Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

tezko rict. ale vpodstate souhlasim, že vsude chleba o dvou kurkach. jestli se chcete mit dobre, tak to neni lehky ani tam, ani tady.
deti se urcite zeptejte. sice si asi tezko dovedou do dusledku predstavit co to znamena, ale nevynechavejte je z rozhodovani.
a jeste jedna vec. neuspechejte to. nejsou neopakovatelne nabidky. kdyz nevite dnes, neni to konec sveta. muzete se za pul roku rozmyslet jinak.
hlavne z toho nevidim, jak dlouho tam chcete zustat? rok? dva? to nema cenu stehovat celou rodinu. dceri je 12, kam pujde na stredni skolu? tam? tady? nebo tam zustanete dokud deti nedochodi stredni a pak se vratite sami? proc potom drzet barak v cesku?
rozmyslejte, rozmyslejte a nespechejte. fakt to neni na rychly rozhodnuti.

Šla bych do toho hned. Anglie není zas tak daleko a znám lidi, co každý měsíc jezdí do Česka za rodičema... Žádný problém. Byla by to nová zkušenost pro vás i pro děti a nakonec - domů se můžete vrátit vždycky, když to tam nebude klapat. To chce "nebejt srab", aniž jste to zkusili...

dadka: líp bych to nenapsala....

Ptali jste se dětí? Tohle není rozhodnutí jen Vás dvou - Tebe a manžela. V tomhle věku už by děti měly říct svůj názor, protože dle mého nejsou na "přesazení" zrovna v ideálním věku. Chci tím říct, že pokud nebudou chtít a budou hodně protestovat, bude to ještě výrazně těžší.
Navíc - na jak dlouho byste se tam chtěli stěhovat? Na rok? Na dva? Na deset? Počítáte s tím, že pokud se Vám tam dobře povede (což se může stát, ale taky nemusí), bude se Vám jen hodně těžko vracet do našich poměrů, kvůli kterým vlastně chcete dočasně odejít? A co když se Vám nepodaří se tam uchytit? Oba tu necháte práci, která sice není ideální, ale je alespoň nějaká, v "kraji, kde není moc pracovních příležitostí"?
Ať se rozhodnete jakkoli, přeji hodně

sepis si pro a proti.
Moji znami kdyz prileteli za maminkou z Australie, sestehovali nabytek a na ty mesice se nastehovala zatim dcera. Dum byl hlidany a ona neplatila zatim najem.
Treba by slo take, kvalitni kousky nastehovat do patra a pronajmout prizemi za prijatelny najem + naklady spojene s bydlenim, udrzba zahrady. Nevim jaky mate dum.
Pokud to manzela laka, mohl by odjet sam a vse vyzkouset a okouknout. Zda zpusob zivota, ktery tam je vam bude vyhovovat. Byt DNES mlada mozna bych take zkusila, je uplne jina doba.
Tenkrat, kdyz mel muj muz zajeci umysl, ja jsem nechtela. Mel ,,stare" rodice a byl jedinacek.
Deti by se naucily jazyk, coz je dnes velice dobre a ty kamarady by si nasly take rychle nove.

Já osobně bych do toho nešla. Ani kdybych bylas mladá. Všude je chleba o dvou kůrkách, když chcete dobře žít, musíte tvrdě pracovat všude. Vím to od mojí dcery, která žije v USA. Je to takový světoběžník, ale když přijede do Česka, tak je vidět, jak se jí stýská a jak Česko miluje. To, co pro ni bylo dříve samozřejmostí, jako např. výlet do lesa na houby, krásná příroda, památky.... to dnes považuje za zázrak.
Máte tady oboje rodiče, práci, hezké bydlení, děti tady mají kamarády, školu. Co když rodiče onemocní? A napjatý rozpočet má dnes skoro každý.
A doma je doma, to mně nikdo nevymluví.

Poslala bych nejprve manžela, aby to tam omrknul, aby zjistil, jestli je schopen a ochoten žít v cizím prostředí a teprve pak bych tam přesadila i děti. Jsou v kritickém věku, ani v Anglii to není snadné, když dítě dospívá. Děti jsou kruté všude. Mně se Anglie líbí moc, je to země, kde si život dovedu představit, i když na mě je tam trochu chladněji. Je pravda, že jsou tam příjmy lepší než u nás. Ale taky je pravda, že výdaje za bydlení a jídlo jsou jinde než u nás. Jen oblečení je tam levnější, tedy to na úrovni HM a CA. Kvalita je dražší. Všude chleba o dvou kůrkách.
A co mně v Anglii vadí hodně, to je to množství zašátkovaných. Chvílemi jsem měla pocit, že jsem v muslimské zemi. Nebylo mi to příjemné.

Já bych do toho šla určitě! Jak psala Ivi, dům bych se snažila pronajmout někomu, koho znám. Určitě máte příbuzné nebo přátele, kteří bydlí v nějakém malém podnájmu, a za stejnou, ne-li nižší cenu, by mohli bydlet v domě. Pro děti je to perfektní startovní pozice do budoucna, jak kvůli jazyku, tak možnostem, které tady prostě nejsou. Jen jsem nikde nezahlédla zmínku o tom, co byste tam dělala vy? Jakou práci? Nebo by manželův výdělek stačil na to, abyste byla žena v domácnosti? Ale to už je jen detail. Ale s takovouhle bratrovou podporou bych neváhala a vyrazila do světa! Přeji hodně štěstí v rozhodování A bylo by fajn se později ozvat, jak situace dopadla.

v GB sou vyšší výdělky, ale i vyšší životní náklady, musíe si to spočítat, nebudete tam přece ží ze vzduchu a vody

rozhodně poslat manžela na zkoušku a pak něco řešit...

poslala bych muže nejdřív samotného na zkoušku.....
já za sebe bych těžko opouštěla česko a hlavně rodiče ale vy jste jiná generace.....
ono všude je něco a všude chleba o dvou kůrkách na který se těžko dělá.....

Já bych do toho na vašem místě šla. Tahle země už dlouho přestává být k žití (tím nechci říct, že nemám českou kotlinu ráda) a vy jste ještě mladí. Bratr vám nabízí pomoc do začátku, což je nesporná a nezanedbatelná výhoda. Anglie je krásná civilizovaná země a není to zase tak daleko - autobusy a vlaky jezdí a letadla létají, takže možnost navštívit rodiče (kteří jsou ještě relativně mladí) tu určitě je. S rodiči byste se určitě nepřestali vídat (vždyť byste nejeli na konec světa), ale určitě bych se jimi nenechala tlačit k tomu, že nemůžu jet, ať už z jakéhokoliv důvodu. Pro děti by to byla určitě zkušenost k nezaplacení. A hlavně - nejeli byste tam na věky. Nejspíš byste počítali s návratem domů dřív nebo později. Já bych neváhala a zkusila to. Problém s domem bych vyřešila buď tím, že bych ho "zavřela" nebo bych našla spolehlivou realitku, která by se starala o pronájem a dohlížela. Nebo tam můžete nechat bydlet dobré známé nebo příbuzné, možností je určitě víc a nějak byste to vymysleli. Jen si musíš ujasnit, že všechno má rub a líc a za všechno člověk musí nějakým způsobem zaplatit. Možná byste rodiče viděli místo 10x ročně jen 5x, tvůj domov by dočasně obývali cizí lidé, ale zase na druhou stranu by se mláďata naučila jazyk, viděla by, jaký život je v jiné zemi, finančně byste asi nestrádali (předpokládám, že byste tam šli jen v případě zajištěné práce) a zkušenost žití jinde je k nezaplacení.