Maminka pískne a on letí
Potřebovala bych poradit od zkušenějších žen. Je mi sedmadvacet, jsem vdaná, manželovi je třicet a máme půlroční dcerku. Všechno mezi námi bylo v pořádku, v podstatě jsme neřešili žádné vážnější konflikty, můj muž je skvělý manžel a snad ještě lepší otec… A především úplně nebáječnější syn pro svou maminku. A v tom je ten problém.
Nerada bych nějak pokazila to pěkné, co v našem vztahu je, nesnáším konflikty a jak to jde, radši se jim vyhnu. Možná jsem až moc ústupná a nechám si toho hodně líbit, ale připadá mi kolikrát zbytečné se kvůli nějakým maličkostem hádat. Co mne však strašně rozčiluje čím dál víc je vztah mezi mým mužem a jeho matkou, který bych nazvala snad až patologický. A teď to vygradovalo do naprosto šílené situace.
Tchyně před dvěma lety ovdověla a tehdy se na svého jediného syna upnula. Chápala jsem to, snažili jsme se s ní hodně být, jezdili za ní, zvali ji k nám, aby se necítila sama. Myslela jsem si, že to časem přejde, že až odezní ten největší smutek, maminka se vrátí do normálu. Konec konců, je jí teprve padesát, je ve výborné kondici, plná sil.
Jenže k žádnému obratu z její strany nedošlo, naopak, čím dál víc se na syna upíná. Volá mu nejméně jednou denně, zve ho (jenom jeho!) v neděli na oběd, je schopná zavolat v sobotu v půl osmé ráno, ať jí okamžitě přijede pomoct, že má doma havárku, a když se manžel střelhbitě vypraví a jede přes celé město tak zjistí, že se jedná nějakou prkotinu, která by se mohla opravit později.
Taky k nám tchyně často jezdí na návštěvy, i když není pozvaná a očekávaná. Dlouho mi to nevadilo, ale 
v poslední době jsem toho začala mít plné zuby. Pracuje na směny, takže zajde jak ji to napadne když má zrovna volno. Dopoledne, odpoledne, večer. Když nejsem doma, nahání mě mobilem, kde se courám, že prý stojí za dveřmi jak žebrák. Vždycky jsem všeho nechala a okamžitě jela domů, ale teď naposledy jsem jí řekla, že se teď hned okamžitě vrátit nemůžu a že by bylo lepší, kdyby se příště ohlásila.
Pustila se do mne docela dost drsně, co si prý dovoluji s ní takhle jednat, že jsme snad rodina a co si o sobě myslím. Poprvé jsem se vzepřela a po tom telefonu se s ní pohádala. Samozřejmě to mělo dohru, protože to okamžitě volala svému synovi a pěkně barvitě mu vylíčila, jak jsem na ni byla drzá. A manžel, místo aby se mne zeptal, jak to celé bylo, se na mne naštval a dva dny se mnou nemluvil, protože jsem byla ošklivá na jeho maminku.
Od té mé hádky s tchyní už uplynul týden, výhoda je v tom, že u nás od té doby nebyla, ale její syn jí to vynahrazuje, protože za ní obden rovnou z práce jede, aby jí nebylo smutno. A to nemluvím o tom, že v neděli (to už bylo po té hádce) u ní strávil celý den.
Jsem z toho docela špatná. Mám manžela ráda, až do tohohle incidentu se ke mně choval hezky, ale teď se něco změnilo. Chce po mně, abych se jeho mamince omluvila, jinak ona k nám už prý nikdy nepřijde a ani já nesmím k ní. Jenže já se omlouvat nemíním, skoro bych řekla, že mi tenhle stav věcí vyhovuje. Konečně mám od tchyně vlastně pokoj. Jenže ty narušené rodinné vztahy taky nejsou zrovna nejlepší, přece jen je to babička mé dcery.
15.12.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Maminka pískne a on letí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jinak tedy by bylo dobré si s mužem sednout, on by měl nejdříve říct, co ona mu o celém konfliktu řekla, potom mu řekneš, jak to bylo a domluvíte se na postupu
taková baba je schopná vám prostě manželství rozbít, bacha na to
caira: Já většinou takoýhle věci řešim hned na začátku, aby právě později všichni nebyli překvapený, že "najednou" mi něci vadí. Místo za hysterku jsem za negativní podivínku, ale aspoň už mě taky lidi berou a nediví se 
jinak kamarádka měla obdobný problém...tak své mamince...neb tam to byla ona, kdo prudil...vyhradila 1 den v týdnu, konkrétně středu...kdy s ní počítali a ona se nemusela ohlašovat...a fakt byl potom klid
tam by bylo jediné řešení...najít babě chlapa...a snad by byl pokoj
Proboha to je zase situace 
. Podle mně máš rozhodně pravdu ty. Blbý je, že se manžel postavil k problému takhle nezdravě. No přeju hodně sil s nesoudnou otravnou "babou".
.gif)
A co takhle domluvit se s nějakým myslivcem?
Rozhodně neomlouvat. Já jsem začala před x lety žít s mým mužem v jeho bytě a bylo pro mě dost velkým šokem přijít domů - tam tchýně + tchán u kafe, umyté nádobí a můj muž nikde....U nás v rodině jsme to měli vždy tak, že jsme si všichni vždy dali dopředu vědět a zeptali se na to, zda se návštěva hodí....Tak jsem se k tomu postavila dost razantně. Když jsme se stěhovali do domu, odmítla jsem jim i na žádost mého muže dát klíč (pochopil to!). A tím začal můj vztah nevztah s tchánovci patlaný pro klid v rodině. Vše se ale vyhrotilo loni před svátky a já je od té doby neviděla. Dochází tam pouze syn s mužem, který mi "vysvětlil", že pro ně by vedle něj nebyla stejně nikdy žádná dost dobrá....Musím říct, že mi to takto vyhovuje, po 15cti letech tak zmizelo takové to všudypřítomné nenápadné napětí....S mými rodiči vychází muž výborně, oni nám do života nikdy nekafrali, občas taktně nabídli pomoc a nechali rozhodnutí na nás....Přeji hodně štěstí a sil, není to jednoduché, ale mantinely pro tchýni jsou pro Váš rodinný život nezbytné.
.jpg)
Já ti neporadim. Jsme na tom podobne, az na to ze ty más jenom tchyni, já k ni mám jeste svagrovou s rodinou (dve maly deti) a tchána. A popravde se musim priznat, nejlépe mi bylo, kdyz jsem asi 2 roky byla za cernou ovci v rodine a nikoho jsem nezajimala. Pak se vztahy "vylepsily" a já od té doby silim pod jejich náklonosti a mám chut permanentne vrazdit.
Kazdopádne neomlouvat se, jakmile se omluvis más to spocitany do konce zivota. Nakonec bys mohla tchyni odevzdat klice od vlastniho bytu a prosit o otevreni dveri.
možná by nebylo marné pro klid v rodině s manželem za tchyní zajít, NE s omluvou, ale spíše to vysvětlit. něco jako: možná jsem v tom telefonu nevolila vhodná slova, ale opravdu jsem nemohla přijít domů a může se to stát i někdy do budoucna, takže by bylo vhodnější abych předem věděla, že vás mám čekat....a podle mě by bylo dobré aby tento rozhovor slyšel manžel, at se to nemůže překroutit, no a potom už se zařídit podle jeho reakce.
možná by nebylo marné pro klid v rodině s manželem za tchyní zajít, NE s omluvou, ale spíše to vysvětlit. něco jako: možná jsem v tom telefonu nevolila vhodná slova, ale opravdu jsem nemohla přijít domů a může se to stát i někdy do budoucna, takže by bylo vhodnější abych předem věděla, že vás mám čekat....a podle mě by bylo dobré aby tento rozhovor slyšel manžel, at se to nemůže překroutit, no a potom už se zařídit podle jeho reakce.
Kdyby byl tvůj manžel kritický, tak by na omluvě netrval. I mezi rodinou by mělo být zvykem, že svoji návštěvu předem ohlásí.
Vyřešto zavčasu, jinak tchýněa manžel přitvrdí. Buď slušná,ale důsledná a manželovi řekni,co ti vadí.navrhni nějaké řešení.
Jinak ti bude tchýně za chvíli skákat po hlavě.
My s dcerou bydlíme kousek od sebe,ale vždycky si zavoláme, než se navštívíme. Není to ale často,každá máme svoje starosti a zájmy a jsem ráda, že jíto v rodině klape a ona mně nestojí za zadkem.
Dcera bydlí v domě s tchánovci, kteří jsou taky rozumní a do života se mladým nepletou.
je to neštěstí tito mamánci.... jedině vytvořit kompromis návštěva 1 týdně a ohlášená.
.gif)
Jak já Tě chápu.. ono stokrát nic umořlo osla, že jo?
Hodně lze přejít, hodně jde vydržet, ale prostě někdy ten džbán přeteče... u ns taky přetekl, taky jsem byla označována za hysterku...
ale jedu neústupně po svém.. u nás doma se budou dodržovat jistá pravidla, a HOTOVO!
Buď neústupná ve svých zásadách, ale nauč se naslouchat.
Odříznout tchyni nemůžeš, zkus ji v klidu poděkovat za návštěvu a důrezně řekni - příště vás zase ráda uvidim, ale dejete mi vědět, ať si udělám čas...a když to nepůjde, tak holt přitvrdíš 
a manelovi v klidu vysvětli, že sis vzala jeho a ne jeho matku. A on se nemusí vzdávat maminky, ale musí si sám srovnat v hlavě, s kým chce strávit život. Zda s Tebou a vaší dcerkou anebo s mamminkou 
.JPG)
Manželovi bych se pokusila vysvětlit, co mi vadí a navrhla nějaké schéma styků s tchýni a určitá pravidla. Jenže jakýsi systém už máte zaběhnutý a teď cokoliv měnit bude bráno s velkými rozpaky.
Ale řešit to musíš, bude tě to štvát čím dál víc.
A objasnilas manzelovi, co te stve? Nebo to z manzelova pohledu vypada tak, ze ses celou dobu tvarila pohoda jazz a najednou ti nejspis preskocilo a manzel netusi, co blbnes? Osobne bych zacala tim, ze bych si s nim sedla a pokusila se mu vysvetlit, co ti leze krkem a kdyby nechapal, zeptala bych se ho, co by na to rikal, kdyby to bylo opacne - tj. on by byl na tvem miste a ty bys takto poskakovala kolem sve matky. No a nasledne bych se pokusila domluvit nejaka kompromisni pravidla. Treba ze tchyne muze dojit na navstevu jednou tydne a dopredu se ma ohlasit.
