Má se k nám nastěhovat tchyně. Jsem z toho na prášky.
.jpg)
Milé ženy, potřebuju poradit. Byla jsem postavena před docela nepříjemnou situaci a nevím, jak z toho ven. Manžel k nám chce nastěhovat svou matku.
Víte, já vím, že dneska je těžká doba, že rodina by si měla pomáhat, ale pro mne to vůbec není lehké. Jen představa, že s ní sdílím jednu domácnost, mi způsobuje křeče v břiše. Jsem vdaná už pětadvacet let, nikdy jsme s tchánovci společně nebydleli. Bohatě mi stačilo ji vídat při návštěvách.
Jsme každá jiná, máme rozdílné návyky, způsob vedení domácnosti. Pamatuju si, jak mě vytáčely její nevyžádané rady, když jsme měli děti ještě malé. Do všeho mi mluvila, nikdy jsem podle ní neudělala nic správně. Postupně se hrany trochu obrousily, tak nějak se respektujeme, ale do náruče si rozhodně nepadáme.
A proč se k nám má stěhovat? Před rokem zemřel tchán a ona zůstala sama, je už v důchodu, který nemá nijak vysoký, víc než devět tisíc to není. A žije v nájemním bytě. Za něj zaplatí měsíčně i s inkasem šest a půl tisíc a na vše ostatní jí zůstane něco málo přes dva. Doteď to ještě zvládala, měla našetřenou nějakou rezervu, ale ta už je pryč.
Tak přišla s tím, samozřejmě, že já jsem rozhovoru účastná nebyla, že by se přistěhovala k nám. Pravda je, že máme rodinný barák, dost prostorný a děti se už osamostatnily a jsme tu teď s manželem jen ve dvou. O místo nejde, to tady je. Dokonce by se dala v přízemí zbudovat i malá garsonka, takže by měla něco jako vlastní bytovou jednotku.
Připadám si jako hyena, ale mně se jí sem vůbec nechce brát. I když bude bydlet samostatně, pochybuju, že bude celé dny a večery trávit zavřená u sebe, když my budeme doma. Těžko by ji člověk vykazoval pryč.
Mám obavu, že přijdeme o soukromí, o klid. Že se budu muset pořád přemáhat a čelit jejím snahám o pomoc v mé domácnosti. Navrhla jsem manželovi, že bychom jí mohli na nájem přispívat, platit jí třeba půlku, to bychom zvládli a ona by pak už měla nějak normálně vyžít a s většími nenadálými výdaji bychom jí samozřejmě pomáhali. Ale on to zavrhnul. Připadá mu to vůči vlastní mámě necitlivé, říct jí, že u nás bydlet nemůže.
Jsem v koncích, nevím, jak se zachovat. Když si prosadím svou, manžel to ponese velmi těžce, pravda je, že na své mamince odjakživa strašně visí, když ustoupím, prožiju kdoví kolik následujících let v jedné domácnosti s člověkem, kterého mi stačí vidět jednou za měsíc dvě hodiny a mám ho po krk.
Vůbec nevím, co s tím, jak se zachovat. S manželem není řeč.
14.3.2014 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 41 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Má se k nám nastěhovat tchyně. Jsem z toho na prášky.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
bobulka: muži se starají!!! Nesouhlasím, že to muži nedělají. Můj děda se staral o svou tchyni, protože by babičku prostě nenechal, aby zdvihala jinou osobu!!, otec se stará o máti a strýc o babičku (druhou). Máti se pokusila starat o dědu, a nedala to. Muži jsou jako pečovatelé lepší, klidnější, ženský jsou děsný hysterky (já taky)
bobulka: muži se starají!!! Nesouhlasím, že to muži nedělají. Můj děda se staral o svou tchyni, protože by babičku prostě nenechal, aby zdvihala jinou osobu!!, otec se stará o máti a strýc o babičku (druhou). Máti se pokusila starat o dědu, a nedala to. Muži jsou jako pečovatelé lepší, klidnější, ženský jsou děsný hysterky (já taky)
.jpeg)
Tak mě napadlo, že mně by se to taky líbilo kdyby děti ve svém baráku počítaly s malinkou špeluňkou pro svou matku
Ale dobře vím, že je vždycky lepší když si jsou mladí zvlášť. Ale někdy to hold nejde, někdy je potřeba se o rodiče postarat.
Jen pevně doufám, že budu soběstačná až do své smrti a nebudu muset být u někoho trpěná
Smůla je, že to není vlastní máma, ale maminka manžela. Se svou vlastní to obvykle dcera zvládá lépe.
Já bych to zas neviděla tak černě: Odstěhovala bych tchýni do baráku do pokoje,mezitím by se udělaly úpravy a pak by bydlela samostaně,dokud by to šlo,tak bych jí nepomáhala,její návštěvy by byly předem ohlášené a né lození bez ohlášení,kdy jí to napadne.Manžel se předem neptal,neb ho nenapadlo,že to bude až takový problém...Já osobně bych byla skromná a slušná tchýně,do ničeho bych se nepletla a byla bych ráda,že je mi pomoženo....Také by šlo si brát od tchýně určitou částku za nájem a služby,aby si toho vážila....Neb co je zdarma,toho si lidi neváží. A také bych přemýšlela o tom,jak jednou mne budou vidět "děti" a jak se jim bude chtít mi pomáhat!
.jpg)
Kozoroh18: 10.04
souhlas se vším
inini: 
inini
pravidla jsou základ dobrého vztahu. Jak jsem se vdala tak jsme začali bydlet u rodičů v domě ve které jsem se narodila a do té doby bydlela. Je dobré si vše včas říct.
U nás obrácená situace: dcera mě připravuje na to, že budu bydlet s nimi. Ale pokud k tomu dojde, bude to v pohodě pro všechny. Chystají mi v baráku oddělenou garsonku. Když nebude nutné, nemusíme se vůbec potkat :-)
Dohodneme si pravidla. Budeme prostě "sousedky".
pokud má málo peněz, možná by dosáhla na podporu v bydlení.
rodina by si měla pomáhat, s tím naprosto souhlasím.
Pokud jste však zvyklí na svůj život a nyní se sestěhujete tak to určitě nabourá zaběhlý způsob života. Věř tomu, že natka vás bude navštěvovat pravidelně a to čím dál častěji a soukromí bude narušené. Přerovnané nádobí, protože tak je to lepší a ++++. Nepíšeš zda má krom syna ještě jiného potomka, ona pak bude šetřit a peníze bude rozdávat jinde ( tak to bylo u známých)
Nastavit pravidla. Pokud jste si nikdy nerozuměly nebude to pro tebe jednoduché, budou na tebe dva. Možná často uslyšíš, že ti chce pomáhat a ty jsi nevděčná.
Neni u vás bydlení pro seniory kam si mohou nastěhovat i nábytek. Jsou tam stejně staří, mají tam různé programy.
Pokud, jak tu někdo psal, vybudovat bezbarierový přístup, aby se nemuselo později upravovat.
! Složitá situace! Naprosto chápu, že se děsíte bydlení s tchýní, já bych taky nebyla nadšená. Napadá mě, s tchánem jistě bydleli ve větším bytě, co ho vyměnit za menší, třeba i garsonku, kde by neplatila tolik? A třeba by dostala i nějaký doplatek, odstupné, z toho by měla na nějakou dobu na nájem.
Jinak musím říci, že pokud bude jednou potřeba o tchýni pečovat, bylo by lepší, upravit jí garsonku u sebe v domě. Mám s tím zkušenost: lítat za babičkou byť jen pár bloků je ještě ztížením již tak nelehké situace pečujícího, kterým jistě budete nakonec vy, protože muži tohle prostě nedělají.
Ale není psáno, v jakém věku je, jak je na tom zdravotně, takže pokud je mladá a zdravá, rozhodně vyměnit byt, ať je ve svém. A pokud do domku, tak opravdu samostatnou garsonku a od počátku nastavit pravidla a s manželem to předem probrat, protože jinak bude problém.
Jednoznačně se mi ale nelíbí, jak Vás manžel vlastně postavil před hotovou věc, jako byste do toho neměla co mluvit?!
tornado-lou:
vidim to stejne. Pokud je navic manzel jediny syn ( i kdyz to z clanku nejde vycist).. stejne se o jeho maminku budes muset starat, az na to nebude mit fyzicky.
kareta - 14.3.2014 8:18 Svatá pravda, ono je fajn pomáhat a hrát si na hodného syna, pokud dopředu ví, že se ho to moc nedotkne.
Postarat se se o rodiče to rozhodně ano, ale ne tak, že povinnosti hodím někomu na krk.
A zkusila si tchyně požádat o příspěvek na bydlení?
http://socialni-davky-2013.eu/kalkulacka-pridavek-na-bydleni-2013/
Osobně si myslím, že pokud máte možnost udělat samostatnou jednotku, tak to udělejte. Do jedné domácnosti bych ji taky nechtěla, ale takhle to snad tak velký problém nebude. Přeji hodně pohody
mi to teda připadá normální, rodina by si měla pomáhat a pokud jde jen o bydlení v baráku, tka proč ne, alespoň si trochu rozdělíte povinnosti. Upozornila bych ovšem manžela, že má zapomenout na posluhu z mé strany, pokud bude babča potřebovat něco víc, tak se o to postará a nebude to na úkor naší rodiny(manželka, děti).
