Rozchod v zastoupení aneb Originální kopačky
Zamilování, hádky a pak rozchod – to známe z mladých let asi všichni. Koloběh začátků a konců, jehož součástí se alespoň jednou v životě stal snad každý. Hodně však záleží na tom, která strana barikády je vaše, když se k rozchodu schyluje. Té situaci se lidově říká dát – nebo dostat – kopačky, poslat někoho k ledu, dát (dostat) pedál. "Dávat si pauzu" je také jeden z výrazů pro rozchod. Většinou jej však používají zbabělci. A protože na vztah musejí být dva, je jasné, že na rozchod také. Můžete být kopající anebo kopnuti.
Být kopající je svého druhu výhoda, příjemné to však také není. Kopající se nemůže dočkat, až se zbaví toho, kdo jej už nebaví. To, co nejvíce děsí kopající, jsou otázky kopaného typu: Proč? Co se vlastně stalo? Udělal(a) jsem ti něco? Ty už mě nemáš rád(a)? Že ty máš jinou! Pak je kopající v pozici, kdy se od něj očekává přímá a logická odpověď. Přiznejme si však, že když je vám sedmnáct a ten druhý už vás nepřitahuje, těžko se to vysvětluje a logika je chemii lásky na hony vzdálená.
Další nepříjemností jsou pro kopajícího výčitky. Poslouchají se špatně, většinou je provází hysterický pláč nebo zdrcené pohledy. Jako by opouštěný ani nevěděl, že vlastní výčitky svědomí kopajícímu úplně stačí. Nakonec však, pokud kopající nepovolí a dosáhne rozchodu, je zřejmě nejsilnějším pocitem úleva.
Být na druhé straně je ještě nepříjemnější. Obvykle si myslíme, že budeme-li dostatečně dlouho prosit, trvat na vysvětlení a přesvědčovat, tak rozchod zažehnáme. Zbytečné, marné... čím více se ptáme, tím více se svému cíli vzdalujeme.
Pro obě strany by tak nejlepším řešením mohl být jakýsi rozchod v zastoupení. Co myslíte, dobrý nápad, nebo zbabělost? Jeden takový jsem zažila. Tehdy to byla velká rána. Ó, já sedmnáctiletá Julie jsem bez Romea nechtěla dál žíti, chtěla jsem se v slzách utopiti. Dneska se tomu od srdce zasměju.
Jak to tehdy vlastně bylo? Když už jsem se svému milému okoukala, bylo načase poslat mne k ledu. Jenže jak to udělat, aby mohl zůstat v klidu a vyhnout se mým otázkám? Dostal geniální nápad: zařídí to za něj kamarád! (Příjemnější záležitosti za něho kamarád nedělal. To zvládl sám poměrně úspěšně.)
Dal si se mnou schůzku v restauraci. Posadil ke mně svého kamaráda a zmizel. Aby řeč nestála, začal si se mnou kamarád povídat o fotbale. Ptal se, jestli vím, jak vypadá fotbalové hřiště, a říkal, že je ohraničené bílými čarami. Když jsem ho ujistila, že to vím, viditelně se mu ulevilo. Pokračoval: “No, víš, když jsou hráči uvnitř těch čar, tak jsou pořád ve hře. Ale jakmile jsou za čarou, tak to jsou v outu. Prostě mimo hru! A tak je to s tebou a Martinem. Ty jsi prostě už mimo hru. Jsi vyoutovaná, chápeš?“
Zažili jste někdy podobně kuriozní rozchod, ať už ze své nebo z té druhé strany? Jaké to bylo? Umíte dávat a přijímat kopačky?
12.10.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Rozchod v zastoupení aneb Originální kopačky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
hejluc: 
třeba zvedne
při nejmenším zjištíš,že v tom nejsi sama,že se každá s rozchodem potýkala/potýká,ale život jde dál
Včera jsem dostala kopačky. Tak si ránu zapnu Šťastné ženy, abych myslela na něco příjemného a pobavila se při čtení diskuze. A ouha, dneska máme téma kopačky. To nevím jestli mi zvedne náladu.
o rozchodech bych mohla vyprávět,ale nechce se mi
....žádný chlap se se mnou nerozešel,,normálně,, jsou to srabi
,já se roscházela vždycky férově,jenom ty dotyční(kopnutí) to nějak nemohli dlouho pochopit
...ale teda ,že bych zanevřela kvůli pár blbcům na chlapi jako tady popisuje trojaska,to ne...nakonec se na mě usmálo štěstí(ťuk ťuk) a jsme spolu už skoro 10 let
,tak hlavu vzhůru holka
Jo a rozchody...já měla chlapa v životě jen jednoho a po jedenácti letech jsem byla ráda, že je pryč
Ježiš hranatá 
život není o tom jestli je někdo nádhernej
jsou modelky a krasavci a jsou lidé průměrní, já vybírám mezi průměrnejma nějakýho hodnýho je mi fuk, jestli bude mít pneumatiku nebo pleš. Většina chlapů to taky tak má, hlavně ne potvoru a jinak stačí milá, usměvavá, hodná
trojaska:
Být tebou, tak se tak nepodceňuju.Na každém je něco hezkého a na tobě určitě taky.
Jenže jestli k sobě přistupuješ tak, že jsi škaredá a beztak se s tebou chlap dřív nebo později rozejde...tak to je těžké.
IVUSKA 56: no tak já jsem vcelku ošklivá, s hranatou postavou, prostě nejsem hezká. To mi říkali všichni už doma, takže důvod měli určitě. Jen mohli mít trochu slušnosti si se mnou teda nezačínat vůbec nebo to potom ukončit jinak. Já sama jsem nikomu (natož jiné, to prosím nikdy) kopačky nedala, ve všech případech bez výjimky jsem je dostala - i když přiznávám, že to bylo spíš o čase, neboť když mi pak spadly šupiny z očí, tak bych si o ty dotyčné skrz jejich povahu většinou neopřela ani kolo, ale oni to díky mojí hnusotě zvládli dřív :-D
trojaska: škoda, že máš takové zkušenosti. Rozchody patří k životu a ne každý se s tím dokáže vyrovnat slušně. To, že tě uráželi a zesměšňovali, fakt nechápu. Někdo tím čistí svoje špatný svědomí, ale když není důvod, tak proč? Nebo důvod měly? Ty sama jsi nikdy nikomu nedala kopačky?
Za celý život jsem zažila jen jednoho jediného chlapa, který se se mnou dokázal rozejít slušně. Prostě jednoho dne přišel, v klidu, bez emocí a výčitek mi pověděl, že jsme každý jiný a další život dohromady mu nedává smysl, omluvil se, popřál mi hodně štěstí a tím to skončilo. To mi tehdy bylo 18, je to víc jak dvacet let nazpátek. Dodneška, když se potkáme, tak si dokážeme pěkně a mile popovídat. Od té doby jsem zažila jen samá hovada, který když se chtěli rozejít, tak prostě vyšuměli. Přestali brát telefon, reagovat na mail, vyhýbali se mi, dělali, že mě najednou neznají a nikdy neznali. Pár z nich na to šlo podobně jako mladík z článku, začali mě na veřejnosti urážet, zesměšňovat, nabízet ostatním, anebo si rovnou na rande přivedli jinou slečnu, aby mi to jaksi došlo, že už spolu nechodíme. No a samozřejmě žádný z nich si neodpustil mě pořádně pozurážet nebo zesměšnit ještě ex post. Asi abych náhodou neměla snahu se zkusit vrátit.
Radši žiju už dvaadvacátým rokem úplně sama, než abych si s nějakým dalším hovadem ještě někdy něco začala. Cokoliv co má penis mi už nikdy v životě nesmí přes práh.
Vyoutovaná
Když jsem se rozhodla, že manželství s ex- nestojí za nic a už nejsem ochotná to zkoušet dál, tak jsem si ho posadila v obýváku a s těžkým srdcem začala. Po dvou větách řekl: "No, já už jsem si taky říkal.... Tak fajn, domluveno. Hele, nepůjdem do kina? Co dávají?" A šli jsme. Do kina spolu a pak i od sebe.
