Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Chtěla bych požádat o radu zkušené maminky i babičky, protože už si vážně nevím rady. Jde o mého syna, kterému bude v listopadu deset let. Je šikovný, chytrý, v podstatě naprosto normální kluk až na jednu věc – před usnutím si dudá palec.

Naučil se to když byl ještě miminko, klasický dudlík odmítal, vyplivoval. Tehdy jsem si říkala, že taky dobře, aspoň nebudeme mít problémy s odnaučováním. Jenže se stalo něco horšího. Dudlík si nahradil palcem a vytvořil si usínací rituál.

Bohužel, nepřestalo to. Dudá pořád, vím to, protože večer než jdu spát ho chodím do pokojíku kontrolovat a on má pokaždé palec v puse, občas si dokonce i ze spánku „zadudá“.

Zkoušeli jsme už všechno možné i nemožné, pozitivní motivaci, sliby, že něco dostane, když s tím přestane, nezabralo. Tak jsme přitvrdili a začali se na něj zlobit, to bylo taky k ničemu. Když byl menší, dávala jsem mu jednu dobu rukavičky, ale dudal i přes ně.

Je to hrůza, takový velký kluk, on si toho je sám vědomý a patrně ho to trápí, nechce kvůli tomu jezdit ani na školy v přírodě a na tábory, aby se mu děti nesmály. Asi je pro něj strašně těžké se toho zlozvyku zbavit.

Ale něco by se s tím dělat mělo, už je to opravdu velký kluk, občas mě napadne, že bude takhle dudat snad ještě v dospělosti a to si tedy opravdu neumím představit, jak naváže nějaký vztah. Představa, že usíná vedle partnerky a podudává si palec je příšerná. No, k tomuhle patrně nedojde, snad to do té doby zvládne.

Chtěli bychom mu pomoci a nevíme už, jak. Máme strach, že když na to budeme přehnaně upozorňovat, ještě se v něm projeví pocity méněcennosti. Proto bych se vás chtěla zeptat, jestli s tím nemáte své zkušenosti, možná budete mít nějaký fígl, nějakou metodou, jak syna té závislosti na dudání palce zbavit. Moc vám všem děkuji.