Mají babičky rozmazlovat, nebo vychovávat?
.jpg)
Chtěla bych znát názory ostatních žen, maminek i babiček, jaký mají názor na přístup k malým dětem. Máme totiž dost velký problém s mou mámou, která je podle mě jako babička přehnaně benevolentní a vysloveně podrývá mou autoritu. A nejen ona, i táta je takový, i když ne v takové míře.
Máme dvě děti, tříletého chlapečka a šestiletou holčičku. S manželem se je snažíme vychovávat tak, aby měly jasně stanovené mantinely, jsme důslední a snažíme se děti nerozmazlovat. Ne, že by měly nějaký „studený odchov“, to rozhodně ne, hodně s jim věnujeme, mazlíme se s nimi, ale když něco řekneme, tak to prostě platí.
Problém je ale moje máma, která svoje vnoučata miluje a dovolí jim úplně všechno. Jí by snad nevadilo, ani kdyby jí děti skákaly po hřbetě. Tchyně taková není, ta si umí zjednat pořádek a i když je má taky hodně ráda, tak když se děti vrátí po víkendu u ní, jsou naprosto v pohodě.
Jakmile jsou ale u mých rodičů, vrátí se mi jako vyměněné a několik dní trvá, než je zase srovnáme do latě. U babičky totiž můžou všechno: jíst sladkosti (taky jim dám, ale snažím se to omezovat), koukat na televizi klidně celé dopoledne, vybírat si v jídle a vymýšlet si, různě si všechno vynucují a ona jim vždycky vyhoví. Prý by nesnesla, kdyby kvůli něčemu plakali. Kolikrát se stalo, že když jsme byli všichni pohromadě a manžel nebo já jsme dětem něco zakázali, ona jim to dovolila.
Hlavně manžel je z toho už pořádně naštvaný a vyhrožuje, že moje máma děti na víkend prostě mít nebude (bývají tam tak jednou do měsíce), když nedokáže respektovat a dodržovat naše výchovné metody. Mně mámina přehnaná benevolence taky vadí, ale snažím se to trochu chápat, je mi jasné, že kdybychom jí vnoučata „sebrali“, strašně by se trápila. A děti asi taky, samozřejmě, že vzhledem k tomu, jakou volnost u našich mají, jsou pro ně tito babička s dědou oblíbenější, než prarodiče z manželovy strany, k těm moc jezdit nechtějí.
Jaký je váš názor a osobní zkušenost? Myslíte, že je v pořádku, když rodiče vysloveně podrývají naši autoritu a dovolují dětem věci, o nichž ví, že je mají zakázané? Jak to chodí ve vašich rodinách?
27.11.2014 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 48 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mají babičky rozmazlovat, nebo vychovávat?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
myslím si ,že babičky a dědové jsou na rozmazlování ,
u nás se rozmazleje v normě jasné ,že jim dovolíme víc než rodiče ,ale tak to má být(jak mi snacha ,řekne zmzku né ,nebo je nachlazená tak to platí,jinak se nestarají ví ,že je na nás spolehnutí 
<smajlik68)
Babičky by měly děti rozmazlovat, to ale neznamená, že když rodiče něco zakážou, ona jim to povolí. To je podrývání rodičovské autority.
no moje dcera by to asi psala obráceně, když je vnuk u nás sám, tak dodržuje moje pravidla a poslouchá jak hodinky, ale běda, jak dorazí maminka, tak je z něj pro mně rozmazlená chlapeček, takže já to posoudím dost těžko, ale zase, když jsem svoje děti posílala k babičce, tak jsem nikdy nepátrala zda je přísná nebo benevolentní, bylo to na jejím rozhodnutí, co jim dovolí a co ne
celkově i myslím, že je trocha rozmazlování od babiček je v pořádku:-) noje mamka to dělá taky. ale jak tak o tom přemýšlím, tak docela rozumně. dovolí jim sice jíst v obyváku (my sme nesměli), nechá je skákat po křesle (já bych zakázala). no ale co, to je nijak nepoškodí a je to její obyvak a jestli je nechá ho demolovat, je to její věc.
Sice jim vaří jejich oblíbená jídla, ale nekrmí je nemyslama, oblíká dítě, který to umí samo, ale to podle mě nestojí za řešení. tchyně měla děti jednou za rok na tři dny, když je to takhle málo, tak to přežijí i kdyby celý dny jedly jen čokoládu.
jinak Terezo, i velice malé děti pochopí, že na ruzných mistech platí různá pravidla, takže jestli děti mají po příchodu od babičky problém s adaptací na domácí pravidla, tak není chyba na straně babičky, ale na strane vaší. možná je načase přestat dětem pravidla stanovovat, ale začít se na nich s nimi domlouvat. S nimi.
Je to vše otázka míry. Babičky bývají většinou benevolentnější než rodiče, což je podle mě v pořádku, ale když rodiče něco zakážou, babičky by to měly dodržovat ( v zásadě). Děti musejí mít určité hranice, i u babičky. A dělat věci, které dětem vysloveně škodí, jako nacpávat je sladkostmi, nechávat je čumět na televizi hluboko do noci a pod., to už je opravdu přes míru.
Myslim,ze by meli prarodice respektovat rodice deti. To tchanovci nedelaji,takze dite uvidi jen v me pritomnosti.
U nás máme různé babičky - jedna bydlí s námi v domě, takže se s dětma vídá prakticky denně. Tak nechávám rozmazlovat tím, že jim občas podstrčí nějakou mlsku, ale trvám na tom, že ne před obědem a babi dodržuje. Jinak pokud jde o chování, TV atd., tak platí pravidla, co jsme nastavili my, protože děti jsou "doma". U druhé babičky, kam jezdíme cca 2x měsíčně na návštěvu, jsme s nimi, takže se babička ptá, jestli jim může dát zmrzlinu nebo jestli smí něco jiného. Pokud je tam syn sám bez nás na celý víkend, tak do toho, v kolik chodí spát a co jí, nemluvím. On si za ty dva tři dny užije toho ponocování u televize / mlasání / a já nevím co ještě - tak, že pak doma v klidu funguje podle domácích pravidel.
.jpeg)
sallie - 27.11.2014 2:43 
Mari - 27.11.2014 6:58
přesně tak.
Moje děti nechtěly být u mých rodičů, protože babička byla moc přísná, u ní se muselo poslouchat na slovo. Zato manželova maminka byla jako babička zlatá, přesto ji děti nezlobily a poslouchaly ji víc než moji mamku
Jen to koukání na televizi by se moc nelíbilo. Myslím, že když si babička vezme děti na víkend, tak se jim má věnovat, povídat si s nimi, hrát, někam vyrazit.. Naše děti milovaly, když se vyprávělo jak to bylo dřív. 
Přeji krásný den))))))U nás babička rozmazluje,ale taky umí říct dost))))Asi takhle,je schopná v deset večer péct vnukovi linecké,protože ví,že ho miluje,ale škubat vlasy nebo do sebe kopat nenechá.(je tzo názorný příklad)
.jpg)
Pokud jste spolecne at uz doma nebo venku tak plati co reknou rodice a o tom bych si s mamou DUKLADNE promluvila. Ovsem pokud sverim deti komukoliv do pece tak holt plati dotycneho pravidla a ne moje. Bud mas hlidani a volno od deti a platis za to benevolenci toho kdo hlida a nebo holt hlidani nemas a staras se sama ovsem pak podle tvych pravidel. Nemuzes ocekavat, ze svet bude skakat podle tebe - tot muj nazor.
A uprimne deti nejsou blby, na rovinu jim sdelte, ze u babicky a dedy rozhoduje babicka a deda a pokud jim dovoli to ci ono tak to plati pouze u nich. U vas doma plati tyto pravidla a smitec. I deti v tomto veku rozdil uz pochopi a velice dobre. Mam dve netere 6 a 4 roky a nechteji ke me jezdit, protoze u me se neskace po sedacce, ji se priborem, nejeci se a podobne hruzy, ktere doma smeji.
A jen tak mimochodem - kdo jiny by mel rozmazlovat deti nez prarodice?????
Mari: hezky napsáno
No, já si Terzo myslím, že to moc prožíváš. Nejdřív jsem nevěděla, jak často mají vaši děti na starosti, a když jsem se dočetla, že jednou za měsíc, tak si myslím, že tím na nich nějaké nenapravitelné škody napáchány nebudou. Děti to rychle pochopí, kde jsou jaké mantinely. Co by mi vadilo, je, že jim babička ve vaší přítomnosti dovolí to, co jste jim vy vysloveně zakázali. Tam bych byla nekompromisní. Ale jinak se mi líbila slova mojí snachy - když jsem hlídala vnoučka a ptala jsem se, jestli něco může, tak mi odpověděla, že když hlídá babička, určuje pravidla babička. A babičky prý můžou rozmazlovat i něčím nezdravým. I když je fakt, že sladkosti malému skoro nedávám, když vím, že na ně není moc zvyklý. Ale zase mu udělám radost třebas s párkem
.gif)
Všechno je to o domluvě.
Moji rodiče se rozešli v době, kdy bylo klukům 6 a 8 let, a oba prarodiče se předháněli, kdo je lepší.
Takže velmi brzy sem nastolila pravidlo: "Děti pojedou na víkend jedině po dobrých známkách a až doma budou mít hotovo do školy (takže klidně v sobotu po obědě) - s sebou aktovky nevozili. A návrat v neděli do 16h (pokud nebyla vyjjímečná akce), abych je stihla dát dohromady. Pokud dojde k porušení, nepojedou nikam, já jsem matka, já je vychovávám a nikdo jiný s nimi úkolynedělá a nikdo jiný za ně nezodpovídá.
Byly kecy, ale pochopili to velmi rychle.
Po letech musím konstatovat, že kupodivu nejlepší prarodič (z mého pohledu) je děda Pepa, který vše zvládá sám, s klukama se nepáře - musí mu pomáhat, ale zas jim dovolí :-).
Ale vždy platilo a platí pravidlo: U nás doma vchovávám já, v mojí přítomnosti vychovávám já a v mojí nepřítomnosti j mají na starost prarodiče (a to tak, aby neohrozili jejich zdraví alergie apod.)
Sallie mi mluví z duše. U babičky jsme mohli všechno, koukat na telku dlouho, nečistit zuby, nemýt se, vařila nám dobrůtky.....vyváděli jsme hovadinky. Dnes je mi 48 a nevyrostl ze mě rozmazlenej spratek, ani špindíra. Rodiče nás pak doma zkorigovali. Dodnes na svoji zlatou babičku vzpomínám a jsem ráda, že jsem tuhle srdeční záležitost prožila. Druhá babička byla přísná, tam jsem byla nerada. Jsem ráda, že naši byli poměrně normální, dnes je doba "honby za dokonalostí", ale nutí nás k tomu dnešní svět. Nechala bych děti " si užít trochu neřestí" u babičky, budou vzpomínat celý život.
Babička vnoučata miluje opičí láskou. A ta není nikdy správná. Já na tvém místě bych jí promluvila do duše a pokud by takhle měla pokračovat, prostě vnoučata nedostane na dýl, než na krátkou návštěvu v přítomnosti rodičů. Vím, že je to tvrdé, ale dost práce dá vychovat děti, ne tak ještě jejich babičku!!
