Naše prokletí má název dudlík. Jsou mu čtyři a pořád dudá.
.jpg)
Možná mi někdo z vás poradí, protože já už opravdu nevím, jak mám syna odnaučit spát s dudlíkem. V září mu budou čtyři roky a stále je na něm závislý. Je to dost strašné, vidět takhle velké dítě brečet a dožadovat se dudlíku.
Chyba byla asi hned, když se narodil, byl hodně plačtivé miminko a uklidnil se pouze, když cumlal. Poprvé jsem mu dudlík dala už v porodnici a možná to byl důvod, proč až do roka bez něj doslova nedal ani ránu. Když se podívám na fotky z jeho miminkovského období, tak těch, na nichž je bez dudlíku, je hodně málo.
Asi v roce a půl se nám začalo dařit odvykat ho dudání přes den. Postupně jsme to zvládli, ale na spaní jak přes den, tak v noci, ho důsledně vyžadoval. Říkali jsme si, že to časem přejde. Mýlili jsme se. Syn oslavil s dudlíkem své druhé i třetí narozeniny a podle všeho se „produdá“ i přes ty čtvrté. Teď už, pravda, ho nepotřebuje alespoň na odpolední spaní, chodí už do školky a tam by mu to netorelovali.
Doma však dělá každý večer scény. Už jsme vyzkoušeli všechno možné. Po dobrém, po zlém, tresty, odměny. Nezabralo nic. Večer lehne do postele a okamžitě musí mít dudlík v puse. Jakmile mu ho nedáme nebo schováme, spustí takový ryk, že se to nedá vydržet. Zvládne řvát i hodinu, nepomůže nic, ani výprask, ani ingnorace, ani příslib odměny, když vydrží bez něj.
Neznám žádné jiné dítě v tomhle věku, které by ještě dudalo. Stydím se to i před kýmkoli říct, vědí to jen naši rodiče, u nichž syn občas bývá celý víkend. Možná bych se měla svěřit jeho doktorce, ale je mi to strašně hloupé, beru to jako své výchovné selhání.
Možná mi někdo z vás poradí, jak syna té dudlíkové závislosti odnaučit. Předem děkuji.
20.7.2012 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Naše prokletí má název dudlík. Jsou mu čtyři a pořád dudá.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Almega: 9:06...a je ten prst v puse tvůj ?
a je to vůbec prst ?
dadka: ten náš ne....dudel nikdy neměl....a od malinkata krásně jedl, bývala rodost ho krmit když byl u nás, narozdíl od jeho sestry...
dadka: odbočím od dudlíku, učení na nočník, pokud se nedaří je (myslím si) lenost matek, plína je holt pohodlnější, dnes je vidět v pohodě 3-leté děcka s plínama 
, já kluky naučila celkem brzo a trauma z toho nemají, leda já si doteď pamatuju, že ten starší nechtěl čůrat venku na trávu, tak se muselo utíkat honem domů, aby se ve stoje vyčůral do hrnce
Almega: 9.06
Moje řeč...
sharon: 9.13
Náš taky hraje fotbal, ale přece jen si večer tajně podudlá.
Naše mladší dcerka dudlala do čtyř let. Její starší syn má 6 roků, letos půjde do školy a taky dudlá. Sice jen v noci, ale bez dudlíku neusne. Mladší nevzal dudlík nikdy do pusinky. Nevidíme v tom nikdo žádný problém. Když usíná, podudlá si a beztak potom dudlík vyplivne. Pořád lepší, než si dudlat palec, nebo roh přikrývky. Přejde ho to samo, nemá cenu na něho vyvíjet nějaké násilí.Buď úplně v klidu. Stejně tak maminky "šílí", když má dítě dlouho pleny. Leze to sice do peněz, ale do školy s plenami nepůjde, když je zdravé. Tak proč něco násilím ohýbat přes koleno.
Dudala jsem do tri let, pak jsem dudlik musela odevzdat kocce, ktera mela zrovna kotata (milovala jsem odjakziva kocky a v okoli nekolik kocek s kotatama bylo, chodili jsme je krmit) a od ty doby uz dudan proste nebyl. I kdyby nevim co, proste nebyl. Musel to byt pro me silny zazitek, protoze si ho dost jasne pamatuju... jak ta kotata, tak ten stesk po dudane a prvni prekonani sobecka v sobe... 
Křeček:
.JPG)
Sama píšeš "chodí do školky a tam by mu to netolerovali"
Tak proč mu ho tolerujete doma?
Pomůžu jen důslednost a vytrvalost.
Vezměte dudlík, dojděte ho spolu dát třeba nějakému pejskovi, aby viděl, že není.
A vydržte, ono ho to jednou přestane bavit.
pane jo, našemu jsou 4 a hraje fotbal.....
.jpg)
Dudlík, také to byl u nás problém. Moje dvě vnučky skoro do třech let bez dudlíku neusnuly, potom ho odevzdaly čertovi, jinak by nedostaly dárek od Mikuláše. Mikuláš jim řekl, že v případě, když budou chtít dudlík, tak musí dárek vrátit a od té doby už ho nevyžadovaly.Děti syna nechtěly dudlík vůbec, dokonce když jim byl dán ke zklidnění, když už zoufalost rodičů nad jejich nespaním byla veliká, tak ho vyplivovaly. Každé dítě je jiné a vždy rodič přijde na nějaký způsob řešení, hlavně se nesmí nechat vydírat.
Se divím,že to takhle řešíte...Co se stane,když bude mít kluk svůj dudlík i když mu bude 5,6,......let???? Nic.Až nastane ten pravý čas,tak ho sám zahodí.Takhle mu akorát zaděláváte na problémy,začne si kousat nehty,cucat prst...Moje děti dudlaly tak dlouho,jak chtěly.Dcera asi do 2 let,kluk ještě v 6,než šel do školy.Nemají ani zkažené zuby,nic.Já sama byla vychovaná bez dudlíku,tehdy to byla děsná móda,nedávat dětem dudlík,ani kdyby se uřvaly....no a spím s prstem v puse dodnes a to je mi už dooost hodně let,a myslím,že už tak budu spát až do smrti....Možná,kdybych bývala měla dudlík,tak bych dnes spala jinak...
PEGG: ježíši, to je hrozný Ale vzpomněla jsem si na Helenu Růžičkovou, jak vyprávěla, že vyrůstala v kuřácké rodině a kouřila od 4 let. Zlatej dudlík
ustřihni dudlíku špičku a dudání přestane tak naplňovat
