Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Dát mu druhou šanci? Odešel k jiné a teď se chce vrátit.

Dát mu druhou šanci? Odešel k jiné a teď se chce vrátit.

S manželem jsme spolu byli skoro třicet let. Vychovali jsme tři děti, které již žijí všechny samostatně a dvě už mají své rodiny. V době, kdy byla doma ještě nejmladší dcera, si manžel našel milenku a po nějaké době se k ní přestěhoval. Byla to výrazně mladší rozvedená žena, měla v péči synka, kterému tehdy bylo pět let.

Manželův odchod se mnou dost zamával. Bylo mi skoro padesát a zůstala jsem sama. Nad vodou mě držela dcera, která měla tehdy akorát před maturitou. I pro ni to nebylo lehké a kromě toho, že manžel zklamal mne, mu nemůžu zapomenout, že zkomplikoval dceři její přípravu na maturitu, jeho odchod těžce nesla. Ale jak to bývá, člověk si časem zvykne na všechno, a tak i já jsem se s tím nakonec nějak srovnala a i dcera zdárně odmaturovala. Krátce po té odjela do Anglie jako chůva, plánovala to už dlouho, aby se zdokonalila v anglickém jazyce.

Po jejím odjezdu jsem zůstala úplně sama a znovu na mě začalo všechno doléhat. Naštěstí mě navštěvovali syn se starší dcerou, pak se narodilo první vnoučátko a svět byl zase hned veselejší. Postupně jsem si vytvořila vlastní způsob života. Chodila do práce, dvakrát v týdnu jsem si zašla zaplavat do bazénu a taky jsem se na stará kolena začala konečně učit anglicky. Jiného muže jsem nehledala, v podstatě jsem zjistila, že mi samotné zas tak špatně není. Po všech těch dlouhých letech, kdy jsem se pořád o někoho starala, jsem najednou měla dost času sama pro sebe. Žádné vyváření každý den, praní hor prádla. Zvykla jsem si na svůj nový život a až na občasné večerní pocity osamocenosti mi nijak špatně nebylo. Tak uplynuly tři roky.

O manželovi jsem věděla jen od dětí, které se s ním stýkaly. Ale ony s ohledem na mne o něm přede mnou stejně nějak moc nemluvily.

Minulý týden mě manžel, vlastně teď už bývalý, zavolal. Začal tak celkem nezávazně, jak se mám, co dělám, jestli se na něj pořád hodně zlobím a taky se zajímal, jestli někoho mám, nebo jsem sama. Normálně jsem si s ním popovídala, řekla jsem mu, že se mám dobře, že jsem sama a nic mi nechybí. Pak jsme hovor ukončili. K mému překvapení mi za dva dny volal znovu a jestli bych s ním nezašla na kafe, že by se mnou potřeboval něco probrat.

Když jsme se sešli, tak z něj po chvíli vypadlo, jak strašně lituje, že ode mne odešel, že si to vlastně nikdy nepřestal vyčítat. Pak se rozpovídal o svém vztahu, až jsem zírala, co všechno mi řekl. Krátce řečeno – neklape jim to už delší dobu, jeho partnerka (nevzali se) je prý dost náladová, často vyvolává hádky kvůli maličkostem, do toho si nijak zvlášť nerozumí s jejím synem, hlavně kvůli způsobu, jakým ho jeho matka vychovává a vede a dává mu najevo, že on není jeho otec a nemá právo do její výchovy zasahovat.

Vypadal opravdu dost zdrchaně, až mi ho bylo líto. Zeptala jsem se ho, proč mi to všechno vykládá, jestli by se s tím neměl svěřit radši nějakému kamarádovi, než bývalé ženě. A on mi odpověděl, že čím dál víc mu dohází, že jeho „nejlepší kamarád“ jsem vlastně já, že těch třicet společných let nejde jen tak smazat a stále častěji na mě myslí a představuje si, jaké by to bylo, kdybychom byli spolu. A pak se zeptal na rovinu, jestli si dovedu představit, že by se vrátil. Že chápe, jak to zní šíleně a ví, co by po právu zasloužil, ale už to musel říct, protože poslední rok na nic jiného nemyslí a strašně si přeje být se mnou.

Zaskočilo mě to a nebyla jsem schopná mu odpovědět ani ano ani ne. Řekla jsem mu, že o něčem takovém musím napřed hodně popřemýšlet.

A tak už pár dní přemýšlím a honí se mi hlavou různé důvody pro a různé důvody proti. A nevím, jak se rozhodnout. Faktem je, že před tím, než si začal s tou ženou, jsme měli hezké manželství, bylo nám spolu dobře. Jen nevím, jestli bychom dokázali navázat tam, kde jsme skončili, jestli je vůbec možné slepit už jednou rozbitý hrnek. Taky mi vrtá hlavou, když není se svou současnou partnerkou spokojený, proč od ní prostě neodejde a nežije sám. Trochu mi to zavání určitou vypočítavostí, že by byl rád, abych se o něj starala, prala, vařila atd.

Co teď? Nějaké city k němu ve mně pořád jsou. Ale momentálně si říkám, jestli to není jenom lítost. Napadlo mě, že mu navrhnu, že s ním klidně začnu chodit, ale jen v případě, že nebude žít se svou partnerkou. A po nějaké době uvidíme, jestli by nám to spolu mohlo klapat. Ale nevím, jestli to z mé strany není příliš ultimativní.

Co myslíte? Mám to s ním ještě zkusit, nebo mám zůstat tak, jak jsem teď. V podstatě spokojená, samostatná. Ale sama a roky budou přibývat. I na to myslím, co bude za deset, patnáct, dvacet let.

Milena


3.10.2017   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 56   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,5/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Dát mu druhou šanci? Odešel k jiné a teď se chce vrátit.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-42
kubikm
kubikm - 6.10.2017 21:17

a ještě to řeknu úplně ošklivě...existuje robertek...existuje umělé oplodnění...ale umělou dělohu ještě nikdo nevymyslel....

 
kubikm
kubikm - 6.10.2017 21:06

tak ještě jinak
proč si chlapi myslí, že jsme z nich odvařené...že si tu odskočí, tam na pár let odskočí a potom se z nich p****? a přijmeme je s otevřenou náručí? A proč bychom to dělaly?smajlik - 27smajlik - 27smajlik - 27

 
sharon
sharon - 6.10.2017 17:00

Almega: ne na jeho......na vdovskej po něm...smajlik - 105

 
Almega
Almega - 6.10.2017 16:28

Hmm,pána bych brala jako skoro cizího,takže žádné společné bydlení ve jménu toho,že s ním mám x dětí! Jedině čas ukáže,zda by to znovu klapalo,ale spíš ne...Asi bych bývalého brala jako známého,kterého vidím po dlouhé době,a zase když-tak můžeme postupně navazovat nitky přátelství,nebo jen chodit někam,kam je lepší jít s někým,ale víc nic.A myslet na jeho důchod? To bych si raději nabrnkla jiného,nového muže,však jich je jak máku....

 
sharon
sharon - 6.10.2017 16:15

Verera: já už to v mém věku beru tak jak to beru......smajlik - 105

 
Verera
Verera - 6.10.2017 16:02

sharon: No nevím, vzít si ho kvůli vdovskému důchodu, to mi připadá skoro jako nechat si platit za sex, to teda za to fakt nestojí. smajlik - 68

Jít z jednoho vztahu do druhého, pokud to člověk dostatečně nezpracuje o samotě, z toho není nic dobrého. A mít pořád nějakou pečovatelku, to taky ne.
Každý by se měl aspoň chvíli starat sám o sebe než se odstěhuje od maminky k manželce/manželovi a stejně tak by měla být pauza samostatnosti mezi vztahy. Pokud pán tak náhle prozřel, jak to, že mu není hloupé být ještě s tou druhou?

 
denda04
denda04 - 6.10.2017 12:26

kubikm: sharon: smajlik - 34smajlik - 47smajlik - 58

 
sharon
sharon - 6.10.2017 9:19

kubikm: já si to myslím....smajlik - 105

 
kubikm
kubikm - 5.10.2017 21:39

sharon: ale to já jsem...smajlik - 58smajlik - 34smajlik - 34

 
sharon
sharon - 5.10.2017 20:05

kubikm: promiň ale ty mi přijdeš jako vědma....smajlik - 34

 
sharon
sharon - 5.10.2017 20:04

kubikm: no tak by ho měl , já bych mu ho přála.....jistě že můžu zatřepat kopytama první.......smajlik - 26
jak to tady tak čtu tak se musím smát......copak všechny víte kde váš chlap zanáší nebo zanášel ?....nechci psát šukal..smajlik - 68
spousta jich to dělá chytře a partner/ka se to nikdy nedozví.....
nemoralizujte........no a když za toho svého dáte ruku do ohně tak si ji nepopalte....smajlik - 68

 
kubikm
kubikm - 5.10.2017 19:49

oblbnul ji jednou, oblbne ji pokaždé...smajlik - 48

 
kubikm
kubikm - 5.10.2017 19:48

koukněte na ten krásný úplněk...a vykašlete se na tu blbku....

 
kubikm
kubikm - 5.10.2017 19:47

sharon: jen dotaz, kde máš jistotu, že ty přežiješ jeho? co když on by měl důchod po tobě....náhodou upadneš na schodech....co ty víš....

 
krasaka
krasaka - 5.10.2017 19:09

smajlik - 61 nevím, nevím - zda cca dva a půl tisíce vdovského důchodu stojí za to ?? Přijít o volnost, klid a znovu se stát kuchařkou, služkou atp. s tím, že nikdy už nebude jistota, zda si "pán tvorstva" opět neodskočil za mladší, když ho ještě čeká ta třetí míza???smajlik - 26
Milena si to nakonec musí důkladně rozmyslet sama - každá máme jiný názor - moralizovat si mohu dovolit, protože jsem NIKDY NEsmajlik - 73 současně se dvěma /snad i proto, že mezi dvěma manželstvími jsem byla 24 let singl a nyní už opět čtrnáctým rokem-tudíž z mé strany nevěra nehrozísmajlik - 66smajlik - 68/

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-42
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84387.
Archiv anket.