Je mi padesát a zamilovala jsem se do pětařicetiletého
V létě mi bude padesát let a mám dojem, jakoby se se mnou zatočil celý svět. Zamilovala jsem se až po uši, a i když vím, že moje láska není tak úplně normální, nedokážu si poručit. Můj přítel je totiž o patnáct let mladší.
Jsem už deset let rozvedená, po celou dobu jsem byla v podstatě sama. Manžel mě nechal se dvěma dospívajícími dětmi a odstěhoval se. Pokud je mi známo, nebyla v tom jiná žena. Jen se mnou už nechtěl být. Rozvod proběhl v rámci možností klidně, oba dva jsme se snažili to ustát hlavně kvůli dětem, které byly zrovna v kritickém, pubertálním věku. Snad se nám to podařilo.
O děti jsme se po rozvodu starala především já, bydlely se mnou, otce navštěvovaly. Před třemi lety mi obě dvě téměř naráz vylétly z hnízda a já zůstala sama. Nejdřív mi bylo smutno, ale pak jsem si to začala užívat. Najednou jsem na sebe měla spoustu času, tím, že děti už byly samostatné, tak bylo víc i financí a začala jsem se více starat sama o sebe. Tak jako snad nikdy před tím.
Začátkem roku jsem se náhodně seznámila s jedním velice příjemným mladým mužem. Byl velice galantní a pozorný, z prvního nezávazného hovoru vyplynulo jeho pozvání na večeři a netrvalo ani dva týdny, abych nepocítila, jak moc jsem do něj zamilovaná. Přitom tehdy mezi námi k ničemu intimnějšímu ani nedošlo. To až později.
Zpočátku jsem se snažila náš vztah ukončit, ale on mne vždycky přesvědčil, že pro něj nejsem jenom chvilkové rozptýlení. I on se do mne zamiloval, a i když jsme věděli, že se asi z našeho okolí nedočkáme zrovna velkého pochopení, začali jsme spolu chodit zcela otevřeně a veřejně. Nikomu tím neubližujeme. Já jsem rozvedená, on dosud svobodný. Máme se rádi, je nám spolu dobře.
Jak jsme předpokládali, někteří lidé v našem okolí mají s naší láskou problém. Co se týká těch cizích, je mi to jedno, nikomu z nich do mého života nic není, já se o ten jejich taky nestarám. Starost mi však dělá postoj mých dětí – syna a dcery. Vůči mému příteli mají silné výhrady, mě označují za bláznivou, trapnou, stárnoucí ženu, která se veřejně zesměšňuje, a dokonce mi oba dva řekli, že se za mne stydí a dokud si svůj osobní život neuspořádám, odmítají se se mnou stýkat.
Byla to pro mne pěkně studená sprcha. Tohle jsem opravdu nečekala. Vím, že můj vztah je poněkud netradiční, ale nedělám přece nic špatného. Jen jsem se zamilovala a jsem milována. Po deseti letech, kdy jsem žila téměř v celibátu, si najednou připadám jako v ráji. Moc mne mrzí, že mě vlastní děti takhle odsuzují.
Přestože vím, že nemají právo mi do mého života mluvit, hlodá to ve mně. O své děti bych nerada přišla, už tři týdny se mnou odmítají komunikovat, když jim volám, neberou telefon, samy nezavolají.
Jsem z toho nešťastná. Mého přítele postoj mých dětí taky mrzí, řekl, že pokud se rozhodnu s ním kvůli tomu rozejít, bude to respektovat, ale zároveň ho to bude strašně bolet. Jenže já o ničem takovém neuvažuji. Spíš přemýšlím, jak přesvědčit děti, aby to byly ony, kdo změní názor. Akorát nevím, jak to mám udělat, když se mnou odmítají jakkoli komunikovat.
14.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 51 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je mi padesát a zamilovala jsem se do pětařicetiletého
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
no to jenom sírám 
. moje maminka byla taky s náma sama a ať chodila s kym chodila nikdy bych si nedovolila jí do toho kecat (pokud by jí nemlátil nebo nás). prostě jsem byla šťastná, že je šťastná a hotovo. nemůžu to bohužel napsat jinak, ale VYSER se na ty sobecký nepřejícný tvory, který si bohužel vychovala a žij si svůj život. myslim, že časem přilezou. i když, jestli mají takovýhle názory, tak bych o to snad ani nestála 
všechny co paní kritizují,bych chtěla vidět ,až jim bude 50,na to že se zamilovala není nic špatného a nemyslím ,že by se chovala jako puberták,konečně život je krátký tak proč ho nežít
medved: Na diskotékách? Je mu pětatřicet, ne patnáct 
.jpg)
Dano uživej si života a Lásky tečka
Taky mám kamarádku, která byla rozvedená se dvěma dětmi a vzala si muže o 13 let mladšího. Dnes byste nepoznali rozdíl. On ztloustl, zplešatěl a dokonce vypadá starší než ona.
Pokud se Dana chová normálně a ne jako padesátiletý diblík, děti se za ni nemají proč stydět a brzo je to přejde.
sakra, dneska mam den "to je cele"...
Jinak kdyby slo o mou mamku, pokud by zustala takova jaka je, ani by me nenapadla jedina negace... kdyby zacala diblovat, tak bych si pockala az ji to prejde a doufala bych... styky bych neprerusila... tot cele 
Dětičky jsou pěkně přidrzlé, jen co je pravda. Manželova babička byla mladá vdova a přibližně ve 45 letech se seznámila s chlápkem o 13 let mladším /bylo to v 60. letech ! ne dnes/ a když skoro celá rodina až na moji tchýni emigrovala do Kanady, tak naopak manželův strýc a teta toho přítele donutili, aby tam s ní ten vztah legalizoval svatbou. Takže tohle není nic neobvyklého a nic, co by se nedělo i v minulosti. Pořád nechápu, proč je společensky únosné, když si chlap nabrnkne mladou sukni, ale když je to naopak, tak to působí pohoršení. I když je možné, že by tihleti potomci prskali, i kdyby sis namluvila svého vrstevníka. Jestli to spíš nebude žárlivost a podvědomé odmítání sexuality rodičů.
majucha: ditka sla do extremu, ale myslim, ze pokud se Dana promenila v pubertackyho diblika, tak bych ty deti i chapala... to je cely... 
Viv :o): no ale aby jí kvůli tomu nezvedli telefon 
, co kdyby se jí něco stalo, to jí nechaj exnout jen kvůli tomu, že třeba praštěne vypadá?
medved: na tom taky neco je... 
ó, jak byly dcery šťastné, že jsem si našla mužskýho... už jsem je netahala po hospodách a rockových klubech
a mohly si v klidu hnízdit... sice jsem si ho našla úplně jinde, ale to je jedno. Myslím, že by mě v klidu daly i nějakýmu halibabovi do harému, kdybych to sama chtěla
Dano, hezky si to uzivej a na deti nehled. Asi maji trochu strach, aby jsi se nespalila a nesedla na lep nejakemu mladikovi, co chce jenom dalsi zarez na pusce...;-). Ja osobne mam doma exemplar matky, ktere je neco malo pres 50, vdova je to porad sikovna zenska. Ale ta jde zcela cilene po vekove hranici 25 - 35. Chodi na diskoteky a tam se nechava balit a oblbovat hloupyma recma. Pak je straaasne zamilovana a pak to samozrejme vzdy skonci a ona je straasne depresivni. Ale porad dokola opakuje svoje hloupe chovani. A kdyz se ji nekdy ozve muz jejiho veku, tak jsou vsichni tlusti, hnusni, plesati a nudni a ona chce ty sve zajicky. Kteri ji vzdycky jenom vyuziji a zahodi. No proste parada... Ale asi se nenudi....
je sice pekne, ze pani se zamilovala do mladsiho a je taky fakt, ze deti ji do toho maji houby co mluvit....ale na druhou stranu bych nahodila par temat pro pani danu k premysleni...nedala detem ke studu opravdu duvodu ? nezatemnila ji laska rozum a nezacla se chovat jako padesatilety diblik, ktery chodi vyhradne v minisuknich a roztaci to na diskotekach s vrstevniky svych deti ? mam takovy pripad v okoli a vim, ze to fakt neni nic pekneho....nerikam, ze zenska v padesati musi zalezt domu a chodit jen v cernem, ale rekla bych, ze kazda zena by mela respektovat svuj vek a neprekracovat zbytecne urcite limity....zvlast na malem meste nebo na vesnici to muze byt docela problem...obzvlast, jestli je v rodine zvykem resit "co by tomu rekli lidi"
nicmene pokud jde opravdu vylozene o ten vztah tak se pridavam k pisatelum dole, detem do toho nic neni, dala bych jim cas, aby se s tim srovnali.
deti to casem prejde, sou asi trochu v soku, mozna maji o tebe strach. davaji to teda najevo trochu blbe, ale oni to vydejchaji. ty si uzivej zivota a postojem deti si to nenech zkazit.
