Jsou to předtuchy, nebo jen náhody? Začínám se bát.
Připadám si jako blázen a přemýšlím, jestli něco podobného zažívá i někdo jiný. Někdy mám totiž pocit, že dokážu vycítit, co se stane, a začínám se této své schopnosti bát. V posledních pěti letech je to čím dál intenzivnější a já nevím, co s tím.
Z ničeho nic se mi například vetře do hlavy myšlenka, že někoho konkrétního v rodině postihne nějaké neštěstí. Je to tak intenzivní, že se toho nemůžu zbavit. Bohužel, několikrát (ne vždy) se má „předtucha“ vyplní.
Před čtyřmi lety jsem nemohla zaplašit neustálé představy o babiččině smrti. Většinou večer, než jsem šla spát, se mi bez jakéhokoli mého přičinění začal v hlavě odvíjet pokaždé totožný scénář: Viděla jsem mrtvou babičku ležící v rakvi, smuteční obřad, dokonce jsem i slyšela hudbu. Trvalo to tři měsíce, a pak to odeznělo. Za další měsíc babička skutečně zemřela.
Nebo jiný příklad. Mám mladšího bratra, který si koupil motorku. Strašně si ji přál, a když si ji mohl konečně pořídit, byl štěstím bez sebe. Za nějakou dobu jsem měla opět svá „vidění“. V nich ležel můj bratr na kraji silnice v tratolišti krve, rozbitá motorka se válela o kus dál. Slyšela jsem houkající sanitku… Bylo to děsivé. Po 
měsíci těchto mých stavů mi volala maminka, že měl brácha nehodu a leží zraněný v nemocnici. Naštěstí se zotavil a je zcela bez následků, ale pravda je, že motorku už nechce ani vidět.
Mé předtuchy ale nejsou jen takto závažného rázu. Sedím třeba normálně v práci v kanceláři a najednou mi probleskne myšlenka, že se otevře pootevřené okno a spadne květináč. A opravdu ano. Vzápětí vejde do dveří kolegyně, způsobí průvan, okno se rozletí a shodí kytku. To je samozřejmě jen taková maličkost, ale jak je možné, že to vidím o pár vteřin dřív, než se to stane?
Nemám to u všeho, ne všechny mé vize se vyplní. Ale stává se mi to hodně často, začínám z toho být nervózní. Momentálně se nemůžu zbavit předtuchy o pracovním úraze svého otce. Pracuje jako řidič kamionu a já ho v posledních několika týdnech vidím, jak sjíždí ze silnice a převrací se na bok… Mám strach. Ráda bych tatínka nějak varovala, ale bojím se, aby mne neměl za blázna.
Je na tom někdo z vás podobně? Taky míváte různá vidění, která se ve větší či menší míře vyplní? Dá se s tím něco dělat, aby se toho člověk zbavil? Mne totiž tato moje schopnost vůbec netěší.
8.4.2011 Rubrika: Tajemné sny a záhady | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Předtuchy, varování, náhody – věci mezi nebem a zemí?
- Byla jsem pirátem i cirkusákem. V minulém životě.
- Varování zemřelé babičky
Diskuse ke článku - Jsou to předtuchy, nebo jen náhody? Začínám se bát.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ahoj Bohunko,také se mi stává asi od 13 let(ted je mi 31)že mám různé předtuchy.Třeba když se s někým bavím tak už vím dopředu co mi řekne.Nebo si něco myslím a ono se to stane.Asi mi taky nikdo nevěřil,neboť sem si to myslela v duchu a pak se to stalo a pak jsem řekla já to věděla.Tak abych pár lidí přesvědčila,naučila jsem se svou myšlenku říct dřív než se něco stalo a když se to pak stalo tak mi věřili.Většinou mi to vychází.Ani mi to nějak nevadí ale tenkrát sem viděla doma na zdi nad postelí hlavu Ježíše a věř mi že mi to tak vyděsilo že sem se v tu chvíli chtěla rychle odstěhovat,dlouho mi trvalo než sem se přestala doma bát.Jestli chceš klidně mi napiš na email:luckacaky@centrum.cz ahoj Lucka
Znám začátky této dovednosti a protože mi bylo necelých 18, bála jsem se, tenkrát nebyl nikdo, kdo by mi cokoliv k tomu řekl, knihy nebyly...
Vize jsem se naučila přijímat jako dar, se kterým můžeš mnoha lidem pomoci. Např. teď Tvůj otec, pokud jsi poznala misto, kde by se to mělo stát, můžeš otci o tom říci, anebo ho varovat před mikrospánkem. Možná Ti lidé ihned neuvěří, ale když se časem přesvědčí, budou Tě brát vážně. 
