Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?
.jpg)
Zaznamenaly jste a sledujete případ paní Michalákové, které byly v Norsku odebrány její dvě děti? Přiznám se, že máloco mnou tak hluboce otřáslo, jako tento příběh. Jsem taky máma a snad si ani nechci představovat, co musí paní Michaláková prožívat. A nejen ona, čím více se o případu a o praktikách norské „sociálky“ dozvídáme, tak stejná traumata prožívají spousty dalších rodičů a dětí.
Kdyby to nebyla pravda, člověk by se zdráhal uvěřit, že je v dnešní době ve vyspělém státě civilizované Evropy něco takového možné. Troufnu si říct, že jsou to praktiky v podstatě nacistické, protože vytrhávání dětí z náručí jejich matek, to byla fašistická specialita, zvlášť, když se jednalo o děti vhodné na převýchovu.
Chlapci paní Michalákové byli odebráni před čtyřmi lety, v době, kdy jim bylo dva a půl a šest let. Důvodem bylo údajné sexuální zneužívání, které se však nepotvrdilo. Přesto nebyly děti navráceny, naopak, oba sourozenci byli ještě rozděleni a umístěni každý do jiné pěstounské rodiny. Proč? Možná proto, aby co nejrychleji zapomněli česky, aby ztratili své poslední vazby na původní rodinu? Svou matku můžou vídat pouze dvakrát ročně vždy na dvě hodiny, teď dokonce jen na čtvrt hodiny. Během těchto setkání s nimi matka nesmí mluvit česky, objímat je, líbat, mluvit s nimi o minulosti, má zakázáno před nim plakat a dokonce jí bylo zapovězeno i pořídit si fotografii.
Je mi zle, jen to píšu. Tolik nelidskosti! Čím víc informací nyní vyplouvá na povrch, tím více máme možnost nahlédnout do tohoto norského zvráceného systému, který se zaštiťuje ochranou těch nejbezbrannějších, dětí. Akorát jim patrně většinou místo ochrany nenávratně ubližuje a poznamenává je na celý život.
Protože případ paní Michalákové zdaleka není ojedinělý. Takových je tam spousta, jen se rodiče pod pohrůžkou, že své děti již nikdy neuvidí, bojí kohokoli upozornit. Dočetla jsem se, že velmi často jsou v Norsku odebírány děti lidí z bývalého východního bloku, ale jisti si nejsou ani samotní Norové. K odebrání dítěte dochází často ze zcela nesmyslných a banálních důvodů. Polským manželům se jednou dcera nevrátila ze školy. Rovnou tam odtud si ji odvezla „sociálka“, která byla upozorněna, že je holčička nezvykle smutná. Když rodiče vysvětlovali, že smutek pramení ze starosti o umírající babičku, nikdo je neposlouchal. Holčičku dali do pěstounské péče. Tato rodina to vyřešila po svém, zorganizovala únos vlastního dítěte a všichni odjeli zpět do Polska.
To je jen jeden případ z mnoha. K odebrání dítěte v Norsku stačí v podstatě cokoli. Když to budeme hnát ad absurdum, tak když je dítě hubené, je to známka, že ho rodiče týrají hlady, když je silnější, tak zase nedbají na správnou výživu, když se učí hodně dobře, znamená to, že na ně rodiče mají nepřiměřené nároky, když má ve škole prospěchové problémy, tak se mu zase málo věnují.
Je to zrůdnost, která by do dnešního světa neměla patřit. Nechápu, že na tu norskou sociálku a její praktiky neupozornil někdo dříve. Jak je možné, že je tam něco takového možné? Ať o tom přemýšlím jak chci, vychází mi z toho jedině obchod s „dětským masem“. Pěstouni jsou štědře placeni, organizace, která se o děti „stará“ taky. O peníze tady jde pravděpodobně „až v první řadě“. A už vůbec nechápu, jak možné, že mohou takto odebrat i děti, které mají jiné státní občanství, než norské.
Moc si přeju, aby pro paní Michalákovou i její chlapce vše dobře dopadlo. I když si myslím, že ať nebo tak jednoduché to rozhodně nebude. Čtyři roky jsou v životě tak malých dětí strašně dlouhá doba. Doufám, že tenhle případ alespoň pomůže tomu, že se svět, respektive EU začne podrobněji zajímat, co se v evropském státě v souvislosti s „ochranou“ dětí, děje. A hlavně doufám, že naši politici, kteří se do celé věci vložili, budou úspěšní, zatím mi to připadá všechno nějak na dlouhé lokte.
22.1.2015 Rubrika: Lidské osudy | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Je to hnus,paní měla začít s tažením (víc to u nás medializovat...)hned po soudu,nečekat tak dlouho...Možná by se vyplatilo,někoho tam podplatit,aby ty děti taky unesl....Neumím si představit,že bych já jako dítě se nechala nacpat do cizí rodiny a nezajímala se,kde je máma...A to rozdělení sourozenců je taky hrůza: mohli aspoň mít oporu jeden v druhém...Připomíná mi to osud dětí aboriginců v Austrálii a knihu o děvčatech,která utekla z nějakého intru a ušly tisíce km,jen aby se mohly vrátit domů....
.jpg)
Heather: 11.32
,áš pravdu je to hrozné
Nechtěla bych tam vychovávat děti. Stačí aby se na tebe zaměřil soused, kterém vadí, že se v jeh sousedství usadili cizinci, něco si vymyslí, udá tě na příslušném úřadě, dítě ti sbalí ze školy a někam odvezou...a teď dokazuj, že to není pravda....
Linda: Zkus tohle uplatnit u muslimů, jako že by si měli nastudovat pravidla země, kam hodlají přesídlit, a nedejbože podle nich žít
..docela by mě zajímalo, jak by se v Norsku vyvíjela situace, kdyby ony odebrané děti byly z této komunity..pokud by se je někdo vůbec odvážil odebrat. Mám dojem, že si troufnou spíš na lidi z bývalého východního bloku, u nichž nepředpokládají odpor.
Linda:
.JPG){kind=avatar}
Pokud si dobře vzpomínám, tak se na začátku psalo, že otec těch dětí je hluchý a někdo na něho bonznul, že na děti křičí. Nekřičel norsky, tak to bylo podezřelé. A tak začalo vyšetřování a přišli o děti. Nic se neprokázalo, děti jim nevrátili. Matka smí vychovávat dítě svého nového přítele, ale vlastní ne. Není to podivné? Připadá mi to jako zvůle úředníků.
.jpg)
Me osobne nejvice stve (a to jak v tomto pripade tak v jakemkoliv jinem vcetne vlastni rodiny), ze lide se sbali, s nejakymi pseudo predstavami se odstehuji buh vi kam, deti seberou s sebou a nebo se jim narodi az v nove zemi.....a NIKDO se neobtezuje si precist, / nastudovat / informovat se o zvycich/ praktikach / zakonech nove zeme. Pak dotycni zijou podle svych pravidel, event. podle pravidel na ktera jsou zvykli z domovske zeme a desne se divi, ze jim to v nove zemi neprochazi. A nakonec to VZDYCKY odskacou deti!!!! A je sumak jestli se dotycny stehuje 20 km za hranice a nebo na opacny konec sveta 
...... ano norske praktiky v praxi jsou des bes a rychlost ceskych uradu je fascinujici 
, ale uprimne v mych ocich 90% viny je na rodicich tech kluku. Ted je pozde brecet na internetu a shanet podpisy, na internet se meli podivat NEZ odjeli do Norska, a to poradne!!!!
.jpg)
Sleduji povrchně.
Ovšem odebírání dětí a jejich ponoršťování mi připomíná praktiky z dob minulých - poněmčování.
Historie se stále opakuje, jen dnes v tom hrají roli prachy, nikoliv rasa.
Linda:
obdivuji tě, že tam můžeš žít!!!
Bellana: tak jsem oba linky jen tak probehla ocima, az na komunistickou stranu je to v Dk naprosto totozne ....to jenom pro info kdyby to nekoho zajimalo 
O poměrech v Norsku píše Čech žijící v Norsku:
http://andrejruscak.blog.idnes.cz/c/400489/Jak-se-co-v-Norsku-dela-dil-treti-Barnevernet.html
http://andrejruscak.blog.idnes.cz/c/393036/Skandinavsky-likestilling-ocima-muze.html
To, co se mi líbí v tom druhém blogu je hodně potlačeno tím, co je popsáno v tom prvním blogu. To na mě působí až děsivě. Takto hrůzně to u nás nebylo snad ani v padesátých let při boji proti třídnímu nepříteli. Asi to tak dopadne všude, kde zvítězí ideologie nad rozumem.
Obavam se, ze vztah mezi matkou a detmi bude diky norske socialce uz navzdy poznamenany, i kdyby ceska strana pohnula nebem i zemi. neni na vine i politicka korektnost? Nedavno jsem cetla o podobnem pripadu, kdy bylo 'zabaveno "dite indickych rodicu. take slo o nejaky banalni duvod. Indicka vlada ztropila takovy povyk, ze bylo dite urychlene navraceno rodicum.
Nejhorsi je bezmoc - nemuzeme delat absolutne nic, abychom pani Michalakove pomohli. Kdo muze, podepiste petici. Ja bojkotuji norske zbozi.
Že příslušníci téhle lumpenmafie nemají svědomí, to mě nijak nepřekvapuje, u obchodníků s dětmi žádný div. Žasnu jen nad tím, že nemají ani obyčejný pud sebezáchovy. Na jejich místě bych se bála nejen toho, že tyhle zločiny jednou skončí u soudu a budu snadno dohledatelná, ale zejména toho, že mi jednou zazvoní u dveří některá z mých obětí a v lepším případě mi plivne do obličeje. V tom horším mi ho rozšlape. V úplně nejhorším bude žít pod mou střechou a vychutná si mě do dna.
.jpg)
Linda: chápu, že v Norsku to mají jinak, ale jednat by měli v zájmu dětí, ne? Pokud je vážné podezření na zneužívání, týrání apod., je pochopitelné, že úřad okamžitě jedná... ALE když se ukáže podezření jako neopodstatněné, tudíž rodiče se ničím neprovinili, k žádnému týrání ani zneužívání nedošlo, policie případ uzavře a všechna obvinění jsou stažena, PROČ nebyly děti vráceny zpět do své rodiny??? Proč navíc ty kluky, bratry, vzájemně jediné spřízněné duše v situaci, které absolutně nemohli rozumnět, rozdělili a dali je každého jinam??? Jak se měli vypořádat s tím, že je odvedli z rodiny, od rodičů, ze známého prostředí... a ještě je separovali?
Pripad sleduji velice povrchne a tudiz nemam vsechny informace.
K obcanstvi - co je mi znamo tak deti (minimalne ten mladsi) jsou narozene v NOrsku tudiz maji az d o18 let jak norske tak ceske obcanstvi, z cehoz vyplyva ze Norsko neuneslo cizi statni obcany, ale projevuje "peci" o sve obcany.
K socialni sluzbe - kdo me zna vi ze zhruba poslednich 5-6 roku sspisuji clanky o me rodine a nasem zivote. U vsech clanku o vyhove a nevychove mych deti se na me v diskuzi i ve vzkazech sesypou ctenarky na tema jak jsem mekka a par facek nikdy neuskodi a ted se nemam cemu divit - mile kolegyne tady mate jedno z vysvetlenich PROC!!!
Ano je to desny pripad, uprimne podle mych zlusenosti verim tak polovine, ale i ta staci. Moje zkusenost s Nory je takova ,ze desetina je ochotna udelat rozhodnuti a nest za nej odpovednost (je sumak jestl ije to ucitelka, statni urad ,soukromy sektor a nebo metar). Kdyz jim v pondeli polozite otazku na kterou lze odpovedet pouze ano ci ne tak vam v patek prijde odpoved, ze soused cini to ci ono - ano je to pritazeny za vlasy, ale berte to jako ukazku. Takze pripad tahnouci se nekolik roku viz clanek je vice nez mozny.
A neco jinyho a pritom stejnyho - v dnesnim svete muze rodic unest vlastni dite v pripade takovy blbosti jako je napriklad dovolena ci navsteva prarodicu. Staci aby o ceste neinformoval druheho rodice a ten muze podat na prvniho rodice trestni oznameni o unos ditete! A takovych deti se jenom v EU nachazi nekolik tisic!!!! A to nemluvim o svete..... Ale o tom je ticho 
