Sotva odmaturovala a už se chce odstěhovat
.jpg)
Asi bych potřebovala uklidnit od zkušenějších matek, které již mají dospělé děti. Právě mě totiž zaskočila moje devatenáctileté dcera tím, že by se chtěla během července odstěhovat a osamostatnit. Je to na mě nějak moc rychle a mám o ni strach.
Jsem s dcerou sama, s bývalým manželem jsem se rozvedli před osmi lety. Já už jsem si nikoho nenašla. Dcera je jedináček. Možná i tohle všechno je důvod, proč její brzké odstěhování tak špatně snáším.
Teď odmaturovala a hned v červenci nastupuje do své první práce. Divila jsem se, že si nechce užít poslední prázdniny, ale řekla mi, že už se těší, jak bude samostatná. Navíc se jí podařilo získat místo ve firmě, kterou vlastní otec její kamarádky, bude mu dělat administrativu za docela slušné peníze. Uznávám, že je to v dnešní době terno, když to tak čtu, jak absolventi končí na pracáku.
Jenže tím, že se rozhodla odstěhovat, mě pěkně zaskočila. Prý si s tou kamarádkou (u jejíhož otce bude pracovat) našly společný pronájem, třípokojový byt, kde budou bydlet a hospodařit, o náklady na nájem se budou dělit. Odstěhovat by se měla koncem července, kauci a první nájem jim zaplatí otec té kamarádky a pak už to bude jen na nich.
Jsem z toho nějaká špatná, neumím si představit, jak se najednou bude starat sama o sebe, že o ní nebudu mít přehled, kam chodí, kdy se vrací, jestli je v pořádku každou noc doma. Asi jsem přehnaně úzkostlivá, ale nemůžu si pomoct. Když vidím, co všechno se dneska děje, mám o ni strach.
Vím, že to jednou přijít muselo, je mi jasné, že do třiceti by se mnou stejně nebydlela, ale myslela jsem si, že ještě tak dva, tři roky zůstane doma a osamostatní se postupně. Tohle mi připadá brzo a nejsem si jistá, jestli je na to připravená.
Chtěla bych se zeptat, kdy se osamostatnily vaše děti a jak jste to snášely? Já dceru násilím doma nedržím, promluvily jsme si, svůj názor jsem jí řekla, ale respektuju, že je už dospělá. Přesto je mi pěkně ouvej. Ještě bych asi měla říct, že si nemyslím, že by dcera utíkala přede mnou. Máme spolu opravdu hezký vztah, žádné konflikty ani nic podobného.
30.6.2014 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 42 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Sotva odmaturovala a už se chce odstěhovat
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
Ptáš se, jak jsme osamostatnění dětí snášeli. My dobře. Děti byly rozumné a nejezdily domů každý víkend, takže jsem si zvykla rychle. Naopak, o prázdninách jsem si musela zvykat, že jsou doma a že nemám panikařit, když se někde zdrží.
.gif)
Jak dlouho by jsi ji chtěla mít na krku
bud na ni pyšná,že se v této době umí o sebe postarat
každé dítě jednou vyletí z hnízda,nic naplat...,však si zvykneš ,jako každý, komu vyrostly děti
než aby si zvykla na mamahotel,je tato varianta lepší,skočit rovnýma nohama do reálného života,postarat se o sebe
Souhlasím s ostatními - buď ráda, že se ti dcera tak povedla. Zodpovědná, i práci si našla, takže nebude nezabezpečená.
Jak by sis představovala to postupné osamostatňování? To jako že bude smět bez dozoru nejdřív na víkend, pak na týden a pak na měsíc?
Brzké osamostatnění vidím jako lepší volbu než dlouhodobý mamahotel.
Myslím, že jí prostě dost nevěříš. Jestli s ní chceš i nadále mít pěkný vztah, tak víc začni důvěřovat jejím schopnostem. Hlavně ji po osamostatnění nebombarduj SMSkami a telefonáty stylu: "Jsi v OK? Dorazila jsi tam v pořádku?" Popravdě (byť krutě) - srazit auto / znásilnit ji někdo může i když bude bydlet u tebe. A když nedorazí domů v 10, tak se sice dozvíš, že se jí něco stalo, ale nic s tím stejně nenaděláš. (Samozřejmě, že jí nic z toho nepřeju.)
božínku, já, sotva jsem odmaturovala, jsem se vdávala
Ale je fakt, že jsem se nikam nestěhovala, protože jsme stavěli dům a byli rádi za poskytnutý azyl v bytě. Mít tehdejší věk a současný rozum, použila bych antikoncepci a taky samostatné bydlení. Je jiný svět, v tomhle naštěstí...
Taky gratuluju k šikovné dceři
U nás se syn i starší dcera osamostatnili taky celkem brzy - syn asi ve 20, dcera v 19. Nemyslím, že by jim to uškodilo. Je mi jasné, že až s tím jednou přijde ta nejmladší, které je teď 15, bude to pro mě asi nejtěžší, ale co nadělám, je to život. Rozhodně bude lepší, když se o sebe bude umět postarat, než kdyby se flinkala doma bez práce a bez odpovědnosti.
V 19 letech, pokud má dcera dobré základy, už nad sebou nemusí mít kontrolu, kam jde a co dělá. A neboj, v kontaktu budete pořád, ona bude dobře vědět, kam se obrátit, když bude potřebovat s čímkoli pomoci.
Já jsem v tomhle věku byla vdaná a měla půlroční dítě, a vzpomínám si, že jsem nechápala, proč mami brečí, když jsem se od nich v 18 stěhovala
Máte mít radost,že se jí daří...Však,kdyby se něco podělalo,má u vás své jisté,ne ?? Moje dcera je už rok po škole (VŠ),bydlí tedy v jiném městě,ale práci nemá,jen nějaké brigády a stále jí musíme dotovat....Práce je dnes pomalu něco jako UFO ...Doufám,že se to zlomí a něco se jí podaří najít,právě chybí ti známí,co by jí vzali nebo doporučili svým známým....Dělat konkursy je skoro zbytečné,obvykle bývají zmanipulované a stejně vezmou jen své známé,každý to ve firmě ví,jen ti chudáci adepti ne....Já bych tak dceři přála,aby se uchytila,ale zase nechci,aby šla dělat jen tak něco,co může dělat i člověk bez vzdělání, hlavně vůbec není pravda,že VŠ vzdělání zaručuje práci...
.gif)
Moniko, bý na Tvém místě - dmu se pýchou. Vychovala si zcela evidentně samostatnou bytost. Holka je plnoletá, práci má, vždyť se nestěhuje na konec světa, ne?
Jednou to muselo přijít....
Naší dceři je 19, i ona odmaturovala a na začátku srpna odchází. Ani mě není do skoku, jenže je to její život, její cesta a já nemůžu víc, než jí přát spoustu štěstí a spokojenosti. Jde za svým snem, nemůže žít život podle mých představ.
Milá Moniko, nebude přeci zas tak daleko, neumírá, jen se osamostatňuje a dokazuje tím, že jsi právě ty udělala velký kus práce opravdu dobře
No, ja se hned po maturite take hned odstehovala ..a dodnes nelituju. Byla to pro me skvela skola zivota. Dodnes jsem vdecna rodicum, ze moje rozhodnuti nijak nehrotili a nechali mne jit. Ale priznam se, ze sama nevim, jak budu reagovat, az za mnou prijdou moje deti v teto zalezitosti 
Tvoje dcera má štěstí, že má práci a kamrádku. Hlavně nespřádej katastrofické scénáře, co všechno se jí může stát.
Obě moje děti odešly po maturitě studovat do jiného města. Přáli jsme si to všichni, děti i my. Čím dříve děti opustí byt rodičů, tím lépe. Kdykoliv se mohou vracet a vědí, že tu jsme pro ně, když to budou potřebovat.
sallie:
gratuluji!!!!!!!!! Dcera je zodpovědná, našla si práci, bude mít příjem, má kde bydlet - co víc bys chtěla?
Možná odchází právě proto, že máte hezký vztah - může odejít, protože má pevné základy, protože má zázemí, od kterého se může odpíchnout. Děti jsou draci, musíme jim povolovat provázek, nebo se přetrhne..... kochej se tím, jak lítá.... 
