Muž jako rušivý element. Dělá binec. Ale sama být nechci.
Moc ráda bych si od vás přečetla vaše osobní zkušenosti. Asi se sama v sobě nějak nevyznám, nebo nevím, co vlastně chci. Připadám si jako blázen a nerada bych udělala nějaké nerozvážné a ukvapené rozhodnutí.
Je mi pětačtyřicet let. Krátce po třicítce jsem se rozvedla a zůstala sama se dvěma dětmi. Ty už jsou obě samostatné, takže žiju sama, respektive až do nedávna jsem žila sama. Děti vylétly z hnízda v podstatě hned po maturitě, našly si spolubydlení a já si za poslední čtyři roky zvykla na svůj klid a pohodlí.
Před asi tři čtvrti rokem jsem potkala přítele, je mu padesát, taky rozvedený. Musím říct, že nikoho jsem nějak cíleně nehledala, nechávala jsem tomu volný průběh. I v době od rozvodu jsem občas měla nějakého přítele, ale nikdy se to nedostalo do fáze společného bydlení. Až teď. Na podzim jsme se s Jiřím dohodli, že spolu zkusíme bydlet a před Vánoci jsme to zrealizovali. On se nastěhoval ke mně, mám větší byt, on má jen garsonku.
Vánoce byly krásné, přijely i děti a všichni jsem si to společně užili. Myslela jsem si, že bude všechno v pořádku, ale jak jsem psala v úvodu, najednou se sama v sobě nevyznám a přemýšlím, jestli jsem s tím sestěhováním udělala dobře. Jsme spolu v jedné domácnosti teď jeden měsíc a mně to začíná čím dál více vadit.
Dřív jsem si to doma čančala a udržovala, jak mi vyhovovalo, věděla jsem, že jak ráno byt zanechám, tak ho odpoledne po návratu z práce najdu. Teď mi připadá, že je všechno vzhůru nohama. Jiří pracuje na směny, takže když má odpolední, je dopoledne sám doma. A bohužel, moc pořádkumilovný není. Přijdu z práce a v obýváku na stolečku jsou po něm talířky a hrmečky, obaly od sušenek. V koupelně zacákané umyvadlo, zmuchlaný ručník na koši na prádlo, ukápnutá zubní pasta, na záchodě, pardon, že to píšu, stopy po jeho velké potřebě v míse.
Je mi jasné, že on byl zvyklý žít, stejně jako já, roky sám. A chlapi tohle asi vidí jinak, respektive tolik to neřeší. Stejně jako já, i on si musí zvyknout a naučit se dodržovat nějaká pravidla soužití.
Já s tím mám trochu problém, protože mi připadá hloupé začít ho po měsíčním společném bydlení peskovat ohledně uklízení. Nerada bych ho nějak otrávila, je mi s ním fajn a po těch letech samoty si užívám, že mám s kým vyjít do společnosti, ke komu se večer přitulit, popovídat si a tak. Po téhle stránce je všechno v pořádku.
Problém je pouze ten náš rozdílný přístup k tomu, co považujeme ohledně úklidu a domácnosti za samozřejmé. Mám dost fyzicky náročnou práci, vždycky jsem přišla domů do svého uklizeného a voňavého bytu, vysprchovala se a udělala si svůj relax s kávou a knížkou. Teď přijdu utahaná a první, co mě čeká je pouklízet po něm jeho binec. Nádobí, koupelnu, záchod, neustlané postele, zmuchlané oblečení. Strašně mi to vadí, jak má odpolední, přistihla jsem se, že chodím domů už předem naštvaná.
Zkusila jsem, zatím jen tak nenápadně a taktně, ho naťuknout a požádat, aby, když odchází, tu po něm nezůstávala taková spoušť, ale až mi ho bylo líto. Celý zrudnul, bylo poznat, že je mu trapně. Následujících pár dní se snažil, ale čtvrtý den už bylo zase všechno v jeho obvyklých kolejích.
Co byste mi v tomto případě radily? Možná mi řeknete, že řeším nesmysly a dělám si nerváky kvůli prkotinám. Já to tak na jednu stranu i cítím, ale nemůžu si pomoct, je to nějak silnější, než já. I přesto, že jsem s ním ráda a jsem ráda, že je tady, cítím, že mi to vlastně vadí a narušuje mi to můj dosavadní zajetý způsob života. Jsem normální?
26.1.2015 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 48 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Muž jako rušivý element. Dělá binec. Ale sama být nechci.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jste dospělí, tak se přeci domluvte, každý bude uklízet svůj binec a na ostatních pracích se domluvít - kdo luxuje, kdo pere, jak s nákupy...
bože, to je takový problém?
Jsem pro normalni domluvu. Snad jste oba dospeli a umite komunikovat ne?
Chovani vaseho partnera ma pravdepodobne koreny v jeho vychove, pripadne predchozim partnerstvi, kde byly matka a pozdeji partnerka zvykle jeho binec likvidovat. Nedivim se, ze vam to vadi - nikomu neupadnou ruce, pokud po sobe aspon ustele poste a odnese pouzite nadobi prinejmensim na kuchynskou linku. A ocekavat od partnerky, ze po nem bude likvidovat i exkrementy, to je vrchol.
Úplně normálně bych si s ním o tom promluvila. Já mám doma chlapy dva, běžně jsou zvyklí po sobě uklízet a nevidím důvod, proč by z toho měli mít újmu. Nevidím důvod k tomu ani žít na skládce sestávající ze špinavého nádobí a zapšklých ručníků, ani trávit čas tím, že to budu po nich uklízet. Pokud je syn pár týdnů doma sám, najdu byt nejen solidně uklizený, ale ještě budu mít uvařeno. Ostatně pokud na tobě něco vadí jemu, může ti to taky říct, ne?
Starého psa novým kouskům nenaučíš. Dlouho žil sám,na bordel je zvyklý, nepřijde mu to divné. Ale že po sobě neuklidí WC, to je s prominutím prase. Chlapi dokážou být bordeláři, nebo naopak zase puntičkáři. Nevím, co je lepší.
Klidně bych mu řekla, co mi vadí, ať se snaží. Osobně bych se asi s nikým nesestěhovávala, nedovedu si představit, že bych měla nejednou doma cizího chlapa, na kterého si musím zvykat. Raději každý bydlet sám.
ježiši normálně se domluvte. jste dva dospělí lidi, máte se rádi, tak si snad vyjdete vstříc. a tím nemyslím, že ty po něm budeš poklízet, ale ani tím nemyslím, že ho budeš buzerovat za každej hrnek. tobě je nepříjemně v binci, jemu je třeba divně v tvým načinčaným bytě. domluvte se!
.jpg)
Musíš mu to říct, chlapům NIC nedojde samo ..... 
.jpg)
Ale jo, dus to v sobě, pak až po dlouhé době vybouchneš, tak dostaneš zpět vše co sis vypěstovala ,takovou dobu ti to nevadilo a teď začneš prudit"
A jak si nastavíte pravidla hned od začátku, tak to budete mít. Jasně, dus to v sobě, lituj ho za to že neumí po sobě uklidit, ale pak nefňukej až budeš otročit a dělat uklízečku pořád. I na starý kolena, kdy už tolik síly nebude.
psalo jich sem už X, že nejdřív všechno dělaly samy a po letech kdy už síly nebyly fňukaly že jim nikdo nepomůže a není síla jak to změnit.
Ovšem jestli jsi ochotná vyměnit sex a nesamotu za to že budeš za nesamotu a sex dělat z té převeliké vděčnosti která z tebe jen tryská, služku a uklízet - to je tvoje věc. Někdo platí penězma, někdo svým tělem, někdo je pro rovnoprávný vztah a někdo ještě otročí jen aby se zavděčil.
Je blbost nic neříct a dusit to v sobě. Chlap sám od sebe nic nepochopí, čím déle budeš po něm beze slova uklízet, tím víc si bude myslet, že je to tak v pořádku. A tím víc se v tobě napěchuje zloba a jednou to vybuchne. Nejlepší je všecko si vyříkat hned od začátku, samozřejmě ve vší slušnosti, ne začít po něm štěkat, že si ani neumí po sobě umýt záchod. A zároveň to chce kompromis. Když spolu začnou žít dva lidi a zvláště ve vyšším věku, kdy už jsou oba zvyklí na nějaké pořádky a nedokážou se tak snadno přizpůsobit jako mladí, vždycky musí oba ustoupit v něčem. Ty se musíš smířit, že doma už nebudeš mít všecko načinčané a on se musí smířit s tím, že některé věci prostě dělat nebude - např. nechat po sobě podělaný záchod je opravdu hnus.
Já osobně bych se na starší kolena už s nikým nesestěhovávala.Muži jsou takoví,že denně poflusají zrcadlo,poházejí oblečení,nadělají různý nepořádek.Když na to někdo (už) nemá nervy,tak je jednodušší si žít po svém sám.Sylva si možná měla nejdřív zkusit vše "nanečisto",než si pána vzala do bytu "nafurt".
.jpg)
Sylvo píšeš zkusíme 
tak pak bych mu řekla ,že nééééé raději ,každý sám
ON se nezmění je už na to starý něco měnit (,ale to je můj názor)pokud to nepochopil hned jak máš čisto , voňavo a útulně mu to asi nic neřiká 
,nebo je prostě bordelář tečka
Pánovi bylo trapně, že jsi ho upozornila na svinčík??
Se divím, že nebylo trapné tobě, ho na to upozorňovat, že by mohl trochu uklidit. Už teď myslíš na to, jak bylo doma čisto.
Jestli je problém mu říct, že by mohl po sobě uklidit, tak to zkus jinak, zatni na pár dní zuby a nechávej to samé, snad mu to dojde.
Jinak máš dvě možnosti, buď se s tím smířit, že budeš dělat služku a nebo ho nechat jít.
evropka: 
po sobě neumýt WC je fakt hnus to už o něčem hovoří prostě bych mu to řekla hned vše co a jak na co čekáš ???
doufám ,že garsonku má
.jpg)
Proc delas veci, ktere ti vadi???? Neni to male dite po kterem MUSIS uklizet. Takze odsunu talirky na kraj stolu, spinave pradlo prekrocim pripadne odkopnu, pokud nema dostatek cisteho tak holt at si sam najde svoje hromadky a vrazi do pracky, zmacknout knoflik na pracce neni veda. A peskovat nema uz vubec duvor - rekni mu na rovinu klidne,ze takhle ne, uznej co jeste je pro tebe unosne a co je uz neunosny bordel, totez on a najdete kompromis. Holt ty nebudes mit nacincany byt a on nebude mit svincik ktery jendou mesicne zlidsti. Ty zmensis naroky a on holt kazdy den venuje 10 minut na uklid. To neni peskovani, to je komunikace mezi dvouma dospelyma lidma.
PS. PROC se lidi musi sestehovavat dohromady, kdyz maji fantasticky vztah ktery funguje, ale ve dvou bytech??????
.jpg)
Božínku snad rozumná promluva nikoho neurazí,hlavně se neboj mluvit a nestaň se submisivní "slípkou"která jen proto že má chlapa bude dělat služku.
