V práci mi tykají i mladá, přidrzlá ucha. Je to dneska normální?
.jpg)
Je mi šestapadesát, před dvěma lety jsem dostala v práci výpověď a skončila na pracáku. Celou dobu jsem se marně snažila najít jinou práci. Až před třemi měsíci jsem rezignovala na nějaké vlastní ambice a představy a rozhodla se nastoupit tam, kde berou prakticky pořád. Do call centra.
Pracuju v jednom velkém internetovém obchodě na zákaznické lince – řeším požadavky volajících zákazníků, případně s nimi vytvářím objednávky. Není to tak strašné, i když teď před Vánoci je tam pěkný šrumec. Ale nemusím nikomu nic vnucovat, což je pro mne důležité, na to bych žaludek neměla.
Na co si ale nemůžu zvyknout jsou vztahy na pracovišti. V mé věkové kategorii je nás tam jen pár, většinou tam dělají studenti, kteří to mají jako brigádu, nebo lidi kolem třicítky. A všichni si automaticky tykají.
Abyste mi rozuměly, já nejsem nějaká cimprlína, na vykání si nepotrpím, ale ráda si sama rozhoduji, komu ho nabídnu a komu ne. Tady je to jinak. Tady si prostě tyká každý s každým. Hned při mém nástupu mě vedoucí našeho týmu, která je mladší. Než mé děti, přivítala slovy: „Ahoj, vítám tě…“ Zarazilo mě to a řekla jsem jí, jak jsem zvyklá „dobrý den“, což zase zarazilo ji a vysvětlila mi, že je u nich zvykem si vzájemně tykat.
Takže to tam vypadá tak, že jak se tam lidi různě prostřídávají na směny, tak mě kolikrát s něčím osloví nějaký študák, pomalu ještě s mlíkem na bradě, kterého vidím poprvé a zcela suverénně mi tyká.
Bavila jsem se o tom se svými vrstevníky, kteří tam také pracují a všichni jsme shodli na tom, že to cítíme podobně. Vadí nám to. To, jak je to brané automaticky, jak nikoho z těch mladých, ani nikoho z vedení té firmy nenapadne, že se jedná o neslušné chování. Nejhorší je, že s tím člověk vlastně nemůže nic moc udělat, protože pak bych tam asi s nimi nevydržela, bojím se, abych nebyla vystavena posměchu. A tak to nějak skousávám a občas, když mi tykne nějaký přidrzlý ucho, se mi otvírá kudla v kapse.
Ani po vás nechci radu, není radit co. Jen jsem se z toho potřebovala vypsat a zeptat se, jestli jsou podobné poměry dnes i na jiných pracovištích, nebo je to nějaká specialita těhletěch call center a hromadných kanceláří. V každým případě – asi už jsem opravdu stará konzerva.
3.12.2015 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 49 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - V práci mi tykají i mladá, přidrzlá ucha. Je to dneska normální?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
krasaka: Já z pozice seniorky vykám každému, kdo vypadá na patnáct a výše, pokud se nedomluvíme jinak. Pokud není tykání oboustranné, připadám si starší. To se samozřejmě netýká těch, které jsem znala jako malé děti a jsme zvyklí, že oni vykají a já tykám.
Prošla jsem pracoviště, kde si lidé vykali a oslovovali se tituly i pracoviště, kde si všichni tykali. Ta druhá mi vyhovovala více, i když to bylo až v době, kdy jsem mohla být matkou svých kolegů. I při tykání "ctili mé šediny", prostě se chovali slušně. Teď jsem v důchodu a začala jsem na částečný úvazek pracovat v jiné firmě. Tykání tu není zvykem. Se staršími kolegy si vykáme, s mladšími tykáme. Ani nevím, jak se to stalo, nějak to vzniklo při společné práci. Vyhovuje mi spíš to tykání. Žádnou neúctu necítím. Nejvíce mi vadilo, když mě v mém prvním zaměstnání můj vedoucí oslovoval "soudružko inženýrko".
Prošla jsem pracoviště, kde si lidé vykali a oslovovali se tituly i pracoviště, kde si všichni tykali. Ta druhá mi vyhovovala více, i když to bylo až v době, kdy jsem mohla být matkou svých kolegů. I při tykání "ctili mé šediny", prostě se chovali slušně. Teď jsem v důchodu a začala jsem na částečný úvazek pracovat v jiné firmě. Tykání tu není zvykem. Se staršími kolegy si vykáme, s mladšími tykáme. Ani nevím, jak se to stalo, nějak to vzniklo při společné práci. Vyhovuje mi spíš to tykání. Žádnou neúctu necítím. Nejvíce mi vadilo, když mě v mém prvním zaměstnání můj vedoucí oslovoval "soudružko inženýrko".
se stářím má přijít moudrost...zde se bohužel nedostavila....
Jokerka: orinka: máte pravdu,mě je 68 a hned při čtení článku mě napadlo co paní Kamile asi udělali,že je nazývá přidrzlým uchem a s mlíkem na bradě,když byla při nástupu upozorněna že si všichni tykají,potom to přeci nemůže brát za drzost,holt si musí zvyknout,nebo odejít opět na pracák
Buď ráda, že máš práci a neřeš podružnosti. Vždyť snad v call centru nemusíš zůstat do smrti.
Do důchodu Ti ještě pár let zbývá, tak hledej nějakou práci, na kterou máš kvalifikaci a která by Tě naplňovala.
Práci v call centru ber jen jako přestupní stanici, tak se zbytečně nerozčiluj nad hovadinkami typu tykání/vykání.
Taky Ti mohli říct, "že jsou mladý kolektiv" a vůbec Tě nepřijmout.
Je to sice diskriminační, ale dokaž to !
A taky mi přijde trochu divné, že mladším zaměstnancům říkáš - i když soukromě - "přidrzlá ucha". V čem spočívá ta přidrzlost, v tykání?
Cítím v tom povýšenost od začátku, s tebou bych holka pracovat nechtěla.
Obvykle se tady nevyjadřuju, protože už někdo vyjádřil stejný názor jako já, ale dneska mi to nedá. Jsem o generaci mladší než Vy a kdysi jsem pracovala v McDonaldu, kde mi při nástupu bylo řečeno, že si všichni tykají. Připadalo mi to strašně divné, protože tam pracovali i lidi starší než já. A tykat své šéfce mi přišlo ještě divnější, ale řídila jsem se tím, co mi bylo řečeno, tzn. že si tam tykají všichni bez výjimky. Pak jsem ale měla problémy, když jsem nastoupila jinam a automaticky jsem chtěla všem tykat a nešlo. Takže tady máte pohled z druhé strany.
Ale to není to hlavní.
Vadí mi, když jsou mladí lidé vlastně uráženi, protože to "mlíko po bradě" mi přijde jako urážka, jen kvůli tomu, že jsou mladí. Tak se narodil o 40 let dřív, to snad Vám dává právo mu říkat, že je ucho s mlíkem na bradě? Vy toho člověka neznáte a nazýváte ho takhle jen proto, že se řídíl firemní politikou? Co to říká o Vás?
Určitě by to pro mě ze začátku bylo nezvyklé, ale pokud by mi práce jinak vyhovovala, neřešila bych to, a možná by se mi to začalo i líbit
Vzpomněla jsem si na svoje začátky tady na šž. To, že si lidi tykají na internetu, mi ani nepřišlo. Ale pak jsme si domluvily sraz v Praze, bylo to tenkrát asi 35 šťastných žen
A já jsem z toho byla dost nesvá, jak budu tykat ženským, které vidím prvně v životě a některé jsou o dost starší než já. Na druhou stranu mi přišlo divné jim vykat, když tady jim suverénně tykám. No, myslím, že jsme to zvládly všechny v pohodě, a dneska už mi to ani nepřijde
orinka: šmarjá - o generaci STARŠÍ - píše mi to rychleji, než myslí
No bóže, já to byla, kdo vždycky tykání po jiných vyžadovala, i když jsem byla třeba o generaci mladší. Lidi sbližuje. Tykání na pracovišti se mi líbí, vždycky mě to duchovně "omladilo". Trvat na odstupu a vykání se může jevit jako povýšenecká póza.
Já jsem ještě starší a také by mi vadilo, kdyby mi někdo automaticky tykal. Navíc - máme malou účetní firmu - chodím po úřadech, jednám s klienty. Neumím si představit tykání. Samozřejmě, s některými klienty si po těch letech tykám. Máme i klienta, se kterým si tykám a jeho dceři, které jsme také začali vést účetnictví vykám. A nepřijde mi to zvláštní.
V ČR je to nezvyklé, ale mnohde v cizině si lidé tykají celkově a ani jim to nepřijde. Mně v cizím jazyku šlo vždy lépe tykání a pokud si tykají všichni a chci být součástí prac. kolektivu, tak bych to určitě zvládla taky
Ve Španělsku si například tykají lidé téměř všude a oslovují se hlavně křestním jménem - na klinice či v nemocnici oslovují křestním, prodavačky u kasy mají ceduličku pouze se jménem. Jen se sluší na úřadě či policistům vykat,ale pokud se spletu - nic se nestane !
Naopak při rozhovoru s Němci, když začnou vykat - se cítím nesvá, hovor pak postrádá srdečnost a je upjatý
Já z pozice seniorky tykám všem a že se mnou tak hovoří mladí ve věku mých vnoučat
- to mne naopak osvěží a nepřipadám si aspoň jako "stará vykopávka"
.gif)
nevidím na tom nic špatnýho jen potud pokud je to ve vší slušnosti.....ale kdyby mi tykal někdo kdo by byl sprostý vůči mě tak bych si to líbit nenechala, pokud nejsi jejich nadřízená tak to musíš asi zkousnout.....jsou mnohem horší věci v práci než je tykání......je jiná doba !
Cítím to podobne jako ty, ikdyz jsem o 10 roku mladsi. Mě je 46 a kolegům kterí jsou mladsi vytrvale vykam. Když prijde někdo novy mlady(absolvent), ja je oslovuji krestnim, a oslovuji Vy. Na vysvětlenou reknu, ze mi to prijde noblesni, a oni to dodrzuji. Mladosi si mezi sebou automaticky tykaji. Ale jsou zde i lide starsi nez ja, a ti si vykaji,a oslovuji krestnim jmenem. Takze to je ještě asi pozůstatek z dob drivejsich, kdy si i mladi lide mezi sebou vykali. A asi i osobou vedoucii, který je 11 roku starsi nez ja
