Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept
Založila ilsa poslat vzkaz
pro všechny věrné čtenářky
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-50 | 51-100 | 101-150 | 151-200 | 201-250 | 251-300 | 301-350 | 351-400
Holinka
Holinka - 31.3.2010 21:26

knihovna
Průvodce Velikonocemi
Myšlenky současného poutníka po Ježíšových stopách
(František Hobizal)
z knihy "Svatá země s Franiškem Hobizalem " , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

VE VEČEŘADLE

V horkém slunci přicházíme k Večeřadlu. Ježíš zde prožil se Svými apoštoly Poslední večeři. Tady na ně později sestoupil Duch svatý.

Rozjímáme o tom, co se tu všechno stalo. Jidášova zrada, umytí nohou apoštolům, ustavení eucharistie a svátosti kněžství, velekněžská modlitba Páně…

U Jidášovy zrady připomínám výrok Písma: „A byla tma.“ Zlo vždycky přivodí tmu. A i kdyby venku bylo světlo, duše je ponořena v tmu. Pak dochází k umytí nohou. Bylo to víc než gesto, když hostitel umyl svým hostům zaprášené nohy. Byla to služba přátelství.


Tady je úryvek z knihy. Ty nohy se myjou na počest poslední večere, nevím ale asi by jich mělo být 12 jako apoštolů

 
illča
illča - 31.3.2010 21:23

TULI: tenhle zvyk také neznám ... vím jen ,že nohy umývala Ježišovi Marie Magdalena ...

 
TULI
TULI - 31.3.2010 21:22

http://de.wikipedia.org/wiki/Fu%C3%9Fwaschung

mrkni se ELFICKU

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 31.3.2010 21:16

TULI: smajlik - 26 Tak to tam je jenom italsky, ja se zeptam kastanka, az snad za chvili dorazi domu, to vis, on v tom vyrustal, ja su pokrtena az ve 30 letech smajlik - 26

 
TULI
TULI - 31.3.2010 21:13

http://it.wikipedia.org/wiki/Lavanda_dei_piedi tady je to italsky a snad i nemecky

ruzovyelf: mrkni se
obrázek - 300px_Giotto___Scrovegni____30____Washing_of_Feet.jpg

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 31.3.2010 21:11

illča: smajlik - 5 Diky smajlik - 47
TULI: smajlik - 68smajlik - 68 Jeste jsem o takovem zvyku jakziva neslysela smajlik - 26

 
TULI
TULI - 31.3.2010 21:09

holky, dela se to i v CESKU , ze ve ctvrtek FARAR v kostele umyva nohy chlapum ??
tady se to dela .... ale nevim, kolik tech chlapu tam sedi v rade .... asi jak apostole ??

 
illča
illča - 31.3.2010 20:41

Pranostiky:

smajlik - 45 Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.

smajlik - 45 Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

 
illča
illča - 31.3.2010 20:40

Holinka: pravidelně jsem aprílem vyvedena ... mně se to podaří zřídkakdy, protože se vždy začnu naculovat- a je po aprílu!!!!

 
illča
illča - 31.3.2010 20:35

Zelený čtvrtek

Lidový název "Zelený čtvrtek" zřejmě pochází z germánského bohoslužebného násvosloví GREINEN-WEINEN, což znamená plakati a od toho Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Zároveň s tím byl Zelený čtvrtek dnem odpuštění, kdy bývali kající se hříšníci přijímáni zpět mezi věřící. Suché větve (představující hříšníky) církevního stromu se tak opět zazelenaly.

Jiné zdroje uvádějí, že snad název pochází od zeleného mešního roucha, které se v ten den místy užívalo.
Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila a všichni se omyli rosou – rosa prý zabraňovala onemocnění šíje a dalším nemocím. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.

 
illča
illča - 31.3.2010 20:35

Hospodyně vstávaly časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Někde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
Kdo snědl před východem slunce pečivo namazané medem, byl po celý rok chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
Jedla se jen zelená strava - špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok.
V tento den se hospodářům radilo zasít len a hrách, protože vše co bylo o Zelený čtvrtek zaseté, dobře prospívalo. Dle pověry si neměl člověk o Zeleném čtvrtku nic půjčovat a s nikým se hádat. Odměnou za to se mu prý vyhýbaly všechny hádky a naopak si k němu prý našly cestu peníze.obrázek - spenat(16).jpg

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 31.3.2010 20:15

smajlik - 31smajlik - 31smajlik - 31Holinka: smajlik - 34 Asi vyzkousim smajlik - 47
illča: smajlik - 47

 
Holinka
Holinka - 31.3.2010 19:26

Pozor na apríl
Apríl - historie a původ zvyku

Tento zvyk ač není původem českou tradicí, se u nás zřejmě díky našemu smyslu pro humor zabydlel a zdomácněl.


O původu aprílových žertíků není mnoho zápisů, ale jsou prameny, podle kterých smích, tropený z nachytaných lidí, vznikl původně z veselé nálady z přicházejícího, usměvavého jara, kdy jaro viditelně přebíralo žezlo po nevlídné zimě. První písemné sdělení o aprílu u nás pochází z roku 1690, jehož autorem byl Bartoloměj Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století byly zprávy o „aprílovém vyvádění“ už častější.

Tento den, tedy 1. dubna bývalo zvykem stejně jako 30. dubna, častovat známé a příbuzné "aprílem". Dnes se takovým žertíkům říká "kanadské žertíky". V dřívějších dobách se často posílalo "oběti aprílu" něco vypůjčit či něco zakoupit. Šlo samozřejmě o věci, které neexistovaly, např. vtipné semínko, komáří sádlo, zaječí peří, obecní nůžky, hodinářskou motyku, červené hřebíky a v neposlední řadě bublinky do vodováhy nebo mezery do žebříku. Známou věcí bývaly i ohýbák na cihly nebo rovnák zatáček.


Zkrátka v tento den si každý dával velký pozor, aby "nenalétl" na nějaký apríl, o kterém by se mluvilo ještě velmi dlouho.

 
illča
illča - 30.3.2010 21:49

JarkaP: tak tady jedna Lakšmí - bohyně bohatství světského, ale zároveň i bohatství duchovního... ( ale ta truhlička by opravdu bodla smajlik - 47)

obrázek - laksmi1.jpgsmajlik - 68

 
Jarča*
Jarča* - 30.3.2010 19:26

illča: smajlik - 47smajlik - 61
Přiznám se, že my jsme u nás s tím půstem trochu na štírusmajlik - 72 Akorát si na Velký pátek nedávám maso. Ale poklad by bodnulsmajlik - 68

 
TULI
TULI - 30.3.2010 18:20

illča: smajlik - 47

 
illča
illča - 30.3.2010 16:10

Holinka: smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68 jojo - ale jen pokud jsem v místnosti úplně sama ...

 
Holinka
Holinka - 30.3.2010 4:08

smajlik - 31smajlik - 31 Ilčo a neříkej, že si při poslechu občas nezanotuješ.smajlik - 68smajlik - 68

 
illča
illča - 29.3.2010 21:26

TULI: smajlik - 31smajlik - 31smajlik - 31
já taky nepředu a nezpívám - ale pletu a poslouchám CD smajlik - 68

 
illča
illča - 29.3.2010 21:24

Velkopáteční poklady
Jednou z mimořádně zajímavých záležitostí velikonočních tradic jsou pověsti a pověrečná vyprávění o velkopátečních pokladech. Na Velký pátek se otevírají skály, a lidem, kteří jsou v té chvíli nablízku, se nabízí pohled na zářivé hromady zlata a drahokamů.
Poklady se na Velký pátek otevírají právě ve tři hodiny odpoledne – to je čas, kdy se v kostele čtou pašije, čili pasáže z evangelií o martyriu Krista, a to je přesně také ten čas, kdy podle evangelií zemřel Kristus na kříži. Ale protože Kristus je duchovním světlem lidí a je jejich ochráncem, má právě v tuhle chvíli relativně navrch jeho protihráč – pán temnot, čert, ďábel, Satan - jak kdo chce. A ty nabízené poklady jsou ve skutečnosti vějičkou a nastraženou pastí, kterou podsouvá naivním a důvěřivým lidem. Kdo podlehne tomu zlatému mámení, skončí uvězněn, mimo své blízké, sousedy, přátele – mimo lidskou pospolitost; ztratí se světu lidí.
obrázek - poklad(1).gif

 
TULI
TULI - 29.3.2010 21:22

illča: presne tak !! Popelecni streda a pak 40. dni ...
- ale ja nepredu ani nezpivam smajlik - 72smajlik - 76smajlik - 26

 
illča
illča - 29.3.2010 21:20

Půst a velikonoce
Do života našich předků významně zasahovaly různé církevní příkazy a z nich nejvýznamněji půsty. Zachovávaly se přísně, ve většině domácností nejedli po celou dobu jejich trvání masité pokrmy, ba ani pokrmy na sádle připravované. "V postní čas, který středou Popeleční počínal, přestaly veškeré veřejné zábavy a radovánky. Po klekání modlili se ve všech domech růženec. Ženské pak večer přadly doma, zpívajíce postní písně, světskou nějakou píseň zazpívati pokládali za hřích."
Velikonoční půst začínal na Popeleční středu a trval 40 dní na památku toho, jak Ježíš dlel na poušti.
Čas velikonoční vyvrcholil největším půstem v roce na Velký pátek, který byl součástí velkého pokání za celý rok.

 
TULI
TULI - 29.3.2010 20:52

Holinka: na 100 % to udrzujeme pred VELIKONOCEMA - tech 40. dni - patek , a jinak pres rok - jak kdy smajlik - 72

 
Holinka
Holinka - 29.3.2010 13:05

ruzovyelf: Tuli ale myslí, že každý pátek je bez masa. smajlik - 30

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 29.3.2010 11:29

TULI: smajlik - 75 U nas se to dodrzuje taky, ze se v patek neji maso. A je volno, nejde se do prace, az pak v utery.

 
TULI
TULI - 28.3.2010 21:24

JarkaP: kocicky nemame - ale originalne JEZISE vitali tema palmama ...

ruzovyelf: ach ten CESTINA smajlik - 76smajlik - 68

ITALIANI mesta nesklonuji - je to GERUSALEMME a hotovo !

neji se maso v patek tech 40. dni pred VELIKONOCEMA - hned po Karnevalu zacina pust ... a maso se jist nema v ten patek - smajlik - 26
ryba se muze .... ja to dodrzuju - ze v patek maso neni a hotovo .. a nikomu to nevadi smajlik - 47

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 28.3.2010 20:28

TULI: smajlik - 68 Rekla bych, ze v Jeruzalemu je v poradku smajlik - 58

 
Jarča*
Jarča* - 28.3.2010 19:51

TULI: smajlik - 47to je zajímavé, palmy - asi v Itálii nejsou kočičky?smajlik - 16 Já jsem věděla akorát že na Velký pátek se nemá jíst maso a nemá se prát prádlo.

 
TULI
TULI - 28.3.2010 19:36

ja to neumim sklonovat smajlik - 72
asi JERUZALEMI ??? smajlik - 26smajlik - 72

 
TULI
TULI - 28.3.2010 19:36

obrázek - Domenica_delle_Palme_718408.jpg fotka neni kvalitni .... ale tohle je JEZIS - jak ho vitali v JERUZALEMU

 
TULI
TULI - 28.3.2010 19:32

tak to je fajn, ze se zajimate ....
- ja se od nasich nedovedela nic .... a ve skole jsme nabozak nemeli....
- ale opravdu je hodne veci zajimavych , a ILLCA ma pravdu - hodne lidi je v kostele a vi prd ! smajlik - 72smajlik - 48

 
Holinka
Holinka - 28.3.2010 18:58

TULI: smajlik - 31smajlik - 31 čekala jsem,zda nám sem také něco vložíš italského. Dost si pamatuji z dětství, víš jsem už z té starší generace, pamatuji se, že jsme dokonce i ve škole měli náboženství, rodiče byli věřící. V paměti mi také zůstala vzpmínka na to, že ve školní jídelně vždy na velký pátek byly k obědu buchty a kafe..Jinak to dnešní povídání jsem si osvěžila samozřejmě na googlu.

 
illča
illča - 28.3.2010 18:57

TULI: ruzovyelf: občas mám pocit, že vím víc než věřící ... o tyhle věci se zájímám, ale ne z důvodu víry, spíš myslím, že to je kousek historie, o které by měl člověk něco vědět.... když se na něco zeptám lidí, kteří jsou v kostele pečení vaření, tak na mě hledí ...a neví... smajlik - 76

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 28.3.2010 17:39

TULI: smajlik - 31 No, tak presne neco takoveho, jako jsi dala dole ten obrazek Jezise s palmami a kytkami, jsem hledala po netu a co myslis, nasla ? Neeeeee smajlik - 76smajlik - 68 Ja nektere veci vim, protoze tady je hodne vericich a tradice tu nebyla nikdy prerusena jako u nas, ale je fakt, ze jsem si precetla i veci, co jsem jeste nevedela smajlik - 58

 
TULI
TULI - 28.3.2010 16:43

obrázek - assisi_20domenica_20palme.jpg

obrázek - QCAUSLIMMCANHDVS3CAZ9VDPOCAFOMZHZCA3LURNDCAEEZP76CA3J39SCCABMO7NJCAI8HZHJCAT9D36HCASTWCHVCAIQ2PNXCAA46EEZCAFMC060CAONRVZYCA05PAFICAAXAL8ZCAALMOOY.jpg

vim , ze na MORAVE se nosi do kostela - KOCICKY
V ITALII - upletene veci z palmy a kousek vetvicky s olivoveho stromu
to pak farar pozehna svecenou vodou ...

 
TULI
TULI - 28.3.2010 16:39

Holinka: ty to vsechno vis, jsi verici a nebo to hledas po internetu ...smajlik - 26
je to vse zajimave smajlik - 47

 
TULI
TULI - 28.3.2010 16:36

AHOJTE HOLKY !
dik za cteni, ja se hodne veci dovedela az v ITALII smajlik - 72
dneska je KVETNA NEDELE
DOMENICA - DELLE PALME

obrázek - Domenica_delle_palme16.jpg

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 28.3.2010 9:57

JarkaP: smajlik - 31 Tak se tu zase slejzame, co ? smajlik - 68smajlik - 58smajlik - 47
Holinka: smajlik - 5

 
Jarča*
Jarča* - 28.3.2010 9:35

illča: Holinka: smajlik - 5zajímavé, díky smajlik - 47

obrázek - velikonoce(22).jpg

 
Holinka
Holinka - 28.3.2010 8:09

Říkanky při pletení pomlázky

Řezám proutky u potoka,
hastrmanka na mě kouká,
hastrman se rmoutí,
že mu řezám proutí.

Vylez hastrmane z vody,
budeme plést pamihody,
utáhnu Ti jednu,
potopíš se ke dnu.

- - - - - - - - - - - - - - - --

Pletu pletu pamihody,
polez hastrmane z vody.
Upletu je z osmi proutků,
dáš mi vejce ze dvou žloutků,
ze dvou žloutků, ze dvou bílků,
pak Tě šlehnu přes kobylku.

- - - - - - - - - - - - - - -

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 27.3.2010 19:58

smajlik - 76 nemracila jsem chtela napsat smajlik - 68

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 27.3.2010 19:57

Holinka: smajlik - 68smajlik - 68 A musim si dat bacha, abych se ve skaredou stredu mracila, to by to vypadalo, abych se pri strede tvarila neprijemne smajlik - 76smajlik - 68smajlik - 80

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 27.3.2010 19:56

Holinka: smajlik - 47 Diky moc, to jsem si pocetla, nektere veci uz jsou fakt davno zapomenute. Ale az tu budou ve ctvrtek zvonit zvony naposledy, nezapomenu si zacinkat penizky a i tou palickou do hmozdire si uderim, aby mi tu v lete nelitaly mouchy treba smajlik - 68smajlik - 58

 
Holinka
Holinka - 27.3.2010 19:51


Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt není konec, ale nový začátek nového života
proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí
na velikonoce se křesťané připravují 40ti denním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé toužící přijmout křest (katechumeni) zintezivnili svoji přípravu. Ostatní Křesťané se brzy připojili, aby si tak sami svojí víru oživili. Po velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků "Seslání Ducha svatého", kdy se připomíná další událost. Velikonocemi totiž nic neskončilo. Apoštolové se v dalších 40ti dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při posledním setkání jim Kristus řekl, že již ho neuvidí, ale dostanou zvláštní posilu - Ducha svatého. Ten dostali za dalších 10 dní.
vlastní velikonoce se slaví v tzv. svatém týdnu, který začíná Květnou nedělí
ve velikonočním období se nosí bílá barva, barva světla, barva která připomíná roucha, která si oblékali nově pokřtění v prvotní církvi, aby symbolizovala nový život

 
Holinka
Holinka - 27.3.2010 19:28

VELIKONOČNÍ TÝDEN

co který den znamená, co se dělalo, jaké byly zvyklosti a tradice, obyčeje a pověry v každém dni
po modrém pondělí, žlutém úterý přichází první den ze svatého - pašijového týdne a je to sazometná středa
Sazometná středa

středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo szometná, protože se vymetaly komíny.
Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

 
Holinka
Holinka - 27.3.2010 19:28

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek jidáše jídáme, chodíme do lesa, fialky trháme. Jaroslav Seifert
Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo.
Jedla se jen zelená strava - špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Jedná se o převzatý zvyk z židovské slavnostní večeře Pesach - připomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obřadního roucha, proto může onen název pocházez i odtud.
Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu.
Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
Zvyky:
Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.
Na Zelený čtvrtek vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda. Odpoledne se nepracovalo.
Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.
Je dobré v tento den sít len a hrách , protože vše dobře prospívá.
Nemá se o Zeleném čtvrtku nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se Vám všechny hádky vyhýbly a naopak peníze si k Vám cestu našly.

 
Holinka
Holinka - 27.3.2010 19:26

Velký pátek

V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty.
Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže.
Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.
Pověsti:
Na Velký pátek se děly zázraky a země měl magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.
Zvyky:
vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.
V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.
Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

 
Holinka
Holinka - 27.3.2010 19:26

Bílá sobota

Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosi bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
Ve starém křesťanství nebyla dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba - vigilie. Před ní se posvětil oheň od kterého se zapálila velikonoční svíce - paškál.
Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když knez oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.
Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.
Zvyky:
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.
Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.
Na Bílou sobotu se zaké uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

 
Holinka
Holinka - 27.3.2010 19:24

Boží Hod Velikonoční

provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje
Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla
Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Pečou se velikonoční beránci
Velikonoční pondělí

toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.
Bílá neděle

Druhá neděle velikonoční - novokřtěnci nosili toho dne naposledy bíle křestní roucho. Dnes je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání

 
Holinka
Holinka - 27.3.2010 19:20


VELIKONOCE - NĚCO Z HISTORIE
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.
Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem.
Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. pro určování data jsou různé tabulky.

 

-- Kompletní archiv diskuse --


Zvolte stranu: 1-50 | 51-100 | 101-150 | 151-200 | 201-250 | 251-300 | 301-350 | 351-400
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.