Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Nevhodný dárek. Děti nám darovaly štěně.

Nevhodný dárek. Děti nám darovaly štěně.

S manželem se strašně zlobíme na naše dospělé děti, protože na nás ušily pěknou boudu. Udělaly něco, co s nedělá, postavily nás před hotovou věc a vůbec je nezajímá, jak se teď cítíme. Bez toho, aby se nás předem zeptaly, nám totiž koupily štěně.

Jsme už s mužem oba v důchodu, oba jsme měli dost fyzicky náročné zaměstnání, takže ten důchod si užíváme. Vhovuje nám klid, časová svoboda a možnost dělat jenom to, co se nám zrovna chce. Občas si vyjedeme někam na výlet, zajdeme do kina, sem tam i do divadla, ale to ne moc často. Hodně rádi jsme ale spolu i doma. Čteme si, povídáme, hrajeme karty, koukáme se na televizi a tak. Jednou měsíčně máme na celý víkend vnoučata. Musím říct, že s mužem máme moc hezký vztah, je nám spolu dobře, nejdeme si na nervy. To ani náhodou.

S tím, jak trávíme a čas a jak žijeme jsme oba spokojení a vyhovuje nám to. Ne tak našim dospělým dětem, kterým už je oběma přes třicet let. Synovu sedmatřicet, je ženatý a má dvě děti a dceři je o tři roky méně, zatím je svobodná a bezdětná.

Už před nějakou dobou začal jak syn tak dcera (asi se nějak domluvili) kritizovat náš způsob života. Podle nich jsme málo akční, hnijeme doma a o nic pořádného se nezajímáme. Tenhle názor si nenechali vymluvit, zasekli se na tom, že to tak je a basta. Došlo to tak daleko, že jsem se už ani netěšila na jejich návštěvy, protože to bylo samé peskování z jejich strany, jako bychom s mužem byli malí. Dost často jsme se s nimi i pohádali, to pak dali chvíli pokoj a za čas začali nanovo. Nejdřív nenápadně – co jste dělali, kde jste byli atd. atd. A pak, když usoudili, že naše aktivita neodpovídá jejich představám, začali nás moralizovat.

Teď jsme měli s mužem výročí svatby, přirpavila jsem pohoštění a obě děti i vnoučata jsme pozvali na oslavu. Těšila jsem se, že alesdpoň u téhle příležitosti proběhne návštěva v klidu. A to jsem se pořádně zmýlila. Oni nám totiž přinesli štěně! Normálně, bez předchozí domluvy pořídili dvouměsíční fenku jorkšírského teriéra  a dali nám ji jako dárek k výročí. Totálně nás tím šokovali. Nemile. Nikdy jsme psa neměli a ani jsme nikdy nepřemýšleli, že bychom si ho někdy pořídili. Tak jsme dětem řekli, že takovéhle dárky se bez předchozí domluvy nedávají a že pejska nechceme, ať si ho vezmou zpátky. Syn i dcera byli strašně uražení, prý to myslí dobře, chtějí, abychom měli v důchodu nějakou náplň a nutnost každý den vyjít na procházku. Prostě takové ty jejich chytré řeči.

Stáli jsme s mužem na svém, že pejska nechceme, že kdybychom chtěli, pořídili bychom si ho sami a trvali jsme na tom, ať si ho odnesou. Na to oba řekli, že to v žádném případě nejde, dcera by neměla možnost se o něj kvůli své práci od rána do večera starat a syn se snachou už jednoho psa mají a druhý v domácnosti by byl problém. A že nám tím pádem nezbývá nic jiného než si pejska nechat. Nechtěli jsme na to přistoupit, došlo k opravdu nehezké slovní přestřelce a celá situace dopadla tak, že se děti i s vnoučaty najednou nahonem sebrali a doslova zdrhli z našeho bytu a tu fenečku nám tam nechali.

To se odehrálo teď o víkendu v sobotu. Pejsek nám tedy zůstal proti naší vůli. Nejsme necitové, ta psí holčička za nic nemůže, je to nevinné štěňátko, přítulná, roztomilá. Přiznávám, není těžké si ji zamilovat. Asi to dopadne tak, že nám zůstane, postaráme se o ni, samozřejmě. Ale máme v sobě hodně hořkou pachuť z chování našich dětí. Oni nás natlačili do situace, kterou jsme nikdy nechtěli řešit. Psa jsme nechtěli, je to starost. Teď řešíme loužičky, studujeme, jak na stravu a tak. A taky přemýšlíme, co s ní, když budeme chtít do divadla nebo do kina. Máme na děti hrozný vztek a občas nás napadne to štěne prostě vzít a jednomu nebo druhému ho odnést. Ale kdoví, jak by to pro tu fenečku dopadlo a kde by nakonec skončila.

Co byste dělaly a hlavně jak byste se cítily, kdyby vám vaše děti udělaly to, co ty naše nám? Připadá vám tohle jejich chování v pořádku? Oni si totiž vůbec neuvědomují, že by udělali něco špatně.

Milada


2.11.2016   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 46   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nevhodný dárek. Děti nám darovaly štěně.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-46
Betyyna
Betyyna - 2.11.2016 6:24

Já vás úplně chápu. Ačkoliv jsem milovník psů a doma vždy byl minimálně jeden pes, jsem zastáncem toho, že pes má být jenom tam, kde se na něm shodne celá rodina. Za sebe bych v tomto případě byla nemilostrdná a pejska zavezla k dětem, i kdybych ho měla nechat přede dveřmi. Když ho koupili a nechtějí, ať se ho pokusí vrátit nebo ať se postarají. Je to závazek na x let.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-46
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77050.
    Archiv anket.