Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

jinak kdysi v práci jsme měli prima šéfa....a s tím to fungovalo tak
Karle, Vy....a stejně on tak ám...akorát, my nebyly Karlové

Nemyslím si, že by to bylo v našich končinách úplně normální. Tady jsme i jazykově vybavení (což neplatí leckde jinde ve světě) nejen na tykání, ale i na vykání. Mě osobně by to hodně vadilo, kdyby mi okamžitě a všichni tykali (asi bych do takové práce nešla, leda z nouze nejvyšší). Nejde o to, že bych si s lidmi nechtěla tykat, ale o to, že se snažím si lidi na tykání vybírat. A věk a "mléko na bradě" v tom nehraje vůbec žádnou roli. Dokonce jsou lidé stejně staří jako já i starší, se kterýma bych si nikdy tykat nechtěla a pokud už k tomu došlo, tak toho opravdu lituju. Sama vykám i "dětem" o kterých si myslím, že jsou ze základky venku (ale i s těmi si klidně tykám, pokud se vzájemně na tykání vybereme). Zkrátka já to mám s cizími tak, že "jsme spolu nečůrali přes plot" a tak mi nemají co automaticky tykat (což zase neplatí na internetu). Mám to asi složité. Chápu, že to Kamile může být nepříjemné, ovšem teď už to zpětně nepořeší, když ji na to dopředu upozornili. Leda by si našla jiné zaměstnání.

Tak když je to tam zvykem a člověk je s tím spraven hned na začátku, problém bych s tím neměla a taky bych všem tykala
U nás v práci to zvykem není (vzhledem k povaze práce by to ani nebylo vhodné), kolegové si tykají v rámci společné kanceláře nebo po letech spolupráce. Rozhodně ne od začátku nebo při pracovním kontaktu ve frekvenci "potkáme se 2x týdně na chodbě". Ovšem ne každý nově nastoupivší to dokáže akceptovat. Nastoupila třeba paní středního věku, která všem vyrazila dech. Hned první den totiž obešla všechna patra a naprosto suverénně všem oznámila, že si budeme tykat a "čau, já jsem Líba". Ono to možná nezní tak zvláštně, ale věřte, že bylo. Ona totiž neváhala takto obejít ani svoje nadřízené a lidi o 10 nebo 15 starší než je ona! Takže když řekla naší nejvyšší ředitelce, která je navíc o 15 let starší než ona "čau Marie, já jsem Líba", málem to s námi seklo (já zrovna byla u toho). A nejlepší na tom celém je, že to bere tak nějak jak ji zrovna napadne. Jednou mi na chodbě řekne Ahoj, další den Dobrý den....
Tohle je vrcholná nevychovanost, ne to, co je popsáno v článku.

zatím jsem nečetla příspěvky, ale řekla bych že to úplně normální není. Práci mám stejnou, ale na oddělení je nás i vedoucím 8 a každýnově příchozí když se seznamuje, tak si většinou hned řekneme, že si budeme tykat a tykáme si (teda krom vedoucího a jednoho kolegy 58 let), ale bez domluvy ne. Stejně tak s lidmi z ostatních oddělení, s plno z nich si tykám, jsem tam skoro 3 roky, ale rozhodně ne se všemi

Linda: Plny souhlas.

Pokud je to firemní kultura a všichni si se všemi tykají, nevidím v tom problém, jen trochu nezvyk. Daleko horší mi přijde, že si člověk s každým sjednává tykání zvlášť a při fluktuaci na takovém pracovišti, kdo si to má pamatovat.

Něco jiného je, pokud se někdo přihrne a chová se opravdu drze, ale to nezáleží na věku a hrubý může být i ten, kdo vyká.

Asi je dobré to přijmout jako fakt a neřešit hlouposti. Ona je , nakonec, na pracovišti, kde si lidé tykají, i poněkud uvolněnější atmosféra a možná i lepší vztahy.

Byla jsi na tykani upozornena uz pri pohovoru? Byla. Vzala jsi praci i pres to? Vzala. Nevim co resis
Lide se k tobe / vam chovani tak jak jim to dovolite, nic vic a nic min. Jestli pri tom tykaji, vykaji nebo onikaji na tom nezalezi. Dustojny vykajici vykazujici vsechnu slusnost vam muze za zady klidne rikat blba slepice a shazovat jak to jde a naopak tykajici vas muze mit v ucte.
A to ze se nekdo narodil o 40 roku drive nez ja neznamena, ze behem tech 40 roku vsechno vi a vsechno zna. Ano urcite toho vite vic nez já, ale ve vasem oboru.V mem oboru jsem odbornik ja, byt mladsi. A vy jste prave zacala pracovat v pro vas novem oboru, takze i ten studak, kterymu tece mliko po brade, ale pracuej ve firme o par mesicu dele nez vy, toho vi vice a holt jste to vy kdo se uci .

Almega: ono i to kam jdeš? co chceš? něco potřebuješ? se da rici slusne, zalezi na tonu reci, na reci tela atd, taky proto psana konverzace po internetu ma svoje zakerná zakouti

kubikm - 3.12.2015 10:05 jo, to jsem si myslela taky, ale spíš bych řekla, že ve většině případů, to stáří přichází samo

Slušnost je upozornit na to že si na pracovišti všichni tykáme a zda novému pracovníkovi to nebude vadit. Jinak u nás jsme si také téměř všichni tykali. Co mi ale vadilo bylo, že lékaři nás oslovovali křestním jménem, ale my je ne. Třeba mladá doktorka po škole mě sestru nad 50 let oslovovala bez nějakého dovolení jménem.Tak když mi někdo z lékařů či lékařek říkal jménem, hned jsem začala i já je oslovovat jménem. Tedy krom několika starších. Po letech mi lékařka-zástupce primáře řekla, že se jí líbí jak jsem zavedla toto oslovení.

Už se na podobné téma zde diskutovalo.Já tedy netykám skoro nikomu,nemám ráda,když si někdo myslí,že tykáním získá možnost být drzejší,než by byl s odstupem vykání.Zde při psaní také nikomu netykám.Jsou pravidla slušného chování daná,to,že si v nějaké firmě něco sami změní,je zřejmě vyvoláno pocitem,že tykající si se lépe poznají,smažou se rozdíly a pod.Nemám za zlé,že si někdo myslí o nějakém mlaďochovi,že mu teče mléko po bradě,je to utřinos,a pod.Je to v podstatě pravda,mladým schází ten životní odstup,nadhled,moudrost (?),nelpění na blbostech.Pro mne by takové všeobecné tykání nebylo,husy jsem s nimi nepásla,a tak bych se do toho musela hodně nutit,což by mi vnitřně vadilo,užíralo a z toho pak plynou nemoci.Takže já bych si našla místo,kde se vyká a slušně jedná,např. ve vrátnici,recepci a pod.Zkuste si představit,jak by vypadalo mluvit s návštěvníky a klienty:kam jdeš? co chceš? něco potřebuješ? No,to by asi nefungovalo.....

Bellana:

V minulé práci se mi stalo, že volal někdo, koho jsem neznala, neboť čerstvě nastoupil,. Rozhovor se nesl asi v tomhle duchu:
On: ahoj, já bych potřeboval mluvit s Hankou
Já: ahoj, to jsem já
on: jé, můžu za Tebou přijít, já bych potřeboval s něčím poradit
já: jasně přijď
on: jé, díky, tak já jdu, ahoj
já: ahoj
Za chvilku se ozvalo klepání a do dveří vstoupil asi 20ti letý mladík (mě bylo tehdy lehce před čtyřicítkou)
On: Já hledám Hanku
Já: no, to jsem já
On: dobrý den
To mě tenkrát dost pobavilo. Obecně nemám problém si tykat s kýmkoliv, důležitější je pro mě slušné jednání a chování, než to, jestli si s někým tykám. Teď těsně před padesátkou to řeším tak, že nově nastoupeným lidem vykám a oslovuji je jménem, oni mi taky vykají a oslovují jak kdo, někdo jménem, někdo příjmením. Firemní pravidla na toto nejsou, ředitelovi taky vykám a říkám mu jménem, on zrovna tak (je o cca let mladší)

sharon: Nebyla jsem soudružka

Jokerka: Kamila píše......"pomalu ještě s mlíkem na bradě."......myslím že to nemyslí nějak zle...ono se to tak říká a na druhou stranu se někdy mladí o starých zejména důchodcích nevyjadřují zrovna lichotivě a také je k tomu nic neopravňuje , někdy chybí oboustranná úcta a respekt.....to jen tak na okraj.............

Bellana: ....a ty jsi nebyl ani soudružka ani inženýrka .... ???????????????