Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Dnes mlčím, do nikoho se nenavážím, mám pusu na zámek a sedím si na rukou, abych nemohla nic napsat!!!!!

Taky mám dvě babičky vdovy a ani jedna nechce k nikomu na vánoce - chtějí už mít klid

Moje maminka bývá po smrti táty na Štědrý večer u nás. Ale co jsem se rozvedla, tak musí u nás přespat, protože nemám auto, abych ji potom zavezla domů a ona se po tomě bojí. To jí moc nevyhovuje, ale nic jiného se nedá dělat.
Já se připravuju, že budu na Štědrý večer taky bývat sama, až děti odejdou z domu. Ani mi to nijak nevadí, je to docela příjemná představa. Ale já jsem sama ráda.
Já být vámi, tak respektuju maminčino přání. Odpoledne bych jí třeba dovezla večeři a nějaké cukroví a na druhý den bych ji pozvala na oběd. Vždyť jde jen o jeden večer! Ostatní večery bývá přece taky sama.

Aja: ještě takto, to je dobré řešení.

Nedovedu si představit, že bych byla na vánoce sama. Vždyť jsou to rodinné svátky a rodina má být pohromadě. Když jsem byla malá, měla jsem už jen jednu babičku a ta byla samozřejmě s námi. Potom, když jsem se vdala, měli jsme malý byt, tak jsme byli u našich a když už byla mamka nemocná, tak poslední vánoce byli oni u nás. Když zůstal taťka sám, bylo samozřejmé, že byl s námi. Poslední vánoce už byl hodně nemocný, (zemřel 31.1.) takže nechtěl, ale byli jsme v jednom domě a všichni jsme za ním přišli a přinesli mu večeři a dárky. Já osobně si to nedovedu představit, být v takovýto večer sama. Přpadá mi to jako sebemrskačství a navíc svým blízkým také vánoce nezpříjemní, protože mají špatný pocit a je jim líto, že je sama. Za sebe Ne Ne Ne

Naše mamka si první Vánoce po smrti otce domluvila s dvěma kamarádkami dovolenou u moře. Přišly na jiné myšlenky a trochu se zabavily. Letos jsem jí nabízela ať přijede. Nechce, protože vždycky zve nás všechny na oběd 25.12. a to by nestíhala. Švagrová se nabídla, že ji pozve k nim. Jsou z jednoho města, mají malé děti, máti to má procházkou kousek domů a hned druhý den ráno přijedeme my. Pomůžeme s přípravou oběda, něco přivezeme, dáme si dárky...

Já jsem se nedávno radila na jedné diskusi o podobné situaci. Loni nám umřel tatínek a mami taky chtěla být na Štědrý den sama. Vždycky se drželi toho, že na Štědrý večer má být každý doma, vzájemně jsme se navštěvovali až o svátcích. Myslela jsem si , že teď se to změní, ale mami nechtěla ani slyšet. Jak ji znám, měla by pocit (samozřejmě neoprávněný), že je někde navíc. A třebas je jí vážně líp doma, ve svém soukromí, se svými vzpomínkami. Potom o svátcích, než se u ní všichni vystřídáme, si užije shonu ažaž. Každopádně jsem se přesvědčila i u tchýně, zase v jiné souvislosti, že starší lidi k něčemu přesvědčovat je těžké a někdy i zbytečné.

já bych taky nikam nešla ,doma je doma ač sama,ted jsem ten problém měla skoro taky,mohla jsem jít k příteli pak jsem se rozhodla,že raději doma ve svém bytečku,abych se někde cpala,no tonemusím,stejně jen s ním vždy večeř a víc mě večer nezajímá,ani alkohol,nakonec to synové vyřešili sami,když mi Michal řekl,mami vánoce jsme vždy měli spolu,Luky přijede na vánoce,ty sed doma a nic nedělej já s Lukášem udělám ve svém bytě zas tu fůru salátu,kapra,řízky klobásy a přinesem to k tobě,)michal má toti rozdělaný byt,má o ke mne 50 m)takže vánoce slavíme mi tři spolu a věřte byl to pro mě krásný dárek předem,ne že bych byla líná vše udělat,dělala jsem to každý rok,ale oni sami uznali,že jsm měla na vánoce honičku,tak ted se to obrátí,pomoc nechtějí,mám syny co moc rádi vaří i doma jsme se dost hádali o kkuchyn.

Vím, jak ji je, i když mi ještě není tolik. Když manžel zemřel, také bych asi k nikomu nešla, ale bydlím v domě se synem a jeho rodinou, tudíž oni by těžce nesli, kdybych k nim nešla na večeři. A hlavně vnoučata - přijdou a řeknou - babi pojď k večeři (někdy k obědu).
Takže to vyplynulo samozřejmě, že u nich budu. A pak - řekněte vnoučatům - nepůjdu.
Nedivím se ji. A pokud ji nepřemluvíte, jak píše "dadka" dovezte ji večeři atd. a asi bude také spokojená.
Ten splín přijde ať je pátek nebo svátek.

Moje babička, tatínkova maminka, taky bývala na Vánoce sama, když děda umřel. Nechtěla k námm jít, každý rok jsme ji přemlouvali, zbytečně. Tak jsem jí na Štědrý den ráno vezla na Staré Brno večeři, cukroví, dárečky a malý stromeček.Babička si po večeři sedla do houpacího křesla a četla si. Taky to pro mě bylo nepřijatelné, ale nic se nedalo dělat. Tak to zůstalo až do její smrti.

Kdybych neměla manžela, tak bych na Vánoce taky chtěla být sama.

Moje babička byla kdysi na Štědrý večer v nemocnici. A děda taky odmítl kamkoliv jít, jíst štědrovečerní menu... ještě k večeru jsem k němu zašla, abych ho zkusila přemluvit... seděl na gauči a plakal.
A nikam nešel, řekl mi, že babička je taky sama, a proto i on bude sám.

Myslím si,že bude asi těžké babičku přemluvit.Znám tyto situace a fakt to je těžké. Co si vezmou do hlavy ,nepustí. Také bych si to nedovedla představit. ale možná jí to bude vyhovovat být sama. Myslí si,že obtěžuje a bude moci lépe vzpomínat na dědečka.