Nákupy, slevy, šílenství... Jen pro otrlé
Jedna má příbuzná patřila v dobách „vzkvétajícího socialismu“ k velmi výkonným jedincům. Když jsem ji poznala a pochopila, v čem tkví její životní poslání, chvíli mi trvalo, než jsem to zchroustala. Ona byla totiž něco jako profesionální nákupčí pro celou rodinu a přilehlé příbuzenstvo.
V době, kdy se stály fronty i na toaletní papír, to byla role vskutku velmi náročná. Naši tetinku ale neodradilo nic. Žádná překážka nebyla tak velká, aby ji nedokázala zdolat. A když babička v úterý rozhodla, že v sobotu uvaří plněné papriky, měla tetička po zbytek týdne o zábavu postaráno. Pokud nebyla v práci, s neutuchající houževnatostí vyrážela do víru velkoměsta. Sehnat pěkné bachraté papriky a kvalitní mleté maso, případně vůbec nějaké maso, to byl tehdy skutečně heroický výkon. Sehnala vždycky.
Během svých náletů pak již měla přesně zmapované, kde mají pěkné papriky, kde se dá v ten správný den nakoupit dobré maso, který obchod prodává ten nejlepší chleba… A s buldočí vytrvalostí objížděla klidně celou Prahu včetně přilehlých periferií, než dala dohromady i zcela běžný nákup. Čas od času natrefila na nějaký dosud neznámý obchod, ve kterém měli třeba výborné sýry, a okamžitě ho zahrnula do svého cestovního itineráře. Její život byl vlastně něco jako nikdy nekončící bojová hra.
Když se pak politická situace v naší zemi změnila, dělala jsem si o ni starost. Regály v prodejnách se prohýbaly pod vším možným, člověk mohl bez problému nakoupit vše, co potřebuje hned v prvním obchodě, na který natrefil. Co si tetinka počne, když ztratí svůj životní smysl?
Mé obavy se ukázaly jako liché. Objevily se slevové letáky a její duševní zdraví bylo zachráněno. Místo vybíhání „na blint“ se naučila sledovat všelijaké slevy, zaškrtala, kde mají jaké výhodné nabídky, vypracovala plán trasy a odhodlaně vyrazila do boje. Do skutečného boje.
Jak to chodí během slevových akcí v různých „hyper“ a super“ marketech jsem zažila na vlastní oči, když jsem se při měsíčním nákupu ocitla v doslova v centru dění. Proti své vůli jsem byla vtažena do boje o kuřecí stehna, jejichž cena se pohybovala hluboko pod tou běžnou.
Nechápala jsem. Z úplně normálních občanů se před bednami s tímto zbožím stala naprosto nezvladatelná masa hýkajících, křičících a hádajících se individuí. Strkání, osočování, zloba… Prchala jsem odtamtud jako postřelený zajíc.
Jaký vztah máte vy k výhodným nákupům a slevám? Vyrážíte do boje, nebo vás to nechává klidnými? Sledujete letáky a řídíte se jimi?
4.10.2007 Rubrika: | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nákupy, slevy, šílenství... Jen pro otrlé
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Sheeni: pro katalog IKEA jsem se nedávno vypravila, já hloupá o víkendu. Měla jsem u pokladen pocit, že jsou za dva dnu Vánoce...
Každopádně jak ukazovali v TV - česká distribuční nám boj s letáky hooooooooooodně usnadňuje
každopádně katalog ikei bych zrovna brala...
Otec měl za totality známého, který taky dokázat vše sehnat, otec mu říkal Ducháček
Letáky letí rovnou do kontyšu na papír...
Se slevovými letáky nakládám stejně jako dadka - hned ze schránky letí do tam připravené bedýnky. Na slevy kašlu, nemá čas ani chuť objíždět celé město kvůli pár kačkám. Na rohu máme Billu a tam nakoupím všechno, co potřebuji. Když je to, co potřebuji zlevněné, je to fajn, ale když není, taky dobře.
Já se ke své hanbě přiznám, že jsem se nechala nalákat a na nákup mražených stehen jsem se vydala - ale spíš mě přilákala nízká cena sumečka pangasius. Zažila jsem tak horor, který jsem vypsala na konkurenčním servru. Nikdy víc. Přesvědčila jsem se, co dokážou lidi a až doma mi docházelo, co by mohlo nastat, kdyby se uvnitř udělalo někomu špatně a nemohl se k němu procpat lékař. Natož, aby vypukl požár! To by byl masakr.
Aja: Proč? Protože je to ve SLEVĚĚĚĚÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
.gif)
K tomuhle jsem se připletla asi dvakrát. Nechápala jsem, že někdo může vzít osum balíčků zmražených kusů kuřat, které evidentně byly několikrát přemražené...
Na letácích tak maximálně oškrábu brambory 
Do letáků balím tak akorát použité hygienické potřeby
Každopádně jsem vždycky úúúplně znechucená tím, co lidi kvůli slevě jsou schopní dělat, kam až se dovedou snížit. Jasně, ráda si koupím něco, na čem je cedulka sleva ale spíš že se k tomu dostanu náhodně, než že bych čekala deset hodin před hypernovou, až ji v noci otevřou a pustí dovnitř smečku hyen. Ani se nedivím, že hypersuper pořád a stále vykazují obrovské tržby, že není vůbec rozdíl, je-li po či před výplatou, protože lidi si kupují i to, co vůbec nepotřebují, jen proto, že je na tom sleva!
Navíc nesnáším davy lidí, tlačenice, otíranice, tudíž pro mě tohle je absolutně nepředstavitelné
letáky skladuji a pak odvážím tchýni na podpal....ta je vždy před vložením do kamen pečlivě prostuduje a pak mi volá, o jaké výhodné koupě jsem přišla! takže i když je nečtu,mám o všech akcích dokonalý přehled - ovšem s dvouměsíčním zpožděním
Letáky hned u schránky házím do koše.Abych sledovala, kde je o korunu levnější máslo nebo chleba, na to nemám čas a jsem pohodlná. Prostě jdu do obchodu a nakoupím to, co potřebuji.Přece si kvůli pár korunám nebudu trhat triko. Jednou jsem ale to šílenství nechtě taky zažila, v Peny Marketu měli slevu na balíčkové vepřové bez kosti. Vzduchem lítaly přepravky a nadávky, důchodci odhazovali berle a slušné chování, no masakr.Někdo mně ukradl vozík,tak jsem prchala bez nákupu k pokladně. Pro kus žvance nejsem ochotna nasazovat vlastní život.
