Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Milé čtenářky, nevím, jestli si na mne vzpomenete. Na začátku roku jsem se vám svěřovala s dilematem, které jsem řešila. Byla jsem zmatená ze svého dalšího těhotenství, kdy se potvrdila dvojčata. Vzhledem k tomu, že jsem v té době měla již tři dcery, přičemž dvě starší jsou rovněž dvojčata, byla jsem z toho pěkně rozhozená. Vy jste mi tady moc pomohly svými zkušenostmi i postřehy, některé mne hodně povzbudily, za to bych vám chtěla hodně poděkovat. Slíbila jsem vám, že se ozvu a napíšu, jak to u nás vypadá. A jestli se manžel dočkal alespoň jednoho syna, následníka.

První články od Lídy jsou zde:

Lituju, že jsem znovu těhotná. Budeme mít pět dětí.
Čekám druhá dvojčata a děkuji čtenářkám

Blázinec na kolečkách

Takže už jsme v plné zbroji. Naše dvojčátka se narodila o pár týdnů dřív na konci července. Chvilku si pobyla v inkubátoru, ale obě byla úplně zdravá, takže za dva týdny jsem je obě měla u sebe. Asi vás zajímá, jestli se tedy zadařil alespoň jeden chlapeček. Mno, manželovo přání vyslyšeno nebylo. On asi nic jiného než holčičky dělat neumí. Takže nám k našim třem dcerkám přibyly další dvě. Nechávali jsme si to jako překvapení až k porodu, hlavně manžel to dopředu nechtěl vědět.

Musím ale říct, že se k tomu postavil čelem a pokud byl zklamaný, ani náznakem nedal nic najevo. Teď jsem už od minulé středy s dětmi doma a postupně se snažíme všechno zvládat. Zatím je to pěkný blázinec, naštěstí dvě nejstarší dcery jsou už velké a samostatné, snažím se hodně věnovat hlavně té prostřední, aby se necítila odstrčená. Ty starší jsou velké pomocnice, každá si vzala na starost jednu nejmladší sestřičku a fungují jako dokonalé chovací chůvy, rychle se naučily přebalovat a už se hrnou i do koupání, ale k tomu jsem je zatím nepustila. Holčičky jsou přece jenom hodně maličké.

Manžel si schoval celou dovolenou a skoro až do konce září s námi bude doma, aby pomohl. Zatím to snad zvládáme, i když je to teď především chaos. Naštěstí kojím, což je samozřejmě dobře, ale mám pocit, že nic jiného nedělám. Ještě se mi nepodařilo dvojčátkům vytvořit režim společného krmení, každá jí jinak, takže střídavě přikládám jednu a druhou.

Celkově se cítím unavená, nevyspalá, ale šťastná, zároveň mne ale přepadají starosti, jak to budeme zvládat dál. Ale snad to nějak půjde, hlavně, ať jsou všechny naše cácorky zdravé. To je nejdůležitější.

Tak na nás, prosím, myslete, ať se nezblázníme. Ještě jednou vám děkuji za váš zájem. A pokud budete chtít, za čas zase napíšu, jak náš rodinný život vypadá. Mějte se všechny krásně. Srdečně vás zdravím.