Jak přežít v rodině masožravců?
Milé šťastné ženy, chtěla bych se vám svěřit se svým trápením. Není to nic zásadního, spíš jen taková perlička. Je mi 32 let a už od puberty z přesvědčení nejím maso. Prostě se mi nelíbí představa, že bych jedla něco, co byl živý, myslící tvor. Na střední škole jsem s tím ještě měla trochu problémy (spolužáci si ze mě nejdříve utahovali a pak si zvykli), ale dnes už se nad tím nikdo nepozastavuje. Naopak, bezmasé potraviny se naštěstí dají koupit na každém rohu, takže můžu vařit daleko pestřejší jídla.
Před pár lety jsem se seznámila se svým budoucím mužem – budeme se brát letos v létě. Pavel sice maso jí, ale jinak je k mému vegetariánství tolerantní: prostě vaříme tak, abychom se najedli oba. Například oddělíme přílohu, zeleninové jídlo a maso. Já sice nejsem dvakrát nadšená, když si smaží steaky nebo řízky, ale stejně s tím nic nenadělám. Pavel totiž pochází z rodiny, kde jsou všichni zapřísáhlí „masaři“. Budoucí tchán by nejraději snídal tlačenku, obědval guláš a večeřel klobásu. Zdravé stravování jim neříká nic a vegetariánství považují za určitý druh sekty.
Už když jsem k nim přišla poprvé, těžko chápali, když jsem jim vysvětlovala, že si dám jen brambory bez masa a že se kvůli tomu na mě nemají zlobit. Budoucí tchyně na mě vrhala nepřátelské pohledy a nakonec mi nabídla, že mi tedy udělá smažený květák. Při představě, že ho hodí do sádla, na kterém smažila i řízky, mi běhal mráz po zádech. Nakonec jsem z toho nějak vybruslila, ale umíte si představit, jaký obrázek si o mně udělali.
Podle jejich představ se měl synáček s tou bláznivou vegetariánkou rozejít a najít si normální holku, která bude jíst maso. Ale synáček si do toho moc mluvit nenechal, jemu je v podstatě jedno, co jím já, a domluvili jsme se, že až budeme mít děti, budu jim maso občas vařit taky, aby jim ve stravě nic nechybělo. Jak se rozhodnou, až budou větší, bude jejich věc.
Nejhorší na tom ale je, že se teď na půl roku, než provedeme rekonstrukci bytu, musíme přestěhovat ke tchánům. Vůbec si to nedovedu představit, kuchyň je tam jen jedna, takže se budu muset s budoucí tchyní nějak porovnat. Už předem se toho dost bojím, proto jsem vám taky napsala. Třeba by někoho z vás napadla nějaká strategie, jak se s ní slušně domluvit, abych za ten půl rok neumřela hlady. Předem moc děkuji.
4.2.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 51 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak přežít v rodině masožravců?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Bellana: toleratních je víc ....
např moje žena si mojí máti rozumí už jen v tom, že vaření nesnášejí obě a moje matka umí asi o 3 jídla víc než moje žena tedy celkem 4...
.JPG){kind=avatar}
Viv :o): Díky ti. Konečně jedna tolerantní snacha
Máš pravdu, lidé se musejí domluvit a ne čekat, kdy rozdíly přerostou v konflikt a pak hasit požár. 
Zaffira: přesně a pokud se "ochrana myslících tvorů" dovede ad absurdum tak většina kraviček, oveček, prasátek prostě neprožije ani ten život na jehož konci jejich "mrtvolky někdo sežere". Prostě se nenarodí.
To bude pro ně fajn....
no to je teda problem... bud budete vsichni vzajemne tolerantni (btw, jestli je povazujes za masozrouty, hrozny masozrouty, tak si te tolerance taky moc nepobrala...) a vyjdete, proste si predem stanovite pravidla - jak kdo co bude varit, jestli se budete s manzelem stravovat samostatne nebo ne... my bydlime v soucasne dobe s tchanovcema a funguje to asi takhle:
1) Kazda rodina ma svoje fochy v lednici a ve spajzu...
2) v pracovnich dnech - snidane a vecere si kazdy dela sam a ze sveho, obedy - tchanovci si vari doma (jsou v duchodu) a my s manzelem se stravujeme venku...
3) vikendy - obedy jsou spolecne a ve vareni se vetsinou stridame - v sobotu vari tchyne, v nedeli ja... ta ktera ma vareni je sefkuchar, kdyz je treba druha pomaha a dela vse podle "sefkuchare dne" a vubec si do toho vzajemne nekecame (ano, mam svatou a zlatou tchyni 
).... pokud je nejake jidlo, ktere nekdo opravdu vubec neji, vi se to a pocita se s variantou (asi neco jako vy s pritelem doma - viz zelenina se da stranou atd.) Jinak snidane a vecere jsou stejne jako v tydnu, tzn. kazda rodina samostatne...
Ale museli jsme se na vsem domluvit, to da rozum... nam to funguje... 
Zaffira: no problém největší je železo, protože opravdu nejlíp ho tělo přijímá z červeného masa....ne každý ho umí zpracovat z rostlin....a bobule jsou taky na nic...
Jak-domluvit?! Snad si bude každý vařit sám, ne? Však ona už přece ví, že maso nejíte. Já bych se se snachou kvůli tomu určitě nehádala, každý je jinak hloupý
1. má to někdo problémy
2. řadíš vegetariánství mezi zdravé stravování z přesvědčení a víry nebo to máš ověřeno ? Kdo se na světě dožívá nejvyššího průměrného věku ?
3.abadon: přesný postřeh akorát on ještě není manžel
Teda,tomuhle říkám starosti
No a buďto si vyjdete s tchánama vstříc ve všem,při dobré vůli na obou stranách,takže se v kuchyni porovnáte taky,nebo ne - a čeká tě překrásnej půlrok
Mimo téma ... proč tvůj manžel nepřipravil své rodiče ještě před prvním gáblikem na to, že jsi vegetariánka? Ty bys nemusela nic trapně vysvětlovat a tvoje tchýňka na to mohla být připravená a udělat ti nějakou zeleninu.
Nedávno jsem četla rozhovor s vychrtlou ivou kubelkovou, ze které je teď též zapřísáhlá vegetariánka (samozřejmě je na tom naprosto skvěle a úžasně) a psala, že své dvouleté dceři či kolik je tomu prckovi ještě "neměla odvahu dát maso"
nooo - nejí maso, protože nechce jíst tvory, co myslí? Mezi náma, vědci už vyzkoumali, že i květiny reagují - viz ty známý pokusy, kdy na květiny mluvíš, a ony reagují a dobře rostou, kašleš na ně, a rostou pomalu nebo vůbec, takže radím nejíst nic a brát energii ze vzduchu
No a teď vážněji - když za tebou manžel stojí, tak snad tchyni nějak zvládnete - anebo choďte jíst ven, anebo si najděte na půl roku podnájem.
A ta věta, že dětem budeš vařit i maso aby jim nic nechybělo - tobě v tom případě taky něco chybí? že by vitamin B12 např.?
.gif)
Channah: souhlas 
vím, jak je těžké žít s tchýní, kuchyně je její území, já už rezignovala a vařím jen když jede na dovolenou. A s jídlem - ona vaří pro všechny, ale kdo si co vezme, je jen jeho věc, takže když něco nejím, udělám si něco rychlého jen pro sebe
.jpg)
Milly: mně je naopak sympatické, že Monika není extrémistka - svého přesvědčení se drží, ale co se týká dětí a manžela, nehodlá jim "svou pravdu" vnucovat - to už je totiž záležitost obou, nejenom jí
Monika: opravdu záleží na tom, jestli tchýně bude dělat naschvály, nebo ne... pokud ne, technicky to není problém, pokud ano... tak to asi bude chtít nějakou diskusi, nejlépe aby tě podpořil i manžel
přeci nebudeš půl roku chroustat mrkev 
Pavla_L: Asi záleží na tom, jak moc je ta rekonstrukce rozsáhlá a kolik máš aktuálně peněz, ne? To přece nemůžeš rozhodovat, jak dlouho by to mělo trvat, když nevíš podrobnosti...
Mám pocit, že tady žádná strategie vymyslet nejde. Stejně se na tebe bude tchýně dívat jako na " tu divnou", až si budeš tvořit bezmasá jídla. Pokud je tam hodně velký problém, volila bych jinou možnost , než je bydlení u skoromanželových rodičů. Navíc půl roku na rekonstrukci bytu mi připadá jako pěkně dlouhá doba, jde to stihnout i rychleji.
