Vyber si. Tvůj partner, nebo my. Konflikt s rodiči.
.jpg)
Nevím, jestli mne dokáže někdo z vás pochopit, ale zkusím se vám svěřit s tím, co mne trápí. Jde o postoj mých rodičů k mému příteli.
Je mi 32, jsem rozvedená, mám dvě malé, předškolní děti. S manželem nám to přestalo klapat, on si pak našel milenku a na rozvodu jsme se více méně dohodli. Já byla s dětmi nějakou dobu sama, a pak jsem potkala svého současného přítele. Je mu 34, je taky rozvedený, ale bezdětný. Chodíme spolu od dubna, po dvou měsících jsem ho seznámila se svými dětmi, ke kterým si velmi rychle našel hezký vztah. Obě ho mají velmi rády.
Přítel je pracovitý, má manuální, velmi dobře ohodnocenou práci, je pozorný, citlivý. Taky je hodně sečtělý, pořád si máme o čem povídat. Je mi s ním moc dobře. Přesto je zde jeden problém.
Hned v začátku našeho vztahu mi svěřil, že byl trestaný a dostal podmíněný trest. Vlastně jsme se v době, kdy soudní řízení zrovna skončilo, seznámili. Řekl mi, že to byl jeho jediný delikt, prý se přimotal do nějaké rvačky a jednoho účastníka zranil. Dokonce mi, abych mu věřila, přinesl i svůj výpis z trestního rejstříku.
Otevřeně přiznám, že jsem si v první chvíli, kdy mi to řekl, myslela, že to neustojím a rozejdu se s ním. Ale pak jsem si řekla, že kdo ví, jak to všechno bylo a dám našemu vztahu šanci. Zatím (a doufám, že to tak zůstane), mám pocit, že jsem udělala správně.
Co mne však trápí je přístup mých rodičů. Děti před nimi o něm mluví, vyprávějí, co společně podnikáme a oni projevili přání se s ním už taky seznámit. Připadalo mi to logické. I když spolu ještě nežijeme, přesto ke mně a k mým dětem už svým způsobem patří.
Pak se naši začali víc vyptávat, co dělá a tak, a já, protože nemám ráda nějaké mlžení, jsem jim o něm řekla všechno, co vím, včetně jeho deliktu a podmínce. V tu ránu rodiče doslova zkameněli, úplně otočili svůj zájem a pustili se do mne s tím, že jsem nezodpovědná, když si s někým takovým začínám a navíc do toho tahám ještě děti. Že kdoví, co je to zač a abych jednou nelitovala. Nedokázala jsem jim vysvětlit, že nikdy dřív trestaný nebyl, že je to jinak velmi hodný a spolehlivý muž. Neslyšeli to. Jediné, čím se zaobírali byla ta jeho podmínka, nazvali ho kriminálníkem a prohlásili, že dokud se budu stýkat s takovou existencí, nesmím k nim chodit. Že si budou chodit jen pro děti.
Docela dost jsme se tehdy pohádali a rozešli se opravdu ve zlém. Vlastně mi tak dali nůž na krk a na vybranou: buď on, nebo my. Jenže já nemám důvod se s ním rozcházet, je mi s ním opravdu dobře. Rozhodně na něm nepozoruju žádné agresivní sklony nebo že by byl nějaký psychopat. Vůbec ne. Navíc jsem opatrná, společné bydlení zatím neplánuju, on mne taky do ničeho nenutí. Postoj mých rodičů mne velmi mrzí, a i když ho možná na jednu stranu jsem schopná pochopit, mají o mne a o děti strach, říkám si, že jsou zbytečně radikální.
Co si myslíte vy? Taky je pro vás člověk, který byl, byť jednou jedinkrát, trestaný, už předem odepsaný? Dokážete si představit, že byste s někým takovým navázali vztah a vybrali si ho třeba i za životního partnera? Já bych s žádnou podivnou existencí nikdy nebyla, ale přítel je opravdu slušný, pracovitý a vnímavý člověk. Tu rvačku tehdy nevyprovokoval on, prostě se to semlelo a zapojil se. Jistě, znám jenom jeho podání, ale vzhledem k tomu, jak se dosud chová a projevuje, nemám důvod o jeho verzi pochybovat.
10.9.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 39 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vyber si. Tvůj partner, nebo my. Konflikt s rodiči.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Inu, mluviti stříbro, mlčeti zlato. 
No co, te´d už to nezměníš. Nech je to vydýchat a zpracovat, ale v žádném případě nedopusť, aby se stýkali jen s Tvými dětmi a s tebou ne. to by byla cesta do pekel pro Vás všechny. Takže pokud se stýkat nechtějí, ať nechtějí. Čas vše urovná.
Taky jsem byla trestaná: půl roku s roční podmínkou. A za co? Ve 30 km rychlosti jsem na náledí nabourala do jiného auta. Paní marodila jak jinak než s krční páteří. Takže mě vyšetřovala kriminálka a trest jsem dostala za ublížení na zdraví. Jsem vyvrhel? Pro někoho asi ano, ale já se tak necítím.
Asi mě ovlivňuje, že jsem právník a mám víru v zákony a soudní moc...Přece každý má právo na nápravu a nikdo by neměl být odsuzován za své předchozí chyby, pakliže si svou chybu uvědomuje a v budoucnosti se chce takové chyby vyvarovat. Účelem trestního zákona je působit i výchovně a napravovat pachatele trestních činů. Také jsem chodila s člověkem, který byl podmínečně odsouzený. Kvůlii čemu je jedno, ale svého činu litoval a mě vůbec nenapadlo se na někoho kvůli tomu dívat přes prsty.
Přece každý můžeme udělat chybu a pokud budeme pachatele trestných činů automaticky vyčleňovat na okraj společnosti, pak si zaděláváme na velké problémy!
zírám jak jste tolerantní, no ono to jde nejlíp u cizích ... osobně bych nebyla štěstím bez sebe, že si má dcera našla stíhaného člověka. Trvalo by mi moooc dlouho než bych mu uvěřila. Netvrdím, že Zuzka naletěla povídačkám (i když zná jen jeho verzi), ale opatrná bych byla, hodně ho prověřovala a jako rodič, který na to musí jen koukat bych nadšená nebyla. Přece jen od soudu proběhla krátká doba, to je na nějaké velké změny asi brzy ... Zajímalo by mě kdy se rozvedl, jestli v době soudu nebo je to delší dobu, co bylo příčinou rozvodu?
Osobně bych se snažila o příteli zjistit víc, mrknout jestli nemá dluhy a ještě jiné problémy se zákonem a hlavně bych se snažila zjistit soudní verzy jeho podmínky a pak by se vidělo, může to být hodný chlap co měl jedinkrát v životě smůlu, ale klidně to může být někdo jiný. Rodičům bych děti dávala pokud by si pro ně přišli, nechala je to vydýchat a za cca měsíc dva bych s nimi znovu zavedla řeč, v té době už budete všichni moudřejší.
.jpg)
Mě se tohle pytlování nelíbí.
Znám muže, který byl nožem napaden a bodnut, bránil se, zlomil útočníkovi ruku a hodil ho do popelnice. Kdo byl souzen? nikoliv útočník s nožem který pobodal známého, ale podmínku dostal ten pobodaný, protože tomu hajzlovi zlomil ruku při obraně. Skvělé zákony.
ale, ano, umím si představit, že bych s někým takovým, jak ho popisuješ, žila. A umím si představit, že bych se postavila rodičům a odmítla jejich diktování podmínek. Nechcete vidět mne, nebudete si chodit pro děti. Děti jsou mojí součástí. Nebudete je štvát proti člověku, kterého neznáte, nic o něm nevíte a odmítáte to zkusit. A nemysli si, Zuzano, že by to nezkusili, jen aby vás rozeštvali. Lidi co jsou schopni takto hrubě odmítnout vlastní dítě, toho schopni jsou ať se ti to zdá teď neuvěřitelné.
to co ti řekli a nadiktovali podmínky chápu jako citové vydírání a pokus o manipulaci a to pak vidím rudě.
Obezřetnost tě jenom ctí, to je dobře, že jsi opatrná na sestěhovávání.
Dej svému příteli šanci, každý si ji zasloužíme a záleží jen na něm a na tobě, jak se s tím spolu popasujete. dala bych šanci vztahu ve kterém můžeš být šťastná. Rodiče ti partnera a prázdné místo ve vztahu nikdy nenahradí a na to mysli.
Myslím si, že uklouznout může každý. Kdyby to byl trest za týrání dětí, nebo manželky, za agresivitu nebo pedofilii, tak to je jiná věc. Ale do rvačky se může připlést každý. Pokud to mezi vámi klape, tak nevidím důvod, proč byste se měli rozcházet. Jen si ho hned nestěhuj do bytu, počkej. A rodiče asi zareagovali moc unáhleně. Když uvidí, že jste všichni spokojeni, tu výhrůžku určitě za čas vezmou zpět. Co by taky dělali bez dcery a vnoučat? Přeji hodně štěstí.
Autorka je dospělá, dávno samostatná a svéprávná. A s tím bych přistupovala k aktuálnímu chování jejích rodičů.
.JPG)
A u nás dostal podmínku chlápek, co načapal manželku s milencem u sebe doma, když nečekaně přišel brzy z práce. Chlapovi dal přes hubu a ten ho za to začal potahovat... Jinak bezproblémový chlap, pracuje, nechlastá, vychoval dvě šikovné děti...
Dala bych mu šanci. Líbí se mi, že řekl narovinu a hned, že byl trestaný. Mohl ti to tajit a vyjít to najevo v nejmíň vhodný okamžik.
Obezřetná bych ale byla. Ale píšeš, že zatím neplánujete společné bydlení, takže čas ho poznat ještě bude.
Rodiče bych nechala tak. Asi potřebují taky čas... Ono se to utřepe.
.gif)
člověka někdy nepoznáš za celý život co v něm je natož tak za 4 měsíce.....nevím , asi bych byla opatrná a rodičům se nedivím. Víš proč je rozvedený ?
.JPG)
Já si myslím, že ho rodiče měli nejdřív pořádně poznat, a pak snad až časem se o tom dozvědět. Ale to přece není mlžení, jen jim ze začátku nemusíš říct úplně všechno.
Mně připadá fér, že to řekl tobě, ale určitě to nemusíte roztrubovat dál.
A co se týče deliktu....
Nemusíš si ho hned stěhovat domů a brát si ho, časem poznáš, jestli je násilník nebo to byl fakt jen úlet. Myslím, že na vesnici se chlapi porvou v hospodě často a jinak jsou to perfektní tátové a manželé.
IVUSKA 56: Říká se důvěřuj,ale prověřuj...Nemyslím si,že by byl pán pedofil,ale může být prchlivý a na děti se nečekaně utrhnout a pod.!!!!!
Almega: Je snad pedofil? Pokud budu ke vztahu takhle přistupovat, tak snad nemá ani cenu ho udržovat.
Betty: al on v kriminále nebyl, má jen podmínku a tu jak tu již bylo psáno, dneska pokud nemáš známosti vyfasuješ za dopravní nehodu nebo nepřiměřenou obranu, kdy zmlátíš chudáka "zabijáka". Podívej se na naši vládu a poslance, ti jsou odsouzení a klidně si sedí v parlamentu a mají nám jít příkladem a to už je vrchol, když si na ně někdo troufne. Normálně by měl být v podmínce celý parlament za svinstva který dělají.
Já bych také chtěla určitě vidět rozsudek jako důkaz, pokud se chce obhájit, měl ti ho ukázat a ne výpis z rejstříku. Rodičům se nediv, kriminál není zrovna doporučující vizitka. Radila bych ti nic neuspěchat, poznat jeho kamarády, rodinu, vždyť si ho hned nemusíš snad stěhovat do bytu.
