Jak přežít v rodině masožravců?
Milé šťastné ženy, chtěla bych se vám svěřit se svým trápením. Není to nic zásadního, spíš jen taková perlička. Je mi 32 let a už od puberty z přesvědčení nejím maso. Prostě se mi nelíbí představa, že bych jedla něco, co byl živý, myslící tvor. Na střední škole jsem s tím ještě měla trochu problémy (spolužáci si ze mě nejdříve utahovali a pak si zvykli), ale dnes už se nad tím nikdo nepozastavuje. Naopak, bezmasé potraviny se naštěstí dají koupit na každém rohu, takže můžu vařit daleko pestřejší jídla.
Před pár lety jsem se seznámila se svým budoucím mužem – budeme se brát letos v létě. Pavel sice maso jí, ale jinak je k mému vegetariánství tolerantní: prostě vaříme tak, abychom se najedli oba. Například oddělíme přílohu, zeleninové jídlo a maso. Já sice nejsem dvakrát nadšená, když si smaží steaky nebo řízky, ale stejně s tím nic nenadělám. Pavel totiž pochází z rodiny, kde jsou všichni zapřísáhlí „masaři“. Budoucí tchán by nejraději snídal tlačenku, obědval guláš a večeřel klobásu. Zdravé stravování jim neříká nic a vegetariánství považují za určitý druh sekty.
Už když jsem k nim přišla poprvé, těžko chápali, když jsem jim vysvětlovala, že si dám jen brambory bez masa a že se kvůli tomu na mě nemají zlobit. Budoucí tchyně na mě vrhala nepřátelské pohledy a nakonec mi nabídla, že mi tedy udělá smažený květák. Při představě, že ho hodí do sádla, na kterém smažila i řízky, mi běhal mráz po zádech. Nakonec jsem z toho nějak vybruslila, ale umíte si představit, jaký obrázek si o mně udělali.
Podle jejich představ se měl synáček s tou bláznivou vegetariánkou rozejít a najít si normální holku, která bude jíst maso. Ale synáček si do toho moc mluvit nenechal, jemu je v podstatě jedno, co jím já, a domluvili jsme se, že až budeme mít děti, budu jim maso občas vařit taky, aby jim ve stravě nic nechybělo. Jak se rozhodnou, až budou větší, bude jejich věc.
Nejhorší na tom ale je, že se teď na půl roku, než provedeme rekonstrukci bytu, musíme přestěhovat ke tchánům. Vůbec si to nedovedu představit, kuchyň je tam jen jedna, takže se budu muset s budoucí tchyní nějak porovnat. Už předem se toho dost bojím, proto jsem vám taky napsala. Třeba by někoho z vás napadla nějaká strategie, jak se s ní slušně domluvit, abych za ten půl rok neumřela hlady. Předem moc děkuji.
4.2.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 51 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak přežít v rodině masožravců?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Když se domluvit nepůjde, tak si najdete podnájem, půl roku není žádná dlouhá doba a budeš mít klid.
Zvíře je myslící tvor? Nebo máš za to, že český lid je lidožravý? 
Každopádně tvůj chlap měl svým rodičům PŘEDEM vysvětlit, jak se věci mají, a ty bys nebyla vystavena trapné situaci. Nemyslím, že vám to vydrží. Lituji, ale je to tak. 
.jpg)
Juana: soudě podle popisu Moniku by měl největší šanci fazolový gulášek, s velkých fazolí, hodně cibule a pěkně zahuštěný chlebem ....
Jako ironie mě napadá, že Monika určitě neví kolik toho je ze zvířat například v cukrovinkách 
A asi bych zkusila občas uvařit nějaké jídlo, které by mohli jíst všichni - oni ti masožravci, co znám, když dostanou dobře upravené zeleninové jídlo, tak si ho k tomu kusu masa s radostí dají taky. Například, taková kombinace na kusy pokrájeného lilku, cibule, paprik, česneku, k tomu pár rajčat, všechno zakapat olivovým olejem, posypat bylinkami a pepřem a vrazit do trouby, aby se to pořádně prudce upeklo, to není vůbec špatné a dá se to jíst jako příloha k minutce.
U nás doma taky jí každý něco jiného, tak prostě vařím tak, aby si každý vybral to svoje, a nikomu nevnucuju něco, co nechce. Takže například uvařím rýži, maso a zeleninovou přílohu, já s manželem si dám maso se zeleninou, holce dám na talíř od všeho a ona si pokaždé vybere jen dvě kombinace, podle toho, co zrovna chce (nějak sama od sebe volí dělenou stravu, vždycky sní zeleninu plus někdy maso a někdy přílohu) a kluk zase jí jen maso a přílohu. Navíc všem ještě přidávám syrovou zeleninu jako oblohu, takže tím do kluka taky něco zeleného nacpu - on nejí tepelně upravovanou zeleninu, kromě fazolek a kukuřice. Nebo připravím fazolky třeba s mrkví, a klukovi z toho dám jen ty fazolky. A když dělám maso na minutku, tak taky různý druhy, a sjednotím to omáčkou. Holka jí hlavně kuře, občas vepřové, manžel zas radši krkovičku nebo občas roštěnku - prostě kombinuju všechno možné a problém mi to nedělá. A občas taky uvařím něco pro sebe a pro manžela, co zas nejedí potomci, tak těm uvařím narychlo těstoviny a nějakou improvizaci k tomu (milují kombinaci cibule, česnek, kuřecí maso a špenát a tohleto pak promíchat s těstovinami, to můžou jíst dvakrát týdně 
)
V dnešní době už spousta lidí vaří hodně i zeleniny a tak,ale když jsem byla mladší, mou noční můrou byl oběd někde na návštěvě, protože když jsem jim řekla, že mi příloha stačí, začala se paní domu vždycky shánět po něčem, co by mi nabídla...a skončilo to vždycky nabídkou krupičné kaše
Holka od kluka nejí vařenou zeleninu a taky ji do toho nenutím. Prostě každý má rád něco jiného. Já např. nejím rajskou a špenátovou polévku. Tak bych nebyla taky ráda, kdyby mi to někdo nutil. Myslím si, že život je na toleranci a kompromisu a vždy se dá uvařit skladba, aby si každý vybral. Když je u nás někdo na návštěvě a řekne, že to nejí, tak prostě to toleruji a snažím se nabídnout něco jiného.
nečetla
Ohlasy jsem nečtla, ale v čem je problém? Ať si každý jí, co chce.Ty si uvaříš bez masa a manželovi maso, nebo ať si vezme maso od matky a je klid. Jednou k nám přijela na návštěvu kamarádka veganka, vezla si sebou nějaké truhlíčky s naklíčeným zrním, nebo co to bylo. Tak jsem jí to jen zalívala, aby jí neuschla večeře, ale jak nebo s čím to jedla, to byl její problém.Jsou to malichernosti.Ona pomlaskávala nad bejlím, já nad tatarákem.
Ota: U toho bych chtěla bejt.
Jak už tu ale někdo psal, nechápu, proč ten manžel nevysvětlil rodičům hned, že milovaná nejí maso a tak. Já když šla na první oběd, přítel mamince řekl, že prostě maso některé nejím a ona připravila nějakou čínu z kuřete a všechno proběhlo ok a bez trapasů..
Sheeni: to je pravda, respektovat, ze je u nich... tchynina kuchyne, jeji kralovstvi... kdyby to bylo obracene a meli by tchanovci zit u Moniky nakou dobu, urcite by chtela, aby oni respektovali to, ze ona je pani bytu, domu... urcite budou i jine veci, ktere tam muzou vyvstat jako problem, nejen ta kuchyn a vareni... zivotni styl (v kolik kdo chodi spat, kdy se vstava, pouzivani koupelny, uklid atd.)
ja nechapu, proc to za kazdou cenu tlacit do souboje - bylinozravi a masozravi... spis by se meli vzajemne tolerovat, brat to tak jak to je a nemit z toho konec sveta... na zradle zivot fakt nestoji a pul rok se da nejak prezit... Proc z toho delat kovbojku?
Sheeni:
Monika si musí připravit program takových voňavých mlsek, šťavnatých grilovaných zelenin, úžasných misek zrní, barevných rýží a sosů až i tchán zabalí tlačenku zpátky do novin a začne uždibovat.
Nebát se ! Prostě uvařit takové dobroty že i odporní chlupatí masožravci změknou
Domluvit se každopádně, navíc by člověk měl tolerovat to, že mu poskytli dočasné působiště a měl by se tedy přizpůsobit (samozřejmě si to neplést s terorizováním od tchýně)
