Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Tvoje dítě, moje dítě, naše dítě. Jak to zvládnout?

Tvoje dítě, moje dítě, naše dítě. Jak to zvládnout?

Asi jsem si ukousla větší krajíc, než jsem schopná zvládnout. Alespoň tak mi to poslední dobou připadá. Nějak nezvládám náš rodinný život. Pravda je, že nejsme úplně standardní rodina, i když v dnešní době se takových rodin najde určitě dost. Uvítala bych vaše zkušenosti, případně rady a podněty, jak všechno zvládat.

Je mi pětatřicet, jsem podruhé vdaná. Z prvního manželství mám sedmiletou holčičku. Manžel je rovněž podruhé ženatý a má devítiletého syna, který s námi tráví každý druhý víkend. Společně s manželem mámě půlroční dceru.

Zpočátku mi to, že máme každý dítě z předchozího vztahu, nepřipadalo jako nějaký zásadní problém. Ale ukazuje se, že to tak úplně jednoduché není. Hlavně co se výchovy týká. Můj současný partner má na mou dceru velmi vysoké nároky, někdy mi připadá, že ji vyloženě přetěžuje a zbytečně stresuje. Kolikrát když slyším, jak do ní hučí a jaká kázání jí dává, mám chuť na něj zařvat, ať zmlkne. Jenže to neudělám, nechci podrývat jeho autoritu. Strašně mě ale mrzí, že když přijde jeho syn, tak je manžel úplně jiný, maximálně se mu věnuje a všechno mu dovolí. To je z něj rázem tatínek, se kterým je legrace. Bohužel, dcery se to ale netýká, tu do svých aktivit nezapojují. Hrají si spolu sami, sami jedou na výlet, sami do kina apod. Dceři je to samozřejmě líto.

Nejmladší je ještě miminko, k té se manžel chová tak nějak normálně,  občas ji pochová a udělá nějaké cukrbliky. Ale je na něm vidět, že ze všech třech dětí nejvíce preferuje svého syna. Já to chápu, není s ním denně, tak chce ten čas, který jsou spolu, využít co nejvíce. Štve mě ale, že je to na úkor nás. Druhý víkend, kdy u nás jeho syn není, je dcera zase u svého otce. Začínám uvažovat, že se s bývalým zkusím domluvit, aby si ji bral v ten samý víkend, kdy je u nás manželův syn, aspoň by dceři nebylo líto, že si jí nevšímají. Jenže tam je zase problém, že i nová partnerka mého bývalého muže má děti, které jezdí zase ke svému otci a pochybuju, že by měla zájem se o víkendu, kdy je bez svých dětí, starat o mou dceru.

Nevím, jestli se v tom orientujete, je to celé nějaké strašně překombinované. Já jsem z toho všeho dost utahaná. Vadí mi, jak se můj současný manžel chová k mé dceři, ona se ho už začíná i bát, prý na ni pořád jenom křičí. Velmi těžce nese, že zatímco pro ni nemá pochopení, svého syna uctívá jako poloboha. Když o tom s manželem mluvím, tak si vůbec nepřipouští, že by něco dělal špatně, většinou na mě začne útočit, že jsem moc měkká a holku rozmazluju a nic z ní nebude.

Je mi nějak úzko. Takhle jsem si život nepředstavovala. Trpím, když vidím, jak je dcera nešťastná. Ona vlastně nemá pořádně klid ani když jde ke svému otci, protože tam jsou zase děti jeho partnerky, které jsou tam doma a ona je tam vlastně na návštěvě. Je mi jí líto, připadá mi jako nějako zbloudilé ptáče. Snažím se jí co jevíc věnovat, hodně ji mazlím, ale i tak mi připadá, že se z ní postupně stává smutná holčička.

Co mám dělat? Jak manžela přimět, aby se k ní choval hezky, s láskou, trpělivě? On je jako beran, nedá si říct, všechno musí být po jeho, jenom on má ve všem pravdu. Já se k jeho synovi chovám hezky, proč se on tak nemůže chovat k mé dceři? Zná ji od jejích čtyř let, dřív se k ní tak kriticky nechoval, to až teď, co nastoupila do školy. Přitom se učí dobře, je šikovná. Ale jeho nárokům prostě neodpovídá a on jí to dává náležitě najevo.

Poradí mi někdo, jak by se ten náš rodinný galimatyáš dal zvládnout? A hlavně jak přesvědčit manžela, aby přehodnotil své chování k teprve sedmiletému dítěti?

Jolana


17.4.2014   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 46   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Tvoje dítě, moje dítě, naše dítě. Jak to zvládnout?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-46
sharon
sharon - 17.4.2014 13:56

v tom si musíš poradit sama a nevím na co čekáš, řešila bych rychle stručně a jasně....copak to dítě za něco může ?
a vůbec co je to za pitomce že to nevidí že to té malé vadí, že je z toho smutná - nešťastná.....
jen aby mu jednou , ve stáří ještě ta "cizí" holka nebyl dobrá......smajlik - 36

 
krasaka
krasaka - 17.4.2014 13:13

smajlik - 61 Anahir: 100% souhlasim, taky mi to rozum nebere smajlik - 55smajlik - 76

 
Jarča*
Jarča* - 17.4.2014 11:52

U nás je to 2 moje, 2 tvoje, a 1 naše. Nebylo to vždycky jednoduché, musím přiznat, že k vlastním dětem má člověk přeci jen jiný vztah než k těm vyvdaným nebo vyženěným, ale ony by to neměly pocítit. Sama jsem kolikrát řešila v duchu otázku, jestli jsem spravedlivá.
K Jolaninu manželovi toho tady už bylo napsáno dost, netřeba se opakovatsmajlik - 37

 
Anahir
Anahir - 17.4.2014 11:33

Nikdy nebudu mít pochopení pro nány, který tiše trpí, když vidí jak někdo týrá jejich dítě a neudělají NIC, neochrání své dítě.
Hlavně aby partner neměl bebíčko že budeš chtít aby se choval slušně.smajlik - 70

 
kaaj
kaaj - 17.4.2014 11:18

Tobě nikdo neřekl, že komunikace mezi partnery je základem rodinného života?!?smajlik - 76

 
myše
myše - 17.4.2014 10:58

Mám 2 vlastní a 2 nevlastní. (jeden nevlastní u nás 3 roky i bydlel) - jen pro info...
Podívej, MUSÍŠ si s manželem promluvit. Vážně a opravdově. Buďto jste rodina a to znamená všichni dohromady - a víkendy budete trávit všichni dohromady a nebo nejste - a v tom případě vyrazíte každý zvlášť a ob týden si jeden vezme mimino, abyste byli omezení stejně. Ty musíš vyrážet s dcerkou taky do kina či do ZOO... Musíte měřit všem stejným metrem!
Pokud manžel "nevidí" jak se chová, tak ho třeba natoč na mobil, až se bude vztekat a pusť mu to - aby se viděl zpětně. Pokroz mu, že pokud se bude takhle chovat k holce, budeš vracet stejnou měrou jeho synovi!
MUSÍTE SE DOHODNOUT! stanovit pravidla - at už jsou jakákoli - schůdná pro obě strany. Jestli to nepůjde jinak, budete se muset postavit za dceru - prostě at ji nevychovává a neplete se do toho.
U nás jsme se dokázali nějak rozumně vypořádat a dohodnout jak to bude, to víš, že mám raději svoje děti než jeho, ale pevně doufám, že to nepoznali.

 
mam-ča
mam-ča - 17.4.2014 10:58

Ve výchově dětí se nedá experimentovat. Pohroz manželovi, že jestli se bude takto chovat k Tvojí dceři, že se stejně začneš chovat k jeho synovi.
(Né, že bys to opravdu udělala, ty děti za to nemůžou).
Jak by se manželovi líbilo, kdybys jeho syna v těch vzácných chvílích, kdy ho má "půjčeného" na víkend, peskovala za každou maličkost ? Ptala se a negativně komentovala jeho výsledky ve škole, ve sportu...?
Asi by k vám chlapec přestal chodit, že ?
Ale Tvoje dcera před podobnou buzerací NEMÁ KAM UTÉCT !

 
orinka
orinka - 17.4.2014 10:55

kareta: cože se ti všechny příspěvky zdvojují??smajlik - 71

 
kareta
kareta - 17.4.2014 10:46

Přitom je to vlastně hrozně jednoduché...chovat se k dětem stejně a spravedlivě, všichni jsou pak v pohodě a spokojení...nechápu, proč si to tak lidi komplikují.

 
kareta
kareta - 17.4.2014 10:46

Přitom je to vlastně hrozně jednoduché...chovat se k dětem stejně a spravedlivě, všichni jsou pak v pohodě a spokojení...nechápu, proč si to tak lidi komplikují.

 
Verera
Verera - 17.4.2014 10:44

Co rodiče pána? Vychovávali ho stejně? Možná opakuje model, který zná a vůči synovo má pocit viny a tak ho v podstatě nevychovává, taky moc nemůže jednou za 14 dní. A nebo je to ten typ, co uznává jen syny?

Jsou opravdu takové rozdíly? Předpokládám, že nároky na dceru má kvůli škole. Je jeho syn jedničkář, kterému to jde samo a dcera má problémy? A nebo klukovi nic neřekne na trojky a dceru seřve za dvojku?

Ale i tak tohle není přístup, který dítě motivuje. Takže buď jasne vymezit hranice, nenechat ho mluvit do výchovy, a to ani stylem aby rejpal : " Podívej, kam vede tvoje výchova..." Pokud to takhle nechceš, tak pánovi vysvětlit, že jeho stylem výchovy dosáhne pravý opak, jenže to bude ještě těžší.

Obávám se, že tady nic jiného než důrazný postup nepomůže a mám takový dojem, že ty ho v tuhle chvíli nejsi moc schopná, takže budeš muset pracovat i na sobě. Jsou zásadní věci, ve kterých se ustoupit nedá.

Co bývalý manžel? Jemu se dcerka nesvěřuje? Jaké máte vztahy? Aby jednou nepřišel tohle tvému manželovi vysvětlit osobně. Nebo je mu to jedno?

 
dadka
dadka - 17.4.2014 10:37

Tak nejdřív bych se obula do nynějšího manžela, prostě tak se k tvojí dceři nemůže chovat. Co z holčičky vyroste? Nervózní a labilní dítě. Jsi její máma, máš za ni zodpovědnost a nesmíš před chováním svého muže zavírat oči. Je mně vás všech líto, především těch dětí. Pořádně ani nevědí, čí jsou.

 
mala hobitka
mala hobitka - 17.4.2014 10:32

Má přehnané nároky na dceru a křičí na ni a vy nezasáhnete? Ani tehdy kdy vidíte, že opravdu jsou to jenom komplexy? Ttvrdě ale přesně to vystihla sevenofnine. Jolano! Vaše dcera trpí! A je tak hodná a slušná, že se radši bude trápit než se ozvat a říct "Mami nemám ho ráda." To dítě potřebuje nejen Váš čas ale i Vaši obranu. Postavte se k situaci razantněji. Vaše dcera si to zaslouží. Neomlouvejte toho chlapa pořád.

 
mam-ča
mam-ča - 17.4.2014 10:27

Jolano, Ty jsi matka své dcery, Ty jsi zodpovědná za její výchovu i za prostředí v kterém vyrůstá. Ta holčička to nemá vůbec lehké. V podstatě nikam nepatří. U táty je na návštěvě a u mámy má dalšího malého polosourozence, který potřebuje máminu zvýšenou péči a ještě občas úplně cizího kluka, a oba mají víc práv a žádné povinnosti oproti ní, která by u mámy měla být doma.
Na co čekáš ? Až se dcera začne pomočovat, koktat, bude potřebovat péči psychologa ?
Nestydíš se trochu před tou malou, že dáváš pro ní cizímu chlapovi přednost před ní ? Necháš, pro ni cizího chlapa, aby buzeroval Tvoje dítě ?
Tak moc se bojíš samoty, že obětuješ štěstí svojí dcery ve prospěch manžela, který si na ní honí ego ?
A není ten pán náhodou dominantní macho, který Ti prostřednictvím dcery dává najevo svou nadřazenost ?
Zamysli se nad tím, jestli Ti takové soužití stojí za to.

 
Sam+3
Sam+3 - 17.4.2014 10:16

Souhlasím bezvýhradně s tím, co tu psala seveonfnine. Někdy se až člověk diví, před čím ty ženské přivírají oči, jen neztratit chlapa..smajlik - 10.tohle je ještě slabej čajíček, tady by možná stačilo si sednout a otevřeně si promluvit.
Kamarádka má taky dítě z prvního manželství a žije s novým chlapem, který si bere občas svoje dítě. Mají dohodu- ty nebudeš vychovávat moje dítě a já Tvoje, trestat budeme jen vlastní. Funguje to.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-46
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.