Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Je určitá šance, že koliky kolem třetího měsíce poleví. Pokud ne, později by mohly polevit kolem půl roku, jak začneš přikrmovat. Problém vidím i v tom, že už jsi ve stresu, a sousedka svými stížnostmi ten stres jenom přiživuje. Stres pak přenášíš na miminko a je to začarovaný kruh. Ber to tak, že děláš co můžeš. Prioritou je miminko a ne to, co sousedka slyší či neslyší. Kdyby byla soudnější, dojde jí, že určitě děláš první poslední, ale holt některá miminka jsou uplakanější. Moje dítě trpělo na koliky ve dne v noci a taky jsem měla dojem, že ho musí být slyšet až na nádraží. Naštěstí nikdo nic neříkal, ale nervy jsem z toho měla jak kvůli dítěti, tak kvůli tomu, že rušíme okolí. My jsme byli ten případ, kdy vše začalo polevovat až se zařazováním příkrmů. Dokud bylo jen mléko, tak koliky trvaly, vyzkoušeli jsme naprosto všechno, nepomáhalo nic. Zkus vydržet, ale hlavně se soustřeď na to, jak to zvládneš ty a dítě, jakmile budeš přemýšlet ještě o tom, jak moc to asi slyší sousedka, budeš ještě víc vynervovaná a situaci to vůbec neprospěje. Je to pomíjivá záležitost i když to teď vypadá, že to snad neskončí.

Můj nejmladší syn byl nedonošený,od chvíle kdy jsem ho přivezla z porodnice řval a nespal,jen tak po pěti minutách.Ztichl jen,když jsem ho chovala,dostal nějaké prášky,nepomáhaly,moje babička po nich spala dva dny,on ani chvíli.Trvalo to skoro rok,byla jsem jak chodící stín.Vedle nás bydlela paní,bylo jí už skoro devadesát let a vůbec si nestěžovala.Bylo mi to divné,protože dům měl tenké zdi a bylo slyšet každé bouchnutí hrncem.Tak jsem se jí jednou optala,věděla jsem,že rozhodně hluchá není.Smála se a řekla mi,že si pořídila špunty do uší a spí jak už dlouhá léta ne.

Laliari - 14.8.2013 8:57 vlastní zkušenost
moje třetí byla uplakaná, jak jsem byla více jak dva kroky od postýlky tak řvala. Bylo to asi stresem co prožila v porodnici a tak pokud jsem ji držela a nebo aspoň podala prst tak to bylo v pohodě. Ono se nedá celý den sedět u postýlky, když je rodina tři děti. Když jsem vysávala ona spala, když jsem to zkusila vždy ztichla, ale kdo má vydržet to vrčení vysavače.

sousedka si udělala úpravu bytu a musí počítat s tím, že předsíň bránila vstupu hluku do obytných místností, to je její problém a tak ať si nechá ještě dveře očalovnit. Co takhle celodenně štěkající psi, když projede výtah a nebo někdo projde na chodbě. Jsem majitelka pejska to neni útok to je jen poznámka.

všude je něco... Sousedi mají hlasitého pejska, další sousedka venčí své vnučky na společné chodbě mezi byty a miminko dalšího souseda jsem musela vidět na vlastní oči, abych uvěřila (je potichoučké až neexistující) Stejně největší bordel dělá vrtačka

orinka: máš pravdu není nad dobré sousedské vztahy ,ale člověk taky musí něco tolerovat jak jeden tak druhej ,ale taky co je moc to je moc

denda04: jo, a ona ho upustí na zem - někdy dobrota a vstřícnost nepomáhá a protějšek si ji vykládá jako slabost. Taky jsem byla naivní. - viz dále: máme jiné trápení, už jsem to tady asi psala v diskusi - pod náma bydlí stará paní, k osmdesátce, která má pocit, že jí všichni usilují o její balkon, byt atd. a všichni dokola jí ho naschvál poškozují. Jejím koníčkem je psát stížnosti. Není to ani týden, co jsem od ní dostala psaníčko do schránky, ve kterém mě dokonale zostuzuje. Třetí psaníčko v pořadí. Naštěstí dělá velké pauzy Má kliku, že jsem dobrák a vím, že je na hlavu padlá. Jinak by se po soudu za nactiutrhání nedoplatila.

mimina proste breci a psi zase maji v prirozenosti stekat, At se jde sousedka bodnout, tady mam takove uřváně pod náma.. snad se než ho to přejde nezblázníme.. ale jako antikoncepce to fuguje skvele pani je mi lito .. utahana z mimina a jeste ze sousedky.

Babě bych poradila špunty do uší...žádná jiná rada asi není.

Náš vnuk usínal ve vrničce, nebo při puštěném vysavači. Dcera ho balila tak, že měl ručičky u těla a nerušil ho jeho vlastní pohyb. Velice se to osvědčilo.

modroočka: Tohle vsechno jsme delali take nasemu miminku pred 22 lety.Porad stejne rval a rval....trochu ho sklidnil dudlik do medu.Trvalo to mozna 8 mesicu.

Dobré rady jak na malého uplakánka jsem našla v knize Nejšťastnější miminko v okolí (Harvey Karp), pomohly mi. Už si je z hlavy nepamatuji, ale byl tam postup, jak miminko pevně zabalit - cítí se pak bezpečněji a neruší ho jeho vlastní pohyby.
Také pomáhá nějaký šum, zapnout třeba fén nebo vysavač, pokud to tedy taky sousedce nevadí, případně ten šum nahrát a ztlumit.
Víc si nepamatuji, zkus najít tu knihu.

Žofie, kup jí v lékárně špunty do uší.......taky je někdy používám....

copak plačtivé miminko to z toho do roka vyroste , horší jsou v paneláku uštěkaní čokli, ti otravují třeba deset let....
sousedce řekni že si dva pořídíte , jak se jí to bude líbit ?

Naše sousedka si stěžovala, že náš syn pořád pláče a co že mu je, jestli není nemocný. Bylo to naše první dítě, já se nikdy u dětí moc nevyskytovala, věřila jsem jí, že asi náš chlapeček je plačtivější. Pak se nerodila neteř. Měla ekzém a řvala celé dny a noci. Neplakala, fakt řvala. Proti tomu byl pláč našeho dítěte jen ševelení vánku proti vichřici. Stejně si baba stěžovala, dokud jsme se neodstěhovali. Pak se tam nastěhoval nachluchlý děda, pouštěl si nahlas televizi, měl na okně kytky a zaléval je, takže jí na okno občas spadla nějaká kapka a listí. Babu málem trefil šlak.
Žofiinu sousedku nechápu. Potřebuje ticho a nechá si odstranit jedinou bariéru, která omezuje hluk ze společných prostor. To čekala, že se nikdy nikdo nebude na schodech vyskytovat? Spíš nepoužila hlavu a udělala si byt podle amerických filmů. Její chyba a její smůla. Děti holt pláčou, děti mluví hodně hlaistě, běhají a o tichém zavírání dveří si lze nechat zdát, dokud nevyrostou a nezačnou si poštět hudbu na plné pecky. Snad jen na samotě u lesa je ticho. Když není poblíž obdělávané pole nebo letiště.

co tak pozvat sousedku na kavu omluvit se ji nechat mimi pochovat a sama uvidí ,že se malému nic zlé neděje ,že prostě se musí něco vydžet

určtě trochu tolerance z obou stran hodně