Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Manželské neshody kvůli zděděné chalupě

Manželské neshody kvůli zděděné chalupě

Nemůžeme se s manželem shodnout ohledně řešení problému s jeho zděděnou chalupou. Oba máme na vzniklou situaci rozličný názor, moc by mne zajímalo, jak byste se na to dívaly vy, zdejší čtenářky.

Jsme s manželem sami, bohužel i bezdětní. Já jsem děti ze zdravotních důvodů mít nemohla, sice jsme se několik let pokoušeli o adopci, ale pak jsme to vzdali a smířili se s tím, že zůstaneme sami dva. Teď je nám oběma něco přes čtyřicet.

Před časem manžel zdědil po svých rodičích chalupu v Krkonoších. A to je pro nás ten kámen úrazu, o kterém píšu. Chalupa je něco jako rodinný majetek, děděný z generace na generaci více než sto let. Díky tomu je udržovaná, skvěle obyvatelná v létě i v zimě. Manželovi rodiče se tam na důchod odstěhovali a v podstatě tam celoročně bydleli. V průběhu posledních tří let oba zemřeli a jelikož je manžel jedináček, stal se jediným dědicem.

A teď v čem je problém. Bydlíme v Praze, na hypotéku jsme si pořídili vlastní dům. Kdo bydlí v domě ví, že je kolem něj pořád spousta práce, tím spíš, že se nejedná o nějaký satelit na předměstí, ale starší domek ve vesničce kousek od Prahy. Jezdí sem ale pražská linka, proto říkám, že bydlíme v Praze. Tam také oba dojíždíme do práce. Na domku je pořád hodně práce, postupně ho vytrvale zvelebujeme a rekonstruujeme. Dá se říct, že nám zabere veškerý volný čas.

Na chalupu do Krkonoš jsme za rodiči, později už jen za tatínkem, jezdili tak jednou do měsíce, v zimě od Vánoc do Silvestra na lyže a v létě na dva týdny dovolené. Jenže teď, když je chalupa opuštěná, je to, dle mého názoru, pro nás zbytečný luxus si ji držet. Starat se o náš dům a k tomu ještě o vzdálenou chalupu, je nereálné, pokud se nechceme totálně uštvat. Já bych byla pro ji prodat, z výtěžku doplatit naši hypotéku a dokončit rekonstrukci našeho domu a ještě by nám patrně zbylo něco jako rezerva na stáří.

Manžel s tím však nesouhlasí. Na jednu stranu ho chápu, má k té chalupě citový vztah, jezdil tam od dětství, trávil tam veškeré prázdniny a často i víkendy u svých prarodičů. Říká, že pro něj to není jen nějaká chalupa z mnoha, ale něco jako historie jeho rodu. To je pravda, každý kousek tam nese stopy po jeho předcích, zařízení je z velké části původní (samozřejmě ne všechno), nicméně ta chalupa opravdu dýchá životem a kouzlem starých časů. I mně se tam líbí, ale snažím se uvažovat pragmaticky. Zastávám názor, že majetek má lidem sloužit, nemělo by to být naopak.

Hodně se kvůli tomu dohadujeme a ani jeden z nás nechce ustoupit, každý máme svou pravdu. Dospělo to až do stádia, kdy jen se zmíním o chalupě, manžel startuje jako čertík z krabičky a o jejím prodeji nechce slyšet ani slovo. Každý druhý víkend tam jezdí sekat trávu a dělat základní údržbu, do toho má hodně práce kolem našeho domu. Vidím na něm, jak ho to zmáhá, má i fyzicky dost náročnou práci a bojím se, aby to neodnesl zdravotně.

Navrhla jsem kompromis, že zkusíme chalupu na nějaký čas pronajmout, ale ani s tím nesouhlasí, nesnesl by, aby tam bydleli cizí lidi. Připadá mi, že má k té chalupě až patologický vztah a asi jsem málo empatická, ale nerozumím tomu.

Zajímal by mne na tuto situaci váš názor. Jaké řešení byste na našem místě volily vy? Možná budete mít nějaký návrh, nápad, který nás nenapadl.

Pavla


12.8.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 46   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Manželské neshody kvůli zděděné chalupě

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-46
Stanik
Stanik - 12.8.2013 8:53

pamatuju si, jak tata chtela aby mama prodala dum po babicce.Mam odmitla, dost se kvuli tomu dohadovali. Jsem rada, ze to nakonec neudelala, tata umrel ani ne rok po babicce a kdyby na nej dala, nema ani dum po prdecich, ani azyl.. ma byt ve meste a tuchel chalupu. Neotroci. Manzelovi se nedivim, ze nechce prodat dum po prdcich. Byt jim, tak pokud bych tam sehnala praci, odstehuju se a na blbou prahu se uplne vykaslu. A prestnate ho prudit madam... jsou veci, pres ktere nejede vlak, Barak po rodicich, ktery po generace vlastnil ten rod bych nikdy neprodala.

 
Almega
Almega - 12.8.2013 8:41

Já bych prodala ten barák v Praze a koupila si menší byt a jinak přes léto bych byla na chalupě a v zimě by se dalo vybírat,jestli zůstat doma nebo jet na chalupu...Když se nedomluvíte,tak holt budete vy sedět v baráku v Praze a váš muž v Krkonoších.Nikde není psáno,že manželé musí všechno sdílet spolu...Jste ještě dosti mladí a leccos se může ve vašich životech změnit,nedělala bych doma zbytečné dusno,to se může obrátit jen proti vám!!!

 
marukralova
marukralova - 12.8.2013 8:24

aj my máme chalupu po mojich starých rodičoch, stále pýta peniaze, ktoré nemám, ale nepredala by som ani za svet

 
Bellana
Bellana - 12.8.2013 7:48

Jeho majetek, jeho rozhodování. V jeho případě o to těžší, že nemá pokračovatele rodu, aby mu rodinný majetek předal. Když budeš prudit a nasazovat na chalupu, postará se o to, aby toho pokračovatele mělsmajlik - 42. Nechej ho odžít jeho smutek, netlač na pilu. Spíš s ním občas na tu chalupu zajeď a pomoz mu s údržbou, když říkáš, že ti jde o jeho zdraví. Jste ještě mladí, o síly bych se nebála. Naopak, kdo se hýbe, toho zdraví tak brzy nezklame.

 
jirijane
jirijane - 12.8.2013 7:29

oprava-spokojenej

 
jirijane
jirijane - 12.8.2013 7:28

Taky bych nechala manžela,aby si to užil.Mám něco podobného.Po X letech má svůj domov,chalupu po rodičích.Dělá tu od nevidím do nevidím a rád.V Praze v paneláku by se utrápil.Všechno se nedá měřit penězi.Vidím na něm,jak je šťasnej,když vypěstuje česnek,mrkev pro mě atd.Asi jsem jiná,pro mě je důležité,aby byl muž spokonej.

 
Draco
Draco - 12.8.2013 7:11

Moc dobře rozumím Tvému manželovi. Před 2 lety jsme museli prodat chalupu prarodičů v Beskydech. V posledních letech tam také bydleli trvale, ale už na její údržbu nestačili ani oni, ani mí rodiče a já bohužel nebyla v situaci, abych ji mohla "zachránit". Ta chalupa měla oproti vaší "jen" cca 40 let, ale měla duši, byla vybudovaná s láskou a vlastoručně. Děda si navíc potrpěl na valašské tradiční umění, takže tam bylo spousta dřevěného vyřezávaného nábytku a dalších věcí. Obrovská zahrada, na ní ovce, slepice, králíci, ovocné stromy, záhony zeleniny... Každý rok, když se přiblíží prázdniny, je mi úzko, protože mi vše připomíná prázdniny na chalupě a přináší vzpomínky z dětství. Nedokážu do té oblasti ani jet, je to pro mě nesnesitelný pocit, že tam bydlí cizí lidě, byť jak jsme je poznali, budou se o ni s láskou starat. Netlač na manžela, tohle je opravdu citlivé téma. A musím říct, že já bych spíš uvažovala o prodeji domku a přestěhování na chalupu, ale to je můj názor. Chápu, že Tvé "doma" je spíš tam než na chalupě. Dej tomu čas, Tvůj muž si to musí rozhodnout sám. smajlik - 61

 
ax
ax - 12.8.2013 7:04

Nedávno tu byl podobný článek...

Můj názor zůstává stejný. Bez ohledu na to, co je přednější či lepší, zastávám názor, že právo rozhodovat má ten, čí peníze či majetek je. Na manželově místě bych taky nenarvala peníze z dědictví do společného domu - za pět let spolu nemusíte být a on vás pak bude vyplácet? To by byl blázen.

 
orinka
orinka - 12.8.2013 6:33

Byla bych na tom stejně jako ty, chalupa by mi připadala jako další zátěž, leč proti manželovi nic nenaděláš. Nech pracovat čas, asi musí sám přijít na to, na co stačíte.

 
sallie
sallie - 12.8.2013 6:32

ježiš, a co se stane, když váš barák nebude každej víkend napiglovanej až do mrtě? Jeď na chalupu s ním, píšeš že je obyvatelná, Zkus se jednou projít po horách a ne po Praze "do které vám jede městský autobus" smajlik - 20. JInak si nemyslím, že tráva se musí sekat co dva týdny, považ ještě to, jeslti tam manžel nejezdí proto, aby měl od tebe pokoj. Aby si třeba mohl odžít svůj zármutek ve známém prostředí... mezi lidmi, kteří ho neprudí kvůli penězům.... Navíc si nemyslím, že čtyřicetiletého chlapa výlet do Krkonoš fyzicky odrovná, jeslti má náročné zaměstnání, tak si možná na chalupě naopak oddechne...

Prostě ho nech.... moje rodina má taky chalupu, která je vysloveně mojí srdeční záležitostí. Přestože jsme žili v Praze, tak TAM jsem prožila prázdniny, mládí, první lásky... smajlik - 60.... je to součást toho kdo jsem a odkud pocházím.... potřebuju to, jsou to moje kořeny (moje rodina tam žila po staletí).... a to je to úplně obyčejné místo, žádné hory nebo něco extrémně významného...
obrázek - CR_vysocina.jpg

 
Jagea
Jagea - 12.8.2013 6:12

Chalupu zdědil manžel, ty mu, promiň, nemáš do toho co kecat. Když nepřestaneš prudit, tak dřív nebo později ti to řekne natvrdo také. Je zbytečné takhle otravovat život sobě i jemu, zvláště, jestli ti skutečně jde o jeho zdraví, nemohu se zbavit dojmu, že ti jde o úplně jiné věci...smajlik - 42

 
rychenza
rychenza - 12.8.2013 5:43

Taky bych startovala, kdyby mi manzel pote, co zemreli moji rodice, zacal narizovat, jak mam nalozit se svym vlastnim dedictvim.
Nech to ulezet, prestan se na chvili angazovat. Tech ztrat je na nej ted moc. Za par let se uvidi, sam dojde k nejakemu zaveru.
Jste jeste mladi, casu dost.

 
modroočka
modroočka - 12.8.2013 1:38

Mít více domů, to je o povinnosti pravidelných návštěv, úklidů, prací atd.
Do teď jste měli pouze reakreaci a fyzická práce byla hobby. V tuto chvíli je to konec odpočinku, také už ani nebude "chtít" jezdit na jiná místa, protože..
Tlačit na manžela není moudré. Nech ho prožít všechna roční období. Sám brzy navrhne, co dál. Ale je také možné chaloupka nabídnout cestovní kanceláři ...

 
Speedy
Speedy - 12.8.2013 1:38

Nebylo tu vcelku nedavno totozne temasmajlik - 42?
Mila Pavlo, jakapak "tvoje pravda". Majetek zdedil manzel a tudiz je rozhodnuti hlavne na nem. Osobne jsem pragmatik a prala bych si usporadani podobne jako ty, ale chapu jeho snahu o udrzeni rodinneho majetku. Pokud je chalupa obyvatelna a udrzovane, da se velice slusne pronajimat, moje kamaradka to dela a obcas vydela i slusny peniz.

 
Verera
Verera - 12.8.2013 0:20

Ještě jsme tam zapomněla připsat, že něco přes 40 let snad není tak moc, aby se tohle podepsalo na manželově zdraví, pokud není nemocný. To je uvažování , které bych čekala tak o 20 let později. Nejsi ty takový ten pohodlný usedlý typ a jemu to tak trochu vadí, má pocit, že na bačkory má ještě dost času?

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-46
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.