Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?

Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?

Zaznamenaly jste a sledujete případ paní Michalákové, které byly v Norsku odebrány její dvě děti? Přiznám se, že máloco mnou tak hluboce otřáslo, jako tento příběh. Jsem taky máma a snad si ani nechci představovat, co musí paní Michaláková prožívat. A nejen ona, čím více se o případu a o praktikách norské „sociálky“ dozvídáme, tak stejná traumata prožívají spousty dalších rodičů a dětí.

Kdyby to nebyla pravda, člověk by se zdráhal uvěřit, že je v dnešní době ve vyspělém státě civilizované Evropy něco takového možné. Troufnu si říct, že jsou to praktiky v podstatě nacistické, protože vytrhávání dětí z náručí jejich matek, to byla fašistická specialita, zvlášť, když se jednalo o děti vhodné na převýchovu.

Chlapci paní Michalákové byli odebráni před čtyřmi lety, v době, kdy jim bylo dva a půl a šest let. Důvodem bylo údajné sexuální zneužívání, které se však nepotvrdilo. Přesto nebyly děti navráceny, naopak, oba sourozenci byli ještě rozděleni a umístěni každý do jiné pěstounské rodiny. Proč? Možná proto, aby co nejrychleji zapomněli česky, aby ztratili své poslední vazby na původní rodinu? Svou matku můžou vídat pouze dvakrát ročně vždy na dvě hodiny, teď dokonce jen na čtvrt hodiny. Během těchto setkání s nimi matka nesmí mluvit česky, objímat je, líbat, mluvit s nimi o minulosti, má zakázáno před nim plakat a dokonce jí bylo zapovězeno i pořídit si fotografii.

Je mi zle, jen to píšu. Tolik nelidskosti! Čím víc informací nyní vyplouvá na povrch, tím více máme možnost nahlédnout do tohoto norského zvráceného systému, který se zaštiťuje ochranou těch nejbezbrannějších, dětí. Akorát jim patrně většinou místo ochrany nenávratně ubližuje a poznamenává je na celý život.

Protože případ paní Michalákové zdaleka není ojedinělý. Takových je tam spousta, jen se rodiče pod pohrůžkou, že své děti již nikdy neuvidí, bojí kohokoli upozornit. Dočetla jsem se, že velmi často jsou v Norsku odebírány děti lidí z bývalého východního bloku, ale jisti si nejsou ani samotní Norové. K odebrání dítěte dochází často ze zcela nesmyslných a banálních důvodů. Polským manželům se jednou dcera nevrátila ze školy. Rovnou tam odtud si ji odvezla „sociálka“, která byla upozorněna, že je holčička nezvykle smutná. Když rodiče vysvětlovali, že smutek pramení ze starosti o umírající babičku, nikdo je neposlouchal. Holčičku dali do pěstounské péče. Tato rodina to vyřešila po svém, zorganizovala únos vlastního dítěte a všichni odjeli zpět do Polska.

To je jen jeden případ z mnoha. K odebrání dítěte v Norsku stačí v podstatě cokoli. Když to budeme hnát ad absurdum, tak když je dítě hubené, je to známka, že ho rodiče týrají hlady, když je silnější, tak zase nedbají na správnou výživu, když se učí hodně dobře, znamená to, že na ně rodiče mají nepřiměřené nároky, když má ve škole prospěchové problémy, tak se mu zase málo věnují.

Je to zrůdnost, která by do dnešního světa neměla patřit. Nechápu, že na tu norskou sociálku a její praktiky neupozornil někdo dříve. Jak je možné, že je tam něco takového možné? Ať o tom přemýšlím jak chci, vychází mi z toho jedině obchod s „dětským masem“. Pěstouni jsou štědře placeni, organizace, která se o děti „stará“ taky. O peníze tady jde pravděpodobně „až v první řadě“. A už vůbec nechápu, jak možné, že mohou takto odebrat i děti, které mají jiné státní občanství, než norské.

Moc si přeju, aby pro paní Michalákovou i její chlapce vše dobře dopadlo. I když si myslím, že ať nebo tak jednoduché to rozhodně nebude. Čtyři roky jsou v životě tak malých dětí strašně dlouhá doba. Doufám, že tenhle případ alespoň pomůže tomu, že se svět, respektive EU začne podrobněji zajímat, co se v evropském státě v souvislosti s „ochranou“ dětí, děje. A hlavně doufám, že naši politici, kteří se do celé věci vložili, budou úspěšní, zatím mi to připadá všechno nějak na dlouhé lokte.

Věra Spa


22.1.2015   Rubrika: Lidské osudy   |   Komentářů 47   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
Anahir
Anahir - 23.1.2015 11:35

Víte jaká je cena člověka?
V dnešním otrokářství je to vyčísleno celkem přesně.
Například Ukrajinka stojí víc než Moldavanka a ještě méně stojí Maďarka.
Asiatky v Evropě stojí víc.
Dítě na Haiti vám dají za pár dolarů.
V Indii otročíte pro někoho celý život kvůli dluhu 50 dolarů, které jste si půjčili na léčení potomka.
Proč by to v Norsku, v Čechách, v Německu mělo být jiné.

 
Anahir
Anahir - 23.1.2015 11:30

Ještě bych opravila názor autorky (a nemyslím to nijak zle) že je v dnešní civilizované Evropě něco takového možné.
Dnes je otroků a obchodu s lidmi a hlavně dětmi více než kdy jindy bylo v minulosti. Zdá se to na hlavu po té co otrokářství bylo zrušeno? Ujišťuji vás že není. Nucená prostituce, únosy, obchod s bílým masem, obchod s dětmi - je toho víc než si vůbec umíte představit a než jste kdy v médiích četli, tam je jen vrcholek ledovce. A v údajně civilizované Evropě. O světě se radši ani nezmiňuji. Na Haiti si v pohodě za pár šušňů koupíte dětského otroka pod nosem jednotek OSN a v pohodě ho dovezete do usa a otročí pro vás.

doporučuji k přečtení knihu Otroci současnosti, napsal ji novinář, zabývající se touto problematikou a budete zírat, že se o otroctví ví i v nejvyšších vládních jednotkách států a nic se s tím nedělá. Prachy. Zjistíte, že otroci jsou všude kolem vás.
A vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby v odebírání dětí a umísťování do jiných rodin bylo o penězích a o ,,malých domů" tedy do kapsy. Berou za ty děti velké peníze a za to že je budou brát, si někdo jistě řekne o něco do obálky. Nejsem dnešní, víme jak to chodí všude na světě.
a když se sourozenci rozdělí, znamená to zase více peněz do kasy. Nikdo ten norský Lebensborn nekontroluje, může si dělat co chce, tak jak víme, to je pro korupci a kradení a obchod s těmi nejbezbrannějšími více než živná půda.

Prachy hejbou světem, to je holý fakt a pro ně většině nic nesmrdí. Ani obchodování s dětmi na státní úrovni.

 
sharon
sharon - 23.1.2015 11:07

ty děti se tam narodili ? jejich otec je nor ?......bylo toho v tv dost ale tyhle údaje nevím.......je to prasárna ať je to jak chce.....

 
Linda
Linda - 23.1.2015 10:32

Verera: pokud mas obcanstvi vice zemi neni tvou povinnosti mit pas od kazde zeme, staci jeden a v podstate sama si vyberes jaky pas chces..... pokud byly deti narozene v norsku maji oboje obcanstrvi a je na rodicich jestli zazadali o norsky pas a nebo cesky, pokud deti jsou narozene v Cechach maji pouze cesky pas - at uz maji jakykoliv pas tak ho vlastni rodice a tudiz zadaji ho po matce k vydani. Zadny stat nemuze vydat diteti pas ze sve vule, vzdycky je k tomu potreba zakonny zastupce a to teda netusim kdo to je v teto situaci. Pestoun o pas zazadat nemuze. A stat nemuze vydat druhy pas pokud matka mela u sebe norske pasy deti.
PS. Norsko neni clenem EU ale jsou cleny schengenu, ale deti nemaji jiny doklad nez pas, tudiz nemuzou bez pasu cestovat smajlik - 26

 
snnezenka
snnezenka - 23.1.2015 9:16

Včera o tom byl velmi zajímavý pořad Zaostřeno na Českém rozhlasu, koho to zajímá, stojí za to si poslechnout paní, která se případem podrobně zabývá již více, než rok ...

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3254785

jinak za mě, nesmyslně přísný a nekompromisní postup ze strany Norských úřadů a at neříkají, že jednají v nejlepším zájmu dětí, když je rozdělí do jiných rodin bez možnosti rozvoje mateřského jazyka, 4 roky je pro tak malé děti hrozně dlouhá doba smajlik - 65 vždyť by mohli klidně být pod dozorem sociálních pracovníků, jako to bývá u nás, ale proč nemohou být s matkou, nebo prarodiči, kteří o ně bojují nechápu ...

 
Verera
Verera - 23.1.2015 9:05

kubikm: Jak můžou žádat o repatriaci, když jsou děti u pěstounů a nemíní jim je vydat. A mám obavy, že pomoc konzulátu se v takových případech omezí na to, že jim řeknou, že musí vyčkat až místní úřady rozhodnou, nanejvýš se můžou zeptat, co se děje a spokojí se s vysvětlením.

anitech: Děti vzali po podezření, které se nebpotvrdilo, policie došla k závěru, že se nic nestalo, doktoři taky, ale nějak to nestačí. 12000 dětí ročně na zemi jako je Norsko.... kde s evůbec berou takové davy pěstounů?

Linda: nevím jak je to s svojím občanstvím, ale kdyby měli norské, proč by Norové chtěli po matce pasy, že děti mají jet na dovolenou? To by mohli mít norské, ne?

 
Milda3
Milda3 - 23.1.2015 8:41

trvá to půl hodiny,ale stojí to za to
juvenilní justice

https://www.youtube.com/watch?v=2UXoRhyTCXo

 
kubikm
kubikm - 22.1.2015 21:48

anitech: neodsuzuju...jen se divím, že hned, když se to odehrálo, nevyužili tu možnost...kubikm - 22.1.2015 17:08

 
Milda3
Milda3 - 22.1.2015 20:21

anitech: dej si ty odkazy jak jsem dal níže,to není jen ta paní od nás,tam je to 12 000 případů ročně a není to jenom v Norsku

 
anitech
anitech - 22.1.2015 19:36

kubikm: byla bych opatrná v odsuzování, určitě ty děti nevzali jen tak , média dokážoudivy v ovlivnění lidí. Vzpomeň si na kauzu Žludkinová. Dokonce o tom byla v TV hra, a tu Žludkinovou hrála Dana Syslová,

 
kubikm
kubikm - 22.1.2015 17:10

Milda3: dnes je o tom v novinách a tuším minulý týden to bylo snad v Týdnu, tam jeden Čech právě psal o těchto praktikách a jak nehezky s těmi odebranými dětmi zacházejí...

 
kubikm
kubikm - 22.1.2015 17:08

každý občan má právo zajít na svůj konsulát či vyslanectví a žádat o pomoc, event.. repatriaci do vlasti.
Je divné, že toho nevyužili, když tam neměli žádný majetek, co by je tam držel.
Je tam něco divného a nevyřčeného

 
Verera
Verera - 22.1.2015 16:34

Blog: To je šílený, zase je nějaký úřad, který nejlépe ví, jak by měli rodiče vychovávat své děti. To je jak tady za komunistů, kdy člověk a říkal dělal něco jiného doma a na veřejnosti, aby na sebe zbytečně neupozorňoval.

Určitě je potřeba děti chránit před bitím a psychickým týráním, ale měl by vítězit vždycky zdravý rozum.
A co je komu do toho, jestli dítě jí sladkosti, když je štíhlé a sportuje. Tohle mi připadá jako že si lidi nedokážou zjednat autoritu u svých dětí, tak se zaštiťují tím, že "se to nedělá" , případně "to dělají všichni" . Nebo zatajování existence alkoholu. Pak mládež na alkohol jednou narazí a zpijí se do němoty, protože je to kouzlo zakázaného.

U těchto dvou kluků- chápu dočasné odebrání třeba po dobu policejního šetření, které by mělo být bez průtahů, ale omezování návštěv, to už je cílené oddělování dětí od matky. Teď řeknou, že sice k žádnému špatnému chování ze strany matky nedošlo, ale že děti už jsou zvyklé na své pěstouny a návrat k matce by je neúnosně psychicky zatěžoval, vždyť ji skoro neznají. smajlik - 82

 
Milda3
Milda3 - 22.1.2015 14:59

Pentlička: samozřejmě že Norové nebudou mluvit proti sobě,je to tam velký byznys,až třetina rozpočtu jde na tyto případy a Barnevernet
v Norsku je ročně odebráno až 12 000 dětí a pěstounská rodina která má dvě děti,tak dostává až 15 000 euro a v tom systému je zaměstnáno mnoho tisíc lidí,dám sem odkaz na článek s norským právníkem,který se tímto už léta zabývá,taky si můžete zadat do vyhledávače i do YOU TUBE - juvenilní justice - tam je toho hodně a nejedná se jen o Norsko

Odebírání dětí v Norsku? Především velký byznys - Echo24.cz

http://echo24.cz/a/wJytC/pravnik-odebirani-deti-v-norsku-predevsim-velky-byznys

 
Pentlička
Pentlička - 22.1.2015 12:15

K věci se nevyjadřuji, protože znám stanovisko pouze jedné strany. Norové ovšem nechtějí nic říct, prý v zájmu dětí, ale tvrdí, že matka nemluví pravdu. Tak nevím, ale nebudu nikoho odsuzovat, neznám-li podrobně celý případ.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.