Vedle manžela si připadám nemožná
.jpg)
Potřebuju se svěřit. Jsem podruhé vdaná, první manželství mi nevyšlo, mám ale obavy, že i s tím druhým jsem to nějak nezvládla.
První manžel byl šílený flegmatik a lempl. Vnímat jsem to začala po narození našeho dítěte, kdy se dokázal doma jen válet a byl líný zvednout zadek a cokoli udělat. K tomu ještě nadávky a vulgarity na denním pořádku. Když byly dcerce dva roky, rozvedli jsme se, podnět k rozvodu jsem dala já. Už jsem to prostě nemohla snášet. Teď je dceři šest a svého otce prakticky nezná, velmi rychle ji od sebe odstřihl. Každý měsíc mi od něj přijdou alimenty na účet a jinak o něm nic nevím.
Před třemi roky jsem se seznámila se svým současným manželem. Byl pravý opak toho předchozího a přesně to mi na něm imponovalo. Pracovitý, pečlivý, odpovědný. Po dvou letech chození jsme se vzali a teď máme půlročního chlapečka. A já mám pocit, že se situace opakuje, i když v opačném gardu.
Manžel je totiž vysloveně hyperaktivní, nebo nevím, jak jinak bych to nazvala. Nevydrží jen tak odpočívat, pořád musí vyvíjet nějakou činnost. Přijde z práce a doslova si vymýšlí, co bude dělat. Pořád něco opravuje, převrtává, vylepšuje. Často se zapojuje do domácích prací, sám od sebe vezme vysavač a vyluxuje celý byt, když slyší, že doprala pračka, okamžitě vystřelí a jde pověsit prádlo. Po večeři, než uložím děti, dokonale uklidí kuchyň a povalující hračky atd.
Možná si říkáte, že proboha na co si stěžuju. Já vím, že takhle napsané to vyznívá jako idyla, co by leckteré ženy za takového chlapa doma daly. Jenže on to tak růžové není. On totiž všechno, co dělá, dělá s takovým tím demonstrativním pocitem, že než bych se k tomu dokopala já, tak on už to má desetkrát hotové. Nesnese, když chvilku sedím, okamžitě upozorňuje, co je potřeba udělat a dodá, jak mu to je trapné že mi on, jako muž, musí říkat, abych vyžehlila apod. Přitom si nemyslím, že jsem nějaká lemra, domácnost normálně zvládám, ale taky si ráda přes den aspoň na chvilku sednu. Mám dost běhání kolem dětí, dcera chodí do první třídy, do toho miminko. Nejsem stroj.
Nejhorší je, že začíná hodně sekýrovat i dceru, každý den jí kontroluje pokojíček, jak má srovnané skříňky a šuplíky, když si vezme na hraní nějakou hračku a neuklidila tu, se kterou si hrála před tím, tak jí dává neskutečné kázání, že z toho kolikrát doslova rostu a mám chuť na něj zařvat, ať sklapne.
Celkově mi prostě v našem manželství přestává být dobře, připadám si nemožná a neschopná, protože jeho pracovitosti nikdy nemůžu dosáhnout. Mám z toho všeho docela deprese, protože jsem se vlastně už podruhé v životě takhle sekla ve výběru partnera.
Možná to ale vidím všechno moc katastrofálně, třeba mi dokážete poradit, jak se nad kárání takhle hyperaktivního chlapa povznést. Chtěla bych se naučit to nějak házet za hlavu a netrápit se, ale moc mi to nejde. Pokaždé, když mě načapá, jak nic nedělám a začne mě sekýrovat, cítím se strašně a kolikrát z toho nemůžu večer ani usnout.
14.10.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 52 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vedle manžela si připadám nemožná
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ne píp, líp 
. Nemaskovala jsem žádné nevhodné slovo, i když by se sem tam v tomto případě nějaké hodilo.
.jpg)
Přestěhujte se z bytu (kde máte asi vše hotovo) do nějakého staršího domku se zpustlým pozemkem kolem, tam se může muž realizovat donekonečna. Než přetře poslední kousek plotu tak může začít znova u okapů, tam nebude mít hotovo nikdy a pak nebude moct buzerovat tebe
Snad to není ten případ, když je pán tak akční, ale takhle nějak plíživě začíná i domácí psychické násilí. Nejdřív přesvědčí ženu, že nezvládá co by měla, že za nic nestojí, naučí ji reagovat na své povely, vlastně poslouchat,má ji kde chce mít a už to jen stupňuje. Možná by někdo s podobnými zkušenostmi v tomhle poznal své začátky.
PEGG: A nebo naopak. Pána zjevně baví domácnost víc než Blanku. Takže s úsměvem: " Jé, ty už jsi doma, skvělé. Tak zatím umyj nádobí, vyluxuj, vyžehli, upeč, ty jsi tak šikovný a baví tě to. My jdeme s dětmi na hřiště. " Tady v té domácnosti mi připadá vyloženě příhodné, když se role obrátí. Pán nemůže držkovat,že Blanka nic nedělá, když ji nevidí a ona se zbaví kontroly za zadkem a bude dělat co ji baví.
A pokud by měl pán přece jen řeči tak se dá argumentovat tím, že pán pracuje v domácnosti efektivněji, jde mu to píp, děti na vzduch potřebují, takže je to to nejrozumější rozdělení práce, ne? 
Almega: 
A nebo vsechno dohromady
Pán je typický "arsenik" a homeo léčba by ho změnila raz-dva.Taky mi připadá,že v práci nic nedělá,že je tak "radio-aktivní"!!! Chudák dcera,ta bude nevl.fotýrka brzy nenávidět a dost právem...Navrhuji ho nějak více zaměstnat,vymyslet mu koníčky,které by ho co nejvíc umořily:plavání,kolo,fotbal,basket,tenis apod.
A co má manžel za zaměstnání? Můj manžel, když přijde z práce domů, tak je rád, že mu přinesu jídlo a že ho sní. Je tak unavený, že nemá sílu mě buzerovat.Je pravdou, že už jsme starší a je to znát, ale když jsme byli mladí, tak byl taky tak hrozně činorodý a nesnášel, když jsem nevykazovala nějakou činnost.
Ono ho to přejde, neboj. Jen si musíš nějaký ten rok počkat.
Tak proč teda na něj nezařveš, ať sklapne? 
Když si to necháš líbit, mlčky uděláš to, za co Tě kárá a pak si jdeš vylít srdéčko na ŠŽ, nečekej, že se to zlepší. 
.jpeg)
Verera - 14.10.2013 11:24
orinka - 14.10.2013 11:09
to jsi napsala ty, tak jsem to myslela
Blanko, on nemá žádné koníčky? Co ho někam nasměrovat, když by běhal 2x týdně po hřišti tak by neprudil doma :-) a třeba by ho to trošku zchladilo.
.JPG){kind=avatar}
Když si dítě hraje, má mít vytaháno co nejvíc hraček právě proto, aby se naučilo kreativitě. Když si něco postaví ze stavebnice, má mít možnost nechat si své dílo postavené tak dlouho, dokud ho těší pohled na to, co udělalo. Stejně tak má mít nástěnku na své kresby, poličku na své výtvory z plastelíny nebo moduritu. Byt je na bydlení, ne na uklízení. Já bych mu dala sekýrovat děti kvůli hraní. Co umí on kromě uklízení a přitloukání poliček? Kde je nějaká kreativita? Taky je řeba mu vysvětlit, že věci, které dělám já, dělám tehdy, kdy chci já. Že není můj šéf, takže mi úkoly přidělovat nebude.
A máte taky jiné aktivity než domácnost? Nebo ty jsi celý den doma a on přijde z práce a už se z bytu nehnete
Utahat, jak otevře dveře, vraž mu děti a vypakuj je na procházku v každém počasí. A jak přijde domů, už by měl mít nachystané žehlení. A na poznámku, že mu je trapné ti něco připomínat, bych mu odpověděla, že nemusí, ať jde a udělá to, že já teď odpočívám nemíním to měnit. Pokud se necháš jen sekýrovat, taky se to může stupňovat, tohle je přesně ten případ, že si k tobě dovolí jen to, co mu ty dovolíš. Podívej se mu do očí a zeptej se o co mu jde? O to, aby z tebe udělal ubohou ušlápnutou ženu? A dceru chraň, snad stačí, když si hračky uklidí než půjde spát všechny najednou.
Sakra ženská vzmuž se, už kvůli dětem.
Já chápu, že když ti někdo 10x za den řekne jak jsi nemožná, že tomu sama začneš věřit, ale takhle to přece není, klidně na něj řvi, možná je to to pravé řešení. Tím, že mu jen ustupuješ, ho utvrzuješ vtom, že má vlastně pravdu.
Bože, ten život je sám osobě dost náročný a ještě když si ho lidi vzájemně znepříjemňují Vždyť jste ti nejbližší, ti kteří mají držet při sobě, mají se mít rádi. Copak je přehnaný pořádek smyslem života?
Nedej se, braň se a buď silná, ty to dáš!
Verera: 11:05 ...nervni kralicek Energizer... 
Verera:
Já bych mu asi půjčila na den své děti, když byly malé. Jak uklízet hračku? Přece si hrají současně se všemi. A to nejen ve svém pokoji, ale i v předsíni, obýváku, kuchyni... ta silnice musí být fakt hóóódně dlouhá mami....a v obýváku stavíme letiště a Zoo, že nám to nezbouráš, když to dalo takovou práci, dveře na balkón otevřít jdou, to jsem zkoušel.
Kdyby měl pán tři dny přeskakovat po bytě rozestavěné budovy, asi by to s ním seklo, ale co je důležitější pro děti v životě, tvořivost, pocit svobody a vědomí, že rodiče chápou jejich potřeby a rozumí jim, že se s rodiči dá vždycky nějak dohodnout a nebo naučit se perfektně uklízet?
Takhle pán vychová dětí akorát tak neurotiky s nízkým sebevědomím. V tomhle případě by asi bylo na místě včas zasáhnout a na pána opravdu zařvat. Když je neuklizená polička tak zásadní prohřešek, co teprve neobalený sešit, neořezaná tužka nebo nedejbože pětka!!! Chudák dítě, z toho se pak bude vyhrabávat celé dospívání a nebo se natruc šprajcne.
