Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!Od vánočních svátků nás dělí už jen pár týdnů, a tak je třeba začít s klasickými přípravami, které jsou nezbytné pro to, abychom tento čas mohli využít k plnohodnotnému odpočinku a pohodě. Nejde však pouze o generální úklid a nákup vánočních dárků...
pošlete nám recept

Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?

Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?

Zaznamenaly jste a sledujete případ paní Michalákové, které byly v Norsku odebrány její dvě děti? Přiznám se, že máloco mnou tak hluboce otřáslo, jako tento příběh. Jsem taky máma a snad si ani nechci představovat, co musí paní Michaláková prožívat. A nejen ona, čím více se o případu a o praktikách norské „sociálky“ dozvídáme, tak stejná traumata prožívají spousty dalších rodičů a dětí.

Kdyby to nebyla pravda, člověk by se zdráhal uvěřit, že je v dnešní době ve vyspělém státě civilizované Evropy něco takového možné. Troufnu si říct, že jsou to praktiky v podstatě nacistické, protože vytrhávání dětí z náručí jejich matek, to byla fašistická specialita, zvlášť, když se jednalo o děti vhodné na převýchovu.

Chlapci paní Michalákové byli odebráni před čtyřmi lety, v době, kdy jim bylo dva a půl a šest let. Důvodem bylo údajné sexuální zneužívání, které se však nepotvrdilo. Přesto nebyly děti navráceny, naopak, oba sourozenci byli ještě rozděleni a umístěni každý do jiné pěstounské rodiny. Proč? Možná proto, aby co nejrychleji zapomněli česky, aby ztratili své poslední vazby na původní rodinu? Svou matku můžou vídat pouze dvakrát ročně vždy na dvě hodiny, teď dokonce jen na čtvrt hodiny. Během těchto setkání s nimi matka nesmí mluvit česky, objímat je, líbat, mluvit s nimi o minulosti, má zakázáno před nim plakat a dokonce jí bylo zapovězeno i pořídit si fotografii.

Je mi zle, jen to píšu. Tolik nelidskosti! Čím víc informací nyní vyplouvá na povrch, tím více máme možnost nahlédnout do tohoto norského zvráceného systému, který se zaštiťuje ochranou těch nejbezbrannějších, dětí. Akorát jim patrně většinou místo ochrany nenávratně ubližuje a poznamenává je na celý život.

Protože případ paní Michalákové zdaleka není ojedinělý. Takových je tam spousta, jen se rodiče pod pohrůžkou, že své děti již nikdy neuvidí, bojí kohokoli upozornit. Dočetla jsem se, že velmi často jsou v Norsku odebírány děti lidí z bývalého východního bloku, ale jisti si nejsou ani samotní Norové. K odebrání dítěte dochází často ze zcela nesmyslných a banálních důvodů. Polským manželům se jednou dcera nevrátila ze školy. Rovnou tam odtud si ji odvezla „sociálka“, která byla upozorněna, že je holčička nezvykle smutná. Když rodiče vysvětlovali, že smutek pramení ze starosti o umírající babičku, nikdo je neposlouchal. Holčičku dali do pěstounské péče. Tato rodina to vyřešila po svém, zorganizovala únos vlastního dítěte a všichni odjeli zpět do Polska.

To je jen jeden případ z mnoha. K odebrání dítěte v Norsku stačí v podstatě cokoli. Když to budeme hnát ad absurdum, tak když je dítě hubené, je to známka, že ho rodiče týrají hlady, když je silnější, tak zase nedbají na správnou výživu, když se učí hodně dobře, znamená to, že na ně rodiče mají nepřiměřené nároky, když má ve škole prospěchové problémy, tak se mu zase málo věnují.

Je to zrůdnost, která by do dnešního světa neměla patřit. Nechápu, že na tu norskou sociálku a její praktiky neupozornil někdo dříve. Jak je možné, že je tam něco takového možné? Ať o tom přemýšlím jak chci, vychází mi z toho jedině obchod s „dětským masem“. Pěstouni jsou štědře placeni, organizace, která se o děti „stará“ taky. O peníze tady jde pravděpodobně „až v první řadě“. A už vůbec nechápu, jak možné, že mohou takto odebrat i děti, které mají jiné státní občanství, než norské.

Moc si přeju, aby pro paní Michalákovou i její chlapce vše dobře dopadlo. I když si myslím, že ať nebo tak jednoduché to rozhodně nebude. Čtyři roky jsou v životě tak malých dětí strašně dlouhá doba. Doufám, že tenhle případ alespoň pomůže tomu, že se svět, respektive EU začne podrobněji zajímat, co se v evropském státě v souvislosti s „ochranou“ dětí, děje. A hlavně doufám, že naši politici, kteří se do celé věci vložili, budou úspěšní, zatím mi to připadá všechno nějak na dlouhé lokte.

Věra Spa


22.1.2015   Rubrika: Lidské osudy   |   Komentářů 47   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
Megí
Megí - 22.1.2015 6:24

Nejhorší je, že ty děti už matku s největší pravděpodobností nepostrádají, stala se pro ně cizí ženou, kterou dvakrát do roka na chvíli "musí" vidět a vlastně neví proč. Nesmí jim to vysvětlit, nesmí k nim projevit jakýkoli cit... Ten starší si možná něco málo pamatuje, ten mladší vůbec. I kdyby se povedlo dostat je zpět, vytrhnou je z něčeho, co teď mají jako svoje "doma", bez ohledu na to, za jakých okolností a proč se tam dostali smajlik - 66. A nechápu jednu věc - co dělali naši politici poslední 3 roky???? Proč se do toho nevložili dřív? Proč nepodali trestní oznámení na Norsko pro únos českých občanů? I kdyby norské úřady ty děti odebrali z důvodu nějakého vážného podezření (může se stát), měli je okamžitě vrátit ve chvíli, kdy se žádné obvinění nepotvrdilo a policie případ uzavřela! Proč se naše vláda o své občany nezajímá a klidně je nechá v zahraničí u pěstounů? Ty děti už neumí česky, naše republika je pro ně absolutně neznámá a i kdyby se je povedlo dostat zpátky sem, ať už k matce nebo jiným příbuzným (což také jako alternativu nechápu, když se žádné obvinění nepotvrdilo), jak to ty děti zvládnou???

 
ZuzkaN
ZuzkaN - 22.1.2015 0:57

Ano, také to sleduju a je mi z toho zle. Nechápu, jak někdo může něco takového praktikovat? Vždyť ubližují nejen rodičům, ale hlavně těm dětem! Nedokážu si představit, co bych dělala, kdyby se mi něco takového také stalo. Mám 3 syny. Je to naprosté šílenství. Chápu ty polské rodiče, asi je to jediné řešení.

A přesně, jak se píše v článku, pokud si sociálka nebo nějaký "hodný" soused udavač usmyslí, že rodiče "ubližují" svým dětem, můžou se rodiče rozkrájet sebevíc a ať udělají, co udělají, vše bude špatně. Prý dokonce když rodič nutí dítě vzít si v zimě čepici, už je to špatně, vyvíjí na dítě nepřiměřený nátlak! smajlik - 76 Kdyby čepici dítě nemělo, tak se o něj nestarají a ohrožují jeho zdraví.smajlik - 26 Nechtěla bych tam jako matka žít. A držím palce všem rodičům, kterých se to týká, ať se jim podaří své děti získat zpátky a dalším už nikdo děti neodebere. A doufám, že Norsko za to bude potrestáno!

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 421184.
Archiv anket.