Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Děti.Výchova, škola, kamarádi

Sotva odmaturovala a už se chce odstěhovat

Sotva odmaturovala a už se chce odstěhovat

Asi bych potřebovala uklidnit od zkušenějších matek, které již mají dospělé děti. Právě mě totiž zaskočila moje devatenáctileté dcera tím, že by se chtěla během července odstěhovat a osamostatnit. Je to na mě nějak moc rychle a mám o ni strach.

Jsem s dcerou sama, s bývalým manželem jsem se rozvedli před osmi lety. Já už jsem si nikoho nenašla. Dcera je jedináček. Možná i tohle všechno je důvod, proč její brzké odstěhování tak špatně snáším.

Teď odmaturovala a hned v červenci nastupuje do své první práce. Divila jsem se, že si nechce užít poslední prázdniny, ale řekla mi, že už se těší, jak bude samostatná. Navíc se jí podařilo získat místo ve firmě, kterou vlastní otec její kamarádky, bude mu dělat administrativu za docela slušné peníze. Uznávám, že je to v dnešní době terno, když to tak čtu, jak absolventi končí na pracáku.

Jenže tím, že se rozhodla odstěhovat, mě pěkně zaskočila. Prý si s tou kamarádkou (u jejíhož otce bude pracovat) našly společný pronájem, třípokojový byt, kde budou bydlet a hospodařit, o náklady na nájem se budou dělit. Odstěhovat by se měla koncem července, kauci a první nájem jim zaplatí otec té kamarádky a pak už to bude jen na nich.

Jsem z toho nějaká špatná, neumím si představit, jak se najednou bude starat sama o sebe, že o ní nebudu mít přehled, kam chodí, kdy se vrací, jestli je v pořádku každou noc doma. Asi jsem přehnaně úzkostlivá, ale nemůžu si pomoct. Když vidím, co všechno se dneska děje, mám o ni strach.

Vím, že to jednou přijít muselo, je mi jasné, že do třiceti by se mnou stejně nebydlela, ale myslela jsem si, že ještě tak dva, tři roky zůstane doma a osamostatní se postupně. Tohle mi připadá brzo a nejsem si jistá, jestli je na to připravená.

Chtěla bych se zeptat, kdy se osamostatnily vaše děti a jak jste to snášely? Já dceru násilím doma nedržím, promluvily jsme si, svůj názor jsem jí řekla, ale respektuju, že je už dospělá. Přesto je mi pěkně ouvej. Ještě bych asi měla říct, že si nemyslím, že by dcera utíkala přede mnou. Máme spolu opravdu hezký vztah, žádné konflikty ani nic podobného.

Monika


30.6.2014   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 42   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Sotva odmaturovala a už se chce odstěhovat

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-42
sharon
sharon - 30.6.2014 10:42

Léthé: každá jsme jiná ...každá jsme jiná matka.....nevidím na tom nic špatnýho...smajlik - 26

 
sharon
sharon - 30.6.2014 10:39

jen jí nechej ať se osamostatní ...vždycky se má kam vrátit...v době mobilů to není takový problém pokud k ní nebudeš běhat s kastrůlkama a finančně jí podporovat tak ať si to vyzkouší, stejně to jednou přijít musí.....
i když mám doma muže tak po dětech je mi občas hodně smutno přesto že vím, že se mají dobře - pořád jsou to naše děti.......přejismajlik - 45

 
Linda
Linda - 30.6.2014 10:37

Byla jsem v teto situaci pred rokem. Dcera a jeji pritel (chodili do stejne tridy) odmaturovali, pritel si nasel praci v Mnichove a odstehoval se tam na konci cervence (coz je od nas 1200km). Dceri to ze zacatku "nevadilo", mela podanou prihlasku na vysoku, ale zacatkem srpna se dozvedela, ze ji vezmou az zak a tak najednou nemela ten rok co delat. Posledni tyden v srpnu prisla s tim ,ze se na ten rok odstehuje za pritelem, do 14 dnu byla pryc a od 1.rijna tam sehnala praci (neumi slovo nemecky).... prvni tyden jsem skoro nespala, predstavovala jsem si vsechny hruzy coby kdyby, prokecala jsem s ni kazdy vecer na Skype.... hele do mesice jsme se daly obe dve dohromady, dneska jsem o ni uz 14 dni neslysela a beru to stylem zadna zprava= dobra zprava. A to se jeste stacila s tim pritelem o vanocich rozejit a od unora bydli sama ( i byt si tam pronajala sama bez pomoci).

Takze po teto zkusenosti ti radim: nech ji jit, pokud bude chtit pomoci s necim (a ty pomoci muzes) tak ji pomoc a jinech nech tomu volny prubeh. CO se tak muze stat - bud se spálí a pak stejne prijde zpatky domu a nebo se ji bude darit a ty muzes byt pysna, treti moznost neni. Dobry nervy a zasob se cokoladou (nebo vinem) na ty prvni 2-3 tydny az budes sama smajlik - 58

 
Pentlička
Pentlička - 30.6.2014 9:58

Každé matce je smutno, když se děti odstěhují, zvlášť když nemá manžela nebo si s ním nerozumí. Ale to je prostě život, děti přece vychováváme právě proto, aby se osamostatnily a dokázaly se o sebe postarat. Moje dcera se v 15 odstěhovala na internát a každý víkend jela z intru rovnou ke koním, kde přespala na sobotu a na neděli, pak se stavila doma, vybalila špinavé prádlo, nabalila čisté a odfrčela zpátky na intr. Po střední sice bydlela doma když studovala VŠ, ale už mi rozhodně neříkala kam jde, kdy se vrátí, co dělá ve volném čase, pouze rámcově a po VŠ se okamžitě odstěhovala. Syn také bydlel na VŠ doma, ale taky si dělal co chtěl, kolikrát ani nespal doma a někdy ani nezavolal ani nenapsal SMS. Odstěhoval se v 22, když jsem byla nucena prodat náš byt. Je mi po dětech někdy smutno a kolikrát si dělám starosti, aby byly v pořádku, ale jsou to dospělí lidé, mají svůj život a ke mně chodí už jen občas na návštěvu. A tak to má podle mě být. Děti máme jen půjčené.

 
bobulka
bobulka - 30.6.2014 9:53

No ano, tady nejde o to, jestli je dcera připravená, ale že není připravená matka, která v devatenáctileté ženě, zodpovědné a zabezpečené, která se rozhodla začít samostatný život, vidí svoji malou holčičku, kterou je potřeba stále hlídat. Ale tak to prostě není! Neodešla do squatu, neválí se v parku zfetovaná, jen se rozhodla bydlet jinde a starat se o sebe. To je naprosto v pořádku, pokud má dodělané vzdělání a našla si práci, tak je přirozené, že odchází z domu matky, aby začala žít svůj život. Možná mají pěkný vztah, ale možná taky vidí, jak je na ní matka fixovaná a nechce, aby se to prohlubovalo a v tom má tedy pravdu. Taky by se mohla vdát a mít dítě, to by jí matka taky chtěla zakázat? Jak píše dadka, není to problém dcery, ale matky, která najednou zůstává sama a neví si s tím rady. Ale to by stejně jednou přišlo, lépe dříve, dokud je pisatelka ještě mladá. Musí si zkrátka začít žít svůj život, užívat si ho: je přeci tolik hezkého - získává spoustu volného času na výlety, procházky, knížky, výstavy, nebo třeba zahrádku, malování,......cokoliv, co jí baví a na co dřív třeba neměla čas. A pokud nemá s kým, je třeba najít si někoho, s kým se jí to bude trávit pěkně, ať už kamarádku, nebo chlapa.

 
mariena
mariena - 30.6.2014 9:36

Souhlasím s Anahir - 30.6.2014 8:49 .Nenapsala bych to lépesmajlik - 31

 
Ala
Ala - 30.6.2014 9:27

Moniko, chápu Tě. Má dcera má také 19, ale ještě ji čeká 1 rok na střední škole. Je od prváku, je přes týden na internátě. Kdyby nebyla, asi bych zažívala stejné pocity jako ty. Dcera se za ty 3 roky neskutečně „zocelila“ ( já také) Měla štěstí na spolubydlící, naučila se orientovat ve velkém městě. atd.. Pro naši pidi vesničku JE Olomouc velké město. Z mé dcery je nyní samostatná bytost. Kdyby za rok přišla s takovouto zprávou, že s kamarádkou má pronajatý byt a zajištěnou práci, byla bych ráda. Neříkám, že bych skákala radostí, ale jen proto, že jsem tak troch škrt, a velmi se mi příčí „cpát“ peníze do cizího. Rozumem to chápu, že chce být mladý člověk samostatný. Sice by si ušetřila nějaké peníze navíc, ale ta volnost za to stojí :-)

 
dadka
dadka - 30.6.2014 9:20

Obě naše dcery se osamostatnily celkem brzo, jedné bylo 22 a druhé 19 roků. Jedna odletěla do Ameriky na zkušenou, potom se vrátila, dodělala vysokou školu a opět odletěla napořád. Druhá dcera pracovala a vysokou školu si dělala při zaměstnání. Takže nějaká zodpovědnost tam byla.
Když odešly z domu, pocítila jsem úlevu. Už jsem nemusela v noci čekat, kdy se vrátí, neklepala jsem se strachy, že se jim něco stalo. Nevěděla jsem moc o tom, kam chodí, s kým se stýkají a ani jsem to vědět moc nechtěla. Ale holky jsou zodpovědnější v tomto směru než kluci, neměj strach, dcera je plnoletá a podle toho, co píšeš, i rozumná a zodpovědná.
Spíše mám pocit, že si nevíš rady s tím, že zůstaneš sama a především, že ztratíš přehled o tom, co dělá. Bojíš se svojí samoty.

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 30.6.2014 9:11

ja tve obavy chapu, doprej ji tu sanci, kdyz se nejstarsi dcera chtela odstehovat, take jsem mela strach, kdyz jsem videla a slysela jak se mladi odvaze.
Ale rikala jsem si, je plnoleta, nemohu za ni rozhodovat, take by se me to nelibilo a hlavne ma praci a bavi ji to co dela a tak to snad ustoji.
Nastesti to osamostatneni ustala, nikdy neprisla, ze nema penize aby zaplatila najem.
Dnes slavi 40 a doufam, ze bude i nadale tak zodpovedna.

 
Léthé
Léthé - 30.6.2014 9:09

Achjo...zase jedna ufňukaná "nesamostatná" matka.

 
Anahir
Anahir - 30.6.2014 8:49

Niíkoliv Tvoje dcera, ale to Ty nejsi připravená na její osamostatnění. Sama to píšeš - nebudeš mít přehled co dělá, kam chodí, kdy se vrací, jestli je na noc doma...
Ve chvíli, kdy chce člověk odejít, chodit do práce, platit si za bydlení, jídlo, je připraven. Teď už dceru stejně nevychováš, základy jsi položila dávno dávno dávno před jejími devatenáctinami. A vypadá to, žes položila hodně dobré základy. Každý si v životě musíme natlouct nos, jít tou cestou, kterou si vybereme, protože na tom rosteme, získáváme zkušenosti - a to v maminčině bytě moc nejde.

Něco jako ,,postupné osamostatňování" neexistuje. Jak bys ho chtěla praktikovat? To je jen Tvoje touha aby byla s Tebou doma, takové hledání důvodů (nic ve zlém).
O svou dceru se budeš bát úplně stejně ať je jí 19 nebo 40.
A s ,,prázdným hnízdem" se vyrovnáš taky. Stačí jen chtít.

Holka má dokončené vzdělání, práci, bydlení, chuť do života, maminku, u které má dveře vždy otevřené a navíc máte hezký vztah. Nádhera.

Na Tvém místě než řešit dceru, ta to má totiž v sobě (narozdíl od Tebe) vyřešené. Řeš sebe - co budeš dělat, abys tím zvykáním si na prázdné hnízdo proplula co nejrychleji, nejsnadněji a hlavně ku prospěchu sobě.



 
PEGG
PEGG - 30.6.2014 8:28

Když jsem si přečetla nadpis, tak jsem si myslela, že se chce dcera odstěhovat a od matky žádá, aby ji dotovala. Ale tohle je přece normální průběh života. Ano, taky bych se bála,ale zase na druhou stranu v dnešní době mobilů, to snad není takový problém.
Co se dcerou domluvit, že si každý den pošlete sms, jen pro tvůj klid, než si na tu změnu zvykneš. smajlik - 61

 
Abrasia
Abrasia - 30.6.2014 8:12

Nic si z toho nedělej, bude to prima. Já jsem se osamostatnila v necelých devatenácti a s babičkou jsme užili spoustu příjemných chvil při zařizování mého bytu, moje dcera se odstěhovala ve dvaceti a nemůžu si stěžovat, chodíme k sobě na návštěvy, pořádáme dámské jízdy a je nám fajn. Navíc už nikdy nemusím řešit, co jí koupit k nějaké příležitosti, protože nápadů na rozumné i nerozumné dárky mám díky jejímu bydlení plnou hlavu. Užívej si to, je to moc příjemné období a vztah s dcerou to může skvěle vylepšit.

 
anitech
anitech - 30.6.2014 8:05

napřed ti bude smutno a nebudeš vědět co s prázdným místem, ale postupně si zvykneš na ten druhý pocit a to je pocit absolutní svobody, kdy se nemusíš starat o nic jiného než sama o sebe , volné místo zaplníš svými věcmi a svými zájmy, jenom pár dceřiných věcí nechej na svém místě, aby věděla, že když to náhodou nevyjde má se kam vrátitsmajlik - 47

 
PEGG
PEGG - 30.6.2014 8:05

Moniko, buď na svou dceru hrdá, je to holka šikovná smajlik - 61A pokud to nepůjde, může se přece vrátit. Ale musí si to zkusit. Já mám dvacetiletou dceru a kdyby se chtěla takto osamostatnit, tak bych byla i rádasmajlik - 72 Mám ji moc ráda, moc se o ni bojím, ale docela by mi to vyhovovalo, být sama. Možná by mi to za chvíli lezlo na palici, ale teď zrovna mám pocit, že bych tu samotu nějak potřebovala. smajlik - 105

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-42
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.