev nedůvěry, nedostatku respektu. Přinejmenším.

 
Verera
Verera - 2.11.2016 11:36

Děti mají asi strach, aby rodiče nedopadli tak, jak se občas stává. Po odchodu do důchodu neví, co si počít s volným časem , poposedávají doma, nečinností se rapidně zhoršuje paměť a duševní zdraví a nakonec přestanou mít zájem o cokoli a zvládat i péči o sebe.

To mi ale nepřipadá jako případ této rodiny. Možná by bylo dobré si s dětmi promluvit, nastínit jim program na jeden týden, představy rodičů, vysvětlit, že opravdu jen nesedí doma a nečekají na smrt, že mají své zájmy a že jim to tak vyhovuje, děti trochu uklidnit.

Ony za tím kecáním do života jsou vždycky obavy o toho druhého, ať už je to ze strany rodičů nebo dětí.

Ovšem koupě živého tvora je v každém případě neomluvitelná.

 
dadka
dadka - 2.11.2016 11:16

Jak já ti rozumím!! Já už jsem v důchodu, manžel má firmu a ještě pracuje, baví ho to. Volné chvíle jsme rádi spolu a o víkendu, když se nám nic nechce dělat, tak si třeba jen povídáme, díváme se na TV a lenošíme. Máme dvě dcery, jedna bydlí kousek od nás a druhá k nám každý rok přiletí z Californie s oběma vnuky v polovině června a odlétá až koncerm srpna. Naštěstí nebydlí u nás v bytě, máme ještě jeden byt po zesnulé tchýni.Ale celé léto jsem v pohotovosti, protože jnim vařím.
Dcery se nám taky montují do života, zdá se jim, hlavně té mladší, že nežijeme dost aktívně, pořád nás do něčeho tlačí, pořád kritizuje, peskuje, poučuje a chce nám organizovat život. Vždycky se s tou mladší pohádám, protože si myslím, že jak žijeme, je pouze naše věc a nikdo, ani vlastní děti, nemají právo nám do ničeho zasahovat.
No a koupit nám psa, tak bych prostě důsledně trvala na tom, aby si ho vzaly děti zpět. Kdybych chtěla psa, tak si ho pořídím a vyberu sama. To už raději kočku, s tou se nemusí chodit 5x denně ven, nehledě na to, že je stále celá domácnost plná chlupů.
Není to hračka na půl roku, je to závazek min. na 10 a více roků. To se nedělá.

 
hrosinka72
hrosinka72 - 2.11.2016 11:09

Vaše děti se zachovali vůči Vám velmi sobecky, když se tímto způsobem snaží překopat o 180 stupňů Váš spokojený život.
Dále se zachovali naprosto nezodpovědně k tomu štěněti. Pes není věc! Pes musí být jednoznačně chtěný, pak Vás o svobodu nepřipraví, naopak ji poskytne v úplně jiné rovině....
Najděte tomu prckovi co nejdříve zodpovědné majitele, kteří ho přijmou rádi, s láskou a energií. Pes atmosféru doma cítí, a pokud je nechtěný, rodina je rozhádaná, může se život s ním často stát nesnesitelným. A je už potom fuk, jestli je to malý york nebo labrador....

 
Arna
Arna - 2.11.2016 10:45

Ještě mě napadlo, té svobodné dceři přinést kočku, aby nebyla tak sama. Synovi zas hada, když mají tak rádi zvířátka ať je jich víc...smajlik - 68

 
Arna
Arna - 2.11.2016 10:42

Hlavně žádné ústupky. Oni štěně pořídili, oni ať se starají. Přece si maminka s tátou nenechají poroučet od dětí!

 
Arna
Arna - 2.11.2016 10:39

Nesouhlasím s tím, že Milada s manželem mají hledat nový domov. Proč? To je přece starost dětí!
Asi by bylo dobré každou chvíli volat dceří a synovi: pes se počůral, kpřijeď to utřít, ...pokajdil, přijď to uklidit,...pes chce ven, přijeď ho vyvenčit,my teď jdeme aktivně trávit volný čas,... pes kňučí, nevíme co s ním, přijeď mi poradit... a to vše hlavně když budou v práci a pak v noci.
Pak bych štěně přivezla k nim domů s tím, že odjíždíte aktivně trávit důchod do lázní a tam psi nesmí.
Myslím, že měla Milada s manželem dětem říct dřív že jsou svéprávní a nikdo jim nebude nařizovat a kontrolovat kam jdou, co dělají.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-39
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.